Nový Jeruzalém v Novém Veselí v úterý 13.10. v 18.00 - Zpravodaj

29.09.2009 - poutní místo Křtiny

Pochválen buď Ježíš Kristus!

Milí přátelé! Nevím, zda se nedopustím bludu, ale předám Vám pro povzbuzení maličkost ze života, kterou spojím se slovy, které nám řekl papež Benedik XVI. ve Staré Boleslavi.   Začátek života - 1. Naše početí - jeho přesný okamžik zná jen Bůh.  2. Naše narození - známe je a mnozí je bujaře oslavují, i když je to začátek našeho putování na hřbitov. 3. Náš křest - začátek našeho věčného života, naší cesty do nebe. Většina pokřtěných toto datum nezná, natož, aby jej slavili a Pánu Bohu děkovali. A  přitom je to nejdůležitější chvíle, datum našeho života. 4. U svatých - našich patronů -  (až na dvě vyjímky) slavíme den jejich smrti (pokud ho známe) - jsou to jejich narozeniny do nebe.  Slova Benedikta XVI.: "Svatý není ten, kdo myslí jen sám na sebe, kdo zakrývá sebou obraz Boha druhým....svatý je ten, skrze něhož prosvítá Bůh do tohoto světa."   K tomu, aby se nám dařilo  tuto výzvu a naše základní povolání naplnit, Vám ze srdce žehnám a přeposílám myšlenky ze zpravodaje NJ

- Váš - za vše dobré vděčný - jáhen Ladislav

 

 

 

  Nový Jeruzalém č. 10/2009

Zpravodaj  pro 118. prosebnou mariánskou pouť, 

která se bude konat (dá-li Bůh) v Novém Veselí

v úterý 13. října  2009 v 18 hodin.

 

                     Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Oslavici.

Ve pátek 11. září přijelo a přišlo na pouť NJ do Oslavice  pěti  autobusy, auty a pěšky  asi 400 poutníků. Svátost smíření udělovalo 4  zpovědníci - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

 

                 Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání 

 2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních    

3) o vzrůst víry v našem kraji                      

  4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách      

5) o život těla a duše pro všechny počaté děti 

 6) na smír za hříchy celého světa

 

               Z promluvy  P. Marcela Javory, faráře ve Vysočanech u Blanska:

 

....když jsem si chystal kázání, věděl jsem, že to má být o P.Marii a také, že tato nová kaple je zasvěcena Božímu milosrdenství. Prosil jsem Ducha Svatého, aby mi dal správná slova.  Boží milosrdenství a P. Maria - to spolu úzce souvisí.  P. Maria je ztělesnění Božího milosrdenství - milosti plná - je jí celá naplněna.  Matka Boží je celistvá, v ráji člověk hříchem milost ztratil,  P. Maria svou pokorou a poslušností je vůči Bohu, milosti, kterou nám dává - bez překážek.....

... pokud chce někdo také vidět ztělesněné Boží milosrdenství, ať se podívá na ty, kdo teď byli u zpovědi, kdo přijali po vyznání hříchů slova:....rozhřešuji tě....., jak rád je vyslovuji....

.....Když slovo Boží milosrdenství vylovil můj tatínek, tak jsem se zachvěl, mnohdy mně vstoupily slzy do očí - on miloval Boží milosrdenství....... Zpráv o Božím milosrdenství je plná Bible: zmíním dvě události.  Mojžíš chtěl Boha vidět, musí se ukrýt ve skalní rozsedlině a slyší - Hospodin je Bůh milosrdný.  Prorok Joel nám říká, že Bůh je milosrdný vždy.  V Kristu Pánu se Bůh zjevil jako absolutní  milosrdenství.....Nemám rád slepé uličky a takovou cestou, která končí, nikam nevede, je těžký hřích.  Zpovídáme se a přitom víme, že to uděláme znovu, podlehneme pokušení.  Pán Bůh má pro nás dvě řešení:  1) podaří se to odstranit nebo 2) On nám to odpustí.  Vždyť všichni toužíme po nebi a víme, že se tam vlastními silami nedostaneme.  Když stojí hříšník před Bohem, satan na něj žaluje a Bůh - ve svém milosrdenství a když litujeme, říká: „Oblečte mu nové šaty."  To je Boží milosrdenství, Bůh v nás obnovuje - ve svátosti pokání milost posvěcující.    

