Pochválen buď Ježíš Kristus!

Vážení a milí přátelé!

Dnes si připomínáme sv. Tomáše Akvinského. Z našeho současného pohledu mu Pán Bůh dopřál málo času života zde na této zemi - asi 50 roků.  Když čteme jeho životopis, tak se nám tají dech co za tuto krátkou dobu všechno napsal a vytvořil.  Pro jeho mlčenlivost si ho spolužáci dobírali přezdívkou: "Němý vůl." Jeho profesoři předpovídali: "Oněmíme, až tento němý vůl promluví."

Čím je pro nás vzorem?  Když se ho zlý duch snažil odvést od zasvěceného života, tak použil nejbližší příbuzné z rodiny -  maminka a sestry  ho přemlouvaly, slzely; bratři ho bili a zavřeli do vězení - Tomáš vše přestál a zůstal Bohu věrný. 

Proslul citátem:  "Víc jsem se naučil před křížem a  Ježíšem v Nejsvětější svátosti, než z učených knih." 

Snad Vám na správné cestě pomohou myšlenky ve zpravodaji - promluva od P. Jakuba Tůmy,  rozhovor s P. Janem Pavlíčkem,  úvaha Mons. Jana Peňáze, křestní promluva Mons. Petra Piťhy.  Pro Vás, kteří spadáte do okrsku nemocnice v Novém Městě na Moravě je důležitá informace od P. Sylwestra Jurczaka.  Náš otec děkan P. Vladimír nám poslal úvahu Scheena Fultona - velmi silná káva (doporučuji číst ráno nebo dopoledne) a dovolil Vám všem ji přeposlat. 

Vše dobré a život podle Boží vůle Vám všem vyprošuje a posílá požehnání - ve Jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen. Váš jáhen Ladislav

Nový Jeruzalém č. 2/2021

Zpravodaj pro 254. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh)

v Lysicích - ve čtvrtek 11. února 2021 v 17 hodin.

(Tento zpravodaj - pozvánka je psán 20. 1. 2021. Současná omezení vlády ohledně bohoslužeb je datováno do 22. 1. 2021. Aktuální informace pro 11. 2. 2021 budou k dohledání na webu farnosti Lysice anebo autora tohoto zpravodaje.)

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb ve Velkém Meziříčí.

V úterý 15. ledna 2021 počet věřících na mši svaté NJ nedosáhl v té době povolený počet účastníků bohoslužeb (padající sníh některé zaregistrované odradil). Pán Bůh zaplať za obětavou službu kněží - udílení svátosti smíření.

        Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání 

2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních

 3) o vzrůst víry v našem kraji               

4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách

 5) o život těla a duše pro všechny počaté děti          

 6) na smír za hříchy celého světa

 

Kázání P. Jakuba Tůmy při mši svaté NJ ve Velkém Meziříčí:

Vážení otcové, bratři a sestry!

Všichni víme, jak je v životě důležitá spolupráce. Víme, že např. včely, aby přežily zimu vytváří takzvaný zimní chomáč, ve kterém se vzájemně zahřívají. Pokud by se některá včela rozhodla přečkat zimu samotná, tak se jí to nepodaří.

A není to jinak s námi lidmi. Boží Slovo pro dnešní den nám připomíná, jak je důležité nežít jen pro sebe. List Židům hovoří o tom, že Kristus stojí nad anděly. Stoji nad nimi také proto, že byl zdokonalen utrpením. Tedy, že skrze utrpení prokázal, že On je tady zcela pro druhé. Ne pro sebe. Vidíme, že být pro druhé je být víc než anděl. Proto má také Kristus moc nad nečistými duchy, jak o tom čteme v dnešním evangeliu. Oni se starají jenom o sebe, o to, co s nimi bude a nechápou, co je Ježíšovi po nich, proč se zajímá o někoho jiného, než o sebe. Síla Kristova učení je právě v síle Kristovy lásky, v síle jeho života pro druhé. A tím Ježíš vítězí.  Je pravda, že kvůli současné a trvající pandemii jsme nyní více rozděleni. Nemůžeme být fyzicky s druhými. O to důležitější je, abychom vědomě usilovali o to být s druhými ve společenství modlitby a také praktické pomoci, kde je to možné. Je důležité, abychom zmobilizovali všecky svoje síly v boji s ďábelským pokušení starat se jenom o sebe, abychom se znovu rozhodli podobat Ježíšovi - Tomu, který všem doširoka otevírá svoje srdce.

