Poutní cesta křesťanskou Evropou má už 40 zastavení
25.02.2022 - Křesťanská Evropa
38 kapliček a křížů, jednu sochu a jednu velkou kapli
Francouzi ze sdružení Poutní cesta křesťanskou Evropou postavili už celkem 38 zastavení: z toho 20 přímo ve Francii a 18 v dalších 16 evropských zemích: dvě na Ukrajině a ve Švýcarsku, po jednom u nás, v Polsku, v Rumunsku, v Německu, v Severním Irsku, ve Španělsku, v Belgii, v Řecku, na Slovensku (Nitra), v Rakousku, na Litvě, v Norsku, v Portugalsku a v Itálii.
K tomu nutno připočítat opravenou sochu Božského Srdce Páně v obci Sainte Pexine ve Vendée, západofrancouzském kraji kraji proslulém svou věrností katolické církvi, a požehnanou L.P. 2011 (obrázek zde)
a opravenou kapli sv. Hilaria (obrázky níže), takže jsme u biblického čísla 40.
Vše je na mapce, socha Božského Srdce v Sainte Pexine tam má číslo 18-a, kaple sv. Hilaria se nachází u Avignonu, blízko jihovýchodního pobřeží Francie:
Zastavení (kapličky) od začátku do r. 2012 najdete zde:
Rok spásy 2013 (25. a 26. zastavení) najdete ZDE:
Na této stránce jsou v sestupném sledu přírůstky z roku 2021: 37. v Beuames de Venise a 36. v Savojsku, 2019: 36. zastavení, rok 2016: 32. - 35. zastavení, rok 2014: 27. až 29. zastavení a rok 2015: 30. a 31. zastavení.
V ROCE SPÁSY 2021 PŘIBYLA DALŠÍ 2 ZASTAVENÍ VE FRANCII:
kaplička v blízkosti opravené kaple sv. Hilaria a kříž ze světlé žuly, který byl postaven na památku misií v roce 1893 v Savojsku v průsmyku Granier nad městem Chambéry - Col du Granier (1134 m), a který byl mezitím poškozen, ale loni nádherně opraven.
V ROCE SPÁSY 2019 PŘIBYLO DALŠÍ ZASTAVENÍ V ITÁLII
v pořadí už 36. Je v Bobbio v provincii Piacenza v oblasti Emilia Romagna na severním podhůří Appenin, kde je pohřben svatý Kolumbán, (cca 540 Irsko - 23. listopadu 615 Bobbio) mnich, který se svými druhy putoval Evropou z rodného ostrova na jih, všude zakládal kláštery, přešel Alpy ale na další pohoří už si v pozdním věku netroufal. Zastavení je umístěno na svatomichalské poutní cestě z Monte Gargano v jižní Itálii přes Andělský hrad v Římě a Sacra di S. Michele u Turina až na Mont St. Michel ve francouzské Normandii. Je to obnovená kaplička s reliefem Panny Marie vytvořeným podle známého obrazu Sandra Boticelliho z 15. století. Bylo požehnáno 4.10.2019.
obnovená kaplička sv. Kolumbán
V 2012 - 2019 se Poutní cesta křesťanskou Evropou věnovala obnově kostela sv. Hilária ze 6. století v Beaumes de Venise u Avignonu.
Fotografie z roku 2011 a r. 2019 jsou zde dole, podrobnosti o práci a pomoci Čechů při nich najdete zase zde:
Rok spásy 2016:
Rok spásy 2014: (rok 2015 je úplně dole)
27 a 28 - dva kříže v jižní Francii - nový moderní kříž ke cti sv. Ludvíka Marie Grigniona z Montfortu postavilo nad městečkem Beaumes de Venise (zastavení č. 27) a obnovilo zničený tzv. vraní kříž v Méthamis (č. 28).
29. zastavení bylo požehnáno 15. října 2014 v Baltriskes na Litvě a je zasvěceno sv. Janu Křtiteli.
Rok spásy 2015:
30. zastavení bylo zbudováno v Bedoues v jižní Francii v rodišti blahoslaveného papeže Urbana V., jemuž je zasvěceno.
31. zastavení stojí v Beaumes de Venise nedaleko Avignonu, je zasvěceno sv. Josefovi, Pěstounu Páně a má nápis ITE AD IOSEPH - Jděte k Josefovi.
Zastavení blah. papeže Urbana V. (č.30) stojí v jeho rodném kraji v jižní Francii, v departementu Lozere, v horním toku řeky Tarn, v Bedoues před klášterním kostelem, na jehož věži je 12 m vysoký kříž, který každou noc září. Autorem je opět Pascal Beauvais, sochař z Cublac.
Bylo požehnáno 26. srpna 2015 biskupem z Mende (hlavní město departementu Lozere a stejnojmenné diecéze) za účasti starosty, členů sdružení a pravoslavných poustevníků z blízkých hor.
(foto níže)
Životopis: Urban V., vlastním jménem Guillhelmus (Vilém) de Griomard, se narodil na hradě Grisac v roce 1309 a zemřel 19.12. 1370 v Avignonu. Svátek má 19.12. Jeho jméno je z latiny: urbanus = člověk z Města (Říma), z hlavního města Římské říše. Byl opatem benediktinského kláštera sv. Viktora v Marseille. Konkláve 20 kardinálů jej v r. 1362 vybralo ze dvou kandidátů na papežský stolec, kteří nebyli kardinálové, druhým byl pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Ve volbě rozhodlo to, že Vilém byl Francouz, byl zvolen 201. papežem, na naléhání sv. Brigity Švédské, básníka Francesca Petrarcy a Karla IV., začal papež uvažovat o návratu do Věčného Města (Říma), byla v tom symbolika jeho jména (Město = lat. Urbs, Urban = městský obyvatel), 30. 4.1367 odcestoval papež z Francie a 16.10.1367 byl přijat v Římě, který byl ve velmi zuboženém stavu, pustil se do velkolepých oprav římských budov, kostelů, vodovodů a silnic, pracovní příležitosti zaměstnaly většinu Římanů, v lednu 1368 přijal papež v Římě neapolskou královnu Jenu (Janu, Johannu) a kyperského krále Petra, královna Jena byla první ženou, která dostala od papeže Zlatou růži (tato pocta se dává mimořádně vynikajícím osobnostem nebo významným stavbám, v r.1985 byla 265. papežem Janem Pavlem II. udělena velehradské bazilice k 1100. výročí smrti sv. Metoděje), na svátek Všech svatých 1.11.1368 korunoval papež na římskou císařovnu Alžbětu (Elišku) Pomořanskou, byla jedinou císařovnou korunovanou papežem, potíral nepotismus (dávání úřadů příbuzným), simonii (svatokupectví) a nemravnost duchovních, pro nepokoje, které vypukly v Římě a válečný konflikt v r. 1370 mezi Anglií a Francií, odjel papež zpět do Avignonu 5. 9.1370, kde zemřel, pohřben v kostele sv. Viktora, od roku 1362 se stala tiára symbolem papežství a trvale se používala nad papežským znakem až do roku 2005, beatifikován 256. papežem bl. Piem IX. v roce 1870.