Ročník 25              číslo 1/2014

Pozdrav a pozvání

Milí farníci a poutníci, zdravím vás všechny křesťanským: Chvála Kristu a Marii.

A zvu do Křtin všechny, kteří obdivují dílo rukou Božích (Moravský Kras) i lidských (Perlu Moravy) a především dílo záchrany, ve kterém  má tak významnou roli Panna Maria Matka našeho Spasitele. Zvu na mši svatou všechny, kterým nevadí, že kněz slouží v čele lidu a že rozdává Tělo Páně kolem mřížky, neboť mše svatá je předobrazem Věčné hostiny Beránkovy, o níž on sám říká: „Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat." (Lukáš 12,37) A zvu i všechny ostatní.

K svátkům Umučení a Vzkříšení  našeho Pána Ježíše Krista  vám všem i vašim blízkým přeji zdraví pro tělo, víru, naději a lásku pro duši a pokoj Kristův doma, v okolí i ve světě  a po smrti nám všem Boží království.                              Mons Jan Peňáz

 

Poutní a farní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách je otevřen každý den od 7 hodin, kdy se modlíme růženec za všechny farníky i poutníky i za vás a také za ty, kteří nás o modlitbu u Matky Boží prosí. Pak je mše svatá, většinou v kapli Božího milosrdenství - bývalé sakristii. Zavíráme při západu slunce. Po tu dobu je také otevřeno jedno skromné WC v mezipatře na faře - budova nad kostelem, čp. 72 s nápisem SALVE.

Připomínáme:

Nedělní mše svaté v poutním období:  od 1. června do 19. října v časech 7:30 - 9:00 - 10:30 hod.

Mimo poutní období: do 31. května a od 20. října v časech 7:30 - 10:30 hod.

Vy jste ze Křtin, tak to musíte znát

Když někde o sobě řeknete, že jste ze Křtin anebo že tam pravidelně chodíte či jezdíte, možná se ozve: „To jste blízko Panně Marii, to o ní a o poutích musíte všechno dobře znát!" A je to pravda. Skutečně se v tom musíme vyznat lépe než ostatní -  a vědět,

1. že správná úcta k Panně Marii vede k jejímu Synu a našemu Pánu.

2. že růženec je mariánská i kristovská modlitba jak pro úplné začátečníky tak pro skutečně pokročilé. Jsou čtyři růžence: radostný, světla, bolestný a slavný, ty se střídají. Všechny mají po  pěti desátcích. Ty začínají modlitbou Otče náš, na jejím závěru říkáme Amen (což se při mši svaté a při breviáři vynechává, protože tam modlitba pokračuje dál k Bohu Otci, zatímco v růženci se pak v další modlitbě obracíme k Matce Boží). Pak říkáme 10 krát Zdrávas Maria a po slově Ježíš řekneme takzvané tajemství. To je událost ze života Pána Ježíše a jeho Matky - např: Ježíš, kterého jsi z Ducha Svatého počala. Tato tajemství říkáme při každém Zdrávas. Tím pádem růženec trvá 25 minut. V dřívějších dobách, kdy se růženec modlili na vatikánském rozhlase a měli na to jen 20 minut, jsme zažili italský způsob, že se totiž řekla jedna latinská věta před Otčenášem a pak se tajemství neopakovala. Nestyďme se za moravskou (a českou a slovanskou) zbožnost, věnujme  Panně Marii o 5 minut víc. Proto ve Křtinách říkáme tajemství v každém Zdrávasu. Má to velkou výhodu! Když někdo přijde uprostřed desátku, hned ví, kde je. Když se někde modlí skupinka lidí, ke které se už nikdo nepřipojí, může se použít ten kratší - italský způsob.

3. když se modlí více lidí, je naším pěkným moravským (i českým a slovanským ) zvykem, že se modlí střídavě. Každý desátek předříkává někdo jiný a ostatní odpovídají. Neostýchejte se tuto službu přijmout. Když někdo předříkává, ostatní se přitom modlí potichu a začnou nahlas až svou polovinu. Vrcholem společné  modlitby je, když jedna strana kostela předříkává a druhá jí odpovídá a po měsíci se to vymění.

4. Hlavní však je, že podle už brzy svatého Jana Pavla II. je růženec nejlepší přípravou na mši svatou. A jak se píše v listě správcům poutních kostelů, který nám přišel z Říma, má v nich být všechno vzorové. Pomozte mi, milí farníci i poutníci, aby se aspoň tohle ve Křtinách dařilo.

Postní doba skončila, ale ...

i v době velikonoční budeme po Tajemství víry odpovídat: ZACHRAŇ  NÁS SVÝM KŘÍŽEM, VYSVOBOĎ NÁS SVÝM VZKŘÍŠENÍM... Podle Římského misálu mají tuto odpověď začít lidé sami. Nečekejme tedy až na kněze, ale začněme hned to správné zvolání.

 

Otázky a odpovědi

1. Proč někdy nejsou při mši svaté přímluvy?

Protože jsou předepsány jen v neděle a zasvěcené svátky. Ve všední den se mohou vynechat (ale nemusí).

2. Proč se při nich nečte, za koho je mše svatá?

Protože při anketě na křtinských poutních stránkách jsme zjistili, že nejvíce lidí si přeje, aby se hned na začátku mše svaté ohlásilo, za koho je. Pak už to není nutné opakovat (i když jinde platí, že opakování je matka moudrosti).

2. Proč někdy čte přímluvy kněz a  někdy lidé?

Protože misál připouští obě možnosti, a dokonce i třetí - aby je četl jáhen.

4. Proč kněz čeká před modlitbou Otče náš a někdy i jindy?

 Protože je pěkné, když lidé zavčas vstanou, aby už od začátku byla modlitba v klidu.

