HODNĚ O KŘTINÁCH - Poděkování dobrodincům
13.08.2022 - poutní místo Křtiny
Co dělat zvláště teď: 1) HRDĚ A VDĚČNĚ VZPOMÍNAT 2) Vroucně se modlit 3) A také se těšit
- 1. Základní odkazy a v...
- 2. Netradiční průvodce...
- 3. Teplota v kostele
- 4. Slunce v křtinském ...
- 5. Křtinské schody
- 6. STÁLÁ POZVÁNKA
- 7. Kam na občerstvení
- 8. Dvoje ambity a 3 ce...
- 9. Kostnice - kaple sv...
- 10. Zvonohra
DĚKUJEME DOBRODINCŮM,
hlavním a dobře známým, ale jistě i všem ostatním bezejmenným
PÁN BŮH ZAPLAŤ.
BŮH VÁM ŠTĚDŘE ODMĚŇ SVÝM MILOSRDENSTVÍM.
LEV Z KLOBOUK A JEHO MANŽELKA RICHENZA - REJČKA
zakladatelé premonstrátského kláštera v Zábrdovicích a křtinského poutního kostela. Lev zemřel 10. března 1230, je pohřben v klášterním kostele v Zábrdovicích stejně jako jeho manželka.
JINDŘICH Z LIPÉ
pocházel ze starobylého rodu Ronovců, kteří měli v erbu dvě ostrve (ostrev - německy Rhon je kmen s osekanými větvemi). Datum jeho narození není známo. Poprvé je o něm zmínka v roce 1297.Počátkem prosince 1321 dal napsat: "My, Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království českého a hejtman moravský, všem, jak přítomným, tak budoucím chceme oznámiti, ... [že] kostelu křtinskému a klášteru mlýn ležící na velmi blízkém potoku pod kostelem, s horou a křovinami, totiž lesem, ležícím bezprostředně u toho mlýna ... navždy svobodně věnujeme."
Po rušném životě zemřel 26. 8. 1329 a je pohřben v klášteře na Starém Brně. Pravděpodobně to byla smrt nečekaná, v plné jeho síle a zdraví.
JAN BOHUŠ VÁCLAV MORKOVSKÝ ZE ZÁSTŘIZL
A ZUZANA KATEŘINA LIBORIE ROZ. PRAKŠICKÁ ZE ZÁSTŘIZL
Současný chrám Páně mohl být vystavěn díky štědrosti manželů ze Zástřizl (tvrz u Buchlova, kteří ve Křtinách postupně byli zázračně uzdraveni při modlitbách před milostnou sochou Panny Marie. Premonstráti nazývali paní Zuzanu „Nejštědřejší dárkyně“. Jan Bohuš Václav Morkovský ze Zástřizl zemřel 26. července 1687 a jeho manželka Zuzana Kateřina Liborie rozená Prakšická ze Zástřizl zemřela 8.dubna 1691 a jsou pohřbeni ve farním kostele sv. Jakuba v Boskovicích.
JAN BLAŽEJ SANTINI-AICHEL
významný český architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývanýmbarokní gotika. Zde je předpokládaný počítačový portrét, jeho podobizna se nezachovala.
Narodil se v Praze na den sv. Blažeje (3. února) 1677.
Do Křtin byl uveden po roce 1711, zde vše naplánoval, dožil se však jen dokončení rezidence a zahájení kaple svaté Anny L.P. 1718.
Zemřel 7. prosince 1723 v Praze. Jeho hrob se nezachoval.
Opat zábrdovický KRYŠTOF JIŘÍ MATUŠKA
se narodil 5. února 1703, za něho byl postaven současný poutní chrám Páně pod vedením brněnských stavitelů Fr. Ben. Klíčníka a Fr. Ant. Ritze. Zhruba dokončenou stavbu požehnal opat 1.5. 1750 (dnes: předběžné užívání). Po dalších 20 letech doplňování fresek, obrazů a soch (J.J.Etgens, Schweiglové a další mistři) a vnějších úpravách - především schodiště - posvětil kostel olomoucký světící biskup Chorinský 21.4.1771 (dnes: kolaudace).
Zemřel 3. listopadu 1777 ve Křtinách a je pochován pod dlažbou za hlavním oltářem.
FRANTIŠEK XAVER DIETRICHSTEIN Z BOSKOVIC
se narodil 9.7.1774 ve Vídni a zemřel 17. července 1850 v Insbruku.
Křtinské panství koupil v roce 1830. Byl velkým dobrodincem našeho kostela hlavně po velkém požáru Křtin, který vypukl 26. května 1844, kdy shořely střechy kaple sv. Anny, ambitů i kostela. Oheň v silném větru zachvátil také věž. Na ní se žárem roztavily vzácné zvony. Obyvatelům Křtin i právě přítomným poutníkům se podařilo stržením střechy nad sakristií zachránit alespoň budovu kněžské rezidence. Kníže Dietrichstein zahájil neprodleně opravy. Nechal zhotovit nové krovy a střešní krytinu, do té doby šindelovou, nahradil břidlicí. Pro velký rozsah oprav se práce protáhly až do následujícího roku 1845.
JAN II. Z LICHTENŠTEJNA
se narodil 5. října 1840 na zámku Lednice, zemřel 11. února 1929 na zámku Valtice a je pohřben na Vranově. Byl lichtenštejnským knížetem v letech 1858 - 1929. Jeho vláda trvala 70 let a 3 měsíce a byla druhá nejdelší v evropské historii po Ludvíkovi XIV.
V roce 1861 a pak znovu v roce 1921 podpořil ústavu, která dala běžným Lichtenštejňanům rozsáhlá politická práva, ta druhá udělala z knížectví konstituční monarchii. Po první světové válce navázal úzké vztahy se Švýcarskem. V roce 1924 přijalo Lichtenštejnsko švýcarský frank jako svou oficiální měnu. Ačkoli velmi podporoval vědu a umění, byl velmi nespolečenský a neúčastnil se žádných společenských akcí. Nikdy se neoženil a neměl děti.
Křtinské panství koupil v roce 1894. Ve stejném roce bylo pořízeno litinové zábradlí před hlavním oltářem, vyrobené v hutích v Blansku. Prostor před oltářem vydláždili novými dlaždicemi, pocházejícími z knížecí keramické továrny v Poštorné.
V roce 1897 jeho péčí zhotovili novou měděnou krytinu na kostele i na věži, instalovali hromosvod a v následujícím roce opravili fasádu. V roce 1898 se kníže Lichtenstein zavázal, že on i jeho nástupci budou kostel i další budovy k obročí patřící opravovat a udržovat na svůj náklad. V roce 1905 byl nově vydlážděn celý kostel dlaždicemi s dekorem z Poštorné.
Po vzniku samostatného státu byl křtinský zámek i s panstvím v roce 1923 zestátněn. Stát však prostředky na údržbu a provoz poutního kostela nedal. Až po složitých jednáních se kníže Jan II. znovu ujímá financování údržby a oprav kostela.
SMILUJ SE NAD NIMI I NAD NÁMI, MILOSRDNÝ BOŽE,
A ODPLAŤ VŠEM NAŠIM DOBRODINCŮM ŽIVOTEM VĚČNÝM. AMEN.