Nový Jeruzalém v Olešnici v pondělí 12.12. v 17 hodin - zpravodaj

30.11.2011 - poutní místo Křtiny

 

Pochválen buď Ježíš Kristus!

Milí přátelé!

Advent - čas čekání.  Pán Ježíš nás včera vybídl, abychom ho naplnili bděním.

Nedávno jsme pohřbívali muže, který se dožil 85 roků.  Byl starý mládenec. Posledních pět let byl v domově důchodců.  Na pohřbech těchto lidí nebývá moc účastníků.  Kolem rakve s tělem tohoto bratra bylo při mši svaté velké množství lidí.  Proč?  "Vítám Vás na pohřbu Miroslava Svobody." začal kněz a k tomu dodal: "Většina z Vás ho ani pod tím jménem neznala, všichni ho známe jako našeho Slávka, který celý život pomáhal a sloužil všem, všechny měl rád.  V rozloučení bratra Jaroslava za KDU-ČSL zazněla věta - "Slávkovo životní heslo, podle kterého žil, znělo: "Život je krátký, velmi rychle utíká. Je škoda každé vteřiny, kterou nevyužijeme k práci v službě druhým."

  Kristovo bděte může nás povzbuzovat podobně. Advent je krátký, je škoda každé vteřiny,  kterou nenaplníme adventními "nápady" Ducha Svatého.

  K tomu Vám mohou posloužit slova promluvy P. Alfréda, která pronesl v Měříně, pozvánka ke sv. Anežce do Prahy a jiné slova ve zpravodaji NJ.

  Na přímluvu P. Marie - hvězdy adventu Vám všem žehnám - ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého - Váš jáhen Ladislav

Nový Jeruzalém č. 12/2011

Zpravodaj  pro 144. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh) v  Olešnici - v  pondělí 12. prosince 2011 v 17 hodin.

 

                     Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Měříně

 

  V pondělí 14. listopadu přijelo a přišlo na pouť NJ do Měřína pěti autobusy, auty a pěšky přes 650 poutníků. Svátost smíření udělovalo 9 zpovědníků,Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

 

 Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání   

2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních    

3) o vzrůst víry v našem kraji                           

4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách      

5) o život těla a duše pro všechny počaté děti     

6) na smír za hříchy celého světa

 

        Z kázání P. Alfréda Volného, ředitele konviktu kněžského semináře v Olomouci:

 

( v úvodu nám otec Alfréd představil svou „družinu" - tři mladé muže, kteří se konviktu připravují na vstup do semináře - jeden je rodák z Měřína, druhý má babičku a maminku z Měřína a třetí je Třebíče)     Drazí, když jsem přijal pozvání být hlavním celebrantem na té dnešní mši svaté, říkal jsem si: mým cílem by mělo být - povzbudit vás ve víře.  Promluvu na toto téma zaměřím. Když jsme přišli na tento svět, tak jsme si nic nevybrali - ani své rodiče -nebo mladá paní, vy jste si vybrala své rodiče, taky jste je vyfasovala, tak jako já - ani místo svého narození.  Vždyť jsme se mohli narodit v Japonsku, z vás mohly být krásné Japonky a ze mě šikmooký Japonec.  A nikdo z nás si nemohl vybrat ani dobu svého narození.  Mohli jsme se narodit v 17. století a měli bychom naprosto rozdílný život. A všichni, jak jsem tady, nemohli jsme si vybrat, zda se narodíme jako muž a nebo žena.  Musíme se s tím vyrovnat, přijmout to, smířit se s tím. 

     Když už jsme na tomto světě, tak bychom si měli položit spoustu otázek.  Kdo je to člověk?  Co je to lidský život?  Jak bych měl správně žít, abych byl šťastný, vždyť každý z nás touží být šťastný.  Musíme se vyrovnat s faktem smrti.  Jak u sebe samotného, tak u svých nejbližších.  A na tyto otázky nám odpovídá poselství Ježíše Krista.  Ježíš Kristus je jediný, který dává lidského životu smysl a cíl.  My žijeme v době, kdy nejrozšířenější nemocí není žádná chřipka, ani zubní kaz.  Nejrozšířenější nemocí současné doby je ztráta smyslu života.  Lidé nevědí, proč žijí a kam směřují.  Proto tolik sebevražd, proto tolik narkomanů, proto tolik lidí závislých na alkoholu. Oni nevědí, že jediný, kdo dává lidskému životu smysl a cíl, je Ježíš Kristus.

