Políček nebo pohlazení

Kolik je mezi lidmi sporů - od těch sousedských až po ty mezinárodní. Kolik je to válek od těch žabomyších až po ty hrozivé. Kolikrát má člověk chuť si říci: „Nejlepší by bylo je zavřít spolu o hladu, aby se domluvili. Anebo jim oběma nařezat."
Jenomže to není tak jednoduché. Byla už před důchodem. A jen mázla uličníka, který ji v mateřské školce vysloveně provokoval. A byla z toho velká ostuda.
Silové řešení je naše pokušení. Naše lidské pokušení. Zajímáme se o řešení Boží. Syn Boží nám říká, že jeho Otec tak miloval svět, že dal právě jeho, aby nikdo nezahynul. Můžeme si představit, že Bůh ve své síle a moci nikoho nezfackuje, ale každého pohladí. To jen my bychom nejraději nařezali všem, protože si to podle našeho mínění zaslouží všichni kromě nás. Bůh však nabízí každému zraněnému srdci pohlazení. Léčivý dotek své lásky. Skrze svého Syna.
A to je velmi důležité. Psa, který vás za to kousne, už víckrát nepohladíte. Pohlazení Boží může každého vyléčit, jen nebýt kousaví, ale vnímaví.