 

Zelené ambity

S francouzskými poutníky jsme putovali ke hrobu blahoslaveného Marka d´Aviano u kapucínů ve Vídni, protože on má také vztah ke Křtinám, přesněji k zasvěcení našeho poutního kostela Jménu Panny Marie. Byl to on, kdo sloužil v neděli 12. září 1683 na kopci nad Vídní mši svatou, při které polský král Jan III. Sobieský ministroval. Pak společně s ostatními porazil osmanskou armádu, která v přesile obléhala Vídeň. Tím zachránili město i křesťanskou Evropu, protože údolím Dunaje by se osmanská moc dostala až do německých a pak i do francouzských rovin. Proto byl 12.9. zaveden svátek Jména Panny Marie a proto kostely budované v té době byly tomuto tajemství zasvěceny.

Ve Vídni jsme také navštívili zámek Schonbrunn, kde sídlili rakouští císařové, svým časem i naši nejvyšší státní představitelé. V zámeckém parku mají živé ploty z habrů. Jsou vysoké 6 metrů a před nimi stojí na velkých podstavcích sochy v životních velikostech. Představují různé ctnosti. U nás bude na nových ambitech živý plot dvoumetrový a před ním už je Via lucis - Cesta světla, která krásně doplňuje Křížovou cestu (Via crucis) ve starých ambitech. Jak známo, Cesta světla začíná prázdným hrobem Pána Ježíše a její poslední (též 14-té) zastavení je Seslání Ducha Svatého. I v zámeckém parku ve Versailles u Paříže jsou živé habrové ploty vysoké 8 metrů.

Děkujeme architektům za tento dobrý nápad pro Křtiny, které se tak mají s kým srovnávat.

Putování za Santinim    

Křtiny byly zařazeny do celostátní akce stejného jména. Návštěvník, poutník i turista může shlédnout všechny stavby geniálního architekta italského původu, který však má tři čtvrtiny české krve, protože jeho maminka a babička byly Češky. Památky jsou rozděleny do tří okruhů: Západočeský (Plasy, Kladruby, Mariánská Týnice, Mladotice), východočeský (Panenské Břežany, Kutná Hora, Chlumec, Želiv), moravský (Žďár a celé okolí, Křtiny, Rajhrad). Chystá se ještě pražský okruh. V každém z těchto míst je mapa, obrázky všech památek a možnost dát si razítko do tzv. Santiniho pasu. U nás je k dostání na faře, na městysi a u Farlíků. Plakát se všemi okruhy a obrázky je volně přístupný v ambitech v Santiniho koutku. Plánujeme pořídit sadu velkých panelů se všemi stavbami, které bychom trvale dali do kaple sv. Anny. 

 

 

Misijní koláče

Čtvrtá neděle postní se nazývá „Laetare" (neděle radosti) a nás napadlo, že bychom se o tu radost mohli podělit i se vzdálenějšími lidmi (dětmi na druhém konci světa), jak je tomu zvykem v jiných farnostech a upéci s dětmi pár koláčků, nakreslit velikonoční pohledy, které nabídneme lidem po mši svaté za dobrovolný příspěvek. Sešli jsme se v pátek před 4. neděli postní, 3 maminky a asi 10 dětí u jedné z nás doma a radostně se pustili všichni do díla. Těsto jsme my maminky připravily a děti potom už jen mohly s naší pomocí tvořit šátečky, koláčky a vykrajovat perníčky. Všichni se vystřídali, mezitím děti nakreslily pár obrázků a stačily si též spolu pohrát a my maminky trochu popovídat.

Myslím, že to bylo podařené odpoledne, které jsme zakončili křížovou cestou a mší svatou v kostele.

V neděli jsme připravili v ambitech stoleček s upečenými dobrotami a ještě před začátkem bohoslužby nabízely děti své výtvory za dobrovolný příspěvek příchozím. Bylo vidět jejich nadšení při tomto„prodeji", kdy samy nabízely po mši svaté okolojdoucím koláče a radovaly se z jejich štědrosti. Těšily se až budou moci peníze spočítat, dozvědět se kolik utržily a peníze potom poslat na Papežská misijní díla na pomoc chudým dětem. Ještě více radosti bylo poté na faře, kdy během povídání při otevření galerie portrétů bývalých kněží děti vše spočetly a zjistily, že utržily pro své kamarády z misií 3 677,-- Kč.

Půst nespočívá jen v tom, že si odříkáme něco, co máme rádi, ale například i v tom, že vynaložíme námahu a čas, abychom nabídli něco „dobrého" druhým a oni zase svým příspěvkem za koláč umožnili chudým zlepšit jejich životní podmínky, udělat jim byť jen malou radost.

A tak věříme, že se radostně s dětmi pustíme i příští rok znovu do pečení a stane se to u nás ve Křtinách takovou malou tradicí v postní době.

   Krist. Vandasová

První výročí odchodu otce Tomášek Otci

Zvláštní zádušní mši svatou, kterou je možno sloužit pouze den prvního výročí, koncelebrovali za o. Tomáše  29.3. P. Jiří Paleček a P. František Dostál. V neděli 30.3. sloužil současný farář už stou mši svatou za něj (a jeho příbuzné a spolupracovníky a ostatní dobrodince). Po mši svaté byla na faře v horní hale otevřena galerie křtinských farářů. Po krásné desce na hrobě, trvalé vývěsce v kostele, dvojici tabulí se zlatým zdobením v ambitech a jedné podobné v přízemí fary, je to už pátá památka na otce Tomáše, který se skutečně zlatým písmem zapsal do dějin farnosti. O dalších památkách je možné pořád jednat.

VŠEM ZEMŘELÝM STAVITELŮM  A DOBRODINCŮM NAŠEHO CHRÁMU PÁNĚ A VŠEM KNĚŽÍM A JEJICH SPOLUPRACOVNÍKŮM ODPOČINUTÍ VĚČNÉ DEJ, Ó PANE, A SVĚTLO VĚČNÉ AŤ JIM SVÍTÍ, AŤ ODPOČÍVAJÍ V POKOJI. AMEN..

