Pochválen buď Ježíš Kristus!

Milí přátelé!

V květnu 2011 jsme od Pána Boha přijali mnoho darů, které jsme si mohli s radostí Mariiných dětí užívat (zvláště na naší krásné Vysočině).  Pro vděčnou vzpomínku jich několik připomínám:

Dík za dar kněžství, dílo a 50tiny P. Pavla Habrovce

Slavnost Božího Milosrdenství v Slavkovicích

Poutní výlet rodin s dětmi po stopách sv. Klementa a bl. Restituty

Rekordní Nový Jeruzalém v Novém Veselí

Ministrantský den v Olomouci

Pouť k sv. Hedvice do Třebnice

Kongres o Božím Milosrdenství a následné zasvěcení v Novém Městě a Slavkovicích

Pouť seniorů Žďárska a Bystřicka v kapli sv. Sedmipočetníků ve Víru

První sv. smíření a první svaté přijímání ve Strážku

Bohu díky a díky všem, kteří přiložili ruce k dílu na spáse duší.

Pro povzbuzení na měsíc červen, zasvěcený Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu předávám větu, která mě nejvíc oslovila v rámci domácího Vezmi a čti (z rad Tobita synovi Tobiášovi):

Neměj, dítě, strach, že jsme zchudli. Máš velké bohatství, bojíš-li se Boha, vyvaruješ-li se jakéhokoli hříchu a činíš-li vše, co se líbí Pánu, tvému Bohu. (Tobiáš 4, 21).

a myšlenky uvedené ve zpravodaji NJ č. 6.

Všem Vám na přímluvu P. Marie, sv. Zdislavy a sv. Jany z Arku vyprošuji Boží požehnání - Váš jáhen Ladislav

 

P.S.

Srdečně Vás s P. Pavlem Lazárkem zveme na poutní mši svatou ke cti sv. Zdislavy -  pro rodiny a za rodiny do kaple sv. Sedmipočetníků a sv. Zdislavy do Víru - středa 1. 6. 2011 v 17 hodin, v 18 hod. - táboráček s opékáním špekáčků

a s Mons. Janem Peňázem na pouť po stopách bl. Jana Pavla II.

Nový Jeruzalém č. 6/2011

    Zpravodaj  pro 138. prosebnou mariánskou pouť,

           která se bude konat (dá-li Bůh) v Jimramově - v pondělí 13. června 2011 v 18 hodin.

 

         Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Novém Veselí.

  V pátek 13. května přijelo a přišlo na pouť NJ do Nového Veselí čtyřmi autobusy, auty a pěšky přes 500 poutníků. Svátost smíření udělovalo 6 zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

                 Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání   

2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních    

3) o vzrůst víry v našem kraji                           

4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách      

5) o život těla a duše pro všechny počaté děti     

6) na smír za hříchy celého světa                          

 

Z kázání P. Mariana Kuffy na pouti NJ v Novém Veselí:

Promluva byla delší než připravený magnetofonový pásek, (prý to natáčel ještě někdo jiný než jáhen a protože je o celou promluvu velký zájem, ať se ten kdo vlastní celý záznam přihlásí u jáhna LK, aby se mohla promluva rozmnožit), proto zde uvedu několik hlavních myšlenek z části kázání - je to neodborný překlad ze slovenštiny.