     Líbí se mi příběh, který vyprávěl P. Vojtěch Kodet: Zemře jedna žena a buší na nebeskou bránu.  Sv. Petr se ptá co by ráda.  Chci jít do nebe. Cos dobrého udělala? Dala jsem na opravu kostela hodně peněz - máš za to jeden bod. Pomáhala jsem slepému - další bod. Smířila jsem se se sousedkou - jeden bod.  Petře, kolik je třeba bodů, abych mohla do nebe?  20 bodů. Ježíši Kriste smiluj se nade mnou, vykřikne žena... a svatý Petr na to - Máš 20 bodů, pojď dál.  Jednou jsem slyšel modlitbu svého tatínka, který opakoval - Ježíši, bez Tebe to nezvládnu a k tomu přidával východní modlitbu - Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou hříšným.  A to je velká milost - prosit o Boží milosrdenství a sám být milosrdný.  A o to prosme při mši svaté.  Amen.    

   Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 5 262 Kč, které jsme darovali na bohoslovce. Pán Bůh zaplať všem dárcům.  Poděkování patří také otci Lukášovi, paní Pánkové a všem lidem, kteří jakýmkoli způsobem celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení hlavního celebranta poutě NJ v Novém Veselí  - P. Jana Peňáze, 

                                                                                             faráře  ve farnosti Křtiny, poutníka

 

Za co Bohu děkujete?     

Za dar života a milost křtu svatého a svátosti kněžství, za další svátosti, za tolik dobrodinců, kteří mi v životě pomohli a také opravené poutní místo ve Křtinách, na jehož věže se dívám, každé ráno při probuzení a večer před usnutím.

Za co prosíte?   

Každý den slovy modlitby k Panně Marii, kterou jsme říkávali po mši svaté  všichni, a která je doporučena každému knězi. Nejsvětější Panno a Matko Maria ... vypros mi odpuštění všech mých hříchů a hojnou milost, abych Tvému Synu od nynějška věrněji sloužil a také vytrvalost v dobrém, abych ho s tebou mohl chválit po všechny věky věků. Amen.

Co vás mrzí?   

Právě ty hříchy a slabosti, občas si vzpomenu na nějakou hloupost, kterou jsem řekl či udělal třeba ještě na základní škole i později a  možná i nedávno. Teď už nemá cenu to rozebírat, ani napravit to nejde, ale je to pořád důvod k pokání, k lítosti a jakési závislosti na Božím milosrdenství.

Na co se těšíte?    

Před 9 roky mi přál k svátku věrný a obětavý spolupracovník Jan, aby se mě splnilo to, co si přeji. V té době se chystala naše první společná pěší pouť na Velehrad. Já jsem si přál, aby nás tam pěšky došlo tisíc a autobusy dalších devět, takže by nás poslední den šlo deset tisíc.  A nahlas jsem mu to řekl. Pak to vyšlo někde i napsané. Letos jsme tam došli už po deváté a bylo nás k pěti stům pěších a přes půl tisíce v závěru. Bohu díky pořád platí těch 5 P - pouze pěších poutníků pomalu přibývá.  Přesto ten tisíc pěších a těch deset tisíc všech zůstává dále mým skrytým přáním. A když čtu nebo slyším, jak probíhají u našich severních slovanských sousedů pěší poutě ze všech koutů jejich vlasti k Panně Marii Královně Polska na Jasnou Horu u Čenstochové, stále si potvrzuji, že to přání není ani špatné ani umělé ani nesplnitelné.