   My si ve svém životě dáváme spoustu krátkodobých cílů.  Některé na jeden den, na týden, na měsíc.  Ale jsou i cíle dlouhodobější.  Ti mladí mužové, které jsem vám představil na začátku mše svaté, začali přípravu na kněžství a ví, že je čeká nejméně sedm let přípravy, než budou  kněžími. A sedm let to už je jakási etapa života. Jenže kromě těch krátkodobých a střednědobých cílů musíme mít před sebou cíl konečný.  Já jsem se jednou v kostele zeptal možná pětašedesátileté paní: „A co je vaším konečným cílem v životě?"  a ona říká: „Aby se ten můj poslední třicetiletý svobodný syn oženil a pak mohu umřít."

     Bratři a sestry, to přece nemůže být ten správný konečný cíl.  Pro nás křesťany by měl být konečný cíl naprosto jednoznačný.  Naším cílem by mělo být setkat se po smrti s živým Kristem. To je cíl k němuž směřujeme a pro jehož dosažení vynakládáme úsilí a přinášíme oběti. To ale předpokládá nesmírně důležitou věc - víru, že lidský život smrtí nekončí.  Uvažte, jak by to bylo nespravedlivé, kdyby lidský život smrtí končil.  Někdo se narodí v bohaté zemi, majetným rodičům, je na celý život zabezpečený a v klidu a pohodě se dožije 85 i více let. Někdo jiný se narodí v Africe, v Somálsku, chudým rodičům, často se stává, že umírá ve velmi útlém, dětském věku a pokud má to štěstí, že přežije, pak celý zbývající život usiluje o to, aby vůbec nežil.  A on si vůbec nevybral, že se narodí v chudé zemi, chudým rodičům.  Nebo jiný příklad - jsou lidé, kteří ve svém životě vykonali spoustu dobra, všude kam přišli,  přinášeli lásku, pokoj, radost.  V loňském roce jsme vzpomínali, že matka Tereza by měla sto let.  Prostá obyčejná žena a ona v té daleké Indii celý život zasvětila službě těm největším ubožákům.  Těm lidem, kteří tam nepovšimnuti umírali na chodníku.  Ona je vzala se svými spolusestrami do svých příbytků a snažili se jim zajistit alespoň důstojný odchod z tohoto světa.  A na druhé straně mě napadá Hitler nebo Stalin. Lidé, kteří svými rozhodnutími zavinili smrt desítek milionů lidských životů.  A po smrti nic?  To je úplně jedno, že mám na svědomí lidské životy nebo jsem vykonal spoustu dobra?  Vy sami cítíte, že by to bylo velmi nespravedlivé, aby lidský život smrtí končil.  K čemu by pak bylo naše svědomí, když za naše skutky dobré či zlé by nenásledovala spravedlivá odměna.      

     Všechno má svůj účel.  I to, že Bůh do nás vložil ten vnitřní hlas, který nás chválí, když vykonáme něco dobře a varuje nás a vyčítá nám, když chceme vykonat něco špatně. My víme, že člověk je tvor z masa i kostí. Ty se opravdu jednou promění v prach.  A lidská duše není z hmoty, nemůže se rozložit, nemůže zaniknout, protože je duchovní, musí žít věčně.  Lidská duše je rozumová, to znamená, že i po smrti je schopná poznávat.  A co je nejdůležitější - lidská duše je schopná milovat. A proto my zde na zemi máme jeden jediný úkol. Naučit se lásce.      