     Jsem farářem v Žakovcích - kde to je? Mezi Popradem a Kežmarkem. Když jedete autobusem, vidíte Tatry, jsou nyní zasněžené. Všichni kdo tam jedou - dívají se nalevo, na Tatry.. a my jsme napravo. Mám specielní pastoraci, spišský biskup mi dal nejmenší a nejstarší farnost na Spiši. Starám se o vězně, bezdomovce, matky s dětmi, tělesně postižené, problémová děvčata (když řeknu problémová, ona se na mě zlobí, jak nám to faráři říkáš), pardon - bezproblémová děvčata: narkomanky, alkoholičky, z polepšovny.  Je nás na faře asi 250. Někdo zemře, někdo se narodí, v sobotu byla svatba, někdo odjede na služební cestu (do basy), někdo se z ní vrátí. Když jsem byl mladý, nechtěl jsem být knězem.  Chtěl jsem se oženit. Zajímaly mě pušky, karate, horolezectví. Prosil jsem Ježíše - dej mi ženu, postavím jí dům a první dítě chci mít dceru. Když žena bude chtít, budeme mít dětí 5, 10 nebo 15, ale první chci mít dceru. Naučím ji jezdit na koni, střílet z pušky.

   Přišel úraz, jako horolezec jsem spadl v horách.  Letěl jsem 20 metrů. Přesto, že mým dvěma kamarádům hrozilo nebezpečí smrti, neodřezali mě a jsem zde. Potom mě zachránili horolezci z Prahy - 6 hodin mě sundávali a potom do nemocnice v Popradu. Celý můj život se otočil.    Měl jsem svoje plány. Chtěl jsem bydlet v lese - a tak jsem se zeptal spolužaček, zda by bydlely v lese - zbláznil jsi se?  Tak jsem plán upravil - budeme bydlet na kraji lesa.  Stále to byl můj plán.  Až jsem spadl, tak jsem se začal ptát - Ježíši - na co jsme tu, kam jdeme? A tak jsem se přihlásil do semináře. Ani moje matka to nevěděla, až přišel dopis. Dal jsem jí ho přečíst, začala plakat a ptala se: Jak to?  - Já nevím.  Potom při cestě v autobuse jsem potkal spolužačku, která všechno ví, všude byla dvakrát a potřetí se tam chystá a ona přes celý autobus volá: Čau Maroš, slyšela jsem, že se jdeš učit na faráře! Jak já se styděl, všichni se na mě dívali, hned si dali odstup. A ona se ptá dál - Jak to? Nevím.  .....Být dobrým knězem je jako být dobrým otcem a přitom to můžeš odfláknout.  Obojí.  Ale to by byla nuda, kdybych z nové fary se spokojeně díval na svět. Od té doby co jsem knězem, nenudil jsem se ani jeden den.

    Pověz mi - na co jsi tu?  Kam kráčíš?  Ty to nevíš?  A tak jsem zmizel do semináře.  Po roce se mě zeptali na co zde jsem.  Abych maturoval z jediného předmětu, z lásky. Z nadpřirozené lásky. - Jedeš v noci, je tam člověk, který potřebuje pomoci a ty se hádáš se svým svědomím, nakonec mu pomůžeš,  i když nevíš jak to dopadne.  Na takovou lásku je Bůh zvědavý. Jaká je nadpřirozená láska?  Taková, z které nic nemám a ještě o něco přijdu.  Toto dává smysl lidskému životu. Z této lásky máme maturovat.  Známky jsou jen dvě - 1 nebo 5.  K tomu je třeba přijímat nadpřirozený pokrm. Jak dlouho bez něj vydržíš dávat nadpřirozenou lásku?  Bez modlitby, mše svaté, svátostí?    

     Podívej se na hořící svíci.  Kdy může zhasnout? Ze dvou příčin - buď ji vítr sfoukne nebo dojde olej. Tato svíce znázorňuje víru, paškál  zmrtvýchvstalého Krista. Od žárovky cigaretu nezapálíš, od svíce ano. Proto je svíce na oltáři - znázorňuje živou víru. Živá víra se projevuje ve skutcích lásky, nadpřirozené lásky. Nedaří se ti předávat víru? Protože ji nemáš živou. Když máš živou víru, pak můžeš zapálit.  A tato víra může zhasnout ze dvou příčin - vnější, vítr - hřích: tvoje žádostivost, pýcha.  A vnitřní příčina - nedoléváš olej - a to je modlitba, sv. přijímání, mše svatá. 

