Před 23 roky a 354 dny a včera

Jak to bylo při pěší pouti do Říma před 23 roky a 354 dny a jak to dopadlo včera v Bohdalově

Nejprve zápis z poutního deníku:

Třináctý den: 28. května - šestá neděle velikonoční

Mše sv. s farností Sankt Leonhard za svěřený lid Boží, celý den pod mrakem. Ušli jsme 24 km, celkem 465, trvalo nám to 5 a 1/4 hodiny. Došli jsme do Camporosso v Itálii a tam přenocovali v klášteře.

Mše svatá byla ve venkovském kostelíku, obětovaná za svěřený lid Boží. Koncelebrovali jsme s místním panem farářem, který vedl bohoslužbu i zpěvy německy a slovinsky. Na oltáři měl každou knihu dvakrát. „Otče náš“ bylo navíc ještě česky. Lidé krásně zpívali, i bez varhan, slovinské texty na východní nápěvy. Staří i mladí se modlili v obou řečech.

Zajímavé bylo také podávání svatého přijímání. Viděli jsme už víckrát v presbytáři klekátko pokryté ubrusem. Až tady jsme pochopili, k čemu slouží. Svaté přijímání podávají dva a stojí tak, že před sebou mají to klekátko. Lidé přistupují také po dvou, někdo přijímá na ruku, někdo do úst. Podobně si někdo při přijímání klekne a jiný zůstane stát. Moc se nám to líbilo. Hlavně ta možnost svobodné volby a praktičnost.

Včera, 16.5. 2024 sloužil a kázal v Bohdalově při měsíční pouti Nový Jeruzalém J.E. kardinál Duka, emeritní pražský arcibiskup a primas Čech.

Připutovalo hodně lidí odjinud a při uvítání p. kardinála jsem je upozornil na místní specialitu, která podle mne může velmi přispět k hlubokému duchovnímu prožití dnešní mše svaté: každý si může svobodně vybrat, zda přijme Tělo Páně ve stoje nebo v kleče, na ruku nebo do úst.

Pamatoval jsem si zážitek z poslední farnosti v Rakousku, ale léta jsem váhal, než jsem to  vloni také zkusil doma. Když jsem se odvolával na pěší pouť, bylo mi jasně řečeno, že přece nemusím tady zavádět všechno, co jsem někde viděl. Nedal jsem na to, protože mnoho farníků tuto změnu přivítalo. Poutníci na Novém Jeruzalémě o tom nevěděli, byli jen krátce upozorněni a představte si: Bohu díky a k mé radosti vše proběhlo hladce a krásně fungovalo. Přesně tak, jak jsme to viděli tenkrát v Sankt Leonhard.  

To vám, milí spolupoutníci, i vám, přátelé poutí, posílám pro vaše povzbuzení, když zrovna  dnes na Proglase hlásili, že na zhruba 100 km dlouhé pěší pouti z Paříže od sv. Sulpicia do katedrály Notre Dame v  Chartres, které se zúčastňují katolíci milující  tradiční ritus, je věkový průměr 21 let.