Pochválen buď Ježíš Kristus!

Milí přátelé!

1. Všem Janům, Ivanům, Petrům, Pavlům jsme na různých místech vyprošovali v den jejich svátku Boží požehnání. Také M. J.P. u příležitosti jeho "kulatin" - a děkovali za všechno dobro přijaté a vydané.

2. Jménem celé rodiny Pán Bůh zaplať všem, kteří byli s námi - jakýmkoli způsobem - při smrti a pohřbu naší maminky.

3. Dnes začínají prázdniny, zároveň je slavnost Nejsvětějšího Srdce Pána Ježíše - můžeme žasnout a děkovat nad jeho nekonečnou, milosrdnou láskou k člověku. 

Je to zároveň čas vekých přání, tužeb a plánů. 

K tomu připomínám zkušenost mnohých, kterou kdosi formuloval do věty: "Když chce Pán Bůh někoho potrestat, tak mu splní jeho přání."  A tak se učme vkládat "svoje" záležitosti do Nejsvětějšího a Neposkvrněného Srdce a putovat životem podle Boží vůle - tak jako to činil blahoslavený Jan Pavel, v jehož stopách se chystáme putovat (ještě je několik volných míst a možnost vydat se s námi).

Všem Vám i Vašim drahým vyprošuji a posílám Boží požehnání - Váš jáhen Ladislav

P.S.

Většinou to nedělám, ale v tomto připadě "spáchám" vyjímku. Přeposílám  - s vědomím - nepřítel Boží a lidí nespí - jeden odkaz: http://www.petice24.com/petice_proti_zruseni_babyboxu

    Nový Jeruzalém č. 7/2011

Zpravodaj  pro 139. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Bůh) v Olešné - ve středu 13. července 2011 v 18 hodin.

 

                     Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Jimramově.

  V pondělí 13. června přijelo a přišlo na pouť NJ do Jimramova pěti autobusy, auty a pěšky přes 500 poutníků. Svátost smíření udělovalo 7 zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

                 Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání   

2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních    

3) o vzrůst víry v našem kraji                           

4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách      

5) o život těla a duše pro všechny počaté děti     

6) na smír za hříchy celého světa

 

                              Z kázání P. Jiřího Pospíšila na pouti NJ v Jimramově:

Mám zde tahák, ale na něm toho moc není, což je horší než lepší, protože budu dlouho vzpomínat, co jsem chtěl říct mezi řádky.  Slyšíte mě?  Ano i ne, je to lepší?  Nahlas! Když přemýšlím, přestávám mluvit nahlas.  Věnujme se službě Božího slova. 

    Kdybych pouze zopakoval slova dnešního evangelia, mohl bych sejít dolů a pokračovat ve mši svaté.  Včera jsme prožili slavnost Seslání Ducha Svatého.  Co je obsahem této slavnosti? Jedno velké misijní poslání.  Modlíte se za vzrůst víry v kraji, nová duchovní povolání a vytrvalost stávajících Božích služebníků.  Prožíváme rok křtu - v naší Olomoucké diecézi visí v kostelích plakát se slovy dnešního evangelia - „Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen, kdo neuvěří, bude zavržen."  Dnes také slavíme památku sv. Antonína.  Panna Maria se vůbec nezlobí, že dnes uctíváme sv. Antonína, vždyť on je jeden z jejích velkých synů.  Nedávno papež Benedikt řekl - co je katolické, je zároveň i mariánské.  Jen stručně - známe sv. Antonína?  Známe ho, jako usměvavého, s Ježíškem v náručí a také nám má pomáhat, když jsme nepořádní a nemůžeme něco najít.  Mnozí ho dokonce mají za ňoumu, ale tím on nebyl.  Byl mimořádně svatý, byl divotvůrce velmi obdarovaný.  Žil život v plnosti.  Narodil se na konci 12. století v Lisabonu, stal se augustiniánským kanovníkem.  Poznal misijní nasazení bratří minoritů - odplouvali hlásat Krista do Maroka. Díky Boží prozřetelnosti prožívá svůj život na Apeninském poloostrově a ve Francii.  Odchází do poustevny, kde se modlí za misie.  Ale dochází k další události, při příležitosti kněžského svěcení.  Ten, kdo měl kázat, ze závažných důvodů nemohl.  Kdo tedy  - přehazovali si to mezi sebou - františkáni a dominikáni.  Nakonec se někdo zeptal Antonína - Můžeš kázat?  Ano a výsledek byl ten, že františkáni jásali nad tím, jaký poklad mají ve svém středu a dominikáni bledli závistí.  Dnešní evangelium mluví o tom, jak velké skutky dělá ten, kdo uvěří a je pokřtěn.  Nebyl jsem věřící odmalička, právě sv. Antonín  s Pannou Marií mě přivedli k víře a nakonec ke kněžskému svěcení.  A provází mě dále. Sv. Antonín dostává od Církve titul - Doktor Evangelicus - učitel Evangelia.