    Proč nemáš živou víru?  Proč tvoje děti nechodí do kostela?  Vyhasl mi tento pramen živé víry. Pokud to v pokoře vyznám, nejsem ztracený; pokud nevyznám - je to se mnou horší.

   Co s tím?  Sv. Anselm říká - víra je odpověď na Boží zjevení.  Bůh mi něco zjeví a já odpovím - ano nebo ne.  O tom je náš život.  Ve své třinácté komnatě, kam nikoho nepustíš - tam Bohu odpovídáš ano nebo ne. Konáš skutky nadpřirozené lásky, z které ty nic nemáš, ale druzí ano. Vždy, když se podíváš na oltář, tak se ptej - hoří moje víra? Nezhasl ji hřích? A pokud ano, co s tím uděláš?

    Jsou dvě matky, mají neposlušné syny.  Obě jim vaří, perou, uklízí, žehlí - obě se o ně starají stejně - ale jedna nadává, druhá se modlí. Jedna se posvěcuje, druhá se znesvěcuje. Nezáleží zda děláš mnoho nebo málo, ale zda děláš to co od tebe chce Bůh. Máme žít v milosti posvěcující, abychom mohli přijímat sv. přijímání.  Pán Ježíš říká: „Kdo jí mé tělo, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den." Řekl to i negativně: „Kdo nejí a nepije - ten nemá věčný život...." Neříká, že bude mít, ale že má...má! Pokud budeš mít v sobě tento plamínek, pak půjdeš nahoru, pokud ne, pak i kdybys stavěl katedrály - nemáš nic.

  Sv. Jakub říká: „Ukaž mi svou víru bez skutků a já ti ze svých skutků ukážu víru.  Víra bez skutků je víra mrtvá."  Podívejte na Ďábla - v čem všem nás převyšuje - počítá, myslí, odhaduje, dokonce věří, ale co nemá, je živá víra. Nemá víru, plamínek, skutky lásky. Nemá pokoru a ta je matka všech ctností.  Jak je to s tebou?  Posvěcuješ se - nebo se ničíš? Máš v sobě věčný život, jsi v milosti posvěcující? Konáš skutky lásky?  Pokud ano, pak zapaluješ, jsi dobrý misionář, nemusíš nic říkat.  Co nadlehčuje naše břemena, co jim dává smysl?  Láska. Vzpomeňte, co všechno jsou schopni vykonat, jak velké skutky lidé, kteří jsou zamilovaní.

    Když jsem šel do semináře, strávil jsem celou noc v kapli u sester.  Do zdi jsem zatloukl pomyslný hřebík a tam nejprve pověsil kimono - 13 roků jsem chodil na karate, potom pušku - skončil jsem s myslivostí, na další hřebík jsem pověsil horolezecké lano,  je konec, vše bude jinak - pro tebe Ježíši.  Ale přišel poslední hřebík, kam jsem měl pověsit děvče - to nedokážu.  Ježíši ty víš, že bez Tvé pomoci ty nedokážu. Nejhorší to bude zde na zemi, potom to půjde.     A potom přijde televize - vy máte Novu, my Markýzu - a ptají se nechybí Vám žena?  Co říct - nechybí - budu lhát, když řeknu chybí - mohou to zneužít - a tak prosím: Bože, Duchu Svatý, pomoz!  Chybí. Opravdu pane faráři a jak to řešíte? Jednoduše, vezmu koně a jedu k ní. Do Levoče, na Mariánskou horu. A tam Panně Marii řeknu, že ji mám rád a že ji potřebuji.

   Když se vstupuješ do manželství, tak musíš opustit otce, matku.  Přestřihnout pupeční šňůru - a to bolí. Proto nevěsty pláčou.  Jdeš o stupeň výš, abys se stal partnerem, rodičem. Nezavrhneš rodiče, ale to nové má přednost.  To se děje v kněžství - ne že nenávidím ženy, ale z lásky k Bohu se jich vzdávám a to bolí. Redaktorka se ptá dál:  Prý byste chtěl mít dceru?  Ano chtěl, ukažte na co chcete - vše bych dal za dceru...... A ty dceru, syna máš - děkuješ za ně? Udělej to dneska při mši svaté. Nestal jsem se knězem z nenávisti k ženě.