Sbírka - stačila na úhradu části nutných nákladů. Pán Bůh zaplať. Poděkování patří také místnímu faráři otci Pavlovi Šenkyříkovi a farníkům z Velkého Meziříčí, kteří vše velmi dobře a obětavě organizačně připravili.

Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení hlavního celebranta mše svaté NJ v Lysicích, kterým je P. Jan Pavlíček, kaplan v Brně u sv. Tomáše:

Stručné představení - věk, dětství, mládí, studia, působiště: Je mi 32 let. Pocházím z nejkrásnějšího města v ČR, kterým je Telč. Mám dva starší bratry a jednu sestru, která je starší jenom o 5 minut, protože pocházím z dvojčat. Mládí jsem prožil v Telči, kde jsem po všech různých peripetiích vystudoval Střední ekonomickou školu. Pak jsem strávil 6 let v Brně, kde jsem pracoval nejprve jeden rok v Lidlu a poté pět let na biskupství na Diecézním centru mládeže. Po této své životní zkušenosti jsem se rozhodl jít do semináře. V Olomouci jsem studoval na Teologické fakultě a jeden rok jsem mohl strávit na Erasmu v Římě. Na konci čtvrtého ročníku jsem byl vysvěcen na jáhna a na konci pátého ročníku na kněze. Nyní působím v největší brněnské farnosti u sv. Tomáše.  Co bylo tím nejdůležitější impulsem pro rozhodnutí stát se knězem? Setkání s živým Bohem. Během svého působení mezi mladými jsem zakusil, že Bůh je skutečně živý. Viděl jsem, jak proměňuje životy mladých lidí, ale nejvíce proměnil ten můj. A jako druhý impuls byli určitě kněží v mém okolí.  Kdo byl nebo je pro vás kněžským vzorem? Mým dlouholetým kněžským vzorem byl děkan v Telči P. Alois Pernička. Nedožil se mého svěcení ani primice, ale pro život kněze mě připravil velice dobře. Vzpomínám na různé večerní rozhovory, kdy jsme se bavili o všem možném a užili si plno legrace. Vlastně mě jako malého kluka vychoval a jsem mu za to vděčný. Veškerý volný čas jsem trávil na faře.

Co považujete na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější? Být lidský, mít rád lidi a trávit čas s Ježíšem.  Mohl byste nám přiblížit úmysl sbírky, která je dnes obětována na ... (ze sbírky se hradí režie, autobusy a co zbude, tak se pošle tam, kam určí hlavní celebrant)..........? Pokud něco i v této době zbude, tak peníze poslat Salesiánům na stavbu kostela do Staré Zagory.  Kde vás nejvíc „tlačí boty"?  Umět vypnout telefon a všechny další věci a udělat si čas jenom pro sebe. Na co se nejvíc těšíte?  Na možnost být v Boží blízkosti.

 

