POZDRAV ZE KŘTIN - náš farní a poutní občasník - Ročník 2009

18.12.2016 - poutní místo Křtiny

  Ročník 20   Číslo    1/2009

Milí poutníci a farníci!

 

            Začínáme 20. ročník našeho „Pozdravu ze Křtin". Mám před sebou první číslo z roku 1990. Na první stránce čtu: „Setkávání u Panny Marie Křtinské bude nás i nadále posilovat, abychom vydávali svá svědectví. Náš lid se vždy utíkal k Panně Marii jako ke své Divotvůrkyni. Prosme i my Matku Boží, která divy tvoří, ať se za nás přimlouvá. Kéž na její přímluvu roste naše vlast do krásy duchovní i hmotné!"

            Po celá léta jsme „Pozdrav" rozesílali a rozdávali. Odezva byla vždy veliká a radostná. Těšili jste se na  jednotlivá čísla. Uváděli jsme co nového u trůnu Panny Marie Křtinské.  Společně jsme prožívali radost z nové Zvonohry, největší ve střední Evropě, z Radostné cesty se sedmi kapličkami ke cti Panny Marie Sedmiradostné, objevili jsme kostnici - ossarium - s dvanácti záhadnými lebkami, zpřístupnili jsme studánku, u které se po celá staletí zastavovali naši poutníci. Studánku jsme obohatili stavbou nové „Poklony". Mariánští ctitelé přispěli k obnovení křížů, u kterých se zastavují ti, kteří směřují k Perle Moravy.

            Radovali jste se, když jsme zbudovali nový kostel v přifařené obci Březině. Z darů poutníků, farníků i ze státního příspěvku jsme dali interiér i exteriér mariánské svatyně do plné krásy a tak plným právem byla prohlášena za Národní kulturní památku.

            Ale to nejdůležitější: nacházeli jsme u trůnu Panny Marie hodně posily, radosti a pravdivosti slov:

„Krásná Boží Máti,

perlo křtinských strání,

ten, kdo srdce dá ti,

dojde požehnání!"

           

Zůstaňte nám i nadále věrni a k tomu vám ze srdce žehnáme a přejeme radostné velikonoční Aleluja!                                                                                   

 

P. Jan Peňáz a P. Tomáš Prnka

1/2009

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

 

Panna Maria Křtinská - Útočiště soužené Moravy

 

 

            „Kolik to bouří nad vlastí se sneslo, o život bylo zápasit nám v boji." Tak zpíváme v cyrilometodějské písni. Tuto skutečnost nám potvrzuje i historie našeho poutního místa.

            Mědirytina Filipa Kiliána zaznamenává nejdůležitější události v historii poutního místa ve Křtinách a zároveň stav původních kostelů v poslední čtvrtině 17. století. V dolní části je zobrazeno sedm postav, které připomínají smutné události, které se zapsaly do historie poutního místa. Stejný motiv zvolil brněnský malíř Jan Jiří Etgens na fresce nad hlavním oltářem. Co znamenají tyto postavy? Ve vzácné starobylé historii „ Refugium peccatorum - Útočiště hříšníků" zdejší farář Jakub Tiehan zaznamenává sedm následujících událostí.

1) Dle starodávného vyprávění vpadli v roce 1249 Tataři na Moravu, pronikli až do Křtin a uloupili vše, co bylo vzácné a cenné. Poutní místo mnoho utrpělo, ale milostná socha zůstala nepoškozená.

1/2009

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

            2) Druhá postava znázorňuje husitského vojevůdce Jana Žižku. Připomíná tak rok 1423, kdy jeho vojáci nejenom uloupili vše co se dalo, ale pobořili kostel i klášter. Také i zavraždili několik řeholních sester, jen několik se zachránilo útěkem do zábrdovického kláštera. Premonstráti nikdy nezapomněli zdůraznit, že zdejší půda je posvěcena krví nevinných panen, které zde statečně položily život pro Krista. Toto vědomí nezůstalo bez odezvy u poutníků, zvláště, když jim ukazovali samotné místo, kde měly být řeholnice umučeny. Nalézalo se poblíž většího křtinského kostela a zasahovalo až k dnešnímu vchodu do ambitu. Jeho načervenalé zabarvení bylo považováno za stopy prolité krve. Anonymní „Poutník křtinský" k roku 1706 poznamenává: „U německého zdejšího kostela je místo na kterém obzvláště když vlhký čas jest, vždy se vidí něco červeného a jako krvavého. To místo již několikrát jest oškrabáno, ale v brzkém čase zas se ta červenost ukazuje. Řeč od předků přišla, že na tom místě některé duchovní panny jsou zamordované a že to jejich krev jest ..." Jak dodává roku 1738 Jakub Tiehan, červené zabarvení tohoto místa zaniklo až při výstavbě dnešní kaple svaté Anny na konci druhého desetiletí 18. století.

            3) Třetí postava drží oheň. Proč? Tvrdá rána postihla Křtiny roku 1611 (pondělí po 2. neděli velikonoční - tehdy se tato neděle označovala „Provodní"). Otázka pro čtenáře: Kdo zjistí, který to byl měsíc a který den? Požár vznikl na farním dvoře, který se rychle rozšířil na okolní domky. Do půl hodiny ležela v popelu část vesnice rozkládající se směrem k mlýnu. Ve velkém nebezpečí se ocitnul i český kostel, který bezprostředně ohrožovaly plameny hořící fary stojící od něj pouhých patnáct kroků. Jeho střecha byla ohněm silně rozehřátá, ale odolala a kostel nevyhořel. Záchranu kostela považovali později zábrdovičtí letopisci za zázrak. Místu, kde stála vyhořelá fara, se dodnes říká „Na spálenisku".

            4) Třicetiletá válka se poprvé negativně podepsala do života zábrdovických i křtinských premonstrátů. Probíhalo stavovské povstání. Roku 1619 byl uvězněn zábrdovický opat Benedikt Waltenberger a jeho spolubratři. Současně byl jim zkonfiskován i klášterní majetek. Stejnému osudu neunikl ani kostelní poklad ve Křtinách. Po zázračném vítězství katolických vojsk na Bílé hoře dne 8. listopadu 1620 uspořádal kardinál Dietrichstejn děkovnou pouť k Panně Marii Křtinské, kterou sám do Křtin přivedl 15. dubna 1621 (druhá neděle po velikonocích). Tehdy kardinál a biskup olomoucký za přítomnosti mnoha kněží, šlechticů, měšťanů města Brna a poutníků slavil děkovnou bohoslužbu za vysvobození ze všech úkladů a násilí. Na památku věnoval Křtinám obraz Bolestné Panny Marie ozdobený kardinálským erbem.      

            5) Pokračovala třicetiletá válka a psal se rok 1623. Tehdy vtrhly na Moravu oddíly Turků (pátá postava - Turek). Vedl je sedmihradský kníže Gabriel Netulen. Těsně před jejich příchodem se podařilo duchovním utéci do okolních lesů. Jen jeden z nich křtinský farář Tomáš Novák pro svůj pokročilý věk nemohl utéci a proto se skryl na věži pod podlahou. Bethlenovci se vrhli na oba kostely a odnesli z nich vše, co se odnést dalo. Sochy Panny Marie se však nedotkli. Při svém rabování dorazili i na věž, v níž byl ukryt kněz Novák. Chodili přímo po podlaze, pod níž se nalézal, ale nenašli ho. Jinak by dopadl jako křtinský občan Jan Cigán, kterého chytili a nedaleko kostela sťali. Pověst říká, že mnozí z tureckých vojáků před obrazem Panny Marie oslepli a tak milostné soše neublížili.

Pokračování na str. 6

1/2009

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Pořad poutí ve Křtinách v roce 2009

 

26. dubna (neděle) - Hasičská pouť

10:00 hod. slavnostní průvod Křtinami (se zástavami, v historických nebo dobových uniformách, s technikou historickou nebo dobovou)

10:30 hod. poutní mše sv., po bohoslužbě na náměstí ukázky zásahu hasičské techniky, během celého programu bude hrát dechová hudba.

 

1. května (pátek) - Desetiletá příprava na velké křtinské jubileum

Odpoledne v 17:00 hod. v Bukovince mše sv., po ní průvod ke kapličce, kde se dle staré tradice v roce 1210 zjevila Panna Maria Křtinská. Následuje májová pobožnost.

 

8. května (pátek) - Pouť brněnské mládeže

za účasti generálního vikáře Mons. Jiřího Mikuláška

 

23. května (sobota) - 1. jarní pouť

8:00 hod. první mše svatá

10:30 hod. mše svatá - tradiční pouť z Břestu, Hulína, Žalkovic a další.

Odpoledne přijdou poutníci ze Šlapanic, Benešova, Podolí, Boskovic, Dambořic a další.

17:30 hod. májová pobožnost

18:30 hod. koncelebrovaná mše svatá a po ní světelný průvod

 

24. května (neděle) - 1. jarní pouť

Mše svaté: 6:15 - 7:30 - 9:00 a 10:30 hod. (slouží brněnský děkan a kanovník Václav Slouk).

Odpoledne v 13:30 hod. adorační pobožnost (uvítáme poutníky: Jesenec, Kladky, Pivín, Čehovice, Pustiměř a další).

 

30. května (sobota) - Hlavní pouť

8:00 hod. první mše svatá a další dle příchodu poutníků.

16:00 hod. mši sv. bude sloužit Mons. Ladislav Tichý

18:00 hod. mše sv., slouží brněnský otec biskup Vojtěch Cikrle spolu s dalšími kněžími.

Po mši sv. světelný průvod.

