Mše sv. a průvod za obnovu mariánského sloupu v Praze
27.04.2011 - ostatní poutě
V sobotu 7.5.2011 Vás zveme v 10.30 hod. na mši sv. za obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze do basiliky Nanebevzetí Panny Marie na Strahově.
Ve 12. hod. litanie u sochy Panny Marie z Exilu Po litaniích průvod za obnovu Mariánského sloupu po pražských kostelích na Staroměstské náměstí
Tradiční symboly lidové katolické zbožnosti - korouhve, sochy apod. vítány.
• Průvod za obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
Na Staroměstském náměstí v Praze byl v roce 1650 postaven Mariánský sloup, na památku vítězství pražských měšťanů a studentů nad Švédy v roce 1648 a na poděkování za ukončení 30leté války (1618-48). Na základě lživé fámy, že byl postaven na památku vítěství císařských na Bílé hoře 8. listopadu 1618, byl 3. listopadu 1918 stržen. Byla tak zničena významná kulturní památka, která by měla být navrácena zpět.
Po stržení Mariánského sloupu čeští katolíci, když zjistili, že k jeho obnovení není dostatek vůle ze strany vládců státu ani města, rozhodli se vybudovat 12 kostelů na tehdejších Prahy, ale postaven byl z nich jediný, ve Lhotce. K výstavbě ostatních nedošlo, v důsledku hospodářské krize 30. let 20. stol., následující 2. svět. války a po ní následující éře komunismu.
Po nastolení komunistické vlády v roce 1948 nechali Češi a Slováci v exilu zhotovit kopii sochy Panny Marie z Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Tato kopie byla umístěna v českém benediktýnském klášteře v Chicagu a byla určena, aby se vrátila na původní místo - Staroměstské náměstí po pádu komunismu. Proti jejímu umístění však vznesl Magistrát Hl. m. Prahy námitku, že nejde o dost přesnou kopii a na původním místě nemůže být proto umístěna. Nyní je tato socha jako Panna Maria z Exilu ctěna ve Strahovském klášteře. Pro Staroměstské náměstí byla zhotovena jiná, věrnější kopie a dokončuje se celé sousoší. Mariánský sloup by mohl být vrácen na původní místo v krátké době.
Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze bylo barbarské násilí na českém, slovenském, polském a německém a dalších národech, národech Evropy. Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze je postavené na nepravdě. Mariánský sloup byl postaven Pražany v roce 1650 jako památník ukončení 30leté války, jejíž poslední bitvou byla v roce 1648 bitva o Prahu a na paměť statečnosti obyvatel města, měšťanů a studentů, kteří ubránili své město proti nepříteli. Mariánský sloup byl rovněž schránkou ochranného obrazu Panny Marie Rynecké - Palladia Evropy.
V sousedství Mariánského sloupu byl postaven v 19. stol. pomník M. Jana Husa, ctitele Panny Marie, ale ani toto sousedství nebylo důvodem k jeho stržení a nemůže být důvodem k jeho neobnovení. Stačí citovat z vlastního spisu M. Jana Husa:
Abychom mohli vybřednout z hříchu, vzývejme pomoc Panny Marie a pozdravujme ji. Já ubohý, jak budu schopen chválit slavnou Pannu, která je větší než všechna chvála? Nikdo nemůže dostatečně pozdravit tu, kterou pozdravil anděl, kterou Syn uctivě poslouchal, jíž se svěřil Duch svatý, kterou obdivuje celý svět... Máme k ní tedy přistupovat s bázní a s úctou a chválit ji. Jestliže spravedliví nejsou hodni, jak budou hodni hříšníci? A přece by ani spravedliví, ani hříšníci neměli ustávat v její chvále. Neboť v ní je všechna milost Otce, Syna i Ducha svatého, je v ní plnost milosti pro ni samu i milost, která se vylévá na nás. - Mistr Jan Hus (Fol. 69b n)
Bylo by naopak důstojné, kdyby v sousedství pomníku M. Jana Husa, ctitele Panny Marie, byla socha té, kterou tolik uctíval a o pomoc vzýval.
Byla živena myšlenka, že Mariánský sloup je památníkem bitvy na Bílé hoře, tedy něčím protinárodním. Ale samo protestantské povstání 1618 až 20 lze hodnotit jako protikatolické a proněmecké - vždyť to vyli právě evangelické stavy, které poněmčily ve 2. pol. 16. stol. 1/5 Čech a zavedly v době povstání němčinu do zemského sněmu a soudu. Důvodem k postavení Mariánského sloupu navíc nebyla porážka žoldnéřských vojsk na Bílé Hoře, ale statečná obrana města jeho obyvateli, měšťany a studenty, téměř o 30 let později, tedy akt, který je důvodem k národní hrdosti.
Definitivní rozhodnutí o stržení Mariánského sloupu padlo po generální stávce 14. 10. 1918. Akce byla technicky připravována od 30. října 1918, k jeho stržení došlo 3. listopadu 1918. Nešlo o spontální „odčinění" Bílé Hory českými vlastenci, ale o předem plánovanou akci, ke které byl připraven hasičský vůz se žebříky, apod., o demonstrativní odvržení české katolické tradice.
Je vhodné si připomenout slova Františka, kardinála Tomáška, arcibiskupa pražského při audienci členů "Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze":
"Dokud nebude sloup na svém místě, dokud lidé neuznají, že tehdy udělali chybu a nebudou toho litovat, nemůžeme doufat, že překonali naši nedávnou minulost a že nás tento starý hřích nestáhne zase dolů. Rozumíme tomu tak, že sloup je nejen symbolem našeho návratu ke slušnosti a tradicím křesťanské Evropy, ale především, že vyrovnání tohoto dluhu může naší zemi dát teprve naději, že opět neupadneme do područí, ať už tupého násilí a bídy z východu nebo konzumního ateismu ze západu." - Bradna J., Kavička K., Praha, Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, Velehrad 2008, ISBN 978-80-86157-23-8
Magistrát Hl. m. Prahy na loňskou petici s 10 tisíci podpisy nejen z Česka, ale i ze zahraničí, (Slovenska, Německa, Polska a dokonce Španělska) reagoval vyhýbavě a rozhodnutí odsunul na neurčito, do souvislosti s rozhodnutím o celkové revitalizaci Staroměstského náměstí. Náboženský průvod za obnovu za obnovu Mariánského sloupu tak prakticky jedinou platformou vyjádření touhy po jeho obnovení.
Od letošního roku, po dohodě se Sekulárním řádem sv. Františka budou 2 akce v různých termínech. První náboženský průvod v roce 2011 připravujeme již tradičně na 1. mariánskou sobotu v květnu, tj. na 7. května a srdečně na ni zveme všechny ctitele Panny Marie. Církevní korouhve, sošky Jezulátka, Panny Marie a svatých vítány.