Poutní ptactvo (a nejen to)

Naše NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA je podobně jako všechny ostatní ohrožována zdivočelými holuby domácími. Ostatní ptactvo se k ní chová přátelsky:  Z věže se ozývá POŠTOLKA OBECNÁ. Na stěnách má hnízda JIŘIČKA OBECNÁ.  Neplést si s vlaštovkami, které mají ocas jako vidle, červené hrdélko a hnízdí vždy pod střechou, nejraději v chlévě. Pomohou nám Francouzi, kteří jiřičce říkají Vlaštovka od oken zatímco naší vlaštovce Vlaštovka od kamen. V latině je to ještě výraznější: Jiřička (rod Delichon) má druhové jméno „urbica" - městská, zatímco vlaštovka (rod Hirundo) má druhé jméno „rustica" - venkovská.

Do úplně jiného řádu ptáků patří RORÝS OBECNÝ, kterého můžeme vidět a slyšet od května do srpna, pokud je aspoň trochu  teplo. Je-li příliš chladno, na čas odletí pryč.

V kostele (i na některých římsách v ambitech, loni dokonce v jednom dožínkovém věnci) hnízdí REHEK DOMÁCÍ, slovensky žltochvost. Ocásek má spíše rezavý, proto naše rehek - rezek. Lidově se mu říká kominíček nebo čermák, čermáček, protože převládající barva samečka je černá. Letos se poprvé v kostele objevili 22. března. Všichni tito ptáci loví hmyz. Ten však nesedává na zdech, to černé na nich i na obrazech nejsou ani brouci ani mouchy, ale netopýřince (podle vzoru kobylinec).

Přísně chránění NETOPÝŘI tráví léto na půdě našeho kostela, proto je vstup na ni označen:   EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA.   Podobné tabulky najdete v Lučním údolí směrem k Jedovnicím, v údolí Svitavy v Adamově či u tůní s mloky na Vyškovsku.  V Jihomoravském kraji je takových míst celkem sedmdesát.

 

Křtiny - Praha - Cáchy

Jednou za 7 let Českou cestou vytyčenou Karlem IV.

Na pouť do Cách k uctění košile Panny Marie a plének Pána Ježíše jsme šli v roce 2007 s trojím poselstvím:

1) poděkovat za svobodu a za to, že už padly hranice mezi evropskými zeměmi.

2) konat pokání za všechny války a křivdy, ke kterým došlo dávno i nedávno na obou stranách.

3) prosit za obnovu křesťanských kořenů Evropy, protože nechceme, aby uschly.

L.P. 2014 budou ostatky uctívány od 20. do 30. června. K poselství v letošním roce rodin přidáme ještě jeden bod:

4) za posvěcení rodin a rodiny v těžkostech.

Letos však pouť bude mít více částí, protože už  není možné tam jít najednou. Po české části převezme štafetu francouzské sdružení Poutní cesta křesťanskou Evropou, které staví poutní zastavení po celém světadílu, u nás v r. 2007 postavilo na Velehradě kapličku Pražského Jezulátka. Tenkrát to byla jejich osmá,  loni v jubilejním roce v Nitře postavili už 25. v pořadí.

Pouť bude trvat 7 týdnů

1.  část:  v neděli 4.5. ve 13 hodin ze Křtin společně přes Adamov na Vranov - 14 km májovou přírodou, s nadechnutím poutní atmosféry. U Světelského oltáře a  na obou místech vše svěříme Matce Boží a Průvodkyni na cestách a na Vranově zakončíme májovou pobožností.

ZVEME VŠECHNY ZBLÍZKA I ZDÁLI.

V pondělí 5.5. pokračujeme do Deblína, v úterý do Velkého Meziříčí a dál, až v neděli  11.5. do Chodova a v pondělí 12.5. do pražské katedrály, kde se v 18 h. všichni zúčastníme mše sv. k výročí posvěcení katedrály, kterou slouží kardinál Dominik Duka. Pokračujeme přes Tetín  do Stříbra a v sobotu 17. května dojdeme na hranice -  ze Křtin 440 km, z Prahy necelých 200 km, počítáme, že bude více lidí, zakončíme v neděli 18.5. společnou děkovnou poutí u Panny Marie ve Fahrenberg, prvním poutním místě za hranicemi, kam by přijeli další poutníci. Pojede s námi doprovodné vozidlo, spíme na karimatkách ve farních sálech.

2. část: hranice - Bamberg -150 km - Češi soukromě

3. část: Bamberg - Bad Munstereifel 460 km Francouzi a Češi

4. část: až do Cách - 17. až 20. 6. - 70 km - všichni SPOLEČNĚ

 

Velikonoce ve Křtinách L. P. 2014

Zelený čtvrtek 17. dubna - památka poslední večeře

Křtiny 16:30 a adorace  Bukovinka  18:30                     Hrkání v 18 hod.

Velký pátek 18. dubna - památka umučení Páně, po celý den přísný půst

Křtiny 16:30 bohoslužba slova, uctívání kříže a svaté přijímání, pak tichá adorace u Božího hrobu v 18:30 a 19:00                 Hrkání v 6, 12 a 18 h.

ve 20:00 křížová cesta po místech neštěstí a bolesti

Bílá sobota 19.dubna - Velikonoční vigilie

Křtiny 19:49 (přesně po západu slunce)

v ambitech žehnání ohně, velikonoční svíce, v kostele bohoslužba slova, svěcení křestní vody, křest dospělé katechumenky, bohoslužba oběti a po mši sv. krátké procesí                                        Hrkání v 6 a 12 hod.

 

Hod Boží velikonoční 20. dubna - při každé mši sv. žehnání pokrmů

Křtiny 7:30 a 10:30   Bukovinka 9:00   Březina 9:00

 

Pondělí velikonoční 21. dubna - naše posvícení - 243. výročí posvěcení chrámu Páně        Křtiny 7:30 a 10:30   Bukovinka 9:00     Březina 9:00

 

Po všechny dny příležitost k přijetí svátosti smíření.

Oslavme společně tajemství smrti a zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista!

Mariánské soboty L. P. 2014

Již po čtyřiadvacáté budeme slavit pobožnosti prvních mariánských sobot v měsíci.

