HODNĚ O KŘTINÁCH - Obraz 14 svatých pomocníků

Oltář s obrazem

Čtrnácti svatých pomocníků

 od Josefa Sterna

a se sochami sv. Šebestiána a sv. Rocha od Ondřeje Schweigla

  Čtrnáct svatých pomocníků je název různorodé skupiny světců, jejichž vzývání bylo doporučováno podobně jako vzývání patronů. Předpokládá se, že jejich kult vznikl v Německu, kde je také světoznámé poutní místo Vierzehnheiligen. K legendám o těchto světcích bylo dodáváno, že si před svou mučednickou smrtí vyprošovali, aby směli pomoci každému, kdo se na ně obrátí. Společný svátek mají 24.3.

 Zde najdete krátké životopisy svatých, jejich umístění na obraze a poznávací znamení a hlavně kdy a v čem se na ně naši věřící předkové v modlitbách s důvěrou obraceli.

SV. ACHÁC (1), SV. CYRIAK (11), SV. DIVIŠ (4),

 ........... SV. BLAŽEJ (3),     SV. JIŘÍ (8),

SV. ERASMUS(5),

SV. PANTALEON (13),

SV. VÍT (14) ......................,

sv. KATEŘINA (9), MARKÉTA (12), BARBORA (2), PANNA MARIA

SV. KRYŠTOF (10) S JEŽÍŠKEM

 ....... laň a SV. JILJÍ (7),

 SV. EUSTACH (6) ..........................a jelen s křížem mezi parohy

1. Svatý Achác - důstojník a mučedník, žil v 1. století v dnešním Turecku, svátek má 22.7.  Je zobrazován s křížem, s trnovou větví, někdy s trnovou korunou na hlavě. Je patronem proti strachu ze smrti, u těžkých chorob a při zoufalství v bezvýchodných situacích.

2. Svatá Barbora -  panna a mučednice, žila ke konci 3. století v Nikomedii (v dnešním Turecku), svátek má 4. 12. Je zobrazována s kalichem a hostií, s věží s třemi okny Je patronkou horníků, architektů, stavebních dělníků, slévačů (zvonů),  dělostřelectva v některých zemích i hasičů.

 3. Svatý Blažej - biskup a mučedník, žil ve 3. století v Malé Asii, byl sťat roku 316, svátek 3.2.   Je zobrazován s hořícími zkříženými svícemi. Je pomocníkem proti krčním bolestem, proti kašli, proti nemocem.

Když Blažej odmítl obětovat bohům, rozdrásali jeho tělo železnými hřebeny a pak vedli na popravu. Provázelo ho prý pět zbožných žen, které byly spolu s ním později sťaty jako křesťanky. Cestou na popravu přistoupila k Blažejovi vdova s polomrtvým chlapcem, kterému uvízla v krku rybí kost. Světec na něj vložil ruce, pomodlil se a dítě se hned probralo a uzdravilo se. Proto se v den svatého Blažeje uděluje požehnání dvěma zkříženými svícemi slovy: "Na přímluvu svatého Blažeje, biskupa a mučedníka, uchovej tě Bůh ode vší choroby hrdla a od kteréhokoli jiného zla".

 4. Svatý Diviš (Dionýsius) -  biskup a  mučedník, žil v 2. - 3. století v Paříži, patří k národním světcům Francie, svátek má 9. 10. Je zobrazován jako biskup s hlavou v rukou. Je patronem proti bolestem hlavy, dříve býval patronem francouzských králů. Křestní jméno Denisa je odvozeno od něho, je to tedy Diviška.

5. Svatý Erasmus -  biskup v Antiochii v Sýrii, kde byl ve 3. století mučen stahováním kůže z břicha, nezradil, byl zachráněn a zemřel v Itálii r. 303, svátek má 2. června. Je zobrazován s rumpálem. Je patronem  provazníků, soustružníků, tkalců a domácích zvířat, je vzýván při bolestech břicha a bolestech porodních. Námořníci na něho vzpomínají „Erasmovým ohněm."

6. Svatý Eustach - důstojník, umučen v Římě 20. září  r. 120, ten den má svátek. Obrátil se v době míru, kdy byl na lovu a uviděl jelena, který měl mezi parohy kříž, pak i s manželkou a 2 syny přijal křest. Po čase znovu bojoval, vyhrál, byl oslavován, ale když se zjistilo, že je křesťan, byl umučen. Je zobrazován s jelenem nebo se šelmami, někdy je zaměňován se sv. Hubertem. Je patronem lovu, střelby, cechu loveckého a myslivců.