    Scházíte se a prosíte o víru.  Co to je víra?  Jaká je moje víra? Je víra, kterou má člověk v hlavě, ale nemá v srdci.  Platí to u mnohých i naopak. Víra jako můj vztah ke Kristu - neboli moje začlenění do Nejsvětější Trojice. Podobně to zažíváme v mezilidských vztazích. Ze strany Boží tomu říkáme milost, ze strany naší tomu říkáme víra. Víra, která se živí modlitbou a přijímáním svátostí. Zmíním se o charismatické víře, která koná zázraky.  Píše o ní sv. Pavel ve svých listech, konal je i sv. Antonín a máme si ji vyprosit i my.

   Přátelé, modlíme se za vzrůst víry v tomto kraji - na prvním místě je to dílo Boží milosti. My ji máme za úkol přijmout víru, ale také nevyprošovat jen pro sebe.  My nemůžeme jít domů z kostela, víru si schovat a po týdnu se vrátit. To není možné. O víru je třeba se dělit - ona se dělením rozmnožuje.  Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení - na nemocné budou vkládat ruce a uzdraví se....My toto evangelium často obcházíme. Proč my nemáme tyto znamení?  Měl je Bůh jen pro společenství apoštolů?  Nebo jen pro vyvolené. ..Ty kdo uvěří, budou provázet tato znamení.  Proto se ptáme:  Jaká je moje víra? Nechce Pán pro mě něco jiného? Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen!  Pracuji s dětmi, některé z nich nejsou ani pokřtěny, rodiče křest odmítají - ono to bude něco stát - ale ne, nic to nestojí.  Buď nebe, štěstí nebo zavržení.  Tak co chceš? Každý chce blaženost. Jak můžeme být tak lhostejní k naším bližním a říkat: Ono to nějak dopadne.  Tajemství člověka se odkrývá v tajemství vtěleného Slova, v osobě Ježíše Krista. Když přijímám do svého života Ježíše - stávám se člověkem. Toto je motivace pro to, abychom pomáhali druhým nalézt Krista. V naší malé farnosti, kde sloužím, díky evangelizačnímu úsilí roste víra - troufám si to tvrdit.  Kde se to bere?  Je dobré, že se takto scházíte jednou za měsíc k modlitbě? - Ano. - Výborně! Jednoznačně - je to velmi dobré.  Další otázka - Je to dostačující?  Není - je to jen jedna možnost, ale víra se musí žít v našich domovech, farnostech - stále. Musíme prosit za charismatickou víru, za sílu vydávat  svědectví, za velikou lásku, bez které víru nepředáme.

   Je dobré se modlit ve skrytosti srdce, ale je také nutné se scházet k modlitbě ve společenství. Je nutné vše promodlit, vložit do Boží náruče. Nebát se faráře požádat, aby nás učil se modlit.

 Sv. Antonín měl nejkratší dobu od smrti do svatořečení. Zemřel v 36 letech. Je patronem pro lidi hledající víru. Víra musí hovořit.  Moc vám přeji, aby vaše víra byla obnovena, abyste se dočkali plodů vašich modliteb a obětí.

