Pochválen buď Ježíš Kristus!

Vážení a milí přátelé!

Dnešní den  - 24.5.2019 - je jako kdyby ho pan Josef Lada namaloval.  Boží dar vyprošené vláhy přinutil jáhna pracovat s (jak často říká papež František) matičkou zemí.  Je to práce namáhavá, těžká, ale krásná  a nejen tělu, ale i duši prospěšná.  Málokdo si dnes může užívat tento luxus. 

A přitom můžeme soukromě si připomínat a slavit den Panny Marie Pomocnice křesťanů.  Co všechno se dělo na světě a v Církvi na začátku 19. století - jaké hrůzy - papež Pius VI. vroucně vzal Matku Boží o pomoc a ta přišla.  V neděli budeme naslouchat pastýřskému listu našeho diecézního biskupa Vojtěcha, v kterém rezonuje Kristovo: Nebojte se!

Vše dobré Vám všem vyprošuje a k dobrému životu víry, naděje a lásky - žehná - ve Jménu Otce i Syna i Ducha Svatého - jáhen Ladislav

Nový Jeruzalém č. 6/2019

Zpravodaj pro 234. prosebnou mariánskou pouť, která

se bude konat (dá-li Pán Bůh) v Jimramově - ve čtvrtek 13. června 2019 v 18 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb v Novém Veselí.

V úterý 14. 5. přijelo a přišlo na pouť NJ do Nového Veselí čtyřmi autobusy, auty a pěšky asi 350 poutníků. Svátost smíření udělovalo 5 zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

         Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání  2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních     3) o vzrůst víry v našem kraji   4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách      5) o život těla a duše pro všechny počaté děti   6) na smír za hříchy celého světa

Slova P. Josefa Pohanky na pouti NJ v Novém Veselí:

Úvod do mše svaté:

Je před námi vrchol našeho setkání a celého dne: Eucharistie. K ní je třeba se dobře připravit. Papež František nám připomíná: "Bůh je neúnavný v odpouštění." Dnes jsem celý den zpovídal a zažil, jak je krásné, když se člověk vrací zpět do Otcovy náruče. Prosme o odpuštění hříchů a Boží milosrdenství.

