Žarošice 1. sobota v únoru 2014

O prázdninách děti jezdívají na výlety. Dnes jsou také prázdniny, pololetní  prázdniny, nejsme školáci, ale jsme na výletě. Život je totiž výlet na zem a každý z nás je poutníkem k věčnosti. V cíli nás čeká Otec, jenž je na nebesích.

Zde v Žarošicích nás každou první sobotu čeká  také Panna Maria, čeká i na dalších poutních místech. Jak jsme slyšeli v evangeliu, i ona je poutnice, přesně podle předpisů zákona připutovala do jeruzalémského chrámu.

A Panna Maria nás poutníky čeká i na nebi, protože tam byla vzatá s tělem i duším, jak věříme a vyznáváme.

Takže se to motá všechno kolem nebe. Tam je cíl, tam máme dojít, i když jsme na výlety jezdili rádi, i když na ně dodnes vzpomínáme. Vždycky jsme se těšili domů. Proto se můžeme těšit na dosažení cíle, my poutníci k věčnosti.

Věřící je přesvědčen, že nebe stojí za to, že stojí zato se tam dostat. Dělá pro to všechno. A přejeme je také všem, prostě každému. A zde je ten háček. My tam můžeme být s každým. Kdybychom někomu zde na zemi řekli: Tebe nechci ani vidět, tak to může trvat nanejvýš do smrti.  Ale kdybychom řekli tebe nechci ani vidět ani po smrti, ani po své smrti, tak bychom se odsoudili k vyhnání z nebe. Protože on se tam může dostat, i když zatím tady je mně protivný jako noc. Proto buďme připraveni, že tam můžeme narazit na každého.

Omlouvám se všem přítomným i nepřítomným vychovatelů a pedagogům, ale i děcko musí počítat s tím,že tam přece může potkat tu pančelku, která nás pořááááád zkouší a dává nám tak těžžžžžžké písemky a pořád by jen chtěla, abychom se uuuuučili. Dospělý tam může potkat toho nepříjemného souseda, který na něj dal žalobu, že si na dvorku staví bez povolení chlívek pro králíky, a který si spočítal, že si na to může stěžovat na 17 úřadech a je rozhodnutý, že to udělá. Začne u hygieny, půjde na hasiče a další přes nejvyšší kontrolní úřad a ombundsmana až na evropský soud ve Štrasburku.

Nevíme, kdo se do nebe dostane, ale nemůžeme opravdu nikoho vyškrtnout. To bychom vyřadili sami sebe. A to by byla pěkná škoda. Pán Ježíš říká, že nám mnozí mohou předejít a my musíme být připraveni. A pomalu se na to už na zem i trénujme, opravdu si zvykejme , že tam můžeme potkat kohokoliv, protože každý člověk je můj bližní, tak to učí Pán Ježíš jasně.  

 Ale to je cesta k nebi. Zvykat si, že poutník nikdy nejde sám. Vždy počítá s těmi druhými. Se všemi. I jim přeje dosažení cíle. Domu našeho Otce, který je v nebi. Tedy nebeského domova. Tam se máme setkat i se svou nebeskou Matkou. Kéž se to podaří. Kéž tam dojdem. Kéž se tam s Ní a také se všemi sejdem. Amen.