Pochválen buď Ježíš Kristus!

Milí přátelé!

Při čtvrtečním kázání pro kněze v brněnské katedrále náš otec biskup Vojtěch mimo jiné ocitoval výsledky průzkumu jedné agentury ohledně toho jaké instituci lidé nejvíc důvěřují. 

Výsledek? "Na bedně" je armáda, rozhlas, policie.  Na posledním místě - Církve. Nevím jak ostatní příjemci této zprávy, moje první (okamžitá) reakce byla: "Kdo, od koho, pro koho, kde a za kolik?" A zařadil jsem tuto zprávu mezi velké množství zpráv, které se v poslední době snaží nějakým způsobem v mysli posluchačů ovlivnit negativním způsobem vše co souvisí s vírou, Církví a Bohem. 

 Večer - jsem to začal vnímat jinak. Při rozjímání nad Evangeliem - překvapivým, pokorným a jasným skutkem Pána Ježíše - službou otroka -  mytí nohou apoštolů. V tu chvíli se objevily otázky spojené s důvěrou:

Jsem důvěryhodný?  Je naše společenství věřících důvěryhodné?  Komu dávám svou důvěru?  Jak se chovám k těm, kteří mně důvěřují?   Jaká je moje důvěra, kterou budu v následných dnech modliteb Novény k Božímu milosrdenství vyjadřovat slovy: Ježíši, důvěřuji Ti!

Všem Vám vyprošuji krásné a požehnané Velikonoce. Jako dobrou přípravu na Slavnost Seslání Ducha Svatého doporučuji rozjímání promluvy P. Pavla Lazárka - viz zpravodaj NJ. 

A jako třešničku na dortu Vám v další příloze přeposílám promluvu pana profesora P. Petra Piťhy, kterou nás obdaroval o svátku milované sv. Františky (patronky automobilistů) - 9. března u příležitosti oslavy bývalého svátku našich věrozvěstů - svatých Cyrila a Metoděje v Pražské katedrále. Vy, kteří jste slyšeli kázání nového papeže Františka při jeho inauguraci, najděte několik zásadních společných myšlenek. Kdo komu napovídal? Myslím, že Duch Svatý oběma a děkujme mu za to, že naši otcové mu otvírají svou mysl a srdce a dělí se se svými dětmi.    Váš jáhen Ladislav

 

Nový Jeruzalém č. 4/2013

 

Zpravodaj pro 160. prosebnou mariánskou pouť, která

se bude konat (dá-li Pán Bůh) v Lísku - v pátek 12. dubna 2013 v 18 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb v Křižanově.

 V úterý 12. března 2013 přijelo a přišlo na pouť NJ do Křižanova třemi autobusy, auty a pěšky přes 500 poutníků. Svátost smíření udělovalo 8 zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

         Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání  2

) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních  

  3) o vzrůst víry v našem kraji              4

) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách   

   5) o život těla a duše pro všechny počaté děti  

6) na smír za hříchy celého světa

 

 Z kázání P. PaedDr. Pavla Lazárka na pouti NJ v Křižanově:

Drazí poutníci!  Ke Křižanovu mám už delší dobu velice blízký vztah. Jezdíval jsem sem ještě za Mons. Kotíka za svým spolužákem P. Markem Slatinským, častokrát jsem býval v kapličce v Kadolci při mši svaté, v Jívoví. K svaté Zdislavě mám velice pěkný vztah. Dnes zde působí jeden z mých spolužáků, kamarád otec Tomáš Holcner. Právě včera telefonoval z Itálie a říkal: „Pověz jim, jak jsem byl blízko komína Sixtinské kaple, zrovna ho tam instalovali hasiči" - tak to bylo asi něco pro něj - „metr jsem byl od něj, od komína." 

