Pochválen buď Ježíš Kristus!

Milí přátelé!

To byl dnes krásný den - zvláště ty barvy - modré nebe, krásně zelené osení, temně hnědá zoraná pole a co teprve rozličné různé barvy listí na stromech!  

A to vše bylo rozzářené díky slunci.

Kazatelsky mě napadá příměr  se zítřejší slavností - tak jako dnes rozkvetla celá příroda díky slunci, tak  všichni svatí září díky Bohu. 

A 2.11.  .......nevíme jaké bude počasí, ale známe pojem a obraz toho, co se jmenuje dušičkové počasí - mlhy, mrholení, temné, šedé, nejasné barvy.

A nám dává Církev možnost, dar - můžeme díky několika málo splněným podmínkám vyprosit milost, rozzářit světlo pro duši.    Pomozme těm, kteří si sami pomoci nemohou.

Slunce, ať svítí, kde jsi ty.... k této bohumilé činnosti Vám posílám pozdravení, zpravodaj NJ č.11 a požehnání - Váš jáhen Ladislav

Nový Jeruzalém č. 11/2011

Zpravodaj  pro 143. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh) v  Měříně - v  pondělí 14. listopadu 2011 v 17 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Jámách

Ve čtvrtek 13. října přijelo a přišlo na pouť NJ do Jam čtyřmi autobusy, auty a pěšky přes 450 poutníků. Svátost smíření udělovalo 8 zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

 

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání   

o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních    

o vzrůst víry v našem kraji                           

o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách      

o život těla a duše pro všechny počaté děti     

na smír za hříchy celého světa

 

Z kázání P. Jáchyma Jaroslava Šimka, OPraem na pouti NJ v Jámách:

Drazí přátelé, milí otcové, sestry a bratři!  Dnes na internetu, byl článek o Fatimě, o Panně Marii.  Byl jsem překvapen. Bylo tam napsáno - je výročí toho, že desítky tisíc lidí viděli zázrak, který se stal ve Fatimě.  Byl tam komentář k události, kterou vidělo 70 tisíc lidí - tzv. sluneční zázrak.  Byl to poslední den zjevení P. Marie dětem. Potom v listopadu přichází komunismus - rudý mor a potom další - hnědý mor, fašismus.  P. Maria tam říkala dětem, že 13. října se stane veliký zázrak.  Na tom internetu se to snažili vysvětlit.  Lucie, Hyacinta a František.  Po smrti nás čeká krásné latinské slovo - exitus.  To není konec, ale východ, odchod. Ve smrti se děje pokračování dále.  P. Maria řekla Františkovi,  Hyacintě - vás si vezmu brzo k sobě. Ukázala jim peklo, nebe a ty děti se smrti nebáli.  Modlili se každý den, za celý svět. Zemřeli do dvou let na španělskou chřipku.  Všechno se vyplnilo.  Přišli zrůdné ideologie. Potom 3. tajemství, které pojednává o atentátu na svatého otce. Na internetu jsou k tomu komentáře. Některé byly velmi ubohé. Pro nás velmi důležitá osobní zkušenost s Bohem, s Pánem Ježíšem, osobní zkušenost s P. Marií.  Jsem rád, že to mohu říkat dnes 13., každý třináctý den je den P. Marie. Pozor na pověry spojené s 13.  Na bl. Jana Pavla byl atentát spáchaný také 13. (5. 1981).  A byl tam zřetelný zásah P. Marie.  Atentátník byl profesionální střelec, ten si byl jistý svým zásahem.  Dnes víme, odkud vanul vítr - z Moskvy, víme komu nejvíc vadil tento papež.  Ne náhodou měl papež v erbu pod křížem velké M a heslo Totus tuus. 

Dnes jsme vybrali texty o Abrahámovi. P. Maria skromná pokorná dívka.  I my máme dokázat víc mlčet, a když mluvíme - při růženci máme meditovat, prožívat jednotlivě události Kristova života.  Máme projevovat víru.  Rád jezdím do Medžugorje - jednou jsem si vzal do hledáčku kamery Mirianu při zjevení.  Jak se společně s námi modlila růženec a pak najednou, jakoby byla s někým jiným. Všichni ztichli, tiše jsme se modlili a prožívali přítomnost Panny Marie.