Uvítáme poutníky: Adamov, Blansko, Šitbořice, Otaslavice, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Kojetín, Měrovice, Lipová s hudbou, Konice, Protivanov, Horní Štěpánov, Suchdol a další.

 

31. května (neděle - Hod Boží svatodušní) - Hlavní pouť

Mše svaté: 6:15 - 7:30 - 9:00

10:30 hod. bude sloužit novoříšský opat Marian Kosík, OPraem.

14:00 hod. mariánská pobožnost.

Uvítáme poutníky: Prostějov, Vřesovice, Vrahovice, Rozstání, Jedovnice, Bošovice, Pačlavice a další.

16:00 hod. bude sloužit mši sv. P. Pavel Dokládal, president Fatimského apoštolátu

 

1. června (pondělí svatodušní) - Mše svaté: 7:30 a 17:00 hod.

 

7. června (neděle - Nejsvětější Trojice) Orelská pouť

V 10:30 hod. uvítáme členky a členy orelských jednot s orelskými prapory. Poutní mše svatá.

Dopoledne poutníci z Pozořic.

Odpoledne program na orelské základně v Bukovině. Na závěr svátostné požehnání.

17:00 hod. pobožnost u obrázku Nejsvětější Trojice v Bukovince.

 

 

11. června (čtvrtek) v 16:00 hod. v Bukovince mše sv. a po ní Božítělový průvod po vesnici.

 

14. června (neděle) - Vyškovská pouť (!! Pozor: změna oproti Poutnímu kalendáři !!)

7:30 hod. první mše svatá a po ní Božítělový průvod přes ambity a kapli sv. Anny.

10:30 hod. hlavní mše svatá, hraje hudba „Bivojanka".

13:00 hod. adorační pobožnost.

 

21. června (neděle)

Připutují poutníci ze sloupské farnosti.

 

27. června (sobota) - Hanácká pouť

18:30 hod. mše sv. a po ní světelný průvod. Mši sv. bude sloužit P. Marcel Javora.

Vítání poutníků z Němčic nad Hanou, Hrušky, Křenovic a Vysočan.

 

28. června (neděle) - Hanácká pouť

Mše svaté: 7:30 - 9:00 - 10:30.

Poutníci: Ivanovice, Drnovice, Luleč, Pístovice, Račice, Orlovice, Chvalkovice a další.

Odpoledne rozloučení s poutníky.

 

5. července (neděle) - Slavnost sv. Cyrila a Metoděje

10:30 hod. pouť Lipovec a Kulířov.

6. července (pondělí) - Tradiční votivní pouť

9:00 hod. Tištín, Koválovice, Osičany, Nezamyslice,

14:00 hod. rozloučení s poutníky

 

26. července (neděle) - Svatoanenská pouť

7:30 hod. mše svatá v kostele

9:00 hod. mše svatá v kapli sv. Anny

10:30 hod. mši svatou slouží mikulovský probošt Stanislav Krátký. Hraje dechová krojovaná hudba ze Žarošic. Přicházejí poutníci z Bílovic n/Svit., Husovic, Obřan a další.

14:00 hod. adorační pobožnost

 

16. srpna (neděle) - Tradiční svěcení květin a bylin i křtinského čaje

Mše svaté: 7:30 - 9:00 - 10:30 (pozveme novokněze)

14:00 hod. adorační pobožnost

 

19. srpna (středa) před 18. hodinou - příchod pěších poutníků na Velehrad - odcházejí druhý den v 6.30 hod. - můžete je vyprovodit

 

Po celý měsíc září přicházejí poutníci z různých míst. Každou neděli dopoledne i odpoledne.

19. 9. (sobota) - Den Křtin - v 8:30 hod. - bohoslužba za všechny občany, živé i zemřelé, s duchovními všech křesťanských vyznání

20.9. (neděle) v 10:30 hod. slavná mše svatá s generálním vikářem Mons. Jiřím Mikuláškem

 

18. října (neděle) - Dušičková pouť

Mše svaté: 7:30 - 9:00 hod.

10:30 hod. slouží strahovský opat Michael Pojezdný. Budeme pamatovat na všechny + poutníky a farníky.

Přicházejí poutníci: Lysice, Drnovice u Lysic, Bořitov, Boskovice, Břest, Benešov, Doubravice a další.

 

8. listopadu (neděle) - Svatohubertská mše

10:30 hod. mše s obvyklým pořadem. Zpěv a hudbu zajišťuje brněnská konzervatoř.

 

 

Nedělní mše svaté v poutním období:   od 24. května do 18. října v časech 7:30 - 9:00 - 10:30 hod.

Mimo poutní období:                           do 17. května a od 25. října v časech 7:30 - 10:30 hod.

1/2009

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

            6) Další nezvanou návštěvou se stali 19. srpna 1638 Valaši. Když přitáhli do sousední Březiny, chytili tamního občana Jana Soukupa a chtěli od něho peníze. Mučili ho tak dlouho, dokud jim neřekl, že je má zakopané v kostele ve Křtinách. Myslel si, že tím unikne dalšímu mučení a že ho propustí. Valaši ho však dovlekli do Křtin a zde jim musel ukázat, kam peníze ukryl. Na několika označených místech pak kopali a když nic nenašli, vytáhli ho před kostel a znovu ho mučili. Protože jim nic nového neřekl, nechali ho nakonec být a odtáhli. Z kostela si odnesli pouze několik svíček, nic cennějšího nenalezli. Pověst vypravuje: Najednou v kostele uslyšeli veliký hřmot. Rozhlíželi  se odkud ten zvuk zazněl. Tu jejich vůdce pohlédl na sochu a připadalo mu, že se Panna Maria mračí a proti němu vztahuje ruku. Všichni se zděsili a položiví z kostela utíkali. Svědectví vydal zmíněný Jan Soukup.

            7) Poslední postava je ve švédském oblečení. Když na Moravu pronikali Švédové, rozhodl se křtinský farář Norbert Credelius s ostatními spolubratřími ukrýt staré písemnosti a zbylé cennosti na nedalekém Novém hradě u Olomučan. Při svém několika měsíčním obléhání  města Brna v roce 1645, podnikaly oddíly Švédů loupeživé výpravy do širokého údolí. Na den Nejsvětější Trojice okolo deváté hodiny se znenadání roznesl Křtinami křik, že sem míří velký oddíl Švédů. V kostele byla v té chvíli sloužena bohoslužba. Lid i kněží utíkali přímo od oltáře do lesů, kde zůstali ukrytí po mnoho dnů. Švédové však Křtinami jenom prošli a kostelům nevěnovali žádnou pozornost. (Pověst vypráví, že uloupili z milostné sochy gotické korunovační klenoty.) Pospíchali na Nový hrad, kde čekali bohatší kořist. Zde překvapili nic netušící posádku hradu, hrad vyloupili a zapálili, takže do dnešních dnů zůstal zříceninou. Obrovské bohatství, které zde ukryla celá řada kostelů, klášterů a panství, pak odvezli na šestnácti vozech. Při požáru lehlo vše popelem, vše, co odvézt nestačili, především staré písemnosti. Při tom byly zničeny křtinské archiválie, privilegia, mezi nimi tzv. „Stará křtinská kniha", která by dnes byla zvlášť cenným zdrojem informací o historii Křtin v rozmezí 13. až 16. století. Křtinské kostely však zůstaly válkou nedotčeny, takže již 4. září 1645 mohli občané města Brna vykonat děkovnou pouť k Panně Marii Křtinské. Vedl je  statečný obráncem města jezuita Martin Středa. Putoval bos. 

            Ve všech těch těžkostech se lidé utíkali k Panně Marii Křtinské. Proto Jan Kryštof Laidig na své mědirytině z roku 1717 ji právem nazývá „Útočiště soužené Moravy". Při pohromách nebyla milostná socha poškozena. Z toho důvodu věrný a pravidelný křtinský poutník Šebestián Kubínek v mariánské písni „Tisíckrát pozdravujeme tebe" obměnil verš:

„ Před tvou sochou divem zachovanou".

            Tak se stále naplňují slova písně: „Kdo se k tobě vine, nikdy nezahyne."

 

 

Podle pramenů Marka Šenkyříka, Jana Royta a Vladimíra Hyhlíka

zpracoval P. Tomáš Prnka

1/2009

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Mariánské soboty 2009

 

Již po devatenácté budeme slavit pobožnosti 1. mariánských sobot.

Tradiční program: 15:30 hod. modlitba růžence, mše svatá a rozdávání požehnaných pokrmů. Vždy příležitost k přijetí svátosti smíření.

 

Termíny jsou tyto:

4. dubna          přijedou farníci z Brna - Komína, Lískovce a Komárova.

Pobožnost povede: P. Jindřich Kotvrda.

2. května         připutují františkáni a farníci z Brna - Husovic.

6. června         budou slavit salesiáni a farníci z Brna.

4. července     bude patřit blanenské a adamovské farnosti.

1. srpna           připutují farníci ze Švábenic, Moravských Prus a Hoštic na Hané.

Povede P. Boguslaw Jonczyk.

5. září             tradičně přijedou poutníci z Čejkovic s chrámovým sborem.

3. října            připutují z Rájce - Jestřebí, Doubravice a Petrovic se svými kněžími.

7. listopadu     očekáváme kněze a farníky z Brna - Králova Pole a Lesné.

5. prosince      poslední sobota spojená s mikulášskou nadílkou.

Povede ji P. Pavel Kopecký z Letovic.

-----------------------------------------------------------

Chválu vzdejme, Moravané, nejsvětější Matce Páně!

 

Fatimské pobožnosti 2009

 

V Březině v nich budeme pokračovat již po čtrnácté.

Program tradiční: 17:30 hod. modlitba růžence, 18:00 mše svatá. Příležitost k přijetí svátosti smíření.

