První psaní z pěší pouti ( PPPP) k Panně Marii v Cáchách a pod její ochranou

05.05.2014 - ostatní poutě


Z poutního mariánského kostela ve Křtinách nás 4.5.2014 ve 13 hodin vyšlo padesát, nejmladšímu byly 3 roky, nejstaršímu 74. Pak se přidal jeden cyklista a i když se ti nejmladší po chvíli vrátili domů, přibyli další, takže nás nakonec bylo 58, nejstarší byl 76 letý.
  Před oltářem jsme sebe, své blízké, své budoucí dobrodince i svou pouť svěřili Bohu, Panně Marii a andělům strážným. Před kostelem jsme se pomodlili Cestu světla, u poutní studánky si připomněli slovo Boží o smařské studni a vzpomněli na + o. Tomáše Prnku a ostatní naše zemřelé dobrodince především rodiče, kněze, učitele, vychovatele a lékaře.
 
 Po turistické značce jsme šli na kraj Babic a pak do Adamova.Pomodlili jsme se korunku k Božímu milosrdenství, vyslechli zajímavý výklad o světelském oltáři  a vyrazili na Vranov. Někteří se vrátili domů, ale na Vranov nás došlo víc jak polovina. Při prvním spatření obou věží kostela, což bylo až těsně před ním, protože ta jižní je před ním na zemi  a opravuje se, tradičně po vzoru poutníků poklekáme a zdravíme Pannu Marii modlitbou Zdrávas, Královno. Uvnitř pak je májová: nejprve  bavorské litanie, které zpíval podobně jako při poslední pouti do Cách před 7 lety v Bavorsku na májové bratr Josef Král, na závěr zase modlitby za nás a naše blízké doma i na pouti. Otcové a bratři pauláni nás nechali přespat v Duchovním centru. Pán Bůh zaplať. Večer jsme se vzájemně seznámili  a rozdali si poutnické pasy s razítkem ze Křtin. Připravil je bratr Karel Kavička z Prostějova po svých dobrých zkušenostech z loňské pouti Cařihrad - Velehrad. Dále jde s námi už zmíněný bratr Josef Král z Opavy, manželé Luboš a Marie Mullerovi z Ostravska, bratr Vladimír Garnczar z Hutiska, bratr Vojtěch Kolínek z Brna, sestra Vlasta Ševčíková ze Křtin, sestra Marie Drobná ze Sebranic a ze Slovenska bratr Ján Bezák a sestra Zorka Podlucká, oba z Bratislavy. Z Vranova se přidá Pavel Novotný a z Jihlavy půjde Dalibor Novák, který trasu Jihlava - Křtiny už ušel na jaře v opačném směru a převážně v noci. Poslední přihlášený bratr Petr se zatím neozval.
 
Na pondělní etapu se přidaly i dvě sestry z Hané a jedna z Vranova.
 
 Po naložení Fabie všemi zavazadly a po požehnání otce Karla jsme vyšli. V kostele jsme se krátce pomodlili, obdivovali jesličky pořízené posledním vranovským salvatoriánem P. Janků a vysvětlili si pár zajímavostí o kostele. Například to, že barokní sochy rodičů Panny Marie - sv. Jáchyma a Anny - jsou schválně udělané mnohem větší než zázračná socha Panny Marie z doby gotické, která přesto představuje dospělou Pannu a Matku. Tím se mělo naznačit jméno kostela  - Narození Panny Marie. Na jednom bočním oltáři je sv. Václav a sv. Ludmila, zemští patronové čeští, a na druhé straně je sv. Leopold a sv. Hedvika , jejich kolegové pro Rakousko. Také jsme si řekli o dvou znacích nad oltářem. Lichtenštejn si vzal Ditrichštejnovou, oba znaky tam jsou vedle sebe, ale ten manželův je trochu zakryt baldachýnem. Zlé jazyky tvrdí, že paní si prosadila svou, když už se musela při sňatku vzdát svého příjmení. Dobré jazyky při té příležitosti řekly, že třeba ten muž byl nesmělý a ona jeho znak tím lemem roucha jakoby přikryla.
Je vidět , že to jde. Kdy číšník donese v půllitrové sklenici žíznivému hostu 250 mililitrů krásně vychlazeného piva, začnou jedni nadávat: On mi donesl JEN čtvrtlitr, zatímco druzí řeknou: Donesl mi ASPOŇ čtvrtlitr.
 
 
 Lichtenštejni kteří dodnes vládnou v Lichtenštejnsku, byli skutečně dobrými hospodáři a správci pro své poddané, jakkoli toto slovo dnes zní divně. Pravidelně se starali o vranovský kostel, pan kníže psal pravidelně k vánocům svým bývalým zaměstnancům. Na školním lesním podniku Křtiny ukazují studentům hranice mezi lesy lichtenštejnskými a těmi druhými. Oboje byly zestátněny a předány univerzitě. Na těch prvních je však dodnes  vidět, že se o ně starali hospodáři - z hlediska skladby druhů, ekologie, terénu a dalších úprav. Ti druzí, ač také šlechtici, se podobali některým - zdůrazňuji, že většina z nich takoví nejsou - dnešním nešlechtickým podnikatelům, kterým mnozí po pravdě říkají podnikavci a kteří jen kořistí 
 
 Pak jdeme po Vranově, poutní obci, po krásném chodníku až na konec vesnice. Jsme rádi, že tam chodník je, protože přes Vranov vede právě objížďka a jedno auto jede za druhým. Vzpomínám na jinou poutní obec, kde také jezdí hodně aut a kde však je velice málo chodníků. Tak by byly potřeba! Smutně však vzpomínám, že právě v té obci se tvrdí, že 95 procentům občanů prý nejvíce vadí, že tam vedle obrazů Boží Matky Panny Marie a sochy Božského Srdce Ježíšova není pamětní deska s fotografií na počest lidskou. Přitom po chodníku, přesněji většinou ve vozovce anebo v blátě či trávě,  chodí 100 procent občanů.
Na bohoslužby anebo pomoci s něčím v kostele je těch procent.... Právě teď však je důležité pamatovat na ty čtvrtlitry, o kterých píšu výše...
Přitom tam v té obci už na více místech vkusné a upřímné poděkování je, i s fotografiemi. Francouzi na to řeknou: C´est la vie, takový už je život, tak to v životě chodí. Myslím, že v tomto případě by se to mohlo přeložit volně: Kdo chce psa bíti, vždycky si hůl najde.
Proto raději vezmu do rukou hůl poutnickou.
U kříže  poutníci odcházejí do lesa, loučím se s nimi a vracím se do kláštera pro auto a také napsat tuto zprávu. A přidávám pár fotografií od Rostislava Ševčíka. Díky.

 

Komentáře:

přidej komentář

?

- (9)

 

- (5)

 

- (60)

 

celkem hlasovalo 76 lidí

předchozí ankety

Dnes je 21. listopadu 2024

svátek má Albert

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)