Takovýmto způsobem, kdyby se tam zjevovala, je důležité osobní setkání s ní. Kdy si uvědomuji - ona je tady, se mnou.  Stejně si mohu představit uzdravujícího Ježíše.  Drazí přátelé, my se modlíme za uzdravení, Boží ochranu a pomoc.  Někdy mně připadá, že málo věříme. Málo spoléháme na Boží pomoc.  Vždy, když zaopatřuji - mohu se modlit nejen nad umírajícím, ale nad každým, kdo má nějakou bolest, trápení, zranění, nemoc - říkám tomu člověku:  „Je důležité, abyste věřili Pánu Bohu, abyste věřili v jeho moc, v jeho sílu - že ti určitě pomůže!  NEBOJ SE JEN VĚŘ! - to je napsáno v Bibli 365x - jakoby výzva na každý den! Neboj se jen věř!  Zaopatřoval jsem někoho zde na žďársku.  Tomu člověku jsem našel na internetu vše co je v Novém zákoně o víře. Jak věřit, to jsou úžasné věci, na co klade Ježíš největší důraz - na víru.  Abychom mu věřili, na něho spoléhali, tak jako jeho matka - i pod křížem nebo když viděla poprvé anděla.  Ježíš to říká na jednom místě: „Takovou víru jsem nenašel v izraelském národě." On u nás chce víru. Objevil jsem hrůzu - to jsou ty kartářky apod.- říkám si, čemu všemu lidé věří.  Obdivuji nevěřícího, že věří tomu, že Bůh neexistuje.  Nevěřící - věří! On to neví, on jenom věří.  Ježíš nám to říká jasně, abychom v té změti současných informací věřili a spoléhali jedině na jeho moc, jeho všemohoucnost, On je Bůh všemohoucí, který přichází, který překvapuje svým jednáním a který nám chce pomoci, abychom dokázali vše dobré.  Byl jsem překvapen jedním katolickým knězem. Ptal se - lidi mně nosí plakátky, tuším z Koclířova, a tam je napsáno: Ježíš uzdravuje! Co si o tom mám myslet?  Drazí přátelé, kde to jsme, když se takto ptá katolický kněz?   Ježíš skutečně uzdravuje! Ježíš tě miluje!  Ježíš ti chce ukázat svou moc ve tvém životě!  Ale chce tvoji bezmeznou důvěru a víru. 

Nakonec vám budu vyprávět svědectví.  Každý z nás nese určitý kříž.  Já bych chtěl vás všechny poprosit o jednu věc - o víru a důvěru v Ježíše! V našeho Boha - Otce, Syna i Ducha Svatého.  Bezmeznou víru. Kdybyste mi mohli napsat - můj e-mail:  misiepater@seznam.cz - svou osobní  zkušenost - beznaději, svou osobní víru a on se stal zázrak.  Někdy to funguje hned, někdy za půl roku.  Pán Bůh vám to dá vědět někdy až po letech, proč to bylo tak a ne jinak.  Mohl bych vyprávět mnoho příběhů, ale chci svědectví od vás - nezapomeňte - misiepater@seznam.cz.

Toto se mě stalo v roce 1980.  Byl jsem u výslechu u STB v Novém Jičíně.  Byl to nejdelší výslech, který jsem absolvoval - 8 hodin. Ráno přišel otevřít jeden z nich a začal mě vyslýchat už na schodech a já mu řekl - počkáme, až přijdeme do vašeho úřadu. Bylo jich tam na mě pět.  Byl jsem připraven - měl jsem kufr a v něm prázdný čistý sešit, tužku a růženec.  Posadím se vytáhnu sešit, tužku a když jsem dostal první otázku, tak jsem si ji začal zapisovat.  - „Schovejte ten sešit" - „Na to mám právo." - „Zde nemáte právo na nic, schovejte ten sešit." - Já psal dál.  Jeden z nich přiskočil, vytrhl mi sešit a tužku a zařval - „Teď mluvte."  Vytáhl jsem růženec a začal jsem se nahlas modlit růženec, nedíval jsem se nalevo, napravo - modlil jsem se růženec. Dlouho mě nenechali, vyrazili mě na chodbu a nechali mě tam čtyři hodiny.  Stále jsem se modlil růženec - jeden za druhým, tehdy jsem se jich tam pomodlil asi patnáct.  Oni chodili okolo, posmívali se mně a říkali - on se modlí, jestlipak mu to pomůže, jen ať se modlí.  Modlil jsem se dál.  Přišli za dvě hodiny a řekli - jede za vámi krajský tajemník - ten vám dá.  Za další hodinu - jede za vámi kapitulní vikář. Říkal jsem  - to je výborný, že jede. Vše to byla jen fraška.  Když bylo 12 hodin, řekli - vidíme, že jste tvrdá makovice, tady máte tužku a sešit a budeme pokračovat.