    Lásce k Bohu a lidem, protože Bůh je láska. A kdo chce s ním jednou na věčnosti přebývat, musí se zde ve škole života lásce naučit. A to je úkol, který nezvládneme, ani za rok, ani za dva, to je úkol na celý život. Každý náš hřích má příčinu v nedostatku lásky. Buď vůči Bohu nebo lidem nebo sobě samému. To, že vy jste dnes v pondělí, což je všední den, přijeli sem do Měřína - je důkaz vaší lásky k Bohu. Vy jste klidně mohli zůstat doma, mohli jste dát přednost někomu nebo něčemu jinému. Přijeli jste sem, abyste si poslechli Boží Slovo a mnozí z vás přistoupíte ke svatému přijímání, ale všichni, jak jsme tady chceme si vyprosit Boží požehnání do dalších dnů. 

     Protože nevíme co nás čeká zítra, pozítří a nebo za hodinu.  Já jsem se sešel se svým primičním kazatelem, jáhnem Maxem Kašparů.  Byl po čtyřiceti létech na srazu gymnázia.  A jedna z bývalých spolužaček za ním přišla a říká: „Ty poslyš, já slyšela, že ty máš něco společného církví, kostelem.  Je to pravda?" - „Ano." -„ Já jsem také věřící."- a on na to: „To mám radost, to mě těší, to rád slyším.  A čím se lišíš od těch, kteří věřící nejsou?"  A ona říká: „Chodím na půlnoční." - „Jenom?" - „A ty tam chodíš častěji?"- „Každou neděli, svátek, když to jde, tak i všední den." Ona spráskla ruce a řekla: „To bych musela být fanatik." Tak se jí zeptal: „Miluško, máš manžela?" - „Mám." -„A jak často ti chodí domů?" -  „Každý den." - „A není to nějaký fanatik, nestačilo by přijít jednou za rok, obhlídnout tě a říct - věřím  že je - a zase mám na rok pokoj."  Možná, že ta žena pochopila, že víra v Boha to není stav, za který se považuji.   

     Víra v Boha je vztah, který žiju.  A tento vztah může být velmi rozdílný. Vztah k lidem i Bohu může být na jedné straně krásný, živý, přátelský. Ale na druhé straně vztah k lidem a Bohu může být vlažný, lhostejný, mrtvý, v agónii. Možný si řeknete: „Přijel tady z Olomouce, a stav nebo vztah - to je úplně jedno."  Kdyby někdo z vás tvrdil, že je to úplně jedno, tak mu ráno do šálku čaje nebo kávy dejte sůl místo cukru.  To máš jedno, bílý prášek jako bílý prášek. 

     Bratři a sestry,my musíme s tím Ježíšem být denně ve spojení. Předkládat mu své starosti, těžkosti, problém, nemoci.  Nebát se říct - Pane Ježíši, děkuji ti, že mi dáváš nový den, prosím tě, dej  mi dar síly a moudrosti. Ať se správně rozhoduji. A pošli mi do cesty života člověka, který mi bude ochoten pomoci.  A nebát se večer poděkovat nejenom za ty radostné události, ale také za to co bylo ten den těžké a složité. Že Pán bůh si nás chce zdokonalit. Víte, Písmo svaté nám  ukazuje správný žebříček hodnot.  Na prvním místě Bůh, na druhém člověk, na třetím živočichové, na čtvrtém rostliny, na pátém věci a majetek a na šestém peníze. To co je na nižším stupni, to má sloužit tomu vyššímu. K čemu nám slouží peníze - k pořízení věcí a majetku, které nám slouží k životu. A věci a majetek mají sloužit člověku a člověk Bohu. Jenže lidé tohoto světa mají ten žebříček přesně obrácený naruby. Na prvním místě kariéra, postavení, peníze a majetek. A Pán Bůh, ten je někde ve spodním šuplíku a kdoví, zda si něj vzpomenou v hodině smrti. Ten stejný jáhen o kterém jsem hovořil, mně řekl: „Jestli, potkáš člověka věřícího - já mu jako lékař dám kulaté razítko, že je absolutně duševně zdravý."     Bratři a sestry - víra v Boha je naprosto přirozená, normální.  Nenormální je ten, kdo v Boha nevěří, nic o něm neví a nehledá pravdu.  To není normální.  A tak se těším, že na Vysočině je tolik tisíc normálních lidí.  My křesťané se musíme od ostatních lidé na první pohled odlišovat.  Oni to na nás musí vidět na první pohled - to je katolík, katolička.  Ti uznávají úplně jiné hodnoty, než tento svět.  Pro nás ze všeho nejdůležitější musí být láska, spravedlnost, pravda, přinést oběť i vykonat dobrý skutek.   

