Osobní znak

OSOBNÍ ZNAK MONS. JANA PEŇÁZE

     Zlato-červené šachování štítu s vloženým modrým kůlem odkazuje k tinkturám moravského zemského znaku.

Může také připomínat rodovou (ale nezaručenou) pověst o vzniku příjmení Peňáz, které u nás nosí asi tisícovka mužů a žen, nejvíc na území ORP Nové Město na Mor. Vratislav z Pernštejna vzal španělskou šlechtičnu Marii Manrique de Lara y Mendoza (* asi 1538, † 16. února 1608), která si z vlasti přivezla sošku Jezulátka. Zdědila ji pak její dcera Polyxena, provdaná do rodu Lobkoviců a předala jej karmelitánům u dnešního Pražského Jezulátka. S ní asi přišli i další Španělé. Jeden se prý jmenoval Peñas a stal se zakladatelem rodu.

Další nezaručená pověst říká, že mezi řeholníky vyhnanými ze žďárského  kláštera buď po husitských válkách anebo po rozpuštění kláštera r. 1613 byl původem kastilský mnich jménem Peña či Peñas, který pak založil rodinu. Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Dr. Petr Peňáz z Brna, jehož rodinné kořeny sahají také do Slavkovic, zjistil, že naše příjmení se poprvé objevuje ve Světňově a Slavkovicích už v 17. století. Česky to znamená skála(y) a dodnes ve Španělsku žijí lidé s tímto příjmením (asi 70 tisíc, nejvíce v provincii Galicie - hl. město Compostela, v provincii Murcia a v Madridu) a někteří v minulosti měli ve znaku tři zlaté hvězdy na červeném poli, používali tedy žlutou a červenou tinkturu.

    Patriarší kříž (s dvěma rameny, z nichž to horní kratší má připomínat tabulku s nápisem, kterou měl Pán Ježíš ve třech jazycích) symbolizuje "dědictví otců", křesťanskou velkomoravskou tradici.

    Poutnický klobouk a poutnická hůl, ozdobená svatojakubskou mušlí, pak vyjadřují přezdívku nositele - Poutník Jan.

    Černý kněžský klobouk s fialovými šňůrami a 6 střapci na každé straně je vyhrazen pro nositele čestného titulu "kaplan Jeho Svatosti".

Autorem znaku je heraldik Josef Plch.