Jeden mi položil otázku, kterou jsem si napsal, potom jsem napsal odpověď a potom jsem ji přečetl.  Takhle to šlo tři a půl hodiny a já popsal víc než půlku sešitu.  Jeden z nich říkal - jsem tady 12 let, ale takový případ jsme tady ještě neměli. Nebylo mně dobře, měl jsem hlad.  Bylo už půl čtvrté a začali psát protokol. Trval jsem na tom, aby tam bylo, že mi vytrhli sešit a tužku.  - „Vy nám budete radit, co tam máme psát, od toho jsme my." - „Ano, to máte pravdu, ale ten protokol píšete se mnou a já na tom trvám."  Zase mě vyhodili na chodbu. Schoval jsem si sešit do kufru, ten ode mě nesmí dostat.  Vzali mě zpátky a řekli, že budeme pokračovat.  Řekli větu - já na to, že to tak nebylo.  - „Tak se podívejte do vašeho sešitu." Jak jsem ho vytáhl, jeden mi ho vytrhl se slovy:  „To by se vám hodilo číst ovečkám na co jsme se vás ptali. A abyste neřekl, že jsme zloději - tak tady máte sešit a dali mi nový prázdný sešit.  „A běžte a dávejte si pozor, můžeme vás sebrat kdykoli."   Večer mě ještě naháněli potmě autem. Skutečně jsem nevěděl, jak to se mnou skončí.

Když se podíváme na Abrahámovu ženu Sáru, ta se smála, když dostává zprávu, že bude mít syna.  Bůh od tebe, ode mě žádá - v našich slabostech, problémech - víru v jeho moc. A já vás k tomu vybízím.  Drazí přátelé, kdyby se to zdálo sebesložitější, sebeneřešitelnější, sebetemnější, sebetěžší.....věř, neboj se a věř.  A dej svou víru svému Pánu, aby, tak jak říká P. Maria nedávno v Medžugorji - abychom podávali svědectví o Boží moci.

Někdo si řekne - ty faráři, ty si můžeš povídat co chceš - ne já skutečně problém, který mám, předávám Pánu Ježíšovi.  Nedávno se mi smáli a do dvou měsíců se stalo tomu posměváčkovi neštěstí v Itálii. Od té doby jsou naše vztahy úplně fantastické.  Chudáci ti, kteří tam na internetu píší takové komentáře, protože nemají možnost pochopit a prožít úžasnou Boží moc ve svém životě.  Znovu opakuji - pokud máte tuto zkušenost s Bohem - nenechávejte si to pro sebe. Tato svědectví jsou velmi důležitá pro nás pro všechny.  Kdybychom měli zde čas, bylo by těchto svědectví od vás mnoho. Pane já ti chci vyznat víru v tebe, v tvou lásku, tvou všemohoucnost.  Prosím tě za tyto bratry a sestry, aby ti věřili a spoléhali jedině na tebe. Aby to nebylo jen bezduché vyznání víry v krédu, ale aby to bylo se vším odevzdáním, důvěrou, protože ty nám vážíš, když vyhodíme všechny pověry, nesmysly, šarlatány - ale budeme spoléhat jedině na tebe.  Amen.

Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 12 507 Kč, které jsme darovali na pomoc občanskému sdružení Na počátku, které zachraňuje děti, jejichž matky uvažují nebo jsou nuceny k potratu.  Pán Bůh zaplať všem dárcům.  Poděkování patří také otci Tomášovi a všem, kteří jakýmkoli způsobem celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Rozhovor s  P. Alfrédem Volným, ředitelem teologického konviktu v Olomouci - hlavního celebranta pouti NJ 14. listopadu 2011 v Měříně.

Stručné představení:      

Jmenuji se Alfréd Volný. Narodil jsem se v roce 1958 jako prostřední ze tří sourozenců. Pocházím ze Slezska, z vesnice Štěpánkovice, která má asi 3.000 obyvatel. A leží blízko hranic s Polskem v okrese Opava. Maturoval jsem na Střední Ekonomické škole v Opavě a po té jsem pracoval v tehdejším JZD Kravaře a JZD Otice jako plánovač-rozborář. Hlučínsko, do kterého má rodná vesnice patří, je tradičně křesťanská oblast. I já jsem vyrůstal v katolické rodině, kde všichni praktikovali víru. Jsem knězem Ostravsko-opavské diecéze. 3 roky jsem působil v Jablunkově u hranic se Slovenskem a Polskem a 10 let jsem zodpovědný za Teologický konvikt při formaci budoucích kněží v Olomouci.

Otče, co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů?