A tak bych na závěr našeho uvažování bych vám chtěl předat jednu myšlenku a tu si zapamatujte do konce života.  V tom nekonečném vesmíru je jeden pevný bod. A tím bodem je Ježíš Kristus.  A jestliže svůj život nepověsíme na Ježíše Krista, tak ho můžeme pověsit na hřebík.

 

   Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo  22 183Kč, které jsme darovali na pomoc těm, kteří zajišťují vodu pro Haiti.  Pán Bůh zaplať všem dárcům.  Poděkování patří také otci Blažejovi a všem, kteří jakýmkoli způsobem celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Poděkování:   

Vážení poutníci, již podruhé v tomto roce jste poslali výtěžek sbírky na  prosebné pouti Nový Jeruzalém občanskému sdružení Na počátku, jehož činnost je zaměřena na  záchranu dětí jejichž život je ohrožen před jejich narozením potratem.  Vaše pomoc je důležitá a má výsledky. Díky dobrodincům se už narodilo několik desítek dětí, jejichž život byl ohrožen před narozením.  Také pomoc maminkám,  je velmi potřebná. Z celého srdce Vám děkujeme, že společně s námi dál pracujete na díle na vytváření kultury života. Vámi vybraná částka 12 507 korun dorazila v pořádku na účet našeho sdružení a můžeme ji tak rovnou začít využívat pro okamžitou pomoc.  Pán Bůh zaplať. S děkovným pozdravem a přáním mnoha dní plných dobra.

               Mgr. Ing. Eva Vondráková, předsedkyně a Tomáš Bendl fundraiser sdružení Na počátku

 

Rozhovor s  P. PaedDr. ThLic. Marcelem Puvákem z televize NOE -  hlavního celebranta pouti NJ 12. prosince 2011 v Olešnici.

Stručné představení:

Je mi 33 let, pocházím ze Slovenska, a ke kněžství jsem se připravoval v Oratoři sv. Filipa Neri v severní Itálii. Po absolvování jednoho doktorandského studia v Olomouci a druhého v Ružomberku vedu od roku 2006 náboženskou redakci v Tv Noe, kde hlavně simultánně překládám a komentuji přenosy se Svatým otcem. Pastoračně působím jako kaplan v Ostravě - Svinově a navíc ještě vyučuji na Biskupském gymnáziu v Ostravě.

Otče, co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů?      

Bohužel, nevyrůstal jsem v křesťanském prostředí a víru mi zprostředkovala moje babička. Obdivoval jsem na ní, a dodnes obdivuji, její vrozenou schopnost rozlišovat mezi tím, co je v souladu s Božím řádem, a co není. Zkrátka, že v „pohanské" rodině je takovým světýlkem.     

Co bylo tím nejdůležitějším impulsem pro rozhodnutí stát se knězem?     

Moje povolání se formovalo postupně, nevzpomínám si na nějaký mimořádný okamžik typu: To je ono, musíš jít. Spíše to bylo společenství ve farnosti, odkud pocházím (Prievidza), kde jsem si stále více uvědomoval, jak je důležité mít mezi sebou kněze. A protože já jsem to štěstí měl, chtěl bych ho dopřát i jiným.

Kdo byl nebo je pro vás kněžským vzorem?    

Jistěže mnoho kněžských osobností, ať živých nebo dnes už v nebi, má co ukazovat dnešním služebníkům církve. Pro mě je výzvou ten nejdokonalejší Kněz, Pán Ježíš. A v mnohém mě inspiruje i současný Svatý otec. Snad i proto, že díky působení v televizi Noe velmi podrobně sleduji nejenom jeho aktivity, ale především jeho poctivý kněžský život.   

Co považujete na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější?      