Promluva:      Písmo svaté začíná stvořením a pak následuje smutná zpráva o nevěrnosti prvních lidí, o hříchu a trestu, který si sami zavinili. Hned dál však čteme radostnou zprávu o nápravě: Potomstvo ženy zničí nepřítele, zlého ducha, který to pokazil, rozdrtí hlavu hada. Toto zaslíbení můžeme nazvat První evangelium - první radostná zvěst. Pak máme 4 evangelia v Novém Zákoně. A pak máme - dnes 102 roků a 1 den po zjevení Panny Marie ve Fatimě si to musíme zvláště připomenout - její zaslíbení: „Mé neposkvrněné Srdce zvítězí." Odvážím se je nazvat: Poslední Evangelium! Bůh se nedá odradit. Zve nás, protože nás miluje ze srdce. Každé evangelium je tedy pozvání ze srdce, přesněji z Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Panny Marie. Zvláště to připomíná sv. Jan Eudes - ctitel dvou srdcí. Srdce je shrnutí nitra člověka. A Mariino srdce znamená zdroj a původ její lásky k Bohu a druhým lidem. Evangelista Lukáš píše hodně o Panně Marii - píše o dvou událostech, které Matka Boží uchovávala ve svém srdci: o tom, co slyšela o Ježíšovi od tří králů a potom o události, o které jsme slyšeli v dnešním evangeliu - o třídenním hledání Ježíše a Jeho nalezení v chrámě. Proč se to stalo? Nevěděla to hned, žila dál s touto otázkou, léta o tom přemýšlela. Nakonec to pochopila opět v Jeruzalémě - během jiných tří dnů od Velkého Pátku do nedělního jitra. Další slova byla od Simeona při Ježíšově obětování v chrámě: Tvou duši pronikne meč bolesti, aby vyšlo smyšlení mnoha srdcí. Panna Maria nevěděla přesně, ale měla tušení ve svém srdci. Když sestra Lucie z Fatimy poslechla volání k řeholnímu životu, znovu se jí zjevovala Panna Marie s malým Ježíškem v náručí.  Ukázala jí své srdce ovinuté trním - to je rouhání, nevděčnost lidí, přestože jim slibuje vše potřebné pro chvíli smrti. Panna Maria žádala po těch, kteří se chtějí zachránit, pět prvních sobot - svatou zpověď, svatý růženec, svaté přijímání a 15 minut rozjímat o tajemství Boží lásky. Pán Ježíš toto změnil na prvních devět sobot, tak jako On žádal prvních devět prvních pátků po sv. Markétě Marii Alacoque. Panna Maria žádala 5 sobot kvůli pokoře, ale on to srovnal. Většina z vás už tuto pobožnost má vykonanou. Já vás prosím: zkuste k ní přivést své děti a hlavně vnoučata. Až jsou děti v pubertě, až dospívají, ztrácejí ve víru různých nástrah. Řekněte jim to, dokud jsou čisté a visí na vás, než je svedou kamarádi a pochybný internet.  Nenuťte je, povzbuďte je: Půjdeme spolu. Kolikrát jsem se dostal v nemocnici k člověku, který nebyl desetiletí u svátostí - umíral a jako by na kněze čekal připraven svátosti přijmout. Farníci se potom divili: Ten? Ano a bez nucení - za toto mohou první pátky vykonané v dětství. Pán Ježíš plní své sliby. Jako ministrant se pamatuji jak nás v roce 1986 - byl mariánský rok - pan farář vyzval k prvním pátkům a sobotám. Seznámil nás se 12 zaslíbeními prvních pátků a 33 zaslíbeními prvních sobot. Varoval nás: „Hlavně dejte pozor na ten poslední pátek a sobotu! Ďábel bude dělat vše proto, abyste tuto pobožnost nedokončili." A mně se to málem také stalo - rodiče dostali lístky do cirkusu pro děti. A tak jsem si vymyslel výmluvu, abych do cirkusu nemusel. Proto jsem Panně Marii zavázán a možná proto si mně přivedla na své poutní místo. Prosím, využijte tuto velkou páku. Dejte své děti a vnoučata do srdce Pána Ježíše a Panny Marie a neztratí se. Mé neposkvrněné srdce zvítězí. Amen.

Závěrečné slovo:

Mám vztah k Novému Veselí. V tomto kostele jsem asi dvakrát zpovídal, ale u oltáře jsem zde poprvé. Není to však první mše sv. sloužena knězem s mým příjmením. Jeden z mých předků z tatínkovy strany žil v Kotlasích a odtud šel pěšky na pouť k Panně Marii na Vranov u Brna. Když se vracel, tak v Újezdě u Tišnova požádal v jednom domě dívku o vodu a byla z toho láska na celý život. Tak se dostal rod Pohanků z farnosti Nové Veselí do Újezda u Tišnova ve farnosti Dolní Loučky a já jejich potomek po mnohých létech na poutní místo Panny Marie do Žarošic. Primici jsem měl doma v Dolních Loučkách 6.7.1999.

Těsně před ní mi přinesli obrázek z primiční mše svaté, která byla přesně před sto lety právě zde v Novém Veselí. Měl ji P. František Pohanka z Kotlas v roce 1899 a to 6. srpna a byl z našeho rodu. Pak působil ve Studené v děkanství Dačice, zemřel v roce 1952 a je tam pochovaný. Primice za 100 roků a přesně bez jednoho měsíce, ale ve stejný den - není to nějak moc náhod? Věřím tomu, že i váš rodák P. František Pohanka měl vliv na mé kněžské povolání a jsem mu za to vděčný.

Sbírka - po zaplacení autobusů, nutné režie - jsme darovali 9 450 Kč na léčbu malomocných - Likvidace lepry.  Pán Bůh zaplať. Poděkování patří také místnímu faráři otci Janovi Peňázovi a všem farníkům z Nového Veselí, kteří celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. A hlavně - díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení hlavního celebranta NJ v Jimramově, kterým je P. Mgr. Jakub Holík, farář v Třebíči - zámku, Třebíči - Jejkově, (člen kněžské rady Brněnské diecéze a je také pověřený duchovní službou pro Oblastní Charitu Žďár nad Sázavou):

Stručné představení - věk, dětství, mládí, studia, působiště

Na pouť Nový Jeruzalém se vydávám do Jimramova, kde jsem žil a pracoval jako kněz a farář 5 let, mezi roky 2005 až 2010. Měl jsem na starosti také farnosti Dalečín a Sulkovec. Před tím jsem byl 6 let vojenským kaplanem a po službě v Jimramově jsem se přestěhoval do Třebíče, kde jsem doposud a mám na starosti farnost u baziliky sv. Prokopa a také farnost v části Jejkov, kde je i Katolické gymnázium, kde jsem 4 roky působil jako učitel a spirituál.