 

Termíny jsou tyto:

13. května (středa)                 přijede P. Josef Šiška se svými farníky a chrámovým sborem.

13. června (sobota)                bude s námi P. Jiří Ochman s poutníky.

13. července (pondělí)           povede P. Pavel Buchta z Otnic a Bošovic.

13. srpna (čtvrtek)                 bude s námi P. Kamil Sovadina OPraem. z Křenovic u Slavkova

13. září (neděle)                     povede P. Miroslav Parajka.

13. října (úterý)                     uvítáme P.Václava Nováka a jeho farníky z Budišova a Pyšela.

-----------------------------------------------------------

„Ty jsi naše milá Matka, Tys naše naděje všecka!"

Všechny vás srdečně zveme jak k pobožnostem prvních mariánských sobot u trůnu Panny Marie Křtinské, tak i fatimských zastavení v novém březinském kostele. Čím více bude

sepjatých rukou, tím více i darů a milostí Božích.

1/2009

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Velikonoce ve Křtinách 2009

 

5. dubna                      Květná neděle            Křtiny                         7:30 a 10:30

Březina           9:00

Bukovinka      9:00

svěcení ratolestí a čtení pašijí podle sv. Marka

Křtiny                         14:00   Křížová cesta

 

9. dubna                      Zelený čtvrtek            Křtiny                         16:45   a adorace

Bukovinka      18:00

památka poslední večeře

 

10. dubna                    Velký pátek                Křtiny                         16:30

památka umučení Páně, po celý den přísný půst

bohoslužba slova, uctívání kříže a svaté přijímání

 

11. dubna                    Velikonoční vigilie    Křtiny                         18:30

v ambitech žehnání ohně, velikonoční svíce,

v kostele bohoslužba slova, mše sv. a při ní svěcení křestní vody

po mši sv. eucharistický průvod přes ambity

zpívá chrámový sbor

 

12. dubna                    Hod Boží velikonoční

Křtiny                         7:30 a 10:30

Bukovinka      9:00

Březina           9:00

při bohoslužbách žehnání pokrmů.

 

13. dubna                    Pondělí velikonoční   Křtiny                         7:30 a 10:30

Bukovinka      9:00

Březina           9:00

 

Po všechny dny příležitost k přijetí svátosti smíření.

 

Oslavme společně tajemství smrti a zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista.!

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Za všechny Vaše modlitby, za stálou přízeň, za Vaše dary upřímné Pán Bůh zaplať!

Díky i za finanční dary, které posíláte na náš běžný účet č. 1361998309/0800

 

 

Vydává Římskokatolická farnost Křtiny, PSČ 679 05, č.p 72., r.č. ČR E 11435

Webový portál: http://krtiny.katolik.cz/

Odpovídají:

 P. Tomáš Prnka, tel.: 516 410 437, 731 402 625, e-mail: tomas.prnka@katolik.cz

 P. Jan Peňáz, tel.: 516 439 189, 736 52 92 21,

 

Ročník 20   Číslo 2/2009

Milí poutníci a farníci!

Mnohá naše mariánská místa vděčí za svůj původ působení sv. Cyrila a Metoděje. K těm nejstarším patří také Křtiny. Oba bratří byli velikými mariánskými ctiteli. Na dalekou cestu k našim předkům si vzali obrázek - ikonu Panny Marie. Nazývali ji „Průvodkyně na cestách". V římské bazilice Panny Marie Sněžné v roce 867 papež Hadrián II. schválil slovanské bohoslužebné knihy a povolil jejich užívání. Svatý Metoděj podle osobního přání byl pohřben za oltářem Panny Marie. Také naše poutní místo se hlásí k odkazu obou bratří. Podle starého vyprávění působili ve zdejším kraji, kde křtili pohanské poutníky, kteří směřovali do kultovního centra v nedaleké Býčí skále. Místo jejich působení označují údolí křtu - vallis baptismi a z toho dnešní již běžné pojmenování Křtiny. Cyrilometodějskou myšlenku měl možná na mysli i slavný barokní architekt Jan Blažej Santini. Historik Mojmír Horyna poznamenává: „Samotný kostel je založen na tradičním půdorysném schématu řeckého kříže" (řecký kříž je rovnoramenný). Oba bratří byli původem Řekové. Kružnicové schéma kostela připomíná cyrilometodějské rotundy. Podle některých názorů chtěl rotundovým stylem vyjádřit i starobylost poutního místa. Hlavní věž je ozdobena cyrilometodějským dvojitým křížem. Jejich odkaz připomínají i obrazy obou světců na hlavním oltáři vedle svatostánku. „ Maria za nás prosit neustane, dědictví otců zachovej nám, Pane!" Zastavte se v našem krásném kraji, v Moravském krasu, i v našem nádherném mariánském kostele, je stále pro vás otevřený a načerpejte hodně klidu, radosti a pohody. Přejeme vám krásné letní dny, plné pohody a radosti.

Ze srdce žehnáme P. Jan Peňáz a P. Tomáš Prnka

Historie kapličky u místa zjevení v Bukovince

Na konci Bukovinky směrem k Vyškovu je kaplička s nápisem: „Zde se roku 1210 Křtinská Panna Maria zjevila". Kapli nechal zbudovat bývalý majitel křtinského panství a patron hrabě z Bubna - Litic. Dal ji postavit z vděčnosti za záchranu ve válce na italské frontě. Ve farní kronice čteme: „V roce 1875 dne 11. září v neděli dopoledne před svátkem Jména Panny Marie, byla kaple posvěcena. Urozený patron jel se zdejším farářem Bernardem Pátkem o 9. hodině do Bukovinky, šli do kostela, kde se shromáždili všichni bukovinští obyvatelé ve svátečním šatě. V 10 hodin sloužil pan farář mši sv., po ní četné shromáždění věřících za zpěvu písně „Ejhle svatý Velehrad již září" se ubíralo k místu svěcení. Tam měl pan farář řeč, ve které jménem bukovinských obyvatel co nejsrdečněji děkoval vysoce urozenému hraběti. Všem občanům bukovinským kladl na srdce povinnost, aby ve svém srdci chovali obraz Panny Marie a její krásné ctnosti následovali, aby se Panna Marie stala jejich orodovnicí u svého Božského Syna. Po promluvě posvětil sochu a modlil se loretánskou litanii s příslušnými modlitbami. Pak za zpěvu písně „Bože, chválíme tebe" se procesí vracelo do kostela, kde byla ofěra a děkovná modlitba. Tím byla slavnost ukončena." Zmíněná socha byla před lety odcizena. 1. května 2003, kdy jsme konali u kapličky prvomájovou pobožnost, jsme posvětili nový obraz, který namalovala paní Marie Geršlová z Habrůvky. Pobožnost byla zakončena starobylou poutní písní o původu milostné sochy: „Pozastav se můj poutníčku, chci ti zpívati, o Matičce svatokřtinské vypravovati. Jak svůj počátek vzala, křtinská Panna Maria, nejkrásnější, nejčistější, Matička milá." U kapličky jsme se setkávali každým rokem od roku 2001 v rámci desetileté přípravy na jubilejní osmisté výročí. K tomuto výročí jsme vydali zvláštní medaile.

Sestavil P. Tomáš Prnka

Hasičská pouť Křtiny - 26. dubna 2009

Již tradičně se s blížícím svátkem patrona hasičů, sv.Floriána, konala Hasičská pouť ve Křtinách. Osmým rokem, kdy se pouť ve Křtinách pořádá, se na slavnost sjeli hasiči z mnoha míst Jihomoravského kraje i z kraje Vysočina. Zaregistrováno bylo 587 hasičů ze 49 sborů, avšak víme i o mnohých hasičích, kteří přijeli jen na podívanou. Od rána svítilo sluníčko a přítomným asi sedmi stům divákům, všech věkových kategorií, se ten den dostalo nevšedního zážitku. Nejprve dobrovolní hasiči ve stejnokrojích předvedli v průvodu svou techniku od historické po současnou. Diváci ocenili disciplínu a upravenost našich bratrů i sester, pozornost byla věnována i naší drobotině, mladým hasičům, kterých letos bylo poměrně dost. Čelo průvodu, dlouhého více jak kilometr, vedla krojovaná dechová hudba Bivojanka z Jedovnic společně s děvčaty z taneční skupiny Glitter Stars ze Slavkova. Následovala slavnostní mše, při které P. Tomáš Prnka a P. Jan Peňáz vyzvedli účinnou pomoc hasičů při mimořádných událostech i v běžném životě a vzpomenuli patrona hasičů sv. Floriána. Po mši přišly na řadu očekávané ukázky činnosti hasičů a diváci ocenili potleskem nejprve historické družstvo SDH Kanice, které předvedlo hašení požáru jednoduchými historickými prostředky i koněspřežní stříkačkou vyrobenou firmou R.A.Smékal v roce 1892. Dále diváci i dospělí hasiči ocenili netradiční štafetu mladých hasičů z SDH Tvarožná a Bukovina. Stříkání se džberovkou uměli jako staří hasiči. Vyvrcholením byla jako v předchozích létech ukázka práce profi hasičů z Brna a z Pozořic. Letos byla připravena ukázka záchrany osob z výšky pomocí plošiny s rukávcem. Tato ukázka byla poučná i pro dobrovolné hasiče ze Spillernu z Dolního Rakouska, kteří dali letošní akci punc mezinárodní. Novinkou byla letošní posila stánků s občerstvením Foto: Ing. Jiří Messner o dvě polní kuchyně z SDH Sivice a Kanice s nabídkou cigárky z udírny či guláše. Koněspřežní a ruční stříkačky byly vystaveny k prohlídce před budovou úřadu městyse Křtiny a jako každoročně zde byla také expozice modrých nadzemních hydrantů firmy HAWLE ARMATURY, a.s., která poutala pozornost hasičů. Odpoledne se hasiči i další návštěvníci poutního místa ve Křtinách rozjížděli do svých domovů s dobrým pocitem, že byli přítomni na této přitažlivé a atraktivní akci, jedné z největších hasičských slavností v Jihomoravském kraji. Veškeré náklady byly hrazeny z příspěvků od sponzorů a patří jim za to dík. Jmenovitě pomohli : generální sponzor energetická společnost E.ON Česká republika, a.s., dále pak HAWLE ARMATURY, s.r.o., SVÍTIL PLUS s.r.o., Korekt Holding, Zemako, s.r.o., Červinka,s.r.o., Komfort,a.s., Pavel Čáslava - Čáslava stav, poslanec Parlamentu ČR Ladislav Šustr (KDU-ČSL), Inženýrské stavby Brno, s.r.o., Vodárenská akciová společnost, a.s., pivovary Starobrno, Gambrinus a společnost JASO Střelice. Poslední dubnovou neděli v příštím roce opět nashledanou.

