Přednést ne jen přečíst

  Vysvětloval jsem lektorům, že mají slovo Boží v kostele přednést a ne jen přečíst a že na to jsou určitá pravidla. Mnozí na ně nedbají a pak dělají školácké chyby. Například při každé čárce udělají pomlku. Jenomže některé čárky oddělují věci, ,které k sobě patří. Všichni, kdo uvěřili, se dali pokřtít je psáno ve Skutcích apoštolských. Ti VŠICHNI a ti, KDO UVĚŘILI je jedna skupina, proto se to nesmí při čtení oddělit. Musí se to přečíst jako dva celky: VŠICHNI KDO UVĚŘILI - SE DALI POKŘTÍT. Podobně se „vynechává" čárka před každým vztažným zájmenem: kdo, co, který, jaký, čí a to ve všech pádech.

Bratr Jindřich to vzal naprosto vážně a při přípravě čtení si ve svém misálku ty čárky, které se nemají číst, žiletkou opatrně vyškrábal.

Bylo to při ranní mši svaté, byl jsem trochu nevyspalý, proto jsem si s chutí po úvodní modlitbě unaveně posadil. Najednou mě něco zaujalo. Lektor četl tak pěkně, že mně to přímo povzbudilo. A byl to on, bratr Jindřich.

 

Díky, bratře.

Bohu díky.