Tradiční program: 15:30 hod. modlitba růžence, mše svatá (16:00 hod.) a smírná adorace k 100. výročí 1. světové války s prosbami za mír. Vždy příležitost k přijetí svátosti smíření.

5. 4. farníci z Brna - Komína

3. 5. připutují poutníci z okolí

7. 6. hlavní pouť

5. 7. patří blanenské a adamovské farnosti

2. 8. připutují farníci ze Švábenic, Moravských Prus a Hoštic na Hané

6. 9. tradičně přijedou poutníci z Čejkovic

4. 10. z Rájce - Jestřebí, Doubravice a Petrovic se svými kněžími

1. 11. připutují farníci z Brna - Lesné a pak půjdeme společně na hřbitov

6. 12. P. Pavel Kopecký z Čebína

 

Fatimské pobožnosti L. P. 2014

V Březině v nich budeme pokračovat již po DEVATENÁCTÉ.

Program tradiční: 17:30 hod. modlitba růžence, 18:00 mše svatá. Příležitost k přijetí svátosti smíření.

13. května (úterý) Lipovec s chrámovým sborem a P. František Dostál

13. června (pátek) P. Zdeněk Fučík z Protivanova je pozván

13. července (neděle) P. Pavel Buchta s farníky z Otnic a Bošovic

13. srpna (středa) P. Kamil Sovadina, OPraem. s farníky z Křenovic u Sl.

13. září (sobota) povede profesor P. Pavel Kopeček

13. října (pondělí) P. Václav Novák s farníky z Kněžic, Opatova a Heraltic na Třebíčsku

„Ty jsi naše milá Matka, Tys naše naděje všecka!"

Všechny vás srdečně zveme na tyto pobožnosti.  Čím více bude sepjatých rukou, tím více i darů a milostí Božích.

 

BOHU DÍKY. Panně Marii díky.

Vám, farníci i poutníci zblízka i z dáli, Pán Bůh zaplať za vaše dary finanční i hmotné, za všechnu vaši práci, pomoc a modlitby.

Díky i za finanční dary, které posíláte na náš účet č. 1361998309/0800 

 

Vydává Římskokatolická farnost Křtiny, 679 05 Křtiny 72., reg.č. ČR E 11435

Sestavil Mons. Jan Peňáz, pevná linka 516 439 189, 736 52 92 21,       P. Jiří Paleček má mobil 736 529 399 a bydlí ve dvoře

 

POUTĚ VE KŘTINÁCH V ROCE SPÁSY 2014

dá-li Pán Bůh a budeme živí a zdraví - viz 15. verš 4. kapitoly listu sv. apoštola Jakuba, patrona poutníků

 

27. dubna - XIII. hasičská pouť, slouží a káže o. Jan

1. 5. dopoledne  poutníci z Velehradu, odpoledne farníci z Husovic

8. května - pěší pouť brněnské mládeže

18. května - orelská pouť - slouží a káže kanovník Václav Slouk

23. května - Noc kostelů

31. května a 1. června - 1. jarní pouť (slouží a káže P. Pavel Dokládal)

7. června - předvečer hlavní pouti - slouží a káže generální vikář

8. června - Hlavní pouť (slouží a káže opat Marian Kosík)

15.6. pouť pozořických a sloupských a předání praporu ze Sloupu, v Bukovince první svaté přijímání

22. června - II. pouť za oběti totalit, za smíření a obrácení podle evangelia a za šťastnou budoucnost našeho národa i světadílu, Boží Tělo v obojích ambitech, slouží a káže o. Antonín Bachan z Hluku

28. - 29. června - Hanácká a vyškovská pouť

6. července - Malá hanácká pouť

18. - 20.7. autobusem na mariánská poutní místa v jižních Čechách, u nás slouží a káže Mons František Opletal z Ruprechtova

25. července - ze Křtin do Křtin pěšky přes kostely Moravského krasu

27. července - Svatoanenská pouť (slouží a káže mikulovský probošt)

14. srpna - celodenní adorační pobožnost

17. srpna - 10 h. pouť v Bukovince (Mons. František Opletal)

20. - 21. srpna - zastávka pěších poutníků z L. Hradce na Velehrad

31. srpna - V. korunovační pouť a zároveň poděkování za prázdniny a žehnání žákům, učňům i studentům a jejich učitelům, mistrům a profesorům (slouží a káže profesor Jindřich Zdík Charouz )

14. září - naše domácí křtinská pouť - po svátku Jména Panny Marie - s latinskými zpěvy, o Jan, odpoledne společná Radostná cesta

21. září - Poděkování za úrodu a mše sv. za všechny živé a zemřelé křtinské občany bez rozdílu - slouží a káže kanovník Václav Slouk, odpoledne vrácení praporu do Sloupu

28. září v Bukovině v 10 h. žehnání znaku a praporu a první svatováclavská pouť - o. Jan

19. října - Dušičková pouť (slouží a káže strahovský opat)

26. října - slavnost u nových soch sv. Cyrila a Metoděje v parku (26.10.883 dokončil sv. Metoděj překlad Písma)

v říjnu - pouť do farnosti křtu P. Jaromíra Pořízka k 50. výročí jeho smrti

9. listopadu - XVI. svatohubertská pouť, slouží a káže o. Jan

28. listopadu - koncert Marty Kubišové na rozloučení s církevním rokem

30. listopadu - přijde do kostela opravdický Svatý Mikuláš

Ročník 25 číslo 2/2014

Ročník    25                                    číslo 2/2014

Vánoce

Vánoce - neboli oslava pozemských narozenin Ježíše Krista do našeho světa v lidském těle začíná v předvečer slavnosti Narození Páně a vrcholí v tento den (25.12.)  a nikdy v adventě. Poté vánoční období pokračuje až do svátku Křtu Páně, kterým končí. Bohoslužby na Hod Boží a Nový rok, i když tyto dny připadají na všední dny, jsou na stejné výši jako každá nedělní mše svatá tedy s povinností pro křesťana účastnit se. A vůbec, kdo by se nechtěl radovat, že přišel Boží Syn, Spasitel, že jsme vykoupeni a zachráněni? Spolu s Pannou Marií se budeme o Vánocích radovat z příchodu Spasitele. V duchu se přidáváme k pastýřům a klaníme se narozenému Ježíši. Spolu se třemi mudrci (králi) symbolicky klademe Pánu k nohám zlato, kadidlo a myrhu. Prožíváme všechny radosti ale také starosti a bolesti ze života Svaté Rodiny a dětství Pána Ježíše. Takzvaný druhý vánoční svátek - sv. Štěpána - nemá vánoční tématiku.