 

   Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 9 440 Kč, které jsme darovali na příspěvek na cestu mladým putujícím na celosvětové setkání mládeže s papežem do Madridu.  Pán Bůh zaplať všem dárcům.  Poděkování patří také otci Miroslavovi a všem, kteří jakýmkoli způsobem celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Poděkování.   Chvála Kristu, jménem svým i jménem našeho občanského sdružení Institut Krista Velekněze (dále jen IKV) v Bílé Vodě, vám tímto děkujeme za váš finanční dar ve výši Kč 11.917, který jsme od vás obdrželi dnem 30.5.2011 na náš bankovní účet.

Naše občanské sdružení působí v Bílé Vodě na Jesenicku více než osm let. Hlavní činností IKV je poskytování sociálních služeb seniorům a osobám bez přístřeší. Vzhledem k tomu, že představený společenství je p. farář ze Žakovec (Slovensko) P. Marián Kuffa a jeho zástupce místní duchovní správce farnosti Bílá Voda P. Jozef Florek, všichni klienti mají možnost být účastni denně na mši svaté. Podrobnější informace o IKV najdete na internetových stránkách http://www.ruzenec.cz/, v sekci IKV.                       S přáním pokojných dní    Josef Losman, ekonom

 

Představení P. Petra Baláta, novokněze - při příležitosti pouti NJ 13. července 2011 v Olešné.

    Rodina - to je vždy první a zásadní vliv. Rodiče Marie a Ludvík mi dali život a přinesli ke křtu. Tím mi předali dar nejcennější: víru v Boha. Svou výchovou ve mně víru upevňovali, rozvíjeli. Stejně pěkně jako mě, nejstaršího potomka, přijali rodiče i další sourozence: Tomáše, Kateřinu, Michala, Libora, Jiřího a Ludvíka. Život v takové početné rodině byl radostný, veselý. Zároveň to byla pro každého z nás i škola spolupráce, tolerance a lásky k bližnímu.

     Své dětství jsem prožíval v Čejkovicích a určitě mě ovlivňovala atmosféra tohoto místa - různé zvyklosti a tradice, vztah k půdě a jejím plodům (mezi které zde neodmyslitelně patří i víno), pracovitost zdejších lidí.

     „Stále jsou naši mrtví s námi" - k širší rodině patří i prarodiče. Ti se dnešní slavnosti nedočkali, ale jejich stopa je v mém životě stále přítomna - nezapomenu na jejich neokázalou víru (společné poutě, pokorná kostelnická služba dědy Ludvíka), na jejich poctivou obživu (jeden děda kovář, druhý rolník, chovající koně).

    Jako žáček na základní škole jsem začal ministrovat ve zdejším kostele. Tam někde se asi zrodil nápad stát se knězem, tam někde mě oslovil Pán, tam někde na mě zapůsobil příklad kněží - P. Jiřího Pally, kapucína P. Kajetána Sasínka (rodáka ze Starého Poddvorova, tedy z naší farnosti). Tito dva kněží jsou mimo jiné aktéry přiložených fotografií. Možná i jejich starost o malého ministranta Petra, možná i tento konkrétní projev péče mě vedl k uvažování o kněžství :o) .

    A kdo ví, možná i barevné světlo, dopadající skrze kostelní vitrážová okna na bílý mramor podlahy, žhoucí uhlíky v kadidelnici, vyslechnuté úryvky ze slyšeného Božího slova - to vše mohlo být podnětem k mé další cestě.

     Během gymnaziálních studií se odehrála důležitá společenská událost, která velmi ovlivnila i mé smýšlení, která celé mé generaci dala nové, nečekané možnosti. Příchod svobody v roce 1989 a následující převratné roky byly pro dospívající mládí naprosto určující. Zážitek příchodu svobody, zážitek zázraku lze jen obtížně vysvětlit někomu jinému, generacím, které jej nezažily.

    Porevoluční doba také umožnila církvi různé aktivity, dosud nemyslitelné. Účastí na nich se utvrzovalo mé rozhodnutí odpovědět na Boží volání ke kněžství (fr. komunita Taizé, hudební schola, setkání mládeže, čejkovické společenství mladých).

    A tak jsem po maturitě vstoupil roku 1993 do Teologického konviktu v Litoměřicích (příprava na teologické studium) a roku 1994 do Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci. Tak jsem se stal (poprvé) bohoslovcem, tedy tím, kdo se připravuje na kněžskou službu.

