Dneska se to láme,

 

Podle rozhodnutí největšího z Čechů, Otce  vlasti Karla IV., se do Cách putuje jednou za  7 let. Poslední pouť tam byla v červnu 2007. Z Prahy to bylo 865 km a trvalo nám to jeden měsíc. Na přelomu roků 2010 a 2011 jsme tedy v poločase, končí doba vzpomínání na pouť v roce 2007 a začíná doba těšení a přípravy na pouť v roce 2014 (dá-li Pán Bůh a budeme živí a zdraví).

Maria, pomoz .......

Andělé Boží, děkujeme za ochranu a prosíme  dál ........

 

Na sever od Alp byly ve středověku nejstarším a nejdůležitějším poutním místem Cáchy. Je to jedno z mála německých měst (kromě těch v těsném sousedství s Čechami nebo Moravou), pro které se užívá naše české pojmenování. Německy se jmenují Aachen a leží na hranicích Německa, Belgie a Holandska.

 

Osmiboký kostel Panny Marie tam dal postavit Karel Veliký, byl dokončen r. 800 a dnes je to světová památka UNESCO. Už tenkrát počítal císař s tím, že to bude kostel poutní a proto jej vybavil sedmi látkovými ostatky, které získal v Cařihradě: košilkou Panny Marie, plénkami Pána Ježíše, plátnem, na němž byla položena hlava Jana Křtitele, bederní rouškou Pána Ježíše, čistým hrobovým plátnem, zástěrou, kterou měl při poslední večeři, a jeho potní rouškou. Hned tam začalo putovat velké množství poutníků. Jejich touhu později vyjádřil biskup Klaus Hemmerle slovy: „Chceme jít k Ježíši, Marii a Janovi (Křtiteli) až na dotek šátku."

Náš Otec vlasti Karel IV. k této kapli začal přistavovat kněžiště ve stylu Svaté kaple v Paříži. Dnes je tato takzvaná Chórová kaple větší než původní osmiboký kostel, zvaný Oktogón. On také zřídil pro české poutníky v Cáchách oltář sv. Václava, kde musel soužit kněz, znalý jazyka českého, kvůli kázání v češtině a zpovídání poutníků.

Do Cách se od nás putovalo už před ním, ale první pravidelná pouť od nás se konala v roce 1349, Karel IV. se jí osobně zúčastnil  a byl tam (podruhé) korunován na římského krále a už tenkrát bylo rozhodnuto, že se tam bude chodit jednou za 7 let. Z jeho zemí byly stanoveny dvě cesty - uherská a česká. A lidé (nejen) od nás po nich pravidelně putovali, dokud to nezakázal jiný císař - Josef II. Takže tam naši byli společně naposledy před 231 lety.

 

 Česká pouť byla obnovena L. P. 2007, kdy tam od nás pěšky přišlo pět poutníků.  Vyšli 25.4. z Velkého Meziříčí, 1.5. odcházeli z Prahy a 31.5. dorazili do Cách.

             -

Putovali s trojím poselstvím:

1) poděkovat za svobodu a za to, že už padly hranice mezi evropskými zeměmi.

2) konat pokání za všechny války a křivdy, ke kterým došlo dávno i nedávno na obou stranách.

3) prosit za obnovu křesťanských kořenů Evropy, protože nechceme, aby uschly.

Za nimi pak přijeli další poutníci celkem ve 4 autobusech. Panně Marii a Jezulátku darovali šatičky a kostelu věnovali relikviář s ostatky sv. Prokopa (na snímku před  milostnou sochou).