Co pro to můžeme udělat?      

Nebát se jít na pouť. To není záležitost technická ani sportovní, opravu není nejdůležitější ani vybavení ani tělesná kondice. Letos jsem byl před Velehradem velmi nachlazen. Otci Jendovi Klímovi jsem už volal, aby si všechny promluvy vytiskl, že je bude muset číst místo mně. A  pak to nebylo potřeba. I Pater Lízna všude říká, jak sám na sobě poznal, že pouť uzdravuje. Dobré boty jsou důležité, ale pro každého mohou být dobré jiné, nemusí to být žádná zvláštní značka, hlavně, aby na ně byl zvyklý. Jít v nových botech bude asi vždycky špatné, ačkoli i zde by se možná výjimka našla.  Důležité je vidět smysl pouti.

A jaký to má smysl?    

To je základní otázka. Mnohokrát jsem slyšel na svou adresu, že si vyrazím s hůlčičkou a kloboukem ven na procházku. I císař Josef II. zakazoval poutě, protože tím prý lidé zanedbávali svou práci a marnili čas. Mojžíš si však přál, aby z celého národa Bůh nadělal proroky. A Pán Ježíš posílá všechny učedníky, aby hlásali evangelium. Jít na pouť má skutečně  prorocký a kazatelský rozměr aniž si to uvědomujeme.  Co se hýbe, to je ještě živé, a co žije, to se ještě hýbe. Platí to i o církevních procesích a akcích, ačkoli tato slova neradi slyšíme. Jít na pouť znamená vždy jít směrem k místu, které víc připomíná Krista a jeho Matku, jít na pouť však také znamená jít za Kristem a svědčit.  A potom: kdy jindy by bylo více času na děkování a prosby za sebe i za druhé, než když se hlemýždí rychlostí - v průměru 3,6 km za hodinu - vlečeme místy, která bychom jinak bez ohledu na předpisy profrčeli přinejméně dvacetkrát rychleji. A že naši spoluobčané dokonce i spoluvěřící málo děkují za těch 20 let svobody je pravda pravdoucí. A ještě pravdivější je, že často naříkáme na to, jak on, ona a hlavně oni tam nahoře ( v poschodí ti mladí - nebo staří, na obci, na kraji anebo až v Praze ti, které jsme si zvolili anebo svou neúčastí umožnili jiným aby si tam prosadili  ty své)  to dělají špatně. Naříkáme, někdy i nadáváme. Stejně to  nepomůže, a nám  ještě uškodí. Je totiž potřeba se modlit za obrácení, známých i neznámých, jednotlivců i skupin, i celého národa. Proto chodíme na Velehrad. Přidejte se k nám.

Na co určíte sbírku na pouti NJ v Novém Veselí?   

Sbírka na těchto poutích je dvojnásob dobrovolná.  1) Proto, aby se mohl zúčastnit každý - i ten, na kterého dolehla ekonomická krize  - není stanovena cena jízdenky v autobuse.   Faktury za autobusy a nutné režijní výdaje spojené s konáním poutě se musí zaplatit.  Je třeba také připomenout, že většina hostitelských farností velkou část režie nese na svých bedrech a tím zvětšuje  2) dar na úmysl, který určuje hlavní celebrant.   Dlouho jsem váhal, kam nasměrovat dar z Nového Veselí. Bude to na opravu fary v Rovečném. K Vaší štědrosti použiji slova jednoho spolubratra v kněžské službě při blahopřání jáhnovi k „50": „Nic si pro sebe nepřál, a proto  do krabičky, která bude ležet týden na bočním oltáři můžete přispět na pokračující opravu fary v Rovečném, abychom mu pomohli pokračovat v díle, které započal."