O Vánocích je zvykem dávat si dárky. Co je pravým smyslem tohoto dávného zvyku? O Vánocích si uvědomujeme, že celé lidstvo bylo obdarováno Bohem tím největším darem - do našeho světa přišel Ježíš Kristus Spasitel světa. Když Bůh tak miluje nás lidi, je to výzva, abychom i my projevovali lásku druhým lidem. To umocňuje naši duchovní radost.

„Co ti prospívá, jestli Kristus kdysi přišel na svět, jestliže by nepřišel i do tvého srdce?" (Origenes) Modleme se, aby se Jeho příchod do našeho srdce  uskutečňoval denně a my mohli říci se sv. Pavlem: „Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus."                                         P. Jiří Paleček

Připomínáme:

Poutní a farní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách je otevřen každý den od 7 hodin, kdy se modlíme růženec za všechny farníky i poutníky i za vás a také za ty, kteří nás o modlitbu u Matky Boží prosí. Pak je mše svatá, většinou v kapli Božího milosrdenství - bývalé sakristii. Zavíráme při západu slunce. Po tu dobu je také otevřeno jedno skromné WC v mezipatře na faře - budova nad kostelem, čp. 72 s nápisem SALVE.

Nedělní mše svaté mimo poutní období: do 17. května 2015 v časech 7:30 a 10:30 hod.

Moravská hvězda doputovala do Křtin

V sobotu 6.prosince ve 14.00 hodin se na faře uskutečnilo setkání našich farníků. Celkem nás bylo dvanáct s cílem vytvořit papírovou Moravskou hvězdu pro vánoční výzdobu kostela. V dobré náladě jsme se naučili nejen skládat hvězdu, ale dozvěděli též zajímavosti s ní spojené. 

Vedle hlavního oltáře tradičně stojí dva stromečky. Původně jsme si přáli, aby jeden byl vyzdoben v barvách země Čechy (bílo-červená) a druhý v barvách země Moravy (žluto-červená). Práce nám šla sice od ruky, ale vytvořit dostatečný počet hvězd se nepovedlo. Vyrobili jsme tedy jen hvězdy v barvách země Moravy a příští rok budeme vytvářet v barvách země Čechy.

Doufáme, že se Vám bude naše práce líbit a necháte se od nás inspirovat tím, že si sami doma Moravskou hvězdu vytvoříte. Podpoříte tak rozšíření jednoho z nejznámějších celosvětových symbolů vánoc po stromečku a betlému. Umocňuje vánoční atmosféru, ale i zamyšlení nad krásou jež nám Bůh sesílá. 

V období adventu zdobí tato hvězda mnoho kostelů, náměstí či ulic po celém světě. Hlavně v Německu a Severní Americe, kde snad není jediného domu, kde by alespoň malá hvězda nezdobila vrchol vánočního stromečku. V Německu tuto hvězdu vyrábí pod obchodním názvem Herrnhuter Sterne stejnojmenná firma. Česky její název znamená Ochranovská hvězda.  Tento název se vžil pouze v Německu. Ve světě je známá pod názvem Moravian star. Zvolili jej podle místa výroby, obce Herrnhut, kde našli útočiště, členové Moravské církve, evangeličtí uprchlíci z Moravy po 30 leté válce.  Komerčně se začala zde vyrábět od roku1880 a vyrábí se tu dodnes. Moravská hvězda se vyvěšuje, od začátku adventu až do Tří králů, i v západní Indii, Grónsku, Surinamu, Labradoru, Americe, jižní a východní  Africe, Ladaku a části Skandinávie. Současné hvězdy již nejsou pouze z papíru, ale též plastové vhodné pro venkovní prostory. Počet cípů hvězdy se ustálil na 26, s tím, že vrcholový hrot je vynechán a jeho místo je využíváno pro zavěšení a instalaci osvětlení.

...  přejeme Vám požehnané vánoce. Antonín Ševčík z Habrůvky - člen Moravské národní obce (MNO), která je jedním z iniciátorů rozšíření Moravské hvězdy u nás http://www.zamoravu.eu/

 

O majetek jde až ... ?

Někdo říká, že o majetek jde až na posledním místě, jiný oponuje, že by to mělo být na prvním místě. Kdo má pravdu?

V evangeliu vyzývá Ježíš „vzorného" mládence, aby se vzdal veškerého svého majetku, aby ho mohl následovat. Na jiném místě, v podobenství o hřivnách, nechává hospodář lenošného a bojácného služebníka uvrhnout do věčné temnoty proto, že o svěřený majetek nepečoval a nerozmnožil ho. V prvním případě je majetek překážkou na cestě k Bohu. Proto je třeba se ho zbavit. V druhém případě však vztah k majetku ukazuje na charakter a morální vlastnosti člověka. Pochváleni a odměněni jsou služebníci, kteří o svěřený majetek řádně pečovali a to s vědomím, že se ho jednoho dne budou muset vzdát a že ho zhodnocený odevzdají svému pánu, aby s ním moudře a rozvážně naložil.

Je jisté, že majetek v lidské historii sehrává důležitou roli. Špatnou, pokud se stane pouhým cílem lidského snažení. Dobrou, pokud se stane prostředkem k důstojnému životu společnosti. To platí nejen o osobním majetku, ale i o majetku obce, kraje, státu i církve.

I naší farnosti se týká zákon č. 428/2012 Sb. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ze dne 8. listopadu 2012 (pozn. chybně nazývaný jako restituční; pokud by se jednalo opravdu o restituce, bylo by možné požádat o veškerý majetek, tedy i o pozemky na nichž dnes stojí např. rodinné domy, tím by však bylo odstartováno další kolo majetkových křivd).