  Dnes bude promluva má být o tom, co v nás působí Duch Boží. Vnímáme různé symboly, znaky a nyní novináři i my očekáváme ten dým z komína Sixtinské kaple - jakou bude mít barvu. Jestli při tom budou znít zvony. Kdo vyjde na balkon lodžie Vatikánské baziliky. Všechno se to vztahuje k Duchu Božímu.   Dovolte, abych začal krátkou vzpomínkou, která se vztahuje k Vatikánu. Jako bohoslovci jsme snažili jít každý měsíc do Vatikánských muzeí. Stáli jsme tam frontu. Jednou jsme tam přišli a vmísili jsme se mezi skupinku kněží a bohoslovců z USA. Dali jsme se do řeči a ten jeden nám vyprávěl, jak jeho otec napsal knihu - u nás v České republice vyšel její překlad. Byl to Michal Obrain a kniha nese název APOKALYPSA. Já jsem ji tenkrát právě dočetl a tak si na to setkání velice dobře pamatuji. Kniha pojednává o momentu, kdy svět odhodí víru v Boha, oddá se víře v člověka. Tehdy tam vystoupí jakýsi Evropský president, jak je tam nazývaný, který sám sebe považuje za spasitele a míru všech věcí. Nabízí světu lež místo pravdy, tmu místo lásky a je uznáván a milován lidmi. A jediný z veřejných činitelů, kdo v té chvíli rozpozná, že to není v pořádku, je Svatý otec, který se rozhodne k němu poslat jakéhosi vyslance, aby ho obrátil na správnou cestu. Ačkoli ten člověk je v zajetí hříchu a v moci zla, pořád má šanci se ještě rozhodnout, komu chce patřit. Patřit dobru a pravdě, zříct se zla. Tehdy je povolán z karmelitánského kláštera mnich Eliáš, který se stane vyslancem a překonává spoustu překážek. Za pomoci Ducha Božího. Vše je tam v té knize hmatatelné, kdy Duch Boží tam stojí při něm, protože jinak by on nemohl konkurovat tomu zlu a obstát. Bylo milénium, psal se rok 2000 a tehdy autorovi nabízeli velký honorář, za to, když poskytne práva k tomu, aby kniha byla zfilmována. On se tomu nebránil, svolil a vyčlenil si pro sebe - přečíst si scénář, který bude napsán podle jeho knihy. Když jej dočetl, tak se sám zalekl. Oni tam vypustili jakoukoli zmínku o Duchu Svatém, Duchu Božím. Jakoby z církve a ze světa byla organizace jakýchsi intrik, zákulisních jednání a nikdo by nepochopil, kdo Církev řídí, že je to Duch Boží. Tehdy jsem se sklonil památce jeho otce, který dokázal říci: „NE, v této podobě kniha zfilmována nebude." Dokázal odolat množství peněz, které mu bylo nabízeno, protože věděl, co znamená síla Ducha Svatého.   To byl úvod do naší meditace. Abychom pochopili, že bez Ducha Božího nejsme ničím. Že bez Ducha Božího bychom byli náhodným davem, který se zde sešel. V těchto okamžicích, kdy v Římě se sešli kardinálové, vnímáme ze sdělovacích prostředků, jaké jsou preference. Vnímáme lobby jednotlivých stran. Svět se snaží určovat, kdo by neměl být zvolen nebo naopak, kdo by měl být zvolen. Vlivem těch článků to vnímáme jako boj jednotlivých frakcí. Ochudili jsme to všechno o Ducha Božího. To co vnímáme z těch médií, je podobné dojmu, jakoby nůžky byly jediným nástrojem, který zahradník používá ke stříhání stromů. To by přece bylo málo. Málo, protože nůžky jako jediný nástroj nestačí k tomu, aby to vyrašilo, kvetlo, aby to mělo nějaký řád, aby to za něco stálo. Přece u toho musí myslet a použít rozum, duchovní nástroj. A Bůh musí dát teplo a vláhu. Vybral jsem pro dnešní den čtení, z