    Své studium jsem ovšem přerušil - cítil jsem potřebu své povolání si potvrdit, utvrdit ve světě. Absolvoval jsem proto rok vojenské služby. Poté jsem studoval filozofii a historii. Oba obory i celé univerzitní prostředí mi učarovalo, cítil jsem se zde velmi šťastný.

    Během studia převážilo Boží volání a po dostudování jsem se vrátil opět do teologických lavic (CMTF UP Olomouc) a do semináře (AKS Olomouc). Byl to návrat domů, ke kněžství, které se mi stane hlavní náplní života.

    Před rokem, 10.7.2010, jsem byl v brněnské katedrále vysvěcen na jáhna a letos, 10.7.2011, po roce jáhenské služby v brněnské katedrále, sloužím svou první mši svatou jako kněz.

    Když se dnes takto ohlížím zpět, chci dosvědčit, že jsem ve svém životě zřetelně cítil pomoc a vedení od Boha, který se nedal odradit ani tím, že jsem mu Jeho práci občas komplikoval :) .

Mohl byste nám přiblížit úmysl sbírky, která je dnes obětována na Vysokoškolské katolické hnutí Olomouc?    Starost církve o univerzitní studenty je velmi důležitá a přináší konkrétní plody. Ve velkých městech církev vybudovala studentské farnosti, kolem kterých se kupí mnoho aktivit. Studentský farář pak má na pomoc právě VKH neboli Vysokoškolské katolické hnutí. To mi přijde mimořádné tím, že studenti sami se ujímají nejrůznějších úkolů, nečekají, co jim ti nahoře (farář a kaplan) vymyslí. Podpořte proto, prosím, působení církve mezi vysokoškoláky! Podpořte ty, kteří jsou už nyní vynalézaví, obětaví, ale kterým se hodí každá koruna na další činnosti. Stačí prožít biřmování či udílení křtu mezi vysokoškoláky a pochopíte, že v mladých je skutečně naděje církve. Více o aktivitách VKH na http://www.vkholomouc.cz/.

 

                                       Křest, svátost smíření, eucharistie.

 Při křtu se smývá z křtěnce dědičný hřích a všechny dosavadní osobní hříchy. V dobré svátosti smíření se nám smažou všechny hříchy, zvláště ty těžké. Nezatajili-li jsme knězi něco podstatného, kvůli čemuž by nemohl nám dát rozhřešení (civilní sňatek, potrat, veřejné pohoršení...). Rozhřešením, zvláště hříchů těžkých, nabýváme znovu milost posvěcující. Nedodržováním církevních přikázání se snadno dopouštíme hříchu těžkého. Jsem někdy svědkem, že z banálních omluv (pracovní neschopnost v některých případech nemusí být zproštění povinnosti...) se nejde na povinnou bohoslužbu. U dětí se stává, že přijdou jen občas na mši svatou, ale přistupují k sv. přijímání. V katechismu pan kardinál Tomášek píše, že základem pro praktikující náboženský život je: denní modlitba, pravidelná účast na nedělní mši svaté a měsíční sv. zpověď. Ke konci školního roku ve většině farností bylo 1. sv.přijímání. Vzpomínáme si i my na tuto slavnost, když jsme poprvé přijali Pána Ježíše pod způsobou chleba? Slavme vždy mši svatou s knězem tak jako tenkrát. Přistupujme co nejčastěji ke sv. přijímání, ale nikdy ne ve stavu těžkého hříchu. Neostýchejme se požádat kněze o udělení sv. zpovědi. V některých farnostech to nebývá samozřejmostí. Nevím však, že by to někde nebylo umožněno. Spíš je z řad věřících strach, když kněz není ve zpovědnici, ho požádat. Nejsvětější Trojice, dej všem pokřtěným potřebné dary a milosti, aby se rádi a často zpovídali a přijímali eucharistii. Panna Maria a všichni svatí  ať se za nás u Pána přimlouvají.