Za 1. republiky bylo v pozemkových knihách pod různými jmény (např. Fára Křtinská, Poutnický kostel křtinský, Kostel filiální „na nebevzetí pany Marie" v Bukovinkách, fární beneficium křtinské) zapsáno celkem 41 pozemků s výměrou 57 ha 4a 8 m čt. půdy. Z toho jsme dle zákona mohli požádat o 28 parcel, které však dnes dohromady mají 10 hektarů, (což jsme v řádném termínu učinili):

katastr Bukovinka - 6 parcel o celkové výměře 1,292 ha (louky)

katastr Březina - 2 parcely o celkové výměře 0,2848 ha (louky)

katastr Křtiny - 20 parcel o celkové výměře 9,3245 ha (5,9 ha orné půdy na 6 parcelách, louky, ostatní plocha)

Celkem jsme požádali o vydání 28 parcel o ploše 10,9013 ha, což je cca 1/5 z prvorepublikových výměr.

Bylo by nedůstojné, kdybychom se snížili k tzv. vyzobávání, to znamená, že bychom odmítli malý nezajímavý pozemek. Proto byla také poslána i žádost o vydání parcely, která má jen 61 m2 a je na úbočí křtinského potoka. Je to zbytek z velké parcely, kde za 1. republiky byla farní louka a pastvina a kde dnes stojí soukromé domy a obecní cesty. O dalších 44 dnešních parcel s celkovou plochou 46 ha 6 a 25 m2 požádat nelze, neboť nejsou v majetku státu ( sem patří i největší z lesních pozemků Hora o výměře 37 ha).

 

Křtinská hymna

Máme hymnu státní a další. Píseň Rodičko Boží vznešená by se dala nazvat mariánskou adventní hymnou a že Narodil se Kristus Pán je hymnou vánoční o tom nikdo nepochybuje.

Byla by však možná dobré mít svoji křtinskou mariánskou hymnu. Navrhuji píseň Panno blahoslavená, jejíž nápěv i text je vžitý, ale vyjadřuje navíc pěkně to, co vidíme jen ve Křtinách. Nad naší milostnou sochou je totiž nápis: MATER GRATIAE - česky Matko milosti. A právě tak pokračuje ta krátká píseň s velice důležitými prosbami: Panno blahoslavená, Matko milosti, - nedej v hříších umříti bez lítosti. - Poslední ať jsou slova má:  - Ježíš, Josef Maria!

Vlajky na faře

Když jsem poprvé přišel do Compostely a vyšel z poutního chrámu Páně, všiml jsem si, že na protější straně náměstí vlají čtyři vlajky. Zlatomodrá evropská, zlatočervená španělská, pak vlajka místní země Galicie a poslední byla městská. Jsem rád, že díky našim obětavým farníkům a nadšeným vlastencům a ochotě pana starosty začaly vlát na poutním místě Křtiny nahoře nad kostelem také čtyři vlajky: evropská, státní, moravská a křtinská.

Všichni, kdo přijdou do kostela ať už na prohlídku nebo na bohoslužbu - na obojí srdečně zvu - obdivují jemné barvy fresek či liturgických rouch, které jako němí svědkové připomínají Boha stálého původce veškeré krásy. Venku pak mohou být potěšeni pohledem na syté barevné pásy třepetající se ve větru.

V tomto světě je všechno v pohybu, ale ten není náhodný, všichni jsme poutníky k věčnosti, k Bohu, který převyšuje všechnu pozemskou krásu. Přijďte si ji vychutnat na naše poutní místo a přitom se těšit na tu ještě větší krásu, kterou u něj poznáme, až dosáhneme cíle své životní pouti.

Vlajky budou vyvěšeny v dubnu o křtinském posvícení a zůstanou na faře až do listopadové  svatohubertské pouti.

V plánu jsou i vlajky v ambitech - měly by tam být tři: papežská, biskupská - přesněji vlajka naší brněnské diecéze a farní křtinská. Už se na tom pracuje, i když ta poslední dá ještě chvilku přemýšlení. Vyjádří se tím také, že se v naší křtinské farnosti necítíme ani osamocení ani se nepovažujeme za sólisty, ale hrdě se hlásíme do společenství brněnské diecéze a s ní do světového společenství katolické církve.

 

Dvě vzpomínky na pouť do Cách

Farnost Karlstadt v Bavorsku 16.5.2007

Při mši svaté jsme už oslavili Nanebevstoupení Páně, byly při ní jen ministrantky, jako vždy zde v Německu se vybíralo, a byly krásné zpěvy. Varhaník využil více písní, pokaždé dal na světelnou tabuli číslo písně a číslo sloky. Lidí bylo dost, ze všech věkových kategorií a všichni nadšeně zpívali. Po mši svaté jsem to řekl panu kaplanovi, jak to bylo pěkně sestaveno, že ty písně nás uváděly do tajemství svátku a průběhu mše svaté. „Však jsem je také vybíral já", odpověděl mi. Podobně to měli sestaveno a promyšleno i v ostatních farnostech. Až mi bude někdo říkat, že Němci na rozdíl od nás jsou pedanti a puntičkáři, namítnu mu, že pravý opak je pravdou. Kolikrát se u nás hraje jen jedna píseň, otrocky se zpívají ke svatému přijímání jen dvě sloky, protože ta dotyčná jich víc nemá. Zde je všechno pěkně sestavené, často mají i různé vhodné písně na místě ordinária.

Farnost Langen v Hesensku 20.5.

Nemohu si však zvyknout na jiné místní zvyklosti (anebo snad zlozvyklosti). Někde čte celé přímluvy jen laik, kněz naslouchá i úvodní a závěrečné modlitbě. Ještě víc mně ruší, když kněz po proměňování přeruší eucharistickou modlitbu, najde papírek, za koho je sloužena mše svatá a čte to. Ty úmysly jsou často tak kostrbatě zadány jako u nás.... a za její tetu a dva bratry a ostatní příbuzné... Skutečně to ruší, ale bylo to všude. S klidem by se to přece mohlo dát do přímluv, bylo by to logické. Na druhou stranu je zase pěkné, že se zde při nich vždy ohlašuje, na co bude sbírka.