Jednoznačně to, aby se jeho život shodoval s tím, co učí. Dnešní svět není zvědavý na řeči, ale potřebuje vidět svědky, příklady, živé důkazy toho, že víra v Boha není přežitek. Nejkrásnější na knězi je potom to, když jej lidé vyhledávají právě proto, že je „jiný" než oni.

 Co může věřící člověk dělat pro to, aby vzrostla víra v jeho okolí?      

Pán Ježíš to řekl velmi jasně: být solí země, světlem světa, kvasem, majákem, který vnáší světlo do našeho hříšného světa, a to poctivým životem podle evangelia.    

Mohl byste nám přiblížit úmysl sbírky, která je dnes obětována na televizi Noe?       

Jak mnozí čtenáři vědí, moje jméno se spojuje s televizí Noe, kde mám na starosti náboženské pořady a přenosy z Vatikánu. TV Noe je velké Boží dílo s obrovským potenciálem přivádět lidi k Bohu. Je však zcela závislé na finanční pomoci diváků, kteří přispívají k tomu, aby se dobré zprávy v naší zemi mohly šířit i nadále. 

Kde vás nejvíc „tlačí boty"?      

Jako svou největší slabost vnímám to, že bych chtěl, aby vše fungovalo na sto procent. Mít pochopení pro lidské slabosti a umět přijmout druhého takového, jaký je, mě každý den vede k tomu, abych na sobě pracoval, i když si uvědomuji, kolik mi na této cestě ještě chybí.

 Na co se nejvíc těšíte?   

Abych pravdu řekl, tak na to, až budu sám spravovat nějakou farnost.

Co Vám udělalo v poslední době radost?   

Velice rád cestuji, a když to cestování mohu spojit s něčím užitečným, je to ještě lepší. Začátkem října jsem reprezentoval televizi Noe a Českou republiku na celosvětovém kongresu katolických televizí, který se konal na Kostarice ve Střední Americe. 

Něco pěkného - radostného o televizi NOE?   

Velkou útěchou a radostí v namáhavé práci v TV Noe jsou dopisy diváků, při kterých člověk vidí, jak velký význam má to, co dělá. Mám za to, že v dnešním ukvapeném světě se každý z nás potřebuje čas od času zastavit a zamyslet - možná nad sebou, možná nad tím, jaký je jeho vztah k Bohu. Těší mě, že mnoho lidí vnímá právě televizi Noe jako příležitost pro znovuobjevení Boha ve svém životě a kolem sebe. Hluboce si vážím každého, kdo v dnešní složité době dokáže jít proti proudu a nestydět se za víru. Cítím, že křesťanské sdělovací prostředky mají velkou šanci v tomto lidem pomáhat.                                                         

Těším se na každého jednoho z vás v Olešnici!

 

Zasvěcení

V adventní době se často připomíná také Zvěstování Páně. Zamysleme se jak to bylo před tím. Panna Maria se narodila svým rodičům ve stáří. Měli z ní velkou radost. Nevěděli, že Ona je ta vyvolená, že je bez dědičné viny. Aby byla dobře vychována, svěřili ji do chrámové školy při jeruzalémské svatyni. A zde dívka Maria z vnuknutí Ducha svatého se zasvěcuje Bohu slibem panenství. Když ji rodiče zasnubují Josefovi, sděluje mu tuto skutečnost. Josef ji respektuje tím, že i on se zaváže podobným slibem. Jaké to pro Josefa muselo být zklamání, když zjistí, že jeho milovaná čeká dítě. Ale Josef nejedná zbrkle, má Marii rád, modlí se uvažuje o tom ve svém srdci, a je mu vše „shůry" vysvětleno. S radostí přijímá svůj úkol pěstouna Božího Syna. - I v církvi se mnozí zasvěcují Bohu, zaslechnou Boží volání a přijímají ho. Stávají se kněžími nebo zasvěcenými osobami v řádovém společenství. Řády žijí v komunitách, ale diecézní kněží jsou roztroušeni, většinou jednotlivě, po farnostech. A právě oni jsou Zlým sváděni k nevěrnosti svému zasvěcení. Pro nás věřící je prvořadým úkolem jim vytvářet živou farní rodinu, zvláště z mužů, kteří nezištně knězi pomáhají plnit jeho úkoly. Součástí je však neodmyslitelná modlitba a oběť za ně. Služba kněze je zakotvena také v modlitbě a v životě s Pánem Ježíšem v eucharistii. Nevhodné posuzování, vyhledávání lidských slabostí a pomlouvání to je spoluprací se Zlým. Buďme si toho vědomi! Nebudeme-li mít kněze, budeme jako ovce bez pastýře. Neposlouchejme Zlého, ale Pána Ježíše žijícího mezi námi ve svém Slově i v Eucharistii. Přijď Duchu svatý a obdaruj nás hojností svých darů.                                     Bratr Klement Maria