Otče, co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů?  

Narodil jsem se v Brně v roce 1971, takže své dětství a mládí jsem prožil v době před rokem 1989. Na rodičích jsem si vážil přirozené výchovy ve víře a také svobody v rozhodování o své životní cestě. Jsem nejstarší ze 4 sourozenců, takže jsem byl veden rodiči k zodpovědnosti a starostlivosti za mladší a ochotě se dělit a pomáhat si.

Kdo byl pro vás kněžským vzorem?

V životě mě provázelo a provází hodně kněží, zmínil bych ale otce Ladislava Simajchla. Ten byl farářem v Brně - Králově Poli, kde jsem vyrůstal i já, a starali se o mě jeho bývalí ministranti. Četl jsem jeho knížky v době dospívání, později jeho kázání, nakonec jsem se s ním osobně setkával na Fryšavě a v Novém Městě na rekolekcích. A když jsme děkovali Bohu za život tohoto kněze na jeho pohřbu v červenci 2010 v bazilice ve Žďáře, poprosil mě pan biskup, abych šel do Třebíče. Tak jsem otce Ladislava prosil o pomoc a přímluvu v tomto mém rozhodnutí a novém úkolu. Takto mě tedy provází tento kněz plný radosti, víry a naděje, modrosti a nefalšovaného zájmu o Boží věci a radosti i starosti každého člověka.

Co vidíte jako důležité, na co kladete důraz ve Vaší práci, ve svém životě?

Vnímám jako důležité v životě věřícího člověka, aby se poctivě modlil a z tohoto osobního vztahu s Bohem pak objevoval, jak může být nablízku druhým, jak je vyslechnout a vytvářet prostředí přátelství a pomoci. Je to ono duchovní dýchání: umět přijímat, abych mohl dávat. V modlitbě i v rozhovorech rozlišovat, co je důležité, co odpovídá evangeliu a naopak, co nás od něho odvádí a vzdaluje. Stále zkoumat pravdivě, jak můj život souzní s životem Ježíšovým.

Mohl byste nám přiblížit úmysl sbírky, která je dnes obětována na hospicovou péči Oblastní Charity Žďár?

Velmi rád. Jde o podporu pracovníků Charity, kteří pečují o umírající v jejich rodinách, aby nemuseli umírat v nemocnicích nebo ústavech a byli se svými blízkými. Je to práce velmi namáhavá a vyčerpávající, ale o to potřebnější. Nestačí totiž jen bojovat proti eutanázii, ale pomáhat v důstojném odchodu z tohoto světa. Jako kněz jsem byl několikrát pozván sestřičkami hospicové péče v Třebíči k umírajícím a setkávám se také s jejich blízkými. Děkuji proto všem, kteří i darem do sbírky a modlitbou podpoří toto dílo.  Co Vám udělalo v poslední době radost? Slova, gesta a činy papeže Františka, ochota církve u nás i ve světě přiznat svá selhání a konat pokání, omluvit se obětem, slavení velikonočních událostí ve farnosti, doprovázení dospělých ke křtu a dalším svátostem, návštěvy nemocných, a bylo by toho dost a dost. Přeji každému z vás, ať toho také hodně radostného objevíte ve Vašem životě a těším se na setkání s vámi v Jimramově.

                        Děti, první svaté přijímání, sv. Imelda.