Zapsal ing.Vladimír Kalivoda, starosta obce Kanice, za organizační výbor

Votivní obrazy

Křtinské poutní místo je ve srovnání s jinými poměrně bohaté na votivní obrazy. Jedná se o více jak tři desítky obrazů. Latinské slovo votum znamená slib. Proto obrazy nazýváme votivními - záslibnými. Byly namalovány a přineseny na základě určitého slibu. Většinou byly věnovány na poděkování za prokázanou přízeň či vyslyšení. V roce 1997 o nich pojednala Hana Dvořáková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně pod titulem: „Matičce křtinské z vděčnosti ..."

Votivní obrazy z poutního kostela ve Křtinách. Dovolím si vás, kteří máte rádi naše poutní místo, v následujícím pojednání s nimi seznámit. Nejstarší obrazy jsou umístěny uvnitř chrámu kolem hlavního oltáře. Z nich nejstarší a snad i umělecky nejvýznamnější je votivní obraz věnovaný roku 1744 zábrdovickým klášterem za odvrácení saského a pruského nebezpečí. Jako autor se uvádí malíř Josef Rotter. Bohužel obraz je dost sešlý a potřebuje naléhavou opravu (vhodná příležitost pro sponzora či donátora). K dalším obrazům patří dva votivní obrazy města Vyškova z roku 1753 a z roku 1814. Oba obrazy byly restaurovány a nově posvěceny starobrněnským opatem Lukášem Martincem, OSA v červnu 2003. V „Pozdravu 2/2003" jsou uvedeny komentáře k oběma obrazům. První obraz byl přinesen po velkém požáru, který 9. července zachvátil celý Vyškov, vyhořel i farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Vyškovští občané nechali namalovat obraz požáru města, přinesli jej do Křtin s prosbou, aby Panna Maria křtinská na přímluvu sv. Floriána město Vyškov od dalších požárů uchránila. Slíbili, že budou každý rok, třetí neděli po slavnosti Seslání Ducha svatého putovat do Křtin. Druhý obraz připomíná událost, kdy 30. srpna 1814 se rozvodnila řeka Haná a zaplavila špitál a kapli sv. Anny, severní část náměstí s přilehlými domy a některé z nich úplně zbořila. Proto nechali namalovat druhý votivní obraz a přinesli jej do Křtin s prosbou, aby Panna Maria křtinská i na přímluvu svatého Mikuláše, uchránila Vyškov od dalších povodní. První obraz nese nápis: „Vischovia ex voto 1753 a ora pro nobis sancta Dei Genitrix" (Vyškov slibem 1753 a oroduj za nás svatá Boží Rodičko). Druhý má podobné nápisy.

Na epištolní straně hlavního oltáře je záslibný obraz města Prostějova. Obraz je nejstarším zobrazením města Prostějova. V roce 1697 bylo postiženo požárem. Vypravuje se, jak poutníci se vydali na pouť do Křtin a cestou se dovídají: Ve městě hoří! Někteří se vrátili, jiní putovali dál. Domy těch, kteří se vrátili byly postiženy ohněm, kteří putovali dál, jejich domy byly uchráněny. Votivní obraz je z roku 1723. Na obraze nad městem se vznáší Panna Maria křtinská, po jejím boku klečí sv. Jan Nepomucký, z druhé strany sv. Florián. Kolem andělé a dole měšťané a měšťanky v tehdejším oblečení. Nápis dole zní: „Zajisté známe se k našim hříchům, Boží Rodičko; vyznalo tvou slávu, kterou tebe chváliti se zaslíbilo, chybu, když od předsevzetí svého jest přestalo, tu zase tobě ustavičným skrze sliby vzdycháním odevzdává. Odpusť, ochraňuj a oroduj za město naše u Boha. Učiň, blahoslavená Panno, ať jest město od ohně ochráněno; plačící toto zpívá: Na výsostech buď věčná sláva. Ze srdečné upřímnosti tobě přejíce veškerém lid a celé město Prostějov." Obraz nákladem města Prostějova r. 1723 zjednán a od dobrodinců obnoven roku 1864 a roku 1898.

Dále za hlavním oltářem je votivní obraz města Ivanovice na Hané. Nad městem se vznáší uprostřed andělů Panna Maria křtinská . Nápis zní: „Pod tvůj plášť se utíkáme, svatá Boží Rodičko. Zachraň nás ctitele tvoje Krista Pána Matičko. Vypros pomoc v nouzi naší u Krista, Syna tvého, ať dosáhnem všichni slávu a život věčný." Na zadní straně je napsáno: „Tento obraz byl nákladem počestné obce ivanovické malován od Fr. Vernera z Prostějova léta Páně 1799 za času P. Antonína Krčmáře, pudmistra v Ivanovicích." Pod obrazem je tabulka s následujícím textem: „Záslibný obraz města Ivanovice na Hané z r. 1799, aby na přímluvu Panny Marie křtinské město zhoubných požárů uchráněno bylo." V roce 1999 při příležitosti dvoustého výročí byl obraz restaurován. Restaurovaný obraz přinesla děvčata v hanáckých krojích. Při mši sv. požehnal obraz tehdejší ivanovický farář Miroslav Hřib. Farní úřad v Ivanovicích při té příležitosti vydal obrázky s nápisem: „200let pod ochranou Matky Boží".

Vedle bočního oltáře sv. Jana a Pavla je zavěšen další votivní obraz. Zobrazuje tištínský farní barokní kostel sv. Petra a Pavla a kapli v Koválovicích. Nahoře čteme: „Pod ochranu tvou se utíkáme svatá Boží Rodičko." Dole je tabulka s nápisem: „1804 věnovala farnost tištínská 1926". Rok 1804 udává začátek tištínských poutí, rok 1926 přinesení votivního obrazu.

V kapli sv. Anny jsou zavěšeny dva votivní obrazy. Na jednom je nápis: „Farnost břestská své Královně Panně Marii křtinské". Znázorňuje procesí s krojovanými poutníky na polní cestě a zjevení křtinské Madony s putti. Dílo je považováno za profesionální práci. Autor: Ed. Neumann. Datace 1920.

Druhý obraz je od poutníků z Hulína. Zobrazuje farní kostel v Hulíně a křtinskou Pannu Marii. Podepsán Jan Pechal Hulín 1956.

Další celá řada votivních obrazů je zavěšena v ambitech. Jedná se o obrazy věnované v rozmezí 1928 až 1990. Z toho velká část zachycuje období od konce 2. světové války. Obrazy vyjadřují poděkování za pomoc při přežití válečných útrap. Ve zmíněném dokumentu Hany Dvořákové se píše: „Jedná se na našem území o jedinou kolekci reflektující tímto způsobem události let 1938 - 1945." Protože obrazy jsou zavěšeny v ambitech otevřených do volného prostoru rajské zahrady, trpí povětrnostními vlivy. Je třeba je časem obnovit. A poutníci velmi ochotně se ujímají tohoto úkolu. V posledních letech byly některé obrazy restaurovány: 15. května 2005 o hlavní pouti požehnal obnovený obraz z Vřesovic Mons. Thaddeus Okolo, rada Apoštolské nunciatury ČR, který zastupoval apoštolského nuncia. Přišli se svojí dechovou hudbou, krojovanými a také přivezli hanácké koláče, kterými obdarovali přítomné. Byla to krásná a důstojná slavnost. Datace obrazu 1928 a nápis: „Poutníci a ctitelé Panny Marie křtinské z farnosti Vřesovské věnují své matičce a ochránkyni." Více v „Pozdravu ze Křtin 2/2005". 30. května 1998 si připomínali mariánští ctitelé z Otaslavic a Vincencova, jak jejich otcové a maminky přinesli před 70-ti lety do Křtin votivní obraz. Autor malíř M. F. Skula z Brna. Obraz byl již dosti sešlý a tak za přispění sponzorů došlo k jeho obnovení. Více v „Pozdravu ze Křtin 2/1998". Čteme nápis: „Obraz tento věnují věrní ctitelé Panny Marie z Otaslavic a Vincencova. Věnováno roku 1928." V roce 1945 věnovali svůj obraz poutníci z Kojetína. Na obraze vidíme zjevení křtinské Madony nad městem s kostelem. Nápis: „Panně Marii křtinské věnovali tento obraz za zachránění farního kostela v Kojetíně a celého města Kojetína ve válečné litici v květnu 1945 vděční poutníci. Obnoveno 1994." O 1. jarní pouti 4. května 2008 přinesli poutníci z farnosti Pavlovice u Kojetína opravený, zrestaurovaný, votivní obraz, který byl původně věnován 30. května roku 1946 o svátku Nanebevstoupení Páně. Je na něm uvedeno: „Své matce a ochránkyni Panně Marii křtinské darují ctitelé její z farnosti Pavlovic u Kojetína na poděkování za šťastné prožití válečných hrůz z let 1939-1945". Na závěr mše sv. brněnský děkan Václav Slouk obraz slavnostně požehnal a ten byl potom přenesen a zavěšen na „své" místo v ambitech chrámu. Celá událost probudila ve farnosti zájem a přivedla na poutní místo do Křtin i poutníky z okolí a také „rodáky" z Pavlovic u Kojetína. Všichni společně tak po dlouhých 62 letech následovali příklad těch, kteří z velké vděčnosti a na poděkování Panně Marii křtinské po 2. světové válce tento obraz věnovali. „NASTOKRÁT BUĎ POZDRAVENA MILÁ MATIČKO KŘTINSKÁ!" O dalších votivních obrazech příště.