knihy Zjevení: „Já Jan, měl jsem vidění - na hoře Siónu stál Beránek, s ním bylo 144 000 vyvolených." Hora Sion je ve středu Jeruzaléma a ten byl v té době nejkrásnějším místem pro člověka na zemi. Tam byl svatý chrám. Sám Ježíš pro Jeruzalém plakal. Už v době, kdy mu usilovali o život. Jeruzalém byl svatým městem. Tam sloužili kněží přes tisíc let. Kněžství, které bylo ustanoveno samým Bohem. Kněží přinášeli oběti. Najednou se dovídáme, v knize Zjevení, že Jeruzalém padl. Jakým způsobem. Židovský historik, Josef Flavius nám to popsal slovy: „Jeruzalém byl tak zkroušený hladem, že ženy šílené hladem začali pojídat své vlastní děti. To bylo v roce 70 po Kristu, kdy Jeruzalém byl obléhán. Stála tam 10. římská legie. Stála mezi Siónským kostelem a Jeruzalémským chrámem. Já, Jan měl jsem vidění - hle na hoře Siónu stál Beránek. Je zvláštní skutečnost o které se moc nemluví. Stavba prvního kostela, který v Jeruzalémě stál, přežila pronásledování a zkázu toho 70. roku, kdy byl celý Jeruzalém zbořen. Když tam v roce 130 přitáhl císař Hadrián, aby potlačil 2. židovské povstání, dozvídáme se, že s výjimkou několika málo domů a malého kostela, který byl přímo na místě, kde se učedníci shromažďovali v horní místnosti, Jeruzalém byl prach a popel. S výjimkou kostela na hoře Siónu. Proč zrovna tento kostel? Ze všech těch posvátných míst, kde byl Pán Ježíš bičován, trpěl, byl ukřižován. Proč ze všech těch posvátných míst se dochovalo jedno jediné. Malý kostel na hoře Siónu. Právě proto, že tam Ježíš ustanovil Eucharistii. To bylo místo, kde došlo k sestoupení Ducha Svatého, kde oni čekali ve společenství s Matkou Boží Pannou Marií dar Ducha Božího. Víte kostel - místnost, kde dal sám sebe, kde dává svého Svatého Ducha - tak to bylo jediné, co zůstalo v tom roce 70, po totálním zničení Jeruzaléma.  Nenechme si pokazit pravý obraz Církve. Tím obrazem je Duch Svatý. Bůh uchránil jedinou stavbu - svaté místo pro křesťany a tím byla místnost, kde Ježíš dává svého Svatého Ducha. Církev vede a řídí Duch Svatý. Velice se mně líbí jedna modlitba, kterou bych zakončil tu dnešní promluvu, pronáší ji sestra Marie od přijímaného Ježíše, říkají jí malá Arabka. Ona sama sebe charakterizuje slovy - jsem malé nic, Bůh je všechno. Jednou v extázi slyší modlitbu, kterou zaznamenala: „Duchu Svatý osvěť mě, lásko Boží stravuj mě, veď mě na cestu pravdy, Maria Matko provázej mě, požehnej mě s Ježíšem, chraň mě před každým zlem, klamem a nebezpečím." Kéž je to Duch Svatý, který vede naše cesty, Duch Svatý, který se stane tou perspektivou skrze niž budeme hledět na Církev, na konkláve, na všechno co se děje, abychom pochopili, že nejsme náhodné shromáždění. Nás volá Ježíš Kristu, nás volá Církev. Jsme pozváni, pozváni Duchem Božím. Kéž pochopíme, že Jeho moc je daleko větší, než moc jakýchkoli masmédií, protože jeho moc se zakládá na moci Boží. A to, že ji někdo v nějaké chvíli umenší, neznamená, že by Jeho síla byla nižší, než těch, kteří ji mají. Pamatujme na otce Tomáše, pamatujme na Sixtinskou kapli, na ten kouř. A pochopme, že se máme ještě víc dotýkat Ducha Božího, skrze to, že chceme. Náš Otec dává Ducha Svatého každému, kdo o něj prosí. Duchu Svatý přijď, proměň naše srdce a proměň celý svět. Amen.

  Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 24 603 Kč, které jsme darovali na zbudování památníku sv. Zdislavy v Křižanově - Pán bůh zaplať. Poděkování patří také místnímu faráři otci Tomášovi a všem farníkům z farnosti Křižanov, kteří celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

  Představení hlavního celebranta NJ v Lísku , kterým je P. ThLic. Artur Lazar  Daniel Cierlicki SAC, kaplan v Radešínské Svratce a diecézní exorcista

 

Stručné představení - věk, dětství, mládí, studia. 

Narodil jsem se v roce... no v podstatě patřím do silného ročníku (jak se zpívá v písni jedné pop rockové kapely). Prvních sedm let jsme s rodiči bydleli v malinké vesničce, pak jsme odstěhovali do města Płock. Po základce jsem vystudoval střední školu a po maturitě jsem nastoupil do pallotinského semináře. K městu, ve kterém jsem od sedmi let vyrůstal, bych se rád ještě pár slovy vrátil. Někteří (hlavně zemědělci) možná ví, že se v Płocku vyráběly známé kombajny Bizon. Daleko důležitější a zajímavější je ale skutečnost, že se zde nachází klášter Kongregace sester Matky Božího Milosrdenství. Koncem jara 1930 do něj nastoupila sv. Faustyna Kowalská. Její klášterní cela se stala dne 22. 2. 1931 prvním místem zjevení milosrdného Ježíše, který pronesl přání ohledně namalování obrazu BM a slavení svátku BM první neděli po Velikonocích. V této cele také právě před 82 lety 12. 4. 1931 sv. Faustyna sama poprvé slavila svátek Božího milosrdenství.         

Otče, co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů?  

No, připadá mi, že skoro všechno. Když přemýšlím, nad tím, co mě nejvíce oslovilo, tak v případě maminky to byly její rozhovory s tetami nebo kamarádkami. Sedával jsem někde za dveřmi (pokud mě neodhalily) a naslouchal jsem jim. Ty ženy často mamince děkovaly za její rady a chválily ji. Byl jsem pak moc pyšný, že mám tak laskavou a chytrou maminku. Když si vzpomenu na tatínka, vybavuje se mi obrázek, jak klečí u postele a modlí se.      

Co bylo tím nejdůležitější impulsem pro rozhodnutí stát se knězem?   

Na to není jednoduchá odpověď. Zdá se mi, že na začátku to byla touha, která v mém srdci postupně narůstala a sílila. Pak se mi dostala do rukou kniha „Na misijní lodi" a po jejím přečtení jsem si tolik přál prožívat podobné dobrodružství, jako její hlavní hrdina - dneska můj spolubratr, misionář z Amazonie, že jsem se rozhodl být také knězem.       

Kdo byl nebo je pro vás kněžským vzorem?  

Možná to vyzní moc pateticky, ale dnes je tím vzorem Ježíš Kristus. V minulosti mi Bůh postavil do cesty mnoho úžasných kněží, kteří pro mě tehdy byli velkými autoritami. Ale někdy se stalo, že mě svým jednáním nebo rozhodnutím zklamali, a pak přišla krize, se kterou jsem se musel poprat. S odstupem času už se na to dívám jinak - kněz je jen člověk s chybami a nedokonalostmi. Snadno může udělat něco, čím zklame. Kristus nikdy.

 Co považujete na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější?  

Vztah! Především vztah k Bohu. Všechno další by se pak mělo od něj odvíjet, z něj vyplývat.

 Co může věřící člověk dělat pro to, aby vzrostla víra v jeho okolí?  

„Nic velikého" - investovat do vztahu s Pánem, který je Bohem milosrdným, láskyplným a štědrým. Pak o tom už „jen" svědčit druhým - vyprávět jiným, co pro mne Bůh udělal...

Po osobním setkání s Pánem Bohem, s Bohem živým, laskavým a milosrdným, si nemůžu nechat ten zážitek pro sebe. Musím o tom svědčit jiným, aby i oni se s Ním mohli osobně setkat. To je apoštolské poslání každého z nás. Zakladatel řádu pallotinů sv. Vincenc Pallotti říkal každému: „Dělej všechno pro spásu svého bližního! Svět se musí zamilovat do Ježíše."