                                                                                                                          Bratr Klement Maria

                                                        Ty automaty

V roce 1969 jsem během studentských prázdnin mohl navštívil také proslulé Cassino v Monte Carlu (jedna z tří vesnic, tvořících knížectví Monako). Do lidové herny s automaty pustili jen pár spolužáků, mne ne, neměl jsem kravatu. Další den jsem si ji vzal a šel tam znovu. Měl jsem sebou 3 franky. Dal jsem do automatu první, nevypadlo nic. Dal jsem tam druhý, dopadlo to stejně. Dal jsem tam třetí, vypadlo jich deset. Kdybych šel domů, měl jsem jich sedm navíc. To jsem neudělal, jako to v takové chvíli neudělá nikdo. Postupně jsem je tam všechny naházel a odcházel jsem se ztrátou tří franků. To bylo naštěstí a díky Bohu moje první a poslední sázení. Skromně doufám, že si to více lidí vezme jako příklad k následování, protože bez ohledu na měnu a počty to dopadne vždycky takhle.                                                             M. J. P.

 

                                                            Pozvánky.   

     Pouť po stopách blahoslaveného Jana Pavla II.  Mons. Jan Peňáz a jáhen Ladislav Kinc Vás zvou na putování, kterým chceme vyjádřit poděkování za život a dary, které nám Bůh dal v osobě bl. Jana Pavla. 6. - 8. 7. 2011.  Chceme se modlit se na místech spojených s jeho životem - Svatý Kopeček u Olomouce,  Wadowice, Kalwaria Zebřidowska, Krakow.  Předpokládaná cena (doprava, noclehy, večeře, snídaně, pojištění, vstupy, režie)  - 2 000 Kč; děti, studenti - 1000 Kč ( z početných rodin - 0 Kč).

                                                 Jsou ještě volná místa. Přihlášky co nejdříve u jáhna LK.

 

   11. pěší pouť na Velehrad.   Severní proud začíná v neděli 21.8. odpoledne z Radešínské Svratky,  v pondělí 22.8. z Vítochova  a Víru,  v úterý 23.8. ráno z Olešnice, ve středu 24.8. z Boskovic.  Kvůli ubytování v rodinách je třeba se co nejdříve přihlásit u jáhna Ladislava Kince. Záloha na dopravu zavazadel, pití na cestě a další - 150 Kč.  

  Sobotní pouť autobusem na závěrečnou etapu pěší poutě na Velehrad   - 27. 8. - do Boršic a společná poslední etapa na Velehrad.  Záloha 200 Kč.  Také na tuto pouť je nutné se co nejdříve přihlásit u jLK.

 

• Ve stejné době putují tisíce mladých Poláků ze všech míst své vlasti do svatyně Matky Boží na Jasné Hoře ke Královně Polska. Během pěší cesty je čas na modlitbu, rozjímání, zpěv i vzájemný rozhovor. Skrze oběti spojené sputováním můžeme přinášet milosti svým rodinám, známým a všem potřebným.Letošním poutním heslem je: Spojeni sBohem. Pozvánka pro mladé Poláky (i Čechy a Moravany, kteří jsou zváni aby se připojili vKrakově) je nadepsána slovy:

                            PROŽIJTE ŠESTIDENNÍ EXERCICIE NA CESTĚ

 

8. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka. Sobota 10. 9. 2011. Účast přislíbil litoměřický biskup Mons. Jan Baxant.

 

                 Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ rok  2011, 2012

2011  

13. září Radostín;   

13. říjen        Jámy;                        

14. listopad  Měřín;                 

13. prosinec   Olešnice

2012      

13. leden       Velké Meziříčí;     

13. únor        Rad. Svratka;                  

březen

13. duben       Březí;                  

14. květen     Bohdalov;          

13. červen      Rožná  

13. červenec  Oslavice;              

13. srpen       Olešná               

13. září          Pavlov;  

12. října          Zvole                         

listopad                              

13. prosinec  Olešnice

2013            

leden  Velké Meziříčí                  

květen   Nové Veselí

 

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde - ............

 

    Srdečné pozvání na 140. pouť NJ - v pátek 12. srpna 2011 v 18 hodin do Oslavice, hlavní celebrant P. ThDr. Lukasz Andrzej Szendzielorz, děkan a farář ve Velkém Meziříčí .

 

     Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 7. 2011. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

  Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná -   jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970,   e.mail-kinc@biskupstvi.cz     Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: http://www.novyjeruzalem.cz/ a www. rovecne.farnost.cz.