Dvě pranostiky

O svatém Fabiánu a Šebestiánu zaleze zima za nehty i otužilému cikánu, tak zní stará pranostika. Nechme stranou názvy různých skupin tohoto národa, který k nám patří, neboť to jsou árijci jako my, jen připomínám, že kromě Rómů jsou i Sintové a Oláhové a jistě i další kmeny.  Někdy nás poleje horko, ale někdy přímo zamrazí. Mohlo se to stát, když sdělovací prostředky tak živě a plamenně rozkrývaly různé skandály zaviněné zneužíváním. Mohlo se nám to stát, když se pak dodatečně odkryly různé podvody a falešná nařčení s tím spojená, takže kardinál Pell si odseděl ve vězení 400 dní nevinně.      Těžko odhadnout, kolik procent je skutečných viníků a kolik procent falešných obvinění. Ani na jedné straně to nebude na nule, ale v každé z obou možností je to nula jako bod mrazu a ledové zimy.  Vzpomněl jsem si na to v den památky sv. Fabiána, papeže a mučedníka. Po jeho smrti, když vrcholilo pronásledování nařízené císařem Deciem, se objevily dva dopisy. Jeden směrem do Říma, druhý z Říma. V tom prvním poslaném do Říma, píše sv. Cyprián: „... zaradoval jsem se, že jeho (Fabiánovo) bezúhonné řízení církve bylo tak čestně dovršeno. Vždyť jako je selhání představeného nebezpečné tím, že může způsobit pád těch, kdo šli za ním, tak zase naopak je užitečné a spasitelné, když biskup dává svou pevnou vírou bratřím dobrý příklad."      Z Říma také odešel dopis, ve kterém duchovně osiřelí místní kněží a laici píší okolním církevním obcím: „Církev stojí pevně ve víře, přestože někteří, ať už osoby ve významném postavení, nebo ti, kdo se báli lidí, ze strachu selhali. Ale i když se od nás oddělili, neopouštíme je, naopak vybízeli jsme je a stále vybízíme, aby konali pokání a snažili se dosáhnout odpuštění u toho, který může odpustit. Jinak, kdybychom je opustili, mohli by klesnout ještě víc."        To je pěkné povzbuzení, opravdu znamení růstu, a to mě potěšilo. Jak ta vytrvalost a odvaha pastýře, tak ta citlivost a milosrdenství jeho oveček zdravých vůči těm zraněným svou vlastní zradou. A připomnělo mně to i druhou pranostiku k 20. lednu: Na svatého Fabiána stromům opět míza dána. Ještě mrzne, bude dlouho ještě bílo dokola kolem a holé větve mezitím, ale jaro se blíží, stromy se připravují. Zazelenají se rozkvetou, míza už začíná opět proudit.        I Církvi bude opět dána ta míza, to, co ji oživuje, milost Ducha Svatého, takže opět ožije a vzpamatuje se ta naše stará matka, která nám někdy připadá tak dětinská a vrtošivá. Ožije a omládne novou mízou, vždyť je to nevěsta Kristova, a protože on neumírá, nestárne ani ona. A skrze ni dostáváme tolik darů i my. Bohu díky. Pánu Ježíši díky. Církvi díky. A Panně Marii, Matce církve, díky.   S prosbou o stálou modlitbu i za sdělovací prostředky, jak si to přeje i 2. vatikánský koncil ve svém prvním dokumentu právě o nich.                                                                                                 

 Jan Peňáz

 

Promluva při křestní liturgii Julie Anny v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském Hradě - Mons. Petr Piťha.

Milá Julie, milí rodiče, milá kmotro, příbuzní, uvítal jsem vás již při vstupu do kostela, ale vítám vás ještě znovu v této starobylé královské kapli s pohnutou mnoho set let dlouhou historií a u hro­bu svatého sázavského opata Prokopa. Protože kázání, které pronesu, bude dosti složité a náročné na soustředění - byl bych totiž rád, kdybyste ho vy­slechli, i když na tom netrvám - začnu něčím jednoduchým a spíše zábav­ným. Ztratím proto pár slov o jménu dnešního křtěnce. Budiž mi odpuště­no, že neříkám křtěnky. Ono mi to připomíná slovo rtěnka, kropenka, pepřenka, což se mi nevede říct s dostatečně vážnou tváří, aby to odpovídalo vážnosti a významu dané slavnosti.

Není třeba, abych se zabýval druhým jménem, i když je jménem skutečně křestním. Postačí, abych ti, děvenko, popřál, abys měla vždy teplé ponožky a hřejivou peřinku, neboť na tvůj svátek bývá po ránu chladno a z nedo­čkavosti se budeš probouzet brzo. Podstatně více pozornosti si žádá druhé, občanské jméno. Druhá, v pořadí ovšem první, patronka je dost málo známá. Kromě dvou výjimek, jedné abatyše a jedné vdovy mučednice, byly to ve­směs panny mučednice. Je jich asi tucet a všechny zahynuly v době Diokleci­ánova pronásledování. Statečnost těchto děvčat byla dána především nechu­tí k odporným prasárnám, které doprovázely slavnosti různých římských božstev. Ta byla navíc korunována Kristovým příslibem vzkříšení. Zde bych ti, Julie, přál, aby tě nic podobného nepostihlo, i když vím, že ostrakismus, kterému neujde žádná počestná holka, jakmile přijde do internátu nebo ko­leje, popř. jede se školou na hory, není ani za mák nic příjemného. Žádná světice tvého jména není tak známá jako Julie Kapuletová, která sice rovněž zemřela jako panna, ale sebevraždou. Její drama patří k těm Shake­spearovým hrám, které jsou dramaty danými určitou vlastností. Kupec benát­ský je o lakomství, Othello o žárlivosti, Hamlet o nerozhodnosti, Král Lear o ne­vděku, Mackbeth o mocichtivosti. Romeo a Julie je o zbrklosti. Tady ti popřeji, aby tě žádný podobný sklon neovládl a ani se neozval. Tím končí předehra.