 

Apoštolát sester premonstrátek v Doksanech (slíbené dokončení)

 Z celkově 1637 vymodlených dětí - buď jejich rodiče marně dlouho čekali na početí dítěte - nebo u počatých dětí bylo na základě vyšetření předpovězeny nemoci nebo nějaké postižení - mi sestry ukázaly fotografii jednoho děvčete, které přežilo dvakrát smrt v lůně své matky. Její maminka kvůli své nemoci používala tzv. dobrou a neškodnou antikoncepci (DANA),  jejíž účinek může spočívat  v ukončení  života počatého dítěte v těle matky ve velmi ranném stádiu.  Tento účinek nedopadl a počaté dítě ho přežilo a dalo o sobě vědět.  Tím se zdravotní rizika zvětšila - mamince byl doporučen potrat, ke kterému svolila a byl proveden.  Po několika týdnech při kontrole se zjistilo, že dítě (snad zázrakem) i tento druhý útok na život přežilo.  I když byl doporučen útek třetí - maminka se postavila proti a poprosila sestry o pomoc v modlitbě.  Narodila se jí krásná holčička....... Jakou dary dává Bůh těm, kdo mu věří a kdo ho prosí.  Bohu díky.

 

Páté výročí smrti - zavraždění P. MUDr. Ladislava Kubíčka 

bylo připomenuto 11. září (v den smrti) v kunštátském kostele vzpomínkovou mší svatou, kterou sloužil litoměřický biskup Mons. Jan Baxant. P. Kubíček byl tajně vysvěcen v Praze litoměřickým biskupem, salesiánem Štěpánem Trochtou a proto v r. 1968 odešel do této diecéze. V homilii pan biskup připomněl probíhající rok kněží. Jel z Olomouce, kde byl na zahájení přípravného ročníku - konviktu - kandidátů bohosloví fakulty. Vzpomněl své maminky, která pochází z Moravy - Repechy u Protivanova. Kdo je kněz? Služebník Církve Ježíše Krista - druhý Kristus, který přinesl svému Otci svůj život, oběť na kříži, za spásu lidských duší. A takovým byl i Otec Ladislav. Byl mužem modlitby, oběti a činu. Nesmlouvavý, ale milující. Co kázal, to taky konal svým životem. Pan biskup řekl, že za kněze je třeba se modlit, obětovat se , ne je kritizovat. Modlitba a oběť Bohu oddaných srdcí dokáže i hory přenášet. I život tohoto dobrého a svatého kněze za těch pět let po jeho smrti přináší hojnost plodů pro církev i naši vlast. Kolik z knížek vydaných MUDr. Svatošovou oslovilo a oslovuje stále a dokáže ztvárňovat nevěřící a vlažné křesťany k dobru a spáse jejich duší.           

K tomuto 5. výročí smrti vydala další knížku minutových úvah z názvem: Normální je věřit. Skládá se z veršů Písma svatého, úvahy na něj a prosby. Mne samotného všechny kratičké úvahy oslovují a vyvádí z krizí. Máme jen jednu duši a jak o ni dbáme? Totéž mají naši bližní a jak jim pomáháme, aby je jejich duše nebyly zavrženy. Vše v této oblasti je sice milost Boží, ale je třeba o ni prosit. Sv. Monika ji dokázala vyprosit svému synovi Augustinovi. Modleme se a obětujme za spásu duší a jistě milost Boží se dostaví.   Klement Maria

 

Povídání o 9.pěší pouti na Velehrad (na pokračování).

 Prostě být Pánu Bohu trochu blíž.