 

Pozvánky.                

Pouť pro seniory ke sv. Anežce České do Prahy

Ve čtvrtek 8. 12. 2011, program - prohlídka katedrály svatých Víta, Vojtěcha a Václava, mše svatá, oběd, výstava - sv. Anežka, princezna a řeholnice, kostel sv. Františka u Křižovníků. Cena: místo v autobuse (Olešnice, Bystřice, N. Město, Žďár) - 400 Kč + jídlo + vstupy + režie. Přihlášky u jáhna L. Kince - co nejdříve.

 

Adventní duchovní obnova

Orel - župa Metodějova Vás srdečně zve na jednodenní adventní duchovní obnovu, kterou povede její duchovní rádce jáhen Ladislav Kinc v Bystřici n/ Per v sobotu 10. 12. 2011.  Začíná sv. růžencem v 7,05, mší svatou v 7,40 v kostele sv. Vavřince a potom bude od 9 hodin pokračovat v orlovně do odpoledních hodin.

 

Příprava na oslavu výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje

V druhém lednovém týdnu bude v některých našich farnostech na toto téma hovořit osobnost nad jiné povolaná profesor P. Petr Piťha.  Program: sobota 7.1. 2012 - Netín - 16 - mše svatá první mariánské soboty, 18,30 - Měřín - přednáška. Neděle - 8.1. - Olešnice - adorační den - celodenní program (na http://www.farnost.olesnice.cz/), v 18,30 přednáška na faře. Pondělí 9.1. - 17,30 - Radostín.  Úterý 10. 1.: 14,30 -  Bystřice (orlovna), 17,30 - Zvole. Středa 11.1.: 17,30 - Radešínská Svratka.  Čtvrtek 12.1.: 16 - Dalečín - mše svatá na faře, 18 - Jimramov - přednáška v kulturním domě.  Pátek 13. 1.: Velké Meziříčí - 15,30 přednáška v JKP, 17 - pouť Nový Jeruzalém v kostele sv. Mikuláše.  Sobota 14.1.:  15 - Strážek - přednáška, 18 - Bystré - přednáška.  Neděle 15.1.: 15      přednáška v Jámách.

 

Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ rok  2011, 2012

2012      

13. únor      Rad. Svratka          

13. březen   Křižanov   

13. duben       Březí                   

14. květen   Bohdalov         

13. červen      Rožná               

13. červenec  Oslavice              

13. srpen     Olešná             

13. září          Pavlov               

12. října          Zvole                   

13. listopad  Měřín               

13. prosinec  Olešnice

2013      

14. leden  Velké Meziříčí 

          

13. květen    Nové Veselí    

                                                                  

14. říjen       Jámy  

             

13. prosinec Olešnice

 

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde -

Srdečné pozvání na 145. pouť NJ - v pátek 13. ledna 2012 v 17 hodin do Velkého  Meziříčí, hlavní celebrant P. profesor Petr Piťha  z Prahy

 

     Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 12. 2011. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

  Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná -   jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970,   e.mail-kinc@biskupstvi.cz     Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: http://www.novyjeruzalem.cz/ a www. rovecne.farnost.cz.

Komentáře:


(ochrana proti spamu)
všechny položky jsou povinné, HTML tagy budou odstraněny

?

- (15)

 

- (8)

 

- (79)

 

celkem hlasovalo 105 lidí

předchozí ankety

Dnes je 23. prosince 2024

svátek má Vlasta

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)