V měsíci květnu a červnu probíhají v našich farnostech slavnosti prvního svatého přijímání. V návaznosti na tyto slavnosti a na promluvu P. Josefa Pohanky v Novém Veselí, na slavení prvních pátků a prvních sobot a také proto, že ve zpravodaji NJ zůstalo volné místo, zveřejňuji část promluvy z neděle Dobrého Pastýře, třeba text povzbudí a pomůže mu na cestě dobrého duchovního života a vztahu k Pánu Ježíši, který k nám přichází v Eucharistii - jL

.........Děti - naše budoucnost, jaro Církve, jaro rodin, společnosti. 13. května si budeme připomínat blahoslavenou Imeldu Lambertiovou. Její životní příběh je mezi svatými jedinečný. Od svých pěti let toužila být řeholnicí. Přes pochyby rodičů a kněží se jí stala už v 10 letech života. Nesmírně toužila po svatém přijímání - ale díky tehdejším pravidlům ohledně věku, Pána Ježíše přijmout nemohla. 12. května 1333 při mši svaté, kdy jako jediná zůstala v lavici plakala. Po mši svaté zůstala jako jediná v kostele. Naráz klášter naplnila silná vůně růží a jasné světlo. Když se řeholnice s knězem vrátili do kostela, uviděli zvláštní jev. Nad hlavou maličké plačící řeholnice se vznášela Svatá Hostie. Přítomný kněz se k ní přiblížil s patenou v ruce. Když přišel před Imeldu, Svatá Hostie se snesla na patenu. On to vzal jako pokyn, aby jí Pána Ježíše podal. Imelda ji přijala, upadla do extáze, z které se už neprobrala. Druhý den zemřela - štěstím. Na jejím náhrobku je vytesáno: Zesnulé sestře Imeldě Lambertiové byla z nebe seslána Hostie, kterou jí podal kněz.  Je zachována jediná Imeldina věta: Sestry řekněte, je to vůbec možné, přijmout Boha do svého srdce a nezemřít přitom láskou k němu? Tato maličká světice měla vliv na vznik bratrstva, které vyprošuje prvokomunikantům milost důstojného prvního svatého přijímání. Svatý Pius X., který umožnil vyhlásil v Církvi časné a časté svaté přijímání - za splnění tří podmínek: chtít a toužit Krista přijmout, na úrovni svého věku rozeznat zlo od dobra a věřit ve skutečnou přítomnost Pána Ježíše pod způsobou chleba - prohlásil blahoslavenou Imeldu za patronku dětí přistupujících k prvnímu svatému přijímání.  A 13. května 1917 se zjevuje Panna Maria svatým dětem ve Fatimě a dává jim úkol modlit se a obětovat za záchranu ubohých hříšníků. Došlo nám to?.........

 

......ještě je místo a tak pro povzbuzení a posílení víry si dovoluji připojit začátek a závěr kázání Mons. Petra Piťhy na Libici 27. dubna 2019.   Bylo to po „červeném" pondělí, rudém úterku, po svátku svatého Vojtěcha, kdy bylo ve sněmovně přehlasováno veto senátu ohledně zdanění částečných náhrad škod napáchaných Církvi komunisty v naší zemi.  ....... stojíme na místě genocidy rodu Slavníkovců. Došlo k ní rukama téhož národa, a to z důvodů mocenských a majetkových. Slavíme svátek sv. Vojtěcha, který vraždění unikl dík své nepřítomnosti. O svatém biskupovi víme, že byl ochotný ke smíru, ale byl odmítnut, protože se ho vrazi jeho rodiny báli. Odešel tedy, aby hlásal křesťanskou zvěst, tj. nesl znamení kříže. Ve znamení kříže tu stojíme i dnes. Kříž není zbraň. Kristus byl ke kříži přibit, aby na něm zemřel. Že jím zvítězil, zlomil moc smrti a toho odvěkého plaza, který chtěl být víc než Bůh, je ona dobrá zpráva, Evangelium, které hlásáme............... ........Dále p. profesor připomněl, že se zase ukazuje strach z toho kříže, který někdy schválně strhávali nebo užívali při výcviku jako terče. Přesto: ....... půjdeme dál cestou kříže, cestou P. Josefa Toufara a P. Josefa Štemberky. My svou i vaši vlast ani náš národ neopustíme. Půjdeme vytrvale cestou kardinálů Fr. Tomáška, Štěpána Trochty, Josefa Berana. Cestou Vojtěchovou. Na to budeme s radostí myslit, kdykoli budeme zpívat: Hospodinu chválu vzdejme, svatým křížem se žehnejme, Kyrie eleison. Amen.