Vyrůstal jsem v harmonické rodině, kde se nám rodiče snažili vytvářet láskyplné prostředí. Otec byl starostlivý táta, který i ze skromných příjmů dokázal postavit rodinný domek. Máma byla obětavá a laskavá žena. Ani jeden z rodičů už bohužel nežije. Měli nás děti nesmírně rádi a jsem jim za mnoho vděčný. Úcta k druhým lidem byla samozřejmostí. Na vesnici jsme tehdy nežili izolovaně, ale spolu. I lidi, kteří nebyli naši příbuzní, jsme nazývali této a strýci. Domů k sourozencům se vždy rád vracím a nebojím se říci, že lidé mě tam mají rádi.

Co bylo tím nejdůležitějším impulsem pro rozhodnutí stát se knězem?

Přišel rok 1989 a revoluční změny. Otevřely se hranice a já jsem se rozhodl navštívit maminčina bratra, který pracoval jako misionář řádu verbistů v daleké Brazílii. V naší zemi byly tehdy minimální sociální rozdíly a tam jsem viděl lidi nesmírně bohaté, ale i chudé ubožáky. To mě vedlo k zamyšlení, že i já jsem se mohl narodit kdekoliv na světě a třeba v rodině, kde by mi nemohli rodiče umožnit vzdělání. Po návratu domů jsem si položil otázku: Čím bych mohl lidu tehdejšího Československa nejvíce prospět? A odpověď byla jednoznačná: Staň se knězem! Od okamžiku, kdy mě to poprvé napadlo, jsem měl jistotu, že je to Boží volání. Cítil jsem v srdci velkou touhu po spáse duší.

Kdo byl nebo je pro vás kněžským vzorem?

Znám mnoho velmi dobrých kněží. Byla jich celá řada, kteří mě v dosavadním životě provázeli, a je jich velký počet, se kterými se v kněžském semináři setkávám. Byl by to dlouhý seznam.

Co považujete ve službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější?

Jsem šťastným knězem. Nikdy jsem se jako člověk nenudil a vědomí, že mohu druhým posloužit, mě naplňuje radostí. Za nejdůležitější považuji mít rád druhé lidi a milovat církev. Znám několik tisíc lidí a cítím se nesmírně bohatý. Pán Bůh mi v dosavadním životě posílal do cesty jen samé dobré lidi. Kněz by měl mít mnoho pozitivních vlastností, které jsou nezbytné pro jeho službu. Nikdy mu však nesmí chybět láska a zodpovědnost.

Co může věřící člověk dělat pro to, aby vzrostla víra v jeho okolí?  

V naší zemi žije 10,5 mil. obyvatel. Z toho necelé 3 mil. lidí jsou křesťané, ostatní jsou pohané (lidé nepokřtění) a jen 5% tvoří lidé, kteří svou víru praktikují. Lid této země potřebuje novou evangelizaci. Pán Ježíš říká: „Jděte nejprve ke ztraceným ovcím..." Měli bychom se ptát těch, kteří v dětství přijali křest, proč přestali chodit do kostela? A teprve podle toho, co nám odpoví, jim můžeme pomoci. Je to jako když lékař potřebuje stanovit správnou diagnózu,a by mohl předepsat ten správný lék.

Co vidíte jako důležité ve svém životě?

Lidé žijte přirozeně, ne normálně! To, co lidé v dnešní době považují za normální, často není vůbec přirozené. Je třeba se vrátit k prostému, obyčejnému životu, mít rád lidi kolem sebe - doma, v práci, ve škole. A hlavně je třeba, abychom se všichni chovali slušně.

Pojem kněžský seminář se už vžil - mohl byste vysvětlit věřícím, co je teologický konvikt?

Skoro každý přijatý kandidát na diecézní kněžství začíná úvodní rok přípravy v konviktu. Ten měl do roku 2002 sídlo v Litoměřicích a nyní už 10. Rok je v budově kněžského semináře v Olomouci. Jejich počet je každý rok mezi 20-30 z celé ČR. To je velice málo, vzhledem k tomu, že ke kněžskému svěcení po sedmi letech dojde asi polovina z nich. V konviktu zakoušejí život ve společenství a mají formaci lidskou, intelektuální (škola), duchovní i pastorační. Mým úkolem je mj. po úvodním roce zhodnotit, zda uchazeč má dostatek pozitivních předpokladů pro službu diecézního kněze.

Na jaký úmysl má být věnována dnešní sbírka?

Pokud by po zaplacení autobusů a nutné režie ještě něco zbylo, navrhuji tuto částku zaslat na projekt „Voda pro Haiti". Možná víte, že lidé z Moravy dělají na tomto nejchudším ostrově vrty, aby mohli místní lidé mít zdroj pitné vody.