Zpracoval P. Tomáš Prnka

Kresba z roku 1844

Pod ambity křtinského kostela jsou prostory, které v současné době slouží jako sklady. Po celá léta jsme do nich ukládali nepotřebný materiál. Bylo třeba postupně vše uspořádat. Dali jsme se do toho. Začali jsme v prvním skladě. Nepoužitelné dřevo se vytřídilo ke spálení. Některé věci, které snad budeme ještě potřebovat se přemístily na jiné místo. Ve vyklizeném prostoru padala strávená omítka. Místní starší skauti a skautky se rozhodli oklepat zdi až na zdivo. Otloukali ručně i elektrickou vrtačkou a najednou spatřili starou kresbu. Začali opatrně centimetr po centimetru odstraňovat starou líčku - trojitou vrstvu. Nakonec se objevila kresba o velikosti metr krát padesát centimetrů. Vedle letopočet 1844. A ještě nečitelný podpis (pravděpodobně jméno políra nebo autora nákresu). Kresba tužkou je velmi zachovalá. Co kresba představuje? Obrazec přesně zachycuje současný stav hlavní věže. Kresba má následující historii: V roce 1844 o svátcích svatodušních v noci ze 26. na 27. května vypukl veliký požár, který zachvátil celý areál kostela. Všechny střechy tehdy šindelové vzaly za své. Požár byl tak silný, že se roztavily i památné zvony. Celá zpráva o ohni byla zaznamenána na pergamenu a uložena v malé báni nad hlavní kopulí. Dle zmíněné zprávy se jednalo o následující zvony: zvon opata Matušky z roku 1742, opata Matěje z roku 1445 a opata Gottschalka z roku 1343. Neštěstí bylo veliké, ale stejně veliké bylo i rozhodnutí dát vše do pořádku. O opravu kostela se především postaral majitel křtinského panství hrabě František Xaver Dietrichstein. S opravami za vedení hraběcího zednického mistra Šimona Konfussa a vídeňského tesařského mistrra Františka Wiesgrilla a tesařského políra z Vídně Františka Koppa se začalo 6. srpna téhož roku. Na prostranství před kaplí sv. Anny a zmíněného skladu pracovalo na 40 tesařů. Na stěně měli zmíněnou kresbu, která byla pro ně vodítkem a nepotřebovali celou řadu výkresů a detailů, stačil jim památný obrazec. Zápis říká: „Pracovali s neobyčejnou horlivostí a 12. října nešťastného roku 1844 stála kopule s vedlejšími budovami hotova." Hlavní věž byla zvýšena o téměř 20 metrů, dříve byla nižší, zakončena čtyřhranným jehlanem. Na kresbě je spodní část - malá báň znázorněna červenou barvou (vyrobena z mědi), ostatní část černou barvou. Do 11. prosince byla kopule a spodní části věže brněnského pokryvačského mistra Kornelia Leimbacha pokryta břidlicí. Střechu nad oratoří stavěl zdejší tesařský polír Josef Chládek, který sestrojil i kopuli nad kaplí sv. Anny. Zápis dále pokračuje: „Dne 15. července 1845 byl v ohni pozlacený koflík a pozlacené jméno Maria na lucerně a v ohni pozlacený kříž od zdejšího faráře (P. Václav Stříž) posvěcen a za všeobecného jásotu četně shromážděného lidu a za hlaholu trub a bubnů umístěn na daných místech. Dne 17. listopadu 1845 byl v ohni pozlacený a od faráře Václava Stříže posvěcený kříž postaven na kopuli kaple sv. Anny. Podle památkářů se jedná o zajímavý objev. Podobné objevy nejsou na Blanensku běžné. Kresbu bude třeba zakonzervovat a ochránit sklem nebo jiným průsvitným materiálem. Snad v budoucnu vyluštíme i záhadný podpis.

P. Tomáš Prnka

Kniha zázraků

V prvním čísle letošního „Pozdravu ze Křtin" jsme uvedli jak Švédové v roce 1645 vyloupili a vypálili nedaleko Křtin Nový hrad. Při požáru byla mimo jiné zničena „Stará křtinská kniha", která obsahovala události ze 13. až začátku 17. století. Je i možné, že vzácná kniha byla odvezena spolu s jiným materiálem do Švédska. Snad bude někdy objevena. V roce 1738 vydal zdejší kněz Jakub Tiehan spis: „Panna Maria křtinská útočiště hříšníků". V ní uvádí krátkou historii poutního místa a řadu zázraků. Druhý díl své knihy začíná: „O zázracích a milostech blahoslavené Panny Marie křtinské". A pokračuje: „Není možné v této útlé knížce vypsat všechny zázraky a milosti, které Královna milosrdenství v křtinském údolí mnohým rozličným osobám prokázala. Především ty, které se udály v dřívější době, ale v dalších staletích pro nepříznivé časy, zápisy se ztratily. A tak podávám z tisíců jen některé a to pro potěšení mariánským ctitelům." Jako 157. zázrak uvádí co sám prožil: „Já, zdejší kaplan, který tuto knížku píši, nemohu zatajit milost, která mně nehodnému byla prokázána. Bylo to 18. října roku 1735, kdy jsem náhle upadl do nemoci. Nemohl jsem žádným údem pohnouti. Ani hlavu obrátit, ani rukou nebo nohou pohnouti, zůstal jsem ležet jako Lazar. Čtyři lékaři mě čili, užíval jsem léky, ale nic nepomáhalo. Tři nebo i čtyři mě na plachtě zdvihali. V mém pokoji spolubratři sloužili mši svatou. Byl jsem připraven zemřít. Mé přání bylo odejít na věčnost na mariánský svátek. A právě se blížila hromniční slavnost, Očťování Panny Marie. Očekával jsem poslední den mého života. Po půlnoci jako bych slyšel hlas, abych povstal, vždyť je svátek. Začal jsem sám chodit po pokoji a ráno v šest hodin jsem s radostí sloužil mši sv. Ať každý posoudí, jak se to mohlo stát. Já vím: Uzdravení od Boha a od Uzdravení nemocných blahoslavené Panny Marie svatokřtinské." Ve křtinském údolí Matka veškeré milosti, svaté naděje a hojného smilování prokázala mnoho zázraků a milostí a tak můžeme říci: „Divotvůrkyně křtinská je oko slepých, ucho hluchých, jazyk němých, berla chromých, život mrtvých, uzdravení nemocných, potěšení zarmoucených, ale nade všechny zázraky je největší zázrak, že je útočiště hříšníků. Veliké divy a zázraky, které Divotvůrkyně prokázala na těle, ale větší jsou, které činí neviditelně v lidských duších. Kolik tisíc lidí uzdravila zde na duši, kolik vysvobodila od ďábla, k Bohu a spáse přivedla. Kolik zatvrzelých hříšníků obrátila, pokoj do svědomí vrátila a kolik se vracelo domů jako znovuzrození." Autor uvádí celkem 160 zázraků a dodává: „To jsou jen některé z tisíců, které v tomto vyvoleném a posvátném údolí štědře, milostivě a dobrotivě udělila a stále prokazuje a do konce světa nepřestane. Ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká, Panna Maria!" Jubilejní rok 2010 Jak jste se již mnozí z Vás dozvěděli, připadá na příští rok pro naše mariánské poutní místo veliké výročí a sice 800 let od „zjevení" Panny Marie křtinské v nedaleké Bukovince v roce 1210, jak o tom podává zprávu i nápis na místní kapličce. K tomuto výročí připravujeme bohatý program, o jehož předběžných bodech se můžete podrobněji dozvědět ve vloženém informačním letáčku. Přibližně na přelomu roku 2009/2010 plánujeme vydat detailní oficiální program oslav Jubilea. Bude opět rozesílán. Předběžný přehled má sloužit pro vaši informaci a také jako první pozvání na hlavní termíny oslav. Veškeré informace budou pravidelně aktualizovány především také na našem webovém portálu http://krtiny.katolik.cz/jubileum2010 přibližně od konce letošních prázdnin. 

Program v další části roku 2009:

1. srpna: 1. mariánská sobota - připutují farníci ze Švábenic, Moravských Prus a Hoštic 13. srpna: fatimská pobožnost v Březině - povede P. Kamil Sovadina, OPraem. l6. srpna: tradiční svěcení květin a bylin v 10:30 hod. slouží novokněz P. František Antonín Dostál, udělí novokněžské požehnání. 5. září: 1. mariánská sobota - přijedou poutníci z Čejkovic 6. září: v neděli ve 14:00 hod. bude pobožnost Radostné cesty 13. září: fatimská pobožnost, kterou povede P. Miroslav Parajka 20. září: v rámci dne Křtin v 10:30 hod. slouží mši sv. Mons. Jiří Mikulášek 3. října povede 1. mariánskou sobotu P. Pavel Klouček z Rájce - Jestřebí 13. října: poslední fatimská pobožnost za účasti P. Václava Nováka z Budišova a Pyšela 18. října: dušičková pouť v 10:30 hod. slouží strahovský opat Michael Pojezdný, OPraem. 7. listopadu: 1. mariánská pobožnost za účasti farníků z Brna - Králova Pole 8. listopadu: v 10:30 hod. svatohubertská mše s obvyklým pořadem 5. prosince: povede 1. mariánskou sobotu P. Pavel Kopecký z Letovic. Po mši sv. bude mikulášská nadílka. Srdečně zveme!