Vkládat jména příbuzných do středu mše svaté je už opravování modliteb církve. Vzpomínám, jak přítel kněz podával v nemocnici panu prelátovi Nováčkovi Tělo Páně. Modlitbu po jeho přijetí pak říkal svými slovy. „Otče, prosím o modlitbu církve", řekl na to pan prelát. Opravdu záleží na tom, čí slova použijeme, čí autoritu uznáme, vždyť liturgie opravdu není naše dílo, ale božské! Jinak by to nebyla už bohoslužba, ale pořad od lidí. Na Slovensku mají OMŠE, někdy si s bolestí říkám, že by nějakou mši svatou u nás také mohli nazvat OMS - one man show - pořad jednoho muže, který sám improvizuje. Při kázání to vlastně jinak nejde, ale bohoslužba jako taková má přece řád.

Zprávy z pouti Křtiny - Praha - hranice - Cáchy vyjdou v příště.

 

Vyšla nová kniha o Křtinách

Dosavadní průvodce po kostele byl už vyprodán, proto Dr. Karel Kavička z Prostějova, který k nám s poutníky putovával už v dětství a teď ve zralém věku už napsal více knih o prostějovských a dalších kostelích, napsal také knihu o Křtinách, nejen o kostele a výzdobě v něm, ale také o lidech - farnících i poutnících. Je k dostání za 60 korun. Zde je na ukázku autorův doslov:

In nomine Domini končím tuto publikaci s přáním, aby byla užitečná všem poutníkům a dalším čtenářům v poznání dějin farního a poutního kostela Jména Panny Marie ve Křtinách, který je pod ochranou Matky Boží.

Jeho staletá historie a pohnuté osudy jsou pro nás poučením. Může nám pomoci porozumět také některým aktuálním otázkám naší současnosti. Na příklad při hledání správné odpovědi na tolik diskutovanou otázku navracení majetku církvím.

            Dnes jsme svědky toho, že si mnozí myslí, že církev získala majetek nečestně, krádežemi a jinými nekalými způsoby. Na příkladu dějin zábrdovického premonstrátského kláštera můžeme vidět, že jeho majetek pocházel z darů šlechty, která se i nadále jako patron starala o jeho zajištění, další udržování a rozšiřování. Zvala řády na svá panství, protože právem očekávala, že existence kláštera přispěje k  rozkvětu jejich panství jak duchovnímu tak hmotnému.

Založení kláštera znamenalo budování významných architektonických děl, duchovních center, středisek víry, kultury a vzdělanosti. Zakládání polí, sadů a vinic, znamenalo šíření moderních způsobů obdělávání půdy. Stavby klášterních budov a jejich údržba zase práci pro místní řemeslníky. Bratři zvali ke stavbě klášterních budov a konventních kostelů vynikající umělce, kteří nechávali za sebou mimořádná umělecká díla k oslavě Boží. Nebýt dárců jako byl např. Lev z Klobouk, Jindřich z Lipé, Kateřina Liborie Dietrichsteinová a další, nemohla by taková díla vůbec vzniknout.

Řeholní bratři složili sliby poslušnosti, čistoty a chudoby. Žili skromně a o svůj klášter nezištně pečovali. Sloužili Bohu i lidem. V klášterech se uchovávaly, vznikaly a opisovaly staré knihy, zaznamenávaly důležité události současnosti i dob dávno minulých.

Po opakovaném rabování a ničení v období válek a po živelných pohromách bratři vždy neúnavně začali s opravami zničeného majetku, budov a hospodářství, aby mohli dál plnit svou funkci náboženskou, kulturní i sociální.

Turci, husité, Švédové, císař Josef II., nacisté i komunisté církvi majetek znovu a znovu zabírali. Vznikaly při tom nedozírné a nenahraditelné ztráty materiální ale zejména kulturní. Když se konečně přehnaly doby nenávisti, dostávají nyní církve zpět trosky ukradeného majetku a začínají s jeho obnovou téměř od začátku.

Církev během staletí prokázala, že dovede se svým majetkem hospodařit lépe než stát. Její majetek vždy sloužil místním lidem i v celém okolí a byl využíván pro jeho duchovní posilu a obrodu, charitu, vzdělávání a kulturu. Kláštery se staraly o chudé a nemocné. Zakládaly chudobince a nemocnice. Některé řády se na to i specializovaly např. Řád milosrdných bratří a další.

Stejně tak tomu bylo i ve Křtinách. Tento chrám by zde nikdy nestál, nebýt zábrdovického kláštera a nebýt daru baronky Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteinu. Historie zábrdovického kláštera i křtinského kostela jsou němými svědky toho, jak církev hmotný majetek získala a jak s ním dokázala hospodařit. Řeholníci nikdy neváhali udělat něco dobrého pro Křtiny a zvelebení tohoto poutního místa i kostela.

Dnes vidíme, že okradený je opakovaně obviňován nepoučenými lidmi z krádeže. Dějiny Křtin a zábrdovického kláštera nás však mohou přivést k zamyšlení nad skutečnou rolí církve a řádů v naší historii i v našem současném životě.

 

Opakování je matka moudrosti

Podle Římského misálu mají po výzvě kněze: TAJEMSTVÍ VÍRY  odpověď začít lidé sami. Nečekejme tedy až na kněze, ale začněme hned. Ve Křtinách a celé farnosti budeme až do doby postní odpovídat: Tvou smrt zvěstujeme ...., od Popeleční středy a celou dobu postní i velikonoční, tedy až do Svatého Ducha: Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením ...