 7. Svatý Jiljí - opat, žil v 7. století ve Francii, kde v ústraní založil klášter St. Gilles, svátek má 1.9.

Podle legendy jej každého dne navštěvovala laň, která ho živila svým mlékem. Proto je sv. Jiljí patronem kojení a kojících žen. Krásná laň však neunikla pozornosti královských lovců. Pronásledovali ji, ale vždy když ji měli na dostřel, laň zázračně unikla. Dozvěděl se to samotný král a rozhodl se, že laň skolí. Pronásledoval ji až k jeskyni, kde žil poustevník Jiljí. Těsně před vchodem na laň vystřelil, ale šíp prolétl do jeskyně. Lovci z královy družiny šli do jeskyně a uvnitř nalezli postřeleného Jiljího. Byl zraněný a zmrzačený. Proto je sv. Jiljí také patronem tělesně postižených.  Je také patronem mlékařů.  Je zobrazován s laní a šípem.

 8.  Svatý Jiří - voják a mučedník, žil ve 3. století v dnešním Turecku, umučen  roku 303, svátek má 24.4.   (v jiných kalendářích 23.4. nebo 3.11.) Zobrazuje se jako mladý hezký rytíř v plné zbroji na bujném oři, jak kopím potírá lítou saň,před ním se svíjející. Toto vypodobnění je symbolické. Saň značí buď zlého ducha, odvěkého nepřítele lidstva, nebo pohanství. Je patronem vojáků (kavalérie), rytířů, agronomů, rolníků, Anglie, Libanonu, Litvy, Malty, Moskvy, Německa, Kanady, Palestiny, Řecka.

 9. Svatá Kateřina  - panna a mučednice, žila ve 4. století v Alexandrii, svátek má 25.11. Je zobrazována s kolem s bodci nebo s mečem nebo jako žena diskutující s pohanskými filozofy. Je patronkou  studentů a učitelů, poněvadž vynikala především v rétorice, a filozofů, řečníků a všech povolání, která mají co dělat s kolem nebo nožem: kolářů, hrnčířů, mlynářů apod.

10. Svatý Kryštof - mučedník, žil v Malé Asii ve 3. století, svátek má 24.7. Je to jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších světců. Byl mohutné postavy, jako obr. Rozhodl se sloužit tomu nejmocnějšímu panovníkovi. Světští vládcové jej však zklamali a on nabídl své služby i ďáblu, který se mu zjevil v podobě rytíře na černém oři. Když však se dal ďábelský pán na útěk, jakmile uviděl bílý kříž, Kryštof se rozhodl, že bude hledat Krista. V křesťanské víře ho vzdělával poustevník, a dal mu za úkol žít poblíž dravé řeky a přenášet lidi na druhou stranu. Jedné bouřlivé noci ho oslovil malý chlapec a usadil se na jeho ramenou. Během brodu přes řeku dítě stále více těžklo, takže obr sotva šel. Na druhém břehu ho Kryštof zmožen postavil na zem a uslyšel dětský hlas: "Nediv se, nesl jsi více než celý svět, nesl jsi toho, kdo svět stvořil! Jsem Kristus, král, jehož hledáš." Mohutnému obru dal potom jméno Christoforus, to znamená nosič Krista.

Je zobrazován jako obr nesoucí na ramenou malé dítě, Ježíška, s rukou opírající se o mohutnou hůl. Je patronem  řidičů, policistů a všech cestujících. 

 Když je na jednom obraze 14 postav, má každá nárok na 7 procent plochy (14 x 7 = 98). V barokní době často sv. Kryštof vévodí celému obrazu  (ve Křtinách zabírá víc jak jeho pětinu), protože tehdejší lidová zbožnost se snažila, aby člověk zahlédl nejprve sv. Kryštofa a hned se k němu pomodlil. Prosba, abychom byli jako on nositeli Krista a aby nás jako tehdy  převedl přes nebezpečná místa, měla být první modlitbou dne. Je také možné, že si to přál ten, kdo obraz zadával, zábrdovický opat Kryštof Matuška, a chtěl takto oslavit svého patrona.

11.  Svatý Cyriak - jáhen a mučedník, žil v Římě ve 4, století. Svátek má 8.8. Ve Falci v Německu je uctíván jako patron vinařů neboť má chránit především před mrazem a špatným počasí. V neděli nejbližší 8. srpnu jsou mu zde obětovány první hrozny. Je zobrazován jako mladý jáhen s knihou exorcismu, většinou mívá v ruce palmu na znamení vítězství při mučení.