Co vidíte jako důležité, na co kladete důraz v tříletí Písma Svatého, roku víry, eucharistie ve Vaší práci, ve svém životě, ve farnostech?   

Chci za těmi pojmy vidět, cítit a vnímat živého Pána - způsoby Jeho vstupování do našeho života, způsoby Jeho přibližování se k nám.

Jak vnímáte svou službu exorcisty v naší diecézi?   

Otec biskup mne pověřil službou exorcisty teprve před čtyřmi měsíci, proto je dnes těžké k tomu cokoli říct. Ale když už se ptáte, v každém případě prosím Pána Boha o Jeho trpělivou a milosrdnou lásku k těm, kteří prosí o pomoc. Tito mí bratři a sestry se vzdali své svobody (a je jedno, jakým způsobem to udělali). Já toužím být nástrojem, s jehož pomocí jim Pán svobodu znovu navrací.

 Mohl byste nám přiblížit úmysl sbírky, která je dnes obětována na TV NOE a Radio Proglas? J

sem přesvědčen, že tato díla jsou pro nás všechny velkým darem od Pána Boha. Zároveň bychom na sebe měli vzít úkol podle svých možností a schopností je podporovat.

 Na co se nejvíc těšíte?   

Jako bohoslovec jsem měl možnost prožít oslavy Paschálního Tridua v komunitě bratří dominikánů. Byl to pro mne takový zážitek, že se od té doby každý rok už od neděle Božího Milosrdenství těším na další Triduum a Velikonoce. Pro mě osobně je to pramen, ze kterého vše vyplývá, i vrchol, ke kterému vše směřuje.          

Děkuji za rozhovor.

 

Poděkování poutníkům: Jménem všech farníků římskokatolické farnosti Hrádek u Znojma upřímné Pán Bůh zaplať za dar poutníků Nového Jeruzaléma - 11 352 Kč, které jsme obdrželi. Vážíme si Vaší solidarity a pomoci. I když je zde farníků méně, víra zde žije a naděje neumírá. Je krásné patřit do velké rodiny Božích dětí - Církve, kde o sobě lidé ví a zakoušet, že si víra projevuje i skutky. Ještě jednou Deo gratias. Budu za poutníky a na jejich úmysly slavit mši svatou.  Ze srdce všem žehnám.  P. Pavel Sobotka.

 

Jak žít plněji život pokřtěného. Křest je vstup do vykoupení Vzkříšeného Krista. Je to velký dar Nebe. Děkujme Bohu za to. Stačí ke spáse jen to, že jsme pokřtěni? Křtem jsme se sice zbavili dědičného hříchu, kterým celé lidstvo „obohatili" prarodiče Adam a Eva. Ale také jsme jím byli přičleněni k celosvětovému stromu Církve, stali jsme se jeho ratolestí-halouzkou, živenou z kořenů Nejsvětější Trojice. Toto přičlenění však i zavazuje k plnění Přikázání lásky k Bohu a bližnímu - Desatera a Církve. Mnozí pokřtění však zapomínají, na jedno, že pod těžkým - smrtelným hříchem jsou povinni přijmout nejméně jednou do roka svátost smíření (jít ke sv. zpovědi) a Eucharistii (svaté přijímání). Též v neděli a v zasvěcené svátky (bez vážných důvodů) být ve společenství věřících na eucharistické oběti-mši svaté. Kdo je v těžkém hříchu je suchou ratolestí na stromu Církve a kdyby v tomto stavu zemřel, je odříznut a vhozen k věčnému ohni k spálení. Za živa máme stále možnost Božím milosrdenstvím se svátostí smíření s lítostí, vrátit živí ke kmeni Církve. Vy, kteří jste v těžkém hříchu vážně o tom uvažujte, zda byste nechtěli tento hrozný stav změnit! Velikonoční doba je časem příhodným. Ví někdo, že se dožije zítřka nebo příští hodiny? Pro strach, odkládání, ohledy na okolí a podobně přijít o celou věčnost v Boží náruči? Vy, kteří jste v těžkém hříchu, dokud žijete, máte stále šanci hrozný osud změnit! A vy, kteří žijete v přátelství s Bohem a Církví, modlete se a obětujte za všechny suché ratolesti Církve. Panno Maria a všichni svatí vyprošujte nám dostatek milosti a síly k uskutečňování díla spásy pro pokřtěné. Br. K. Maria