   Když jsem se letos začátkem července chystala vyplnit přihlášku otce Tomáše na pěší pouť z Fulneku do Slavkovic, zasekla jsem se v kolonce „úmysl, se kterým chci na tuto pouť jít". Trochu mě to zaskočilo - neměla jsem totiž žádný „velký" úmysl připravený a teprve tento  moment jsem si uvědomila, že vlastně všichni, kdo nějakou pěší pouť absolvují, pravděpodobně nějaký takový duchaplný úmysl na pouť asi mají. Trochu jsem se zastyděla a zamyslela se trochu hlouběji, abych něco duchaplného taky vymyslela.. Takové ty „obyčejné" úmysly jako „poděkování a prosby za svoje nejbližší"(manžela,děti,rodiče,přátele) se mi zdály být naprosto samozřejmé a nezdály se mi dost oduševnělé.. Prohrábla jsem svoji mysl a zjistila, že mým asi největším úmyslem  pěšího putování je prostě „být Pánu Bohu trochu blíž". Skončila jsem s hledáním „velkých" úmyslů a postavila se tváří tvář této pravdě. Pánu Bohu jsem to přiznala naprosto upřímně a ve svědomí se mi rozhostil klid i uspokojení...

Pouti z Fulneku do Slavkovic jsem se nakonec účastnila pouze jeden den - ten poslední. Ráno nás kamarád odvezl do Bystřice n.Pern. a odtud jsme spolu s dalšími putovali sem k nám, do Slavkovic, k Božímu Milosrdenství. Hodně jsem si od toho dne slibovala. Ale nakonec skutečnost ještě mnohem více moje očekávání předčila Byl to vskutku velký Boží DAR. Dodnes jsem za něj moc vděčná a Pánu Bohu děkuji při každé vzpomínce na tento pátek. Otec Tomáš z Jam i otec Artur z Fulenku si zaslouží velikou jedničku s hvězdičkou!!!

     O to víc jsem se těšila na pěší putování na Velehrad - všichni už ví, že je to moje srdeční záležitost. S úmyslem, který jsem okomentovala již v úvodu a který se mi nyní už nezdál tak obyčejný jsem se chystala a těšila se jako malé děcko, které se v matčině (Boží) náruči trochu ohřeje a pookřeje J.

     Start byl nakonec trochu „akční", protože jsem ho málem zaspala J. Nevytiskla jsem si totiž pokyny pro poutníky od pana jáhna Kince (proč bych si to tiskla, že? Já, starý mazák, už přece všechno znám...J). V nich byl napsán odchod z Rad.Svratky ve 12.45 hod. - já si zafixovala do svojí paměti ale hodinu 13.45.  V neděli jsem si šla jako obyčejně po 12.hodině ještě na chvilku lehnout. NAŠTĚSTÍ jsem těsně před tím ještě napsala sms otci Pavlovi, jestli náhodou nepojede do Rad.Svratky z Radostína kolem našich - že bych se svezla s ním. NAŠTĚSTÍ  jel. A  NAŠTĚSTÍ mi před svým odjezdem volal, takže mě probral z už začínajícího spánku i snu. Mobil jsem zvedla rozespalá, sotva jsem rozeznala jeho jméno na displeji.

„Za 5 minut vyjíždím, takže za chvilku jsem u vás!" vyhrkl na mě hlasem, který vypovídal o jeho velkém spěchu. „Co blázníte?, ohradila jsem se, „vždyť odcházíme až za hodinu!", snažila jsem se zmírnit jeho očividný časový stres.„Kdepak za hodinu, za 15 minut z Rad. Svratky! Letos jdeme dřív! Za chvilku jsem u vás!"

No, tak to byl šok. V tu ránu jsem měla časový stres i já J. Naštěstí jsem byla už sbalená, takže jsem na sebe hodila kalhoty a triko, obula boty a v rychlosti ve stoje zhltla kousek řízku a brambory, na kterých jsem se chystala pochutnat si za půl hodiny. A s plnou pusou jsem doslova vylítla před barák a čekala „stříbrný šíp" otce Pavla. Bylo mí jasné, že honíme minuty, takže to žádná vyhlídková jízda nebude J. Za pár minut byl opravdu u našich, ale bylo víc než pravděpodobné, že v 12.45 hod v Rad. Svratce nebudeme - to bychom potřebovali vrtulník. Ale taky jsem věděla, že bez o. Pavla poutníci neodejdou, takže jsem byla klidná. Ale letošní start pouti na Velehrad bych označila opravdu jako „raketový"J.

