Jak to vidí oni

Tragický kufr

Byl 19. říjen 1984. Podzim. Páter Jiří byl v Bydgoszczy uprostřed Polska.

Pozvali ho na modlitební setkání se zaměstnanci různých profesí. Setkání

skončilo pozdě večer. Všichni přemlouvali P. Jiřího, aby zůstal u nich

na noc. On ne. Trval na tom, že se vrátí do Varšavy. Nastoupil s řidičem

do VW Golfu a odjeli. Po zhruba třiceti kilometrech, kolem 22. hodiny,

auto kněze řízené řidičem Waldemarem předjel neoznačený Fiat 125 p.

Z Fiatu vystoupili tři příslušníci ze 4. správy polského ministerstva vnitra,

která se zabývala bojem s katolickou církví. Byli převlečení do uniforem

polské VB (Milicji obywatelskiej). Přistoupili k autu. Nejdřív chtěli vidět

doklady řidiče, následovně mu vzali klíčky a odvedli ho do jejich auta

na údajnou dechovou zkoušku. Tam dostal pouta. Potom přinutili kněze,

aby vystoupil. Stačil ještě říct: „Pánové co to děláte?" Ale bez odpovědi.

Dostal úder obuškem do hlavy, svázali mu ruce a nohy, do úst mu strčili

roubík a hodili ho do kufru svého auta. Odjeli. Po 300 metrech, při rychlosti

nad 90 km/h, se Waldemaru podařilo vyskočit z milicionářského auta

a utéct. StB byli přesvědčeni, že tento pád nepřežil. A on začal vyhledávat

pomoc. Díky němu se veřejnost o únosu dozvěděla. Auto pokračovalo

dál. Když byli v Toruni, jeden z důstojníků uslyšel v kufru nějaký zvuk

a pohyb. Zastavili. Vystoupili z auta, otevřeli kufr pro lepší „uklidnění"

oběti. Otci Jiřímu se povedlo vyskočit a křičet: „Nechte mě žít." Pokus

to byl marný. Dostal obuškem do hlavy a zpátky do kufru. Auto jelo dál.

Po cestě ještě dvakrát zastavovali, aby zkontrolovali obsah kufru. Při

jedné z takových prohlídek přivázali ještě k živému knězi pytel s kameny.

Zastavili u přehrady na Visle a tělo (nevíme, zda ještě živé) hodili do

vody. Dne 30. 10. 1984 bylo tělo nalezené. Díky útěku Waldemara byli

vrazi v té době už ve vazbě. A 3. 11. bylo tělo pohřbeno ve Varšavě. Dne

6. 6. 2010 se konalo blahořečení otce Jerzego Popiełuszki, katolického

kněze, kaplana Solidarity.

Byly různé teorie o smyslu této vraždy. Někteří tvrdili, že to byla velká

chyba StB. Někteří říkají, že to byla chyba naplánovaná jako varování

před nedodržováním komunistických zákonů. Ted už je to jedno. Ale je

třeba říci, že tento tragický kufr a všechno co bylo spojené s touto vraždou

ukazuje, že vláda, která se tvářila jako nejlepší přítel lidu, likvidovala

osoby nejenom falšovanými soudními procesy v majestátu tehdejšího

práva, ale také zbaběle a tajně. A na to nikdy nesmíme zapomenout.

P. Lukasz Szendzielorz