Prosba o podporu křtinského Jubilea 2010

Jak již bylo v tomto Pozdravu zmíněno, budou v příštím roce probíhat oslavy 800 let našeho poutního místa. Chystáme řadu mimořádných poutí, několik velmi zajímavých koncertů, přednášek atd. Chceme vydat informační programovou brožurku oslav a podaří-li se i velmi poutavou brožurku Zajímavostí křtinských současných i historických pohledem P. Tomáše Prnky. Máme v plánu vyrobit a posvětit speciální korouhev Jubilea a plášť Panně Marii. A jistě zdaleka tento výčet není konečný. Vše má vést k podpoře důstojné oslavy na tomto starobylém poutním místě a především k větší cti a slávě Boží a Jeho matky Panny Marie - Mater Gratiae - Matky milosti, ochránkyně a přímluvkyně Moravy. Je zřejmé, že k uskutečnění těchto plánů je třeba více finančních prostředků, než je obvyklé. Budeme tedy vděčni za každou Vaši pomoc. Podrobnosti probereme při osobním jednání. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Za všechny Vaše modlitby, za stálou přízeň, za Vaše dary upřímné Pán Bůh zaplať! Díky i za finanční dary, které posíláte na náš běžný účet č. 1361998309/0800 Vydává Římskokatolická farnost Křtiny, PSČ 679 05, č.p 72., r.č. ČR E 11435 Webový portál: http://krtiny.katolik.cz Odpovídají: P. Tomáš Prnka, tel.: 516 410 437, 731 402 625, e-mail: tomas.prnka@katolik.cz P. Jan Peňáz, tel.: 516 439 189, 736 52 92 21, www.poutnik-jan.cz

Ročník 20           Číslo        3/2009

 

Milí poutníci a farníci!

 

            Většinou se shodneme: Vánoce jsou nejkrásnější svátky v roce. Každý je prožívá po svém. Rodiče drží v náručí několikaměsíční dítě. Známe ten údiv dítěte. Oči může nechat na rozsvíceném stromečku. Radost dítěte je i radostí rodičů. Děti o něco větší, ještě „věří" na Ježíška, možná i poslali psaníčko. Splnil se jejich sen, jejich přání? A ještě větší chlapci a děvčata vypočítávají a chlubí se kolik jim Ježíšek nadělil dárků. Dospělí mají starost jak překvapit ty, které chtějí obdarovat. Není vždy jednoduché vybrat vhodný dárek. Jak prožívají vánoce upoutaní na lůžko, v různých domovech nebo i ve věznici?

            Dárky o vánocích nám jistě udělají radost. Nezapomínáme však, že největším darem je nám novorozený Spasitel. A tak se těšíme na vánočně vyzdobený a rozsvícený kostel, na půlnoční, koledy, pastorely, živý Betlém.

            K českým vánocům patří Ježíšek a Betlém. Jsme vděčni Bohu, že nám žádná ideologie nevykořenila tuto tradici z našich srdcí. Zachovejme tuto tradici i dalším generacím. Globální a konsumní svět bude potřebovat víc a více vánočního světla. Ať si můžeme rádi opakovat verše: „Vy milé, krásné vánoce, co štěstí v sobě máte, vy Ježíškem a Betlémem se na nás usmíváte."

            Prožijte vánoce v rodinném kruhu, s Ježíšem v srdci a rok 2010, který je pro nás jubilejní, v pohodě a radosti pod ochranou Panny Marie!


Ze srdce vám žehnáme

P. Jan Peňáz

P. Tomáš Prnka

 

Votivní obrazy II.

 

            V minulém „Pozdravu" jsme uvedli 1. část votivních obrazů zavěšených v našem ambitu. Mimo jiné jsem se zmínil o restaurování, požehnání a zavěšení vřesovického votivního obrazu.

Znovu připomínám více bylo zaznamenáno v „Pozdravu" 2/2005. Více se můžeme ještě dovědět na našich webových stránek v sekci Foto/video  rok 2005 hlavní pouť, kde máme uloženo 67 snímků z této slavnosti.

Pojďme nyní k dalším. Nejprve se zastavíme u dvou nově restaurovaných obrazech. První z nich je od poutníků z Němčic nad Hanou. Zprávu nám poslala paní Ludmila Rudková, která se podílí na zajištění každoroční pouti, ve své farnosti:

„Poutníkům z Němčic nad Hanou již delší dobu ležela na srdci starost, že je ve Křtinách votivní obraz našeho města v žalostném stavu. Je nutné jej obnovit. Proto Josef Borek a Josef Látal začali pro tuto věc horlivě pracovat. Na jejich zakázku namaloval místní malíř obrazů pan Květoslav Černý z rodiny křtinských poutníků obraz nový. V červnu  (30.6.) roku 2007 byl slavnostně za přítomnosti družiček a mladých hanáků přinesen v procesí před milostnou sochu Křtinské Královny. Tam poutníky přivítal tamější farář P. Tomáš Prnka, který obraz požehnal. Potom za doprovodu dechové hudby, kterou každý rok zajišťuje Milan Kaděra z Hrušky, byl obraz přenesen do ambitu. Tam Zdeněk Kameník, Aleš Zahradník a Pavel Navrátil jej zavěsili za přítomnosti četných poutníků. O obnovu obrazu se nejvíce postaral pan Borek. Zajišťoval finance, krojované, družičky (mezi nimi tři družičky Rudíkovy). Odměnou mu bylo, že vše dobře dopadlo.  Poutníci z Němčic na Hané odvedli dobré dílo a tak se každoročně budou scházet u krásně obnoveného obrazu. Bohužel pan Borek nečekaně zemřel a další pouti, která se koná každoročně kolem svátku sv. Petra a Pavla, se již nedočkal."

 Je třeba poznamenat, že původní obraz byl věnován v roce 1953. Tehdy i dnes nese věnování: „S vděčností a s prosbou věnují občané z Němčic nad Hanou." Němčickým patří naše poděkování.

 

            Pojďme jen o krok dále k dalšímu nově restaurovanému votivnímu obrazu. Zprávu o obnově tohoto obrazu nám poslal mailem František Baláš:

        „Tento obraz byl vysvěcen k příležitosti 930. výročí první písemné zmínky o obci Hruška a sjezdu rodáků dne 13. 9. 2008 světícím otcem arcibiskupem Janem Graubnerem.

V tento významný den byly rovněž požehnány obecní symboly, vlajka a znak obce. Obraz namaloval Květoslav Černý z Němčic nad Hanou a zobrazuje současný stav návsi a kostela sv. Jana Nepomuckého. Do Křtin byl předán a zavěšen při

3/2009

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Hanácké pouti na sv. Petra a Pavla dne 27.6. 2009 za hojné účasti civilních i krojovaných spoluobčanů.

Slavnosti při večerní mši sv. se zúčastnili i poutníci z Vysočan vedeni svým farářem Marcelem Javoru, který sloužil poutní mši svatou. Asistoval jeho stálý jáhen Mgr. Bořivoj Sekanina. Přítomen byl i novokněz František Dostál, který nastoupil jako kaplan ve Valašských Kloboukách.  U slavnosti nemohl chybět ani němčický pan farář, který spravuje i sousední farnost Hrušku."
(Na našich webových stránkách v sekci Foto/video, rok 2009 najdete 36 snímků z této slavnosti.)

 

            V současné době probíhá obnova dvou dalších obrazů. První je ze Šitbořic. Byl přinesen po 2. světové válce v roce 1947. Na něm čteme: „Matce Boží Křtinské z vděčnosti věnují Šitbořice." Druhý obnovují poutníci z Pivína. Zobrazuje zjevení Panny Marie nad obilným polem, v pozadí vesnice s kostelem Čteme: „Z upřímné lásky od poutníků z Pivína v roce 1939. Věrni zůstaneme a ty nás ochráníš." V prvním roce válečném jistě velmi působivý slib. Věrni víře i vlasti!

 

            Pojďme k dalším obrazům, které zdobí ambit a vyjadřují lásku a úctu našich poutníků k Panně Marii Křtinské. Blízko vchodu z ambitu do kostela je umístěn obraz znázorňující procesí poutníků jdoucí polní cestou ke kostelu, nad nímž se zjevuje Křtinská Madona s anděly. Nápis: „Matičce Křtinské z vděčnosti a na památku dlouholetého putování věnují poutníci z Dambořic. L.P. 1953." Z Dambořic a Uhřic putovali na několik dní každoročně o první jarní pouti i s hudbou vedenou kapelníkem Mayerem.

              

V roce 1947 přinesli poutníci obraz na kterém čteme: „Darováno Léta Páně občany farnosti Brodek, Ondratice, Sněhotice a Dobrochova za vysvobození a zachránění z válečných hrůz v roce 1945." Na něm vidíme zjevení  Křtinské Madony nad vesnicí s hořícími domy a kostelem, se stopami zásahů ve střechách.

            Další obraz s nápisem: „Poutníci z Moravských Málkovi a Orlovic".