                                                                                                                       

                 Pozvánky

V letošním roce víry se v termínu 4.-5.5. uskuteční pouť "Po stopách Cyrila a Metoděje". Navštívíme místa spojená s Cyrilem a Metodějem a to na Slovensku a na závěr posvátný Velehrad. Duchovní doprovod zajišťují otcové pallotini a Mons. Peňáz. Více informací u Václava Šustra, tel.:777 640 961.

Poutní výlet rodin s dětmi. Ten letošní bude - v roce oslav 1150. výročí příchodu slovanských apoštolů svatých Cyrila a Metoděje - na Velehrad - ve středu 8. 5. 2013.  Bude spojena s poutí boskovického děkanátu. V programu bude mše svatá, prohlídka basiliky, oběd, prohlídka archeoskanzenu v Modré, naučná Velehradská stezka. Cena - sedadlo pro dospělého 300 Kč, tatínci a děti - zdarma. Přihlášky co nejdříve u jáhna Ladislava Kince.

Itálie - velká pouť - 20. - 27.10. Doprovází P. Pavel Habrovec, informace - CK VOMA Třebíč 568 821 115 nebo fara Radostín n/Osl - 566670136

Katolická farnost Jimramov srdečně zve rodiny s děti od 4 do 13 let  v sobotu 27.4.2013 na tradiční setkání dětí při soutěžní hře, tentokrát pod názvem  Setkání s Cyrilem a Metodějem. Program začne v 9 hodin v kostele. Pro rodiče  připravuje centrum pro rodinu přednášku o vztazích v rodině. Pokud přijedou starší děti,  mohou se zapojit do organizace soutěží a her pro mladších dětí.  Ve 12 hodin se pomodlíme Anděl Páně a  bude následovat občerstvení. Pro zájemce bude ještě od 13,30 do 15 hodin možnost her v tělocvičně a na hřišti. Bližší informace na http://www.farnostijimramovska.cz/ , nebo u Antonína Bradáče tel. 605 47 13 93. Srdečně Vás zveme.

Koncert duchovní hudby: Kostel sv. Václava ve Zvoli, pěvecký soubor Santini Telč a orchestr Ad Hoc Quartet Třebíč, neděle 28.4. 2013 v 16 hodin - skladby české a svatové sborové literatury.

 

             Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ rok 2013, 2014

2013   

13. červen      Jimramov

             12. červenec Oslavice     

13. srpen     Olešná      

13. září            Radostín n/O

             14. říjen         Jámy          

13. listopad  Měřín        

13. prosinec   Olešnice

2014   

 13. leden    Velké Meziříčí  

 13. února                     

 13. března

             14. duben  Bohdalov          

13. květen  Březí         

13. června    Rad. Svratka

             14. červenec                      

13. srpen   Olešná       

12. září      Pavlov

             13. říjen                              

13. listopad                  

15. prosinec  Olešnice

2015          

leden  Velké Meziříčí       

 květen  Bohdalov       

  prosinec  Olešnice

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde - ............

    Srdečné pozvání na 161. pouť NJ - v pondělí 13. května 2013 v 18 hodin do Nového Veselí - hlavní celebrant - P. Pavel Pola OCD ze Slaného.

 

 Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 4. 2013. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným. 

 Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná -  jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970,  e.mail-kinc@biskupstvi.cz   Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: http://www.novyjeruzalem.cz/ a www. rovecne.farnost.cz.