   Podívej na Lucifera - čím začalo peklo - větou Nebudu sloužit!  Proč jsem spadl z Gerlachu? Protože jsem byl sebevědomý frajer. Co vše jsem při pádu zažil.  Když mám horečku, tak se mi o tom zdá.     Pyšní lidé rozkazují, lidem, Bohu,  mají svůj plán, všichni lidé okolo mi musí pomáhat.  Pokorní si ptají - jaké je místo v Tvém pláně Bože? Je v mém životě otazník nebo jen samé vykřičníky? Pokorní se ptají, pyšní diktují. Čisté srdce je plné Boha, plné lásky.  Člověk, který se ptá se dá vést Duchem Svatým a ten spěchá do pokorného srdce.  Odkud to má?  Je pokorný, je člověk Ducha Svatého. 

       Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 11 917 Kč, které jsme darovali na pomoc pro charitativní potřeby institutu Ježíše Krista Velekněze.  Pán Bůh zaplať všem dárcům.  Poděkování patří také otci Miroslavovi a všem, kteří jakýmkoli způsobem celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Poděkování.   Chtěl bych poděkovat - Pán Bůh zaplať - všem dobrodincům, kteří svým darem umožnili prožít krásný poutní výlet rodin s dětmi.  Co vše jsme prožili ve dnech 6. - 8. května?  V kostele P. Marie v Zábrdovicích jsme po mši svaté a kázání P. Jiřího Rouse poděkovali za dar křtu Blahoslavené Restituty. Okusili příjemné ubytování  v hotelu u Weissů (i jejich vynikající kuchyň), v penzionu u paní Kalíkové a na faře v Prosiměřicích. Ve Vídni se nás dopoledne ujal P. Tomáš Vyhnálek - měl mši svatou a kázání v kostele P. Marie na nábřeží u hrobu sv. Klementa Hofbauera, ukázal nám krásné vídeňské kostely (např. sv. Michaela, sv. Kůrů andělských, sv. Františka, sv. Petra, katedrálu sv. Štěpána, císařský palác, Španělskou jezdeckou školu, radnici, sochu Marie Terezie, národní divadlo.  Odpoledne jsem pod vedením Marty Halvové navštívili nemocnici Hartmanek, kde se nás ujala matka představená, měla přednášku o bl. Restitutě Kafkové, zavedla do její kaple a jejího muzea. Potom nás přijal pan Bek - v kostele sv. Brigity, kde byla bl. Restituta u 1. sv. přijímání a u biřmování, povykládal o historii farnosti.  Nakonec následovala cesta na hlavní vídeňský hřbitov a trochu dobrodružné hledání hrobu bl. Restituty - podařilo se.  V neděli ráno májová pobožnost v Lechovicích, mše svatá s promluvou P. Marka Váchy.  Následovala prohlídka národní technické památky Vodní mlýn ve Slupi a prohlídka vojenského bunkru v plné zbroji ve Slupi.  Potom cesta do Znojma - prohlídka legendárního podzemí, prohlídka kostela sv. Mikuláše pod vedením Mons. Jindřicha Bartoše.  Na závěr se nás ujal P. Jiří Šindelář a ukázal nám kostel v kterém byl sv. Klement pokřtěn a potom v kostele sv. Klementa, který je postaven na místě jeho rodného domku nám poutavě povyprávěl o světcově životě, vedl pobožnost a na závěr všem požehnal ostatky sv. Klementa.  Po dobrém obědě u paní Weissové jsme šťastně dojeli domů - Bohu a Vám díky.