            Ze stejného kraje pochází votivní obraz s nápisem: „O Maria bez prvotního hříchu počatá oroduj za nás! Věnováno od poutníků Moravské Prusy a Boškůvky." Rok: 1963.

            Další obraz s motivem Panny Marie bez závoje stojící na měsíčním srpku na pozadí nebeské sféry. Nápis: „Matičko svatokřtinská oroduj za nás, za věřící lid z Rybníčku. L.P. 1963."

            „Ctitelé Panny Marie Křtinské z Čehovic u Prostějova. Obnoveno Léta Páně 1981", tak čteme na dalším obraze s motivem Panny Marie Křtinské s anděly nad ulicí vedoucí ke kostelu. Signováno: Stáňa Foltýn.

            Od stejného autora je i další obraz: „Panně Marii Křtinské farníci z Vrchoslavic, Vitčic a Stříbrnic. L.P. 1981".

Pojďme jen o krok dále. Jsme u dalšího nově restaurovaného obrazu. Na něm čteme: „Panno Maria, Matko naše tobě svěřujeme své radosti, bolesti a přání. Poutníci z Hrušky."

 

 

P. Tomáš Prnka

3/2009

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

Rok 1989 v naší farnosti

 

            Letos se na všech úrovních mluvilo o roce 1989. Co máme zaznamenáno v naší křtinské kronice:

 

Letošní rok byl poznamenán dvěma velkými událostmi:

12. listopadu svatořečení sv. Anežky v Římě za účasti více jak 10.000 poutníků z České republiky. Naplnilo se proroctví: „Až bude Anežka svatořečena, bude v Čechách konečně dobře".

Druhá událost: 17. listopadu se otevřela nová svobodná cesta naší vlasti.

Velikonoce, které jsou základním kamenem církevního roku, připadly brzy na 26. a 27. března. O velikonocích na slunci teplota až +28 °C.

           První jarní pouť připadla na 6. května na sobotu, která byla pracovní. Pracovní volno bylo přesunuto na pondělí 8. května. Sobota byla deštivá, přišlo málo poutníků, několik mladých připutovalo z Pivína za zpěvu: „Nastokrát buď pozdravena ..." Slabší sobota byla vynahrazena v neděli a v pondělí. V neděli 7.5. připutovalo procesí z Břestu - asi 300 i s hudbou, dále Boršice u Buchlovic, Pivín, Pustiměř, Hulín, Benešov, Dambořice, Jesenec, Kladky, Hovorny a další. Mše sv.: 6:15, 7:30, 9:00 a 10:30 hod. Přítomní kněží: P. Jaroslav Hudec, P. Josef Dostál,  P. Josef Chyba z Nerovnic, P. Václav Slouk a místní děkan P. Tomáš Prnka. Večer v 18:30 hod. překrásná májová pobožnost za účasti mládeže, litanie, písně, kytary, promluva. I písemná kladná odezva.

Pondělí - volný den - 8. května. Po mši sv. v 6:30 hod. odešli poutníci z Břestu a Hulína, kteří šli pěšky do Lulče na vlak. Na ranní mši sv. přijeli poutníci z Dubu nad Moravou i se svým duchovním otcem Cyrilem Vrbíkem. Hrubou mši sv. sloužil P. Václav Slouk. Odpoledne připutovali poutníci ze Znojma, Šlapanic, Podolí, Práce, Blažovic, Křenovic. Od křížku u mlýna šli spolu s kněžími a ministranty pěšky lesní cestou. Družičky nesli sošku Panny Marie, Mši sv. sloužil P. Pavel Kopecký, kázal P. Pavel Dokládal. Ke sv. přijímání přistoupilo kolem tisíce poutníků. Následoval mohutný světelný průvod přes ambity a kapli sv. Anny.

Sobota 13. května. Odpoledne v 17:00 hod. sloužil mši sv. ThDr. Ladislav Tichý, odborný asistent bohoslovecké fakulty z Litoměřic. Poutníci z Blanska, Suchdolu, Brodku u Konice, z Benešova (značná část šla pěšky), Otaslavic, Vincencova, Konice a další. Před 18:00 hod. vyšel průvod z fary přes náměstí hlavním vchodem do kostela. V průvodu šli hlavně kněží a to: P. František Vavříček, arcikněz, P. Josef Chyba, P. Josef Večeřa, P. Arnošt Korec, P. Václav Knittl, P. Jaroslav Hudec, P. Josef Dostál, P. Václav Kříž a hlavní celebrant prelát Ludvík Horký. Při mši sv. podávalo devět kněží a bohoslovců sv. přijímání. Zpívala blanenská schla, hrála hudba ze Suchdolu. Po mši sv. tradiční světelný průvod.

14. května Hod Boží svatodušní. Mše sv.: 6:15, 7:30, 9:00 a 10:30 hod. Ve 13:00 hod. rozloučení s poutníky. Poutník: Prostějov, Vrahovice, Bošovice, Otnice, Šitbořice, Držovice, Brodek u Prostějova, Litenčice, Sulkovec a další. 28. května neděle slavnost Božího těla a 1. sv. přijímání - přistoupilo 17 dětí. Následoval průvod k dvěma oltáříčkům (jeden v kapli sv. Anny, druhý v ambitech). Doprovázela místní hudba a zpěvačky.

24. a 25. června Hanácká pouť. V sobotu navečer připutovali poutníci z Němčic nad Hanou, Hrušky, Křenovic, Měrovic (mnozí šli pěšky z Lulče) a Vysočan. V neděli mše sv.: 6:30, 7:30, 9:00 10:30 hod. Přišli poutníci z Lulče a Drnovic u Vyškova.

V neděli 2. července v 9:00 hod. sloužil mši sv. P. Fabián Knedlík pro poutníky z Lipovce a Kulířova a následující neděli 9.července v 9:00 hod. P. Vladimír Krejsa pro poutníky z Tištína a Koválovic.

 

Svatoanenská pouť 30. července. V 7:30 hod. sloužil mši sv. P. Jaroslav Hudec, v 9:00 hod. v kapli sv. Anny místní děkan P. Tomáš Prnka a v 10:30 hod. P. Václav Trmač z Nerovnic. Po mši sv. uděloval novokněžské požehnání. Hrála krojovaná hudba z Nenkovic. Poutníci z okolí, z Bílovic nad Svitavou, ze Saština, Pačlavic, od Nitry a další.

            V neděli 20. srpna tradiční svěcení květin a to v rajské zahradě u sochy Panny Marie.

15. října dušičková pouť. V 10:30 hod. sloužil mši sv. prelát Helmut Grünke augustiánský kanovník z Německa. Kázal P. Oldřich Navařík, kanovník z Brna. Tři autobusy poutníků přijelo z Lysic, dva autobusy z Doubravice, po jednom autobusu z Bořitova, Břestu, Piešťan, Kuchyně u Malacek. Účast překvapující.

            O půlnoční 24.prosince ve 22:00 hod. zpíval chrámový sbor Hradilovu vánoční mši pod vedením Jana Opletala. Skvělé provedení, účast neobvykle velká za účasti z celého okolí.

 

V tomto roce jsme konali pobožnosti nazvané mariánské odpoledne.

4. června patřilo mládeži. Asi 2.000 mladých zaplnilo náš chrám Na jedné straně jsme mohli pozorovat několik chartistů (měli i svoji vývěsku), na druhé straně několik z těch, co měli podávat zprávy. Program: Rytmické písně, modlitby, osobní svědectví, mutěnická mládež předvedla pásmo: Jesus Christus Super Star. Slovem provázel P. Pavel Dokládal. Odeslali jsme Otci kardinálu Františku Tomáškovi přání k jeho blížícím devadesátinám. Závěrem mše svatá.

16. července mariánské odpoledne ke cti sv. Klementa Maria Hofbauera. Moderátorem byl P. Václav Slouk, přivedl i svatojakubskou mládež. Pásmo o sv. Klementovi přednesli: Antonín Beránek z Bukoviny, Josef Hloušek z Habrůvky, Ivana Grégrová ze Křtin a bohoslove Slavomír Bedřich.

20. srpna mariánské odpoledne před velebnou svátostí. Program: Ježíši Králi -zahájení, čtení z kroniky: jak začínaly adorační dny, kytarové zpěvy (skupinka z Jedovnic): Otevři Pane, ústa má - Náboženský stav v našem národě, archa úmluvy (Jozue 31-17- výklad), Ave Marie (housle Jan Opletal), Maria - úžasný květe (kytary) - Zpívej haleluja (kytary) - Proč zvykli jsme si snadno žít (kytary), Nejkrásnější chvíle jsou na kolenou (kytary) - svědectví bohoslovce Josefa Polnického. Ave Verum (housle), Laudato si (kytara), "Bože chválíme tebe".

17. září - Maria a Písmo sv. - program: intronizace Písma, pásmo - mládež z Brna-Kr. Pole, senior církve českobratrské evangelické Miroslav Rozbořil a jeho spolupracovníci (Ester Marková, Vladimír Hoblík, Iva Tramplerová) - velmi zdařilé. Závěrem mše sv., kterou sloužil Jindřich Kotvrda z Brna-Kr. Pole. Minivýstava biblí.

15. října mariánské odpoledne dušičkové - přijely 3 autobusy z Rousínova, 1 z Benešova, 2 z Boskovic a další. Zpívala a hrála skupina z Ochoze, Pivína a další.
a) zastavení v kostele

b) zastavení v hrobce pod kaplí sv. Anny

c) zastavení u sochy v mariánské zahradě

Pak závěrečné požehnání (P. Josef Mareček). Zpíval téže chrámový sbor z Rousínova. Velká účast.

             Prázdninovou praxi zde konalo 5 bohoslovců: Petr Suchý, Slavomír Bedřich, Josef Polnický, Pavel Krejcar a Petr Rössler.