To, co zde prožijeme, je zcela unikátní záležitost, a tak bychom k tomu měli přistupovat. Vím, že dneska je unikátní všechno, že si kupujeme unikátní zelí a unikátní kapesník, abychom si unikátně utřeli nos po unikátním kejchnutí. Ale to patří do jiné, konzumní kultury, k níž nepatříme. Co prožijeme my, je až děsivě unikátní. Což není unikátní zrození určitého člověka, jemuž dáme jméno? Což není unikátní onen okamžik - budiž pochválen - kdy Juliina maminka toto dítě počala? A není Julie unikátním dílem Božím stvořeným v Jeho mysli a připraveným pro tento čas už před stvořením světa? Nebo snad někdo myslí, že Bůh před půlnocí spěchá vytvořit všechny děti počaté od půlnoci do půlnoci příštího dne? Leda nějaký blázen. V Otcově mysli jsme byli všichni od počátku domyšleni do všech detailů: kdy se narodíme, komu a kam, a s celým životním osudem, který je pro nás ovšem neznámý a o kterém v každém okamžiku rozhodujeme. Že Bůh ví a opět od počátku věděl, jak se budeme rozhodovat, je druhá věc.

Jsi tedy, Julinko, unikát, jsi jedinečná. Z toho ti vzniknou dva úkoly. Prvý je, aby sis to nikdy sama o sobě nemyslila, nestala se pyšnou princeznou a ne­dívala se na druhé lidi spatra. Je to hloupé, moc ošklivé a vždy se to vymstí. Druhý je obtížný a musí se na něm pracovat celý život. Být sám sebou vyža­duje předně poznat všechny vlohy, které od Boha dostaneme, jejich kvalitu a sílu. Tak to přijmout a unést. Obojí je těžké, až i bolestné. Jenže jen tak mohu na sobě pracovat a hlavně získat skutečné sebe-vědomí. Znamená to vlastně stát se pokorným. Pokora, Julinko, není shrbená ustrašenost před mocnými tohoto světa právě tak, jako sebevědomí není drzost. Pokora a z ní plynoucí sebevědomí je přijetí a zvládání pravdy o sobě samém. Je důležité vědět, že jsme jako nepatrný bod zasazeni do celku kosmu na určité, jedinečné mís­to a hrajeme tam svou roli. Anebo, že jsme jako nepatrná nitka vetkáni do gobelínu dějin lidstva, který by se možná i zásadně změnil, kdyby vypadla. Nebudu vršit metafory a shrnu do jediné věty, co bylo řečeno. V lidském ži­votě jde o to, abychom pravdu o nás samých poznali, stali se sami sebou a za všech okolností jimi zůstali. Důležité je to proto, že veškerá věrnost, k Bohu, přátelům, v manželství, k vlasti, vyplývá z věrnosti sobě. Zde leží vysvětlení záhady, že sice všichni lidé se narodí jako originál, ale naprostá většina končí jako kopie či plagiát. Jistě, můžeme a potřebujeme mít své vzory, ale mají nás toliko inspirovat, máme je následovat, nikoli kopírovat.

Je, Julinko, mnoho věcí, které ti ze srdce přeji, ale zmíním jen dvě: abys žila v přízni Boží a obklopena láskou. Ta mívá občas nečekané i bolestivé tvary. Např. zrovna teď. Představ si, že rodiče si výslovně přejí, abych tě ponořil do Kristovy smrti skrze kapku křestní vody. Ale neboj se. Božím milosrdenstvím budeš zachrá­něna. Přijme tě za své dítě a posune rodiče na pravé místo, na

místo opatrov­níků, protože nejsou tvými vlastníky. Važ si své důstojnosti, být křesťanem a dítětem Božím je velká důstojnost. Kéž by si tomu dostála. Amen.