 

Slib.

Po neposlušnosti lidí v ráji, jsou potrestáni. Ale je jim dán i slib, budou vykoupeni. „I pravil Bůh, Jahve, k hadovi (ďáblu): Protožes to udělal. Budeš proklet z všeho dobytka a ze vší polní zvěře, polezeš na břiše a budeš žrát prach celý svůj život. A znepřátelím tě s ženou, tvé potomstvo s potomstvem jejím, její potomstvo rozdrtí tvou hlavu a ty mu uštkneš patu (Gen 3, 14-15). Jaký to velký a trvalý trest za svedení člověka? Ale v tom je také příslib vykoupení lidstva: Maria, Boží Syn Ježíš. Z dějin spásy víme, a vidíme to do naší doby, že nezhřešila jen Eva a Adam, zlo - hřích je ve světě stále a ďábel nepřestal svádět k neposlušnosti proti Bohu. Bůh však musí trestat, neboť je spravedlivý, avšak je také milující a laskavý k nám. Pročítáme-li Bibli můžeme sledovat kolik to bylo hříchů, pádů, nevěrností... Po hříchu vždy přichází trest, ale když je vidět přiznání a uznání viny, následuje příslib a odpuštění. „Tak Bůh miluje svět, vždyť neváhal pro jeho spásu poslat na zem svého Syna, aby jej svou smrtí na kříži vykoupil." Bůh nám dal toto přikázání: „Miluj Pána Boha svého... miluj bližního svého... Duch svatý nás učí stále lásce. Jací jsme školáci a studenti ve škole Ducha svatého? Vysvědčení obdržíme až v hodině smrti. Duše zemřelých ho již mají. Budem ho mít i my. A jaké? Zamýšlejme se často nad touto jistotou, modleme se, obětujme  se. A také věřme tomu, že mše svatá je viditelné zpřítomnění výkupné lásky Božího Syna k lidstvu. Již nyní se nám píší známky pro toto vysvědčení.  Br. Klement Maria

 

Pozvánky.   

Adventní duchovní obnova.

Orel - župa Metodějova Vás srdečně zve na jednodenní duchovní obnovu, kterou povede její duchovní rádce jáhen Ladislav Kinc v Bystřici n/ Per v sobotu 10.12. 2011.  Začíná mší svatou v 7,40 v kostele sv. Vavřince a bude potom pokračovat v orlovně do odpoledních hodin.

Příprava na oslavu výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje.

V druhém lednovém týdnu bude v některých našich farnostech na toto téma hovořit osobnost nad jiné povolaná profesor P. Petr Piťha.  Podrobný rozpis - místo, datum a hodiny začátku bude zveřejněn v příštím zpravodaji.

Slavkovice - kostel Božího Milosrdenství a sv. Faustyny.  

Rádi bychom pozvali všechny do Slavkovic:     1) Každou třetí sobotu v měsíci - 16 - začátek programu - modlitby a sv. zpověď, v 17 hod - mše svatá  2) Každou sobotu a neděli po celý rok od 15 - 17 hod. v kostele ve Slavkovicích je možnost zpovědi nebo duchovního rozhovoru s knězem. Kontaktní čísla: Farnost Jámy: 566 502 857;  Slavkovice:  /bohoslužby, poutě, prosby, Kniha milosrdenství, nahlašování skupin/ 566 502 855, email: info@slavkovice.cz; Na stránkách http://www.slavkovice.cz/ najdete další informace. Děkujeme a přejeme Vám hodně Božího požehnání  - za otce pallotiny:  P. Wojciech Zubkowicz SAC

 

Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ rok  2011, 2012

 

2012      

13. leden       Velké Meziříčí prof. P. Petr Piťha; 

13. únor      Rad. Svratka          

13. březen   Křižanov

13. duben       Březí                   

14. květen   Bohdalov         

13. červen      Rožná  

13. červenec  Oslavice              

13. srpen     Olešná             

13. září          Pavlov  

12. října          Zvole                   

13. listopad  Měřín              

13. prosinec  Olešnice

14. leden  Velké Meziříčí           

13. květen    Nové Veselí    

14. říjen       Jámy               

13. prosinec Olešnice

 

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde - ............

 

Srdečné pozvání na 144. pouť NJ - v pondělí 12. prosince 2011 v 17 hodin do Olešnice, hlavní celebrant P. Mgr. Marcel Puvák z televize NOE

 

Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20.11. 2011. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná -   jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970,   e.mail-kinc@biskupstvi.cz     Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: http://www.novyjeruzalem.cz/ a www. rovecne.farnost.cz