Poděkování: "My, všichni ve sdružení Na počátku, jsme s radostí přijali milou zprávu o tom, že jste se Vy, poutníci NJ, rozhodli během 136. prosebné mariánské pouti vybrat - a také mezi sebou vybrali - příspěvek na pomoc těhotným matkám v krizi a jejich nenarozeným dětem. Vaše společná peněžní sbírka je čin nezištný a láskyplný. O kolik by svět vypadal jinak, kdyby se taková otevřenost srdcí projevovala každý den a u každého člověka, tak jako u Vás! Velice si pomoci Vás všech vážíme a máme radost, že i díky ní můžeme dál pomáhat maminkám, které to opravdu potřebují. A zejména dětem, které na svou pozemskou pouť teprve čekají, a jejichž život by mohl být ohrožen ještě dříve, než se na ní vydají. S úctou a přáním mnoha dní plných dobra i za všechny děti a jejich maminky zdraví a děkují všichni z Na počátku. "

 

Rozhovor s P. Ing. Mgr.Jiřím Pospíšilem při příležitosti pouti NJ 13. června 2011 v Jimramově.

Otče, odkud pocházíte, co jste vystudoval, kde jste působil a jaká je Vaše práce v současné kněžské službě?      

Pocházím ze Šternberka, vystudoval jsem potravinářskou chemii a biotechnologie na Chemické fakultě Vysokého učení technického v Brně a v současnosti sloužím jako kaplan v Rajnochovicích, kde se  kromě tradiční pastorace věnuji mladým lidem olomoucké arcidiecéze, neboť na rajnochovické faře sídlí Arcidiecézní centrum života mládeže.

Co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů?   

Žít tak, abych se za sebe nemusel stydět a aby můj život byl radostí nejen pro mě, ale i pro všechny v mé blízkosti.

Žijete ve víře už od dětství, nebo jste Boha hledal a poznával až v dospělosti?  

Boha a Církev jsem začal poznávat až během prvních vysokoškolských studií, i když pro neodbytnost jedné z babiček jsem pokřtěný byl.

Co bylo tím nejdůležitější impulsem pro rozhodnutí stát se knězem?  

Poznání, že to nechci já, ale Pán.

Kdo byl nebo je pro Vás kněžským vzorem?

Sv. Antonín Paduánský.

Co považujete na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější?  

Službu Božího milosrdenství. A tím nemyslím pouze zpovědní službu a slavení mše sv., ale též službu slova, tedy pravdy.

Mezi Vaše oblíbené světce patří tedy sv. Antonín Paduánský (svátek má právě 13.6.). Proč právě tento světec? 

Protože věřím, že si ho Prozřetelnost vybrala, aby mě „vyhledal" a dovedl ke kráse svobody Božích dětí a nakonec i ke kněžské službě! Nyní je pro mě navíc vzorem ryze žitého kněžství po všech stránkách.

Co Vás nejvíce zaujalo během návštěvy papeže Benedikta XVI. v ČR? 

Nazval bych to laskavou moudrostí Svatého otce.

Zabýval jste se podrobněji Písmem svatým. Která kniha Bible, příp. který citát, je Vaše oblíbená, a proč? 

Knihou je Evangelium podle sv. Jana a místem tzv. janovské kérygma, tedy pasáž J 3,16-18. A proč? Protože hovoří o Boží lásce do krajnosti a o tom, že každý člověk k ní má přístup.

Mohl byste nám přiblížit úmysl sbírky, která je dnes určena pro mládež farností spravovaných o. Pavlem Vybíhalem, která letos pojedou na Světové dny mladých do Madridu?  

Celosvětové setkání mladých s papežem je základním pilířem celé pastorace mládeže, které se nyní zvláště věnuji. Chci pomoci těm, kteří se skutečně chtějí tohoto setkání zúčastnit a museli by zůstat doma z důvodu nedostatku financí. 

Kde Vás nejvíc „tlačí boty"? 