Je patronem  proti pokušení a zlý duchům, při posedlosti a útrapách v hodině smrti.

12. Svatá Markéta - panna a mučednice, žila ve 3. století v syrské Antiochii, popravena byla r. 305, svátek má 13.7. Je zobrazována jako dívka s křížem v ruce nebo s drakem u nohou. Legenda totiž vypráví, že v době těžké krize po jejím prvním mučení se jí ukázal ve vězení ďábel v podobě nestvůry a chtěl jí nahnat strach. Markéta ho však zahnala znamením kříže. Je patronkou žen při porodu, neboť těsně před svou smrtí slíbila těhotným ženám, že zajistí, aby jejich děti přišly na svět v pořádku, pokud se k ní budou modlit. Dále je patronkou rolníků a pastýřů, je uctívána jako patronka polních i jiných plodin. Na svatou Markétu začínaly žně, proto se říká, že hodila srp do žita.

13. Svatý Pantaleon  - lékař (medik) a mučedník, žil ve 3. století v dnešním Turecku, svátek má 27.7. Je zobrazován s krabičkou s léky nebo s rukama přibitýma k hlavě nebo k olivě.

Je patronem lékařů a porodních asistentek.

14. Svatý Vít  - mládenec a mučedník, narodil se kolem roku 297 na Sicílii a byl umučen roku 304 v Římě, svátek má 15.6.

Skutečnost, že Vít zemřel již jako dítě způsobila, že jeho kult sílil mnohem silněji než u jiných mučedníků a proto patří mezi nejuctívanější svaté, asi 150 míst tvrdí, že mají Vítovy ostatky. Jméno svatého Víta znají jak věřící, tak i drtivá většina nevěřících Čechů a Moravanů především díky katedrále na Pražském hradě, která je mu zasvěcena a byla postavena k uchování relikvie Vítovy paže.

Je zobrazován jako chlapec ve vznešeném šatě, mívá u sebe knihu, kohouta jako symbol bdělosti.

Je patronem  mládeže. Je vzýván k ochraně cudnosti, domácích zvířat, psů a drůbeže, proti padoucnici, epilepsii, posedlosti, hysterii a křečím, proti ušním a očním chorobám, proti pomočování do postele, proti nemoci zvané tanec sv. Víta (chorea); proti napadení zvířaty, proti kousnutí psem, proti uštknutí hadem; proti blesku, nečasu a nebezpečí ohně; proti neplodnosti; pro dobrou setbu a dobrou sklizeň. Rozhodně zajímavou je skutečnost, že sv. Víta lze vzývat k ochraně proti zaspání.

Použité prameny: internetové stránky Františkánského kláštera 14 svatých pomocníků v Kadani v Čechách, stránky městyse Pozořice

 Sochy na bocích oltáře

 Sv. Šebestián zemřel v 2. polovině 3. století v Římě jako mučedník, svátek má 20. ledna. Jeho sochy a obrazy vidíme velmi často. Je zobrazen ke konci prvního mučení: mladý atletický muž jen s rouškou kolem beder s tělem probodaným šípy. Proto je patronem atletů a potažmo všech sportovců. Italští fotbalisté však uctívají jako svého patrona sv. Mauronta z Marseille, který má svátek 20. 10.

 Sv. Roch se narodil kolem roku 1295 ve Francii v zámožné rodině. Po smrti svých rodičů rozdal všechen majetek a odešel na pouť do Říma. Cestou pomáhal lidem nakaženým morem a podle legend některé i zázračně uzdravil. Nakonec se morem nakazil sám. Proto se uchýlil do ústraní za město (Piacenza), aby zde v ústraní zemřel. Legenda nám vypráví o jakémsi psovi, který svatému Rochovi nosil jídlo. Světec se zázračně uzdravil a vrátil se do svého rodného města. Tam ho ovšem nikdo nepoznal. Svatý Roch byl uvržen do žaláře jako vyzvědač. V žaláři nakonec 16.srpna 1327 umírá. Svatý Roch je spolu se svatým Šebestiánem a svatou Rozálií uctíván především jako ochránce proti moru. Je zobrazován jako poutník, na stehně mívá praskající morové vředy. Doprovází ho pes, který nese v tlamě chléb. Svátek má 16.8.

Všichni svatí a světice Boží, zvláště vy svatí pomocníci, orodujte za nás a  zvláště za ty, kdo vaši přímluvu nejvíce potřebují.