Když se modlíme růženec společně, je pěkné modlit se střídavě a je dobrým moravským (i českým a slovanským ) zvykem, že každý desátek předříkává někdo jiný a ostatní odpovídají. Neostýchejte se tuto službu přijmout. Vrcholem společné  modlitby je, když jedna strana kostela předříkává a druhá jí odpovídá a po měsíci se to vymění. Hlavní však je, že podle svatého Jana Pavla II. je růženec nejlepší přípravou na mši svatou.

Hlavní poutě L.P. 2015

 (podrobný rozpis vyjde ve velikonočním Pozdravu ze Křtin)

Posvícení (21.4.1771) 19. dubna 2015

14. hasičská pouť 26. dubna

Brněnská pěší pouť 8. května

První jarní pouť 16. a 17. května

Hlavní pouť 23. a 24. května

Orelská pouť 31. května

3. pouť za oběti totalit 21. června

Vyškovská pouť 14. června

Hanácká pouť 27. a 28. června

Svatoanenská pouť 26. července

Pouť v Bukovince 16. srpna

6. korunovační pouť 30. srpna

Hody (Jména Panny Marie 12.9.) 13. září

Dušičková pouť 18. října

17. svatohubertská pouť 8. listopadu

Dva nedělní koncerty

4. ledna 2015 ve 14 hodin ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ - Hej, mistře od Jakuba Jana Ryby, účinkuje Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská, Dómský smíšený sbor Brno, Orchestr katedrály sv. Petra a Pavla, hraje Dagmar Kolařová, řídí Petr Kolář.

Prodej vstupenek 40 minut před zahájením koncertu, plné vstupné 150,- Kč, studenti, důchodci a ZTP 100,- Kč

11. ledna v 16 hodin MORAVSKÁ MŠE VÁNOČNÍ - Čuj, Miko, čuj od Josefa Schreiera,  účinkují: Virtuosi di Mikulov, sbormistr Martin Franze, Komorní smíšený sbor Kantila Křtiny, sbormistr Lukáš Sotolář.

 Vstupné 120,- / 80,-

 

BOHU DÍKY. Panně Marii díky.

Vám, farníci i poutníci zblízka i z dáli, Pán Bůh zaplať za vaše dary finanční i hmotné, za všechnu vaši práci, pomoc a modlitby.

Díky i za finanční dary, které posíláte na náš účet č. 1361998309/0800

 

Ze srdce vám všem žehnáme 

a přejeme vše dobré od Pána Ježíše pro nás narozeného

o. Jan a o. Jiří

Vánoce ve Křtinách L. P. 2014

Betlémské světlo přinesou naši skauti v neděli 21. 12. v 11:30 hod.

Roráty při svíčkách budou v pondělí, úterý a středu před svátky v 6.30 h.

 

Na Štědrý večer 2014 budou ve Křtinách dvě mše svaté:

* první mše svatá bude pro rodiče s malými dětmi a začne  hned po západu slunce  t.j. v 15:56, budeme zpívat dětské koledy

* druhá mše svatá bude pro rodiče s velkými dětmi (dospělí vezměte sebou své starší rodiče - latinsky seniory, rodiče vezměte sebou i své velké děti, ačkoli jindy si už jdou samostatnou cestou), začne tradičně

ve 22:00 a zazní při ní MORAVSKÁ MŠE VÁNOČNÍ - Čuj, Miko, čuj od Josefa Schreiera. Pojede autobus ze všech obcí

Čtvrtek 25. 12. - Hod Boží vánoční ve Křtinách 7:30 a 10:30 hod. v Bukovince a v Březině v 9:00 hod. V 17:00 hod. pořádají skauti za přispění rodičů v Bukovince u kostela „Živý Betlém".

Od Hodu Božího až do Nového roku bude Zvonohra hrát čtvrthodinku koled ve 12:06 - po poledním klekání - a pak při západu Slunce: 25/12 v 15:57 h. (Na Boží Narození o bleší převalení), 26/12 v 15:57:30 h., 27/12 v 15:58 h., 28/12 v 15:59 h., 29/12 v 16:00 h., 30/12 16:00:30 h., 31/12 v 16:01 h., 1/1 2015 v 16:02 hodin (Na Nový rok o slepičí krok).

V pátek 26. 12. na sv. Štěpána mše svaté jako na Hod Boží vánoční. Odpoledne pobožnost u jesliček, a pak Radostná cesta - dle počasí.

V neděli 28. 12. na svátek Svaté rodiny mše svaté jako na Hod Boží vánoční. Při nich bude obnova manželských slibů.

Ve středu na sv. Silvestra 31. 12. 2014 ukončíme občanský rok v 15 hodin děkovnou mší svatou, další  bude v 18:30 h. Na Nový rok budeme čekat v tiché modlitbě v kostele od 22 hodin a pak jej přivítáme všemi zvony.

Čtvrtek 1. 1. 2015 - slavnost Matky Boží, Panny Marie, DEN MODLITEB ZA MÍR, STÁTNÍ SVÁTEK A 1. DEN OBČANSKÉHO ROKU. Mše svaté jako na Hod Boží vánoční s prosbami za MATKY, za mír, za vlast a jejího prezidenta a ostatní představitele, za dary Ducha Svatého v roce 2015 zvláště pro ty, kdo budou stát před důležitým rozhodnutím: volbou stavu nebo povolání. Za ně budeme prosit i při odpoledním svátostném požehnání a Te Deum ve 14:30 hodin. Pak Radostná cesta - dle počasí.

Pátek 2. 1. - mše svatá v 18 hodin, po ní setkání s historikem Dr. Malým, který zasvěceně promluví o pronásledování církve za nacistické okupace u nás, na první pátek v únoru (6.2.) pak promluví o Janu Husovi.

Neděle 4. 1. - mše svaté jako v neděli

Úterý 6.1. Zjevení Páně, sv. Tří králů - doporučený svátek, mše sv. v 7.30 a 17. hod s žehnáním vody a křídy

 

Sestavil Jan Peňáz, tel: 516 439 189, 736 52 92 21, P. Jiří Paleček má mobil 736 529 399 a bydlí ve dvoře.

Vydává Římskokatolická farnost Křtiny, 679 05 Křtiny 72., reg.č. ČR E 11435