Vybojovat si v záplavě povinností více času na osobní modlitbu.

Na co se nejvíc těšíte?  

Na plnost věčného života!!! A co se týče kratšího časového horizontu, tak na prázdniny, které nicméně pro mě nejsou časem odpočinku, ale největšího pracovního nasazení. Budou však určitě krásné!

V semináři jste strávil šest let s o. Pavlem, který Vás nyní pozval do Jimramova. Můžete se s námi podělit o nějaký úsměvný zážitek ze semináře? 

Nebylo jich málo, ale to hlavní je, že celkově to byly, i přes těžká období daná zejména náročným studiem, velmi krásné roky.

 

Nerozbalený dárek.

Tento rok je v přípravě na oslavu 1150. let příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu zaměřen na svatý křest. Při křtu každý z nás obdržel velký dar. Sami si upřímně řekněme, jak tento Dar využíváme, stojíme o to, co nám naši rodiče nebo příbuzní zprostředkovali tím, že nás nechali pokřtít? Nezůstal tento dárek zabalený nebo rozbalený, ale po čase odložený a nepoužívaný? Vždyť je to přece dar od milující Nejsvětější Trojice a je nám darovaný proto, abychom mohli snáze projít pozemskou poutí k blažené věčnosti. Mnohý však z pokřtěných se neuváženě nechává svést našeptáváním Zlého, bezmyšlenkovitými svody těla i světa. Náš pan biskup za tímto účelem nám zaslal dva Pastýřské listy, ve nám tuto svátost přiblížil a jak nám jeho rady vešly do praxe víry? Modleme se o dar síly být důslednějšími Božími dětmi. Důvěřujme v Boží pomoc i lásku.                                                        Bratr Klement Maria.

                                                           

Pozvánky.   

     Pouť po stopách blahoslaveného Jana Pavla II. 

Mons. Jan Peňáz a jáhen Ladislav Kinc Vás zvou na putování, kterým chceme vyjádřit poděkování za život a dary, které nám Bůh dal v osobě bl. Jana Pavla. 6. - 8. 7. 2011.  Chceme se modlit se na místech spojených s jeho životem - Svatý Kopeček u Olomouce,  Wadowice, Kalwaria Zebřidowska, Krakow, (Osvětim nebo solné doly ve Věličce).  Předpokládaná cena (doprava, noclehy, večeře, snídaně, pojištění, vstupy, režie)  - 2 000 Kč; děti, studenti - 1000 Kč.  Dosud je obsazeno 22 míst z celkových 50 (takže nevíme jak to dopadne). Přihlášky co nejdříve u jáhna LK.

 

 Pěší pouť na Velehrad.

V pořadí již jedenáctá - bude letos v termínu 22. - 27.srpna 2011. 

 

8. pěší smírná pouť P.MUDr. Ladislava Kubíčka.

Sobota 10. 9. 2011. Účast přislíbil litoměřický biskup Mons. Jan Baxant.

                 

Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ rok  2011, 2012

2011  

12. srpen      Oslavice;             

13. září Radostín;   

13. říjen        Jámy;                        

14. listopad  Měřín;                  

13. prosinec   Olešnice

2012       

13. leden       Velké Meziříčí;      

13. únor      Rad. Svratka;                   

  březen

13. duben       Březí;                    

14. květen       Bohdalov;          

13. červen      Rožná  

13. červenec  Oslavice;               

13. srpen        Olešná                

13. září          Pavlov;  

12. října          Zvole                         

   listopad                                

13. prosinec  Olešnice

2013            

leden  Velké Meziříčí                  

květen   Nové Veselí

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde - ............

 

    Srdečné pozvání na 139. pouť NJ - ve středu 13. července 2011 v 18 hodin do Olešné.

     Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 6. 2011. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

  Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná -   jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970,   e.mail-kinc@biskupstvi.cz     Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: http://www.novyjeruzalem.cz/ a www. rovecne.farnost.cz