Pozvánky.

Nabídka z Prahy. U příležitosti 30. výročí kanonizace sv. Anežky Přemyslovny vyřezal student P.Š. její sošku z dubového dřeva. Soška je inspirována Madonou z Hejnic ze 14. století. Je 53 cm vysoká a je upravena tak, že může stát i viset. Podařilo se rovněž zhotovit odlitky z tvrzené sádry, takže jsou podstatně méně zranitelné, ne ovšem nerozbitné. Ale neroztříští ani se neurazí při skácení. Soška je jednobarevná a má barvu dubového dřeva. Odlitek je tak dokonalý, že zachycuje i strukturu dřeva z originálu. Cena odlitku je 1300 Kč. Je to nejenom krásný doplněk jakéhokoli interiéru, ale vede k upevnění úcty této naší přední patronky. V případě zájmu se obraťte na jáhna Ladislava Kince.

 

Pouť k Božímu milosrdenství, P. Marii, sv. Faustyně, sv. Janu Pavlu II. Termín: 1. - 3. 7. 2019; místa: KT Osvětim, františkánský klášter v Hamreze, Centrum BM v Lagievnikách, Centrum sv. Jana Pavla II v Lagievnikách, katedrála na Wawelu, historické centrum Krakowa, Kalwaria Zebřidovská, Wadowice. Informace a přihlášky u jLK.

 

19. - 21. 7. - Západní Čechy III. Program a místa, které navštívíme, jsou ve stadiu plánování a domlouvání. Ubytování je objednáno v Plzni - stejné jako loni - turistická ubytovna - tří a šestilůžkové pokoje, WC a sprchy na chodbě, v areálu restaurace - v ní budeme mít 2x snídani a večeři, k dispozici je také krytý a venkovní bazén. Do programu bude s největší pravděpodobností zařazen klášter Kladruby, synagoga v Plzni, pivovar Gambrinus. Zatím je až 15 volných míst v autobuse.

 

Ztráty....? Nálezy ?: Již delší dobu postrádám svůj kancionál, hledala jsem jej v mnoha kostelích, ale je to jako hledat jehlu v kupce sena. Chtěla bych Vás poprosit, zda-li by bylo možné vyhlásit na jednom či dvou NJ, jestli jej někdo neviděl. Dostala jsem jej jako památku k prvnímu svatému přijímaní. Jde o modrý kancionál v modrém plastovém obalu, je celkem dost používaný. Je v něm mnoho pamatečných obrázků a možná i několik zpravodajů NJ. Hned na první stránce je v pravém horním rohu napsáno propiskou "Evička 2003". Poctivý nálezce ať dá zprávu jLK.

 

 Plán poutí na rok 2019:      

18. - 24. 8. - XIX. pěší pouť na Velehrad

                            21. 9. - XVI. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka

                            28. 10. - Praha - po stopách sv. Anežky české

Plán poutí NJ na rok 2019 a rok 2020:

2019    13. srpen   Žďár I - P. Zdeněk Mach, probošt z Litomyšle            12. září     Radostín

            15. říjen Bystré           13. listopad Jámy        12. prosinec Olešnice

2020     14. leden   Velké Meziříčí        13. únor   Trpín       12. březen   Křižanov

             14. duben Měřín        13. květen Bohdalov    16. červen

             14. červenec          13. srpen              15. září     Pavlov

             13. října         12. listopad Jámy        15. prosinec Olešnice

2021  únor - Lysice

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde -... ....

Srdečné pozvání na 235. pouť NJ - v úterý  16. července 2019 v 18 hodin do Křoví -

      hlavní celebrant - P. Tomáš Vyhnálek OMI z Českých Velenic.

 

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20.6. 2019. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným. Občasník - zpravodaj Nový Jeruzalém

Vydává: Římskokatolická farnost Rovečné, 592 65 Rovečné 14.

Zodpovědný redaktor : jáhen Ladislav Kinc, kinc@dieceze.cz, telefon: 606948970

Časopis je určen výhradně pro vnitřní potřebu farností a poutníků NJ.