 

Pozvánky (dá-li nám Pán Bůh život v době „pocovidové").

Milí bratři a sestry,  Pokud budete potřebovat kněze pro někoho, kdo je v nemocnici.   Od 1. 10. 2019 byl pověřen  katolický kněz P. Sylwester Jurczak duchovní službou a pastorací   v nemocnici v Novém Městě na Moravě.  Kněz bude přítomen v nemocnici po telefonické dohodě, on Vám poradí jak postupovat. Služba kněze: pomazání nemocných, svátost smíření,   sv. přijímání, rozhovor s pacientem.

                            Telefonický kontakt: P. Sylwester Jurczak  733 741 473

 

CENAP: I letos v brněnském Centru naděje a pomoci bude pořádán o jarních prázdninách kurz pro dospívající dívky ve věku 12 -18 let pod názvem Být sama sebou. Jedná se o týdenní kurz, probíhající vždy ve všední dny v časovém rozmezí 9:00 - 13:30, tentokrát v termínu 22. - 26.2. 2021. Za pomocí testů, her, přátelského setkání v příjemné atmosféře, si každá účastnice může zjistit, v čem je dobrá, za co se může pochválit a co naopak by bylo dobré na sobě změnit k lepšímu. Zaměřujeme se na témata, která bývají někdy v komunikaci s rodiči náročná, jako je téma sexuality. Nechybí však ani témata zaměřená na rozvoj osobnosti, sebeúcty, ale odlehčující a nadšeně očekávané téma módy a kosmetiky. Bližší informace včetně přihlášky jsou na : https://www.cenap.cz/byt-sama-sebou-1.

Mimo tohoto týdenního kurzu nabízíme i jednorázové setkání "Jsem jedinečná" https://www.cenap.cz/jsem-jedinecna - i ve formě on-line. Naším přáním a motivací kurzu také je, aby dívky získaly podněty, které jim pomohou např. v komunikaci s rodiči a vrstevníky, právě ve složitém období dospívání. Etické hodnoty jsou předkládány v souladu s morálním učením katolické církve. Pokud nebude možnost osobních setkání, budou kurzy probíhat on-line, ve
stejném čase. Těšíme se na mladé slečny, které chtějí na sobě více pracovat.

 

Vydavatel knih POUSTEVNÍK v edici Chvilka klidu vydal brožurku „POSTNÍ DOBA" - autor Mons. Petr Piťha. Pokud o tuto knihu máte zájem můžete ji získat v jakémkoli počtu (cena je 80 Kč za kus) u Mons. Jana Peňáze v Novém Veselí (736529221, penaz.vm@seznam.cz), jáhna Ladislava Kince nebo přímo u vydavatele - (737420804, k.poustevnik@seznam.cz)

 

Plán poutí na rok 2021  15. 5.  poutní výlet rodin s dětmi

                 16. - 18. 7. - Západní Čechy V.

                 15. - 21. 8. - XXI. pěší pouť na Velehrad

                  11. 9. - XVIII. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka

 

                 Plán poutí NJ na rok 2021:

2021 13. duben Měřín     12. květen   Nové Veselí    16. červen  Jimramov

 13. červenec Slavkovice 12. srpen Nová Ves u N. M. na M. 14.září Radostín n/Osl

 13. říjen Rad. Svratka 11. (16.) listopad  .........  15. prosinec    Olešnice   

  Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde -... ....

  Srdečné pozvání na 255. pouť NJ - v úterý 16. března 2021 v 17 hodin do Křižanova - hl. celebrant P. Mgr. Jaroslav Laštovička, kaplan ve Velkém Meziříčí.

 

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 2. 2020. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém; Vydává: Římskokatolická farnost Rovečné, 592 65 Rovečné 14.

Zodpovědný redaktor: jáhen Ladislav Kinc, kinc@dieceze.cz, telefon: 606948970

Časopis je určen výhradně pro vnitřní potřebu farností a poutníků NJ.