            V roce 1989 jsme prostavěli 850.000 Kč. Na tuto dobu jistě velká částka. A ještě zůstalo přes 200.000 Kč na běžném účtu.

            Při fasádních pracích na kostele vypomáhali z pozořické farnosti: Ambrož Jiří, Beneš Alois, Beneš František, Brtník Josef, Ing. Pavel Dvořáček, Filip Arnošt, Fišer Martin, Koukal Karel, Ondráček Jiří, Skládaný Petr, Smutný Jan, Studýnka Alois, Šmerda Stanislav, Titz Jiří a Titz Marek.

 

P. Tomáš Prnka

 

Svatohubertská mše

 

Každým rokem jezdíme s naší rodinou na podzim do Křtin a to buď na dušičkovou nebo na hubertskou pouť. Letos jsme se rozhodli pro hubertskou pouť. Už dlouho před termínem se těšíme na samotnou cestu autem. Pocházíme s Hané, kde lesy nemáme, proto už cesta od Vyškova, během které jsou vidět lesy malované podzimními barvami, je pro nás obrovský zážitek.

Letos tento zážitek byl umocněn ještě nádherným počasím, kdy se sluníčko odráželo na lesknoucích se listech od předchozích dešťů. Hubertská pouť je oslavou myslivců a ve Křtinách obzvlášť, protože zde sídlí lesní škola. A ta připravila, jako každým rokem, pouť na jedničku. Již z dálky u vchodu do ambitů byla cítit libá vůně čerstvě natrhaného jehličí, kterým byl nádherně vyzdoben nejen kostel, ale i ambity, vstupy apod. Všude stály myslivci ve svátečních uniformách, byla přichystaná nosítka se zastřeleným jelenem. Vstoupili jsme do kostela a byli jsme překvapení velkým množstvím lidí připravených na mši svatou. Mši svatou sloužil P. Prnka, který hned v úvodu přivítal vzácné hosty, všechny nás povzbudil a promluvil v poutavém kázání. Průběh mše okrášlil pěvecký sbor a hudebníci pomocí lesních rohů a krásně zazpívané Ave Maria zpěvačkou na kůru. Na závěr se posvětila velmi pěkně provedená kovová socha sv. Huberta. V poledne pak byla možnost poslechu nejen koncertu lesních rohů v ambitech, ale i zvonohry.

Na hubertské pouti jsme byli několikrát, letos se nám ale zdálo, že na mši svaté bylo nejvíce poutníků. Jeden náš rodinný známý je myslivec a vůbec milovník myslivosti, jezdí každým rokem nejen na pouť do Křtin, ale také na sv. Hostýn, do Dubu nad Moravou a tak může srovnávat. Pouť ve Křtinách se mu ale jeví nejen jako "pouť", ale také jako velký kulturní zážitek. Tento pocit máme i my. Pán Bůh zaplať všem, kteří se na přípravě podílejí!

Markéta Látalová z Břestu

 

 

Křtinská Zvonohra

 

            Naše křtinská Zvonohra má stále řadu obdivovatelů jak z tuzemska tak i z ciziny. Je unikátem v celé střední Evropě. Zvonař Petr Manoušek, který všechny zvony pro naši Zvonohru ulil, nabídl její rozšíření o 6 až 7 zvonů. Přimlouvám se za číslo šest, pak by obsahovala symbolické číslo 33. Zamýšlené zvony jsou menší o váze 6 až 8 kg, průměr 188 až 220 mm, v ceně kolem 40.000 Kč včetně DPH.

 

 

            Všechny dosavadní zvony (a nejednalo se o malé částky) uhradili naši příznivci. Najdou se dárci pro další zvony? Jméno zvonu si může určit dárce. Bylo by krásné realizovat tento záměr v příštím roce, který bude zde ve Křtinách jubilejní. Můžete se přihlásit na adresu, která je v tiráži na poslední straně „Pozdravu". Těšíme se na Váš zájem a přízeň!

 

            P. Tomáš Prnka

 

 

Jubilejní rok 2010  

 

Již za necelý měsíc vstoupí naše poutní místo do roku oslav velikého výročí a sice 800 let od zjevení Panny Marie křtinské v nedaleké Bukovince v roce 1210, jak o tom podává zprávu i nápis na místní kapličce „Zde se roku 1210 Křtinská Panna Maria zjevila".

Oslavy budou zahájeny na den výročí 260. let od benedikce křtinského chrámu, tedy 1. května, kdy při slavnostní koncelebrované mši svaté v 10:30 hod. přivítáme vzácného poutníka až z Říma, kardinála Giovanni Coppu. Budou následovat další tradiční i mimořádné „jubilejní" poutě za účasti biskupů a opatů, kteří mají k našemu poutnímu místu nějaký vztah či jsou brněnskými rodáky. Připravujeme také další bohatý program v podobě koncertů, přednášek, výstav atd. Podrobné informace budou přibližně od přelomu roku 2009/2010 zveřejněny na k tomu speciálně zřízených stránkách http://krtiny.katolik.cz/jubileum2010. Již nyní zde naleznete hodně zajímavých informací. V příštím „jarním neboli velikonočním" Pozdravu plánujeme zaslat brožurku s detailním oficiálním programem oslav Jubilea.

Vše, co s Jubileem bude souviset, bude označeno uvedeným logem. Věnujte tedy prosím těmto informacím zvýšenou pozornost. Budeme rádi, pokud si z naší nabídky vyberete a přijedete s námi Jubilejní rok oslavit.

3/2009

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Další informace pro rok 2010

 

Vydali jsme nástěnný kalendář na rok 2010. Obsahuje církevní kalendárium a přehled hlavních poutí. Neděle a významné svátky jsou označeny příslušnou liturgickou barvou.

 

V roce 2010 připadá Hod Boží velikonoční na 4. dubna.

1. jarní pouť bude 15. a 16. května.

Hlavní pouť bude 22. a 23. května.

Kompletní přehled poutí uvedeme v dalším (velikonočním) čísle Pozdravu ze Křtin.

Vánoce 2009

 

V neděli 20. prosince v 11:30 hod. naši skauti přinesou betlémské světlo, které převezmeme.

Narození Páně oslavíme už na Štědrý večer ve čtvrtek 24. prosince: dětská mše sv. bude v 16 hodin a půlnoční ve 22:00 hod. Bohoslužbu bude provázet křtinský chrámový sbor s orchestrem. Pro farníky zajišťujeme autobus.

Hod Boží vánoční:

ve Křtinách 7:30 a 10:30 hod. - při této mši sv. bude zpívat náš chrámový sbor

v Bukovince a v Březině v 9:00 hod.

V pátek v 5 hodin večer pořádají skauti za značného přispění rodičů v Bukovince  na Dolním konci (u Konvalinků) „Živý Betlém".

V sobotu je svátek sv. Štěpána - bohoslužby jako na Hod Boží vánoční.

27.12.  neděle - svátek sv. Rodiny - bohoslužby jako na Hod Boží vánoční. V neděli v 15:00 hod. bude koncert, kde uslyšíme vánoční hudbu z celého světa.

 

Občanský rok ukončíme na sv. Silvestra ve čtvrtek 31.12.2009, děkovná mše svatá bude v 15 hodin, mše svatá bude také v 19 hodin, po ní se zahřejeme na faře a na Nový rok budeme čekat v tiché modlitbě v kostele od 23 hodin a pak jej přivítáme  všemi zvony.

Pátek 1. 1. 2010 - slavnost Matky Boží, Panny Marie. Bohoslužby jako na Hod Boží vánoční.

Neděle 3. 1. Bohoslužby jako na Hod Boží vánoční.

Ve 14:00 hod. zazní Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby „Hej, mistře" v podání Brněnského filharmonického sboru, Dómského smíšeného sboru, orchestru a sólistů. Řídí Petr Kolař, ředitel kůru brněnské katedrály.

Neděle 10.1. - svátek Křtu Páně. Bohoslužby jako na Hod Boží vánoční, pouze v Březině bude mše svatá se křtem dítěte až v 10 hodin. V 15:00 hod. se rozloučí při koncertě s dobou vánoční Kantila Křtiny, sbormistr Lukáš Sotolář.

 

 

Za všechny Vaše modlitby, za stálou přízeň, za Vaše dary upřímné Pán Bůh zaplať! Dík i za finanční dary, které posíláte naším běžným účtem č. 1361998309/0800

 

 

Vydává Římskokatolická farnost Křtiny, PSČ 679 05, č.p 72.

Webový portál: http://krtiny.katolik.cz/

Odpovídají:

 P. Tomáš Prnka, tel.: 516 410 437, 731 402 625, e-mail: tomas.prnka@katolik.cz

 P. Jan Peňáz, http://www.poutnik-jan.cz/

Komentáře:

Pozdrav z Přerova a Olomouce - přání všeho dobra po celý rok 2017 | František J. Červený, Eq.FM - 28.12.2016

Vážení a milí bratři a sestry Moravané - ve Křtinách Jméno křtiny tu není jen tak, V 9. století tady křtil tu sv. Metoděj - knížete Bořivoje a kněžnu Ludmilu...a jeho exkluzivní poselství tady máte dodnes..Chcete-li o tom vědět víc, vysvětlím tuto exkluzivitu ve své přednášce, Máte-li zájem, napište mi na hejtmani@seznam.cz. F.J. Červený, Historická společnost Moravia se sídlem v Olomouci


(ochrana proti spamu)
všechny položky jsou povinné, HTML tagy budou odstraněny

?

- (11)

 

- (5)

 

- (65)

 

celkem hlasovalo 83 lidí

předchozí ankety

Dnes je 29. listopadu 2024

svátek má Zina

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)