     Z Rad.Svratky jsme odcházeli kolem 13.hodiny - po krátké společné modlitbě a kněžském požehnání jsme vyšli. Bylo nás celkem 24 poutníků.  Mladí hoši vepředu byli jako vždy plní energie a bujní i do kopce, takže jsme je museli my, starší, trochu brzdit. K tomuto účelu dobře posloužil můj deštník, jehož zahnutý konec jsem měla zaháknutý za batoh hocha, nesoucího křížek. Seznámila jsem tak s dalším milým mladým mužem - Lukášem, kterého jsem dosud znala jen ze seznamů táborových vedoucích a asistentů.

 

                                                           Pozvánky.  

    Pouť - Sloup,  Křtiny, Vranov u Brna (autobusem) - Neděle 11.10. 2009 (datum je přesunuto na říjen, kvůli návštěvě sv. otce Benedikta v ČR).  Program: 7.30 mše svatá v  Sloupu,  10.30 - mše svatá ve Křtinách, možnost oběda ve Křtinách, 14.00 svátostné požehnání na Vranově u Brna.   Je nutné se přihlásit - (přihlášky  co nejdříve, nejpozději do 3.10.) se zálohou 150 Kč  u jáhna L. Kince

 

  Slavkovice - kostel Božího Milosrdenství a sv. Faustyny.   

Rádi bychom pozvali všechny do Slavkovic:     1) Každou třetí sobotu v měsíci - 16 - začátek programu - modlitby a sv. zpověď, v 17 hod - mše svatá  2) Každou sobotu a neděli po celý rok od 15 - 17 hod. v kostele ve Slavkovicích je možnost zpovědi nebo duchovního rozhovoru s knězem. Kontaktní čísla: Farnost Jámy: 566 502 856;  Slavkovice:  Infolinka /bohoslužby, poutě.../: 566 502 853 info@slavkovice.cz; Prosby - Kniha milosrdenství: 566 502 852 kniha@slavkovice.cz;  Nahlašování skupin: 566 502 854 pout@slavkovice.cz. Na stránkách http://www.slavkovice.cz/ najdete další informace. Děkujeme a přejeme Vám hodně Božího požehnání  - za otce pallotiny:  P. Wojciech Zubkowicz SAC

 

         Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ na rok  2009 a 2010

      2009    14. prosinec     Olešnice

       2010  

13. leden         Vel.Meziříčí                                            

12. únor              Rad.Svratka 

                  12. březen                                                                     

13. duben            Křtiny

                  12. květen        Heřmanov u Vel.Bíteše  P. Ing. Mgr. Karel Chylík

                  14. červen        Rožná                                   

                  13. červenec    Lysice                                                 

13. srpen           Oslavice  

                  13. září             Jámy                                                  

13. říjen             Březí

                  12. listopad                                                                 

13. prosinec       Olešnice                               

 Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde - ............

 

            Srdečné pozvání na 119. pouť  NJ

- v pátek  13. listopadu 2009 v 17 hodin do baziliky P.Marie a sv. Mikuláše do Žďáru n/Sáz -

                hlavní celebrant a kazatel  P. Jiří Veselý SDB, farář v Moravských Budějovicích.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

     Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20.10. 2009. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

  Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná -   jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970,   e.mail-kinc@biskupstvi.cz   

 Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: http://www.novyjeruzalem.cz/ a www. rovecne.farnost.cz.

 

 

Komentáře:


(ochrana proti spamu)
všechny položky jsou povinné, HTML tagy budou odstraněny

?

- (16)

 

- (8)

 

- (79)

 

celkem hlasovalo 106 lidí

předchozí ankety

Dnes je 25. prosince 2024

svátek má Boží hod / 1.svátek vánoční

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)