Učící se církev na 7. neděli v mezidobí - „A": Dny modliteb
20.02.2011 - promluvy
Úvod:
My farníci ze Křtin a okolí, my Jihomoravané, my Čechové, my Slované, my Evropané máme kořeny v řecké a římské vzdělanosti. A víme, že v Řecku se objevil nějaký chlubílek a vyprávěl, kolik jak daleko umí skákat. A oni mu řekli:Tady je Rhodos, tady skákej. A měli opravdu. V Římě si zase někdo stěžoval a oni mu řekli: My ti to věříme, ale ať je slyšena i druhá strana. A cítíme jak je to živé dodnes, jak nestačí poslouchat chlubivé řeči a hned jim uvěřit, ale je potřeba to vidět. Jak nestačí naslouchat jen jednomu, ale vyslechnout i toho druhého. S jednou věcí ze starého Řecka nemusíme souhlasit. Víte, jak tam měli velice složitý uzel, úplně promotaný provaz a nikdo to neuměl rozplést. Až přišel nějaký chytrák s mečem a ten takzvaný gordický uzel rozsekl. Úkol splnil, ale provaz zničil. My víme, jak je složité rozplétání něčeho zamotaného, kdo máte v rodině elektrikáře, víte, jak on vždycky dbal na to, aby se všechno pěkně smotalo,aby se to nezasukovalo. Protože pak je potřeba velikou trpělivost. Člověk musí nejprve najít ten správný konec s kterým začít.
1.
Víte, jak je to dneska zamotané, v rodinách, v příbuzenstvu, ve společnosti, v politice. A řešení není to rozetnout jako ten chytrák s mečem, co z dlouhého provazu udělal dva, ale krátké. Je potřeba trpělivě začít za ten správný konec. A to nám ukazuje Písmo svaté,. ty biblické kořeny našeho světadílu. Máme se modlit, to je ten začátek, z kterého máme řešit problémy. Máme se modlit i za nepřátele. Tak to nás to učí Pán Ježíš.
2.
A jeho církev si přeje, abychom se modlili společně. Proto jsou vyhlášeny dny modliteb, o nichž si máme dneska něco říci podle přání našich otců biskupů. Najdete je v kalendáři, ohlašuje se to, ale je dobré si připomenou, že 1. leden je světový den modliteb za mír, 1. neděle po skončení vánoc je dnem modliteb za uprchlíky, od 18. ledna svátku Panny Marie Matky jednoty se modlíme celý týden za jednotu křesťanů, 11. února v den výročí prvního zjevení v Lurdech se modlíme za nemocné. Pak je 4. neděle velikonoční, kdy se čte evangelium o dobrém pastýři a my se modlíme za nové duchovní pastýře, před svatodušními svátky, na 7. neděli velikonoční se modlíme za sdělovací prostředky. Ono je lehké nadávat na tu černou kroniku a samé chmurné věci, co tam ukazují, dívat se pořád a pak jen nadávat. Co kdybychom se pomodlili a poprosili o světlo Ducha svatého pro všechny, kdo tam pracují. A pak je 4. neděle v říjnu, den modliteb za mise.
3.
Někdo řekne: To je taková chvilková záležitost. Je a není: v tem den, v tu neděli se máme modlit všichni a více, ale i během roku si na to sami máme vzpomenout. Prostě žij a modli se s církví. A také něco udělat, proto letos bude na neděli Dobrého Pastýře sbírka na bohoslovce, proto je každý rok na misijní neděli sbírka na pomoc misionářům.
Je zajímavé, až se budeme modlit za uprchlíky, jak asi dopadnou úvahy: A co kdyby ti pronásledovaní křesťané z Iráku nebo Egypta hledali útočiště u nás.
Závěr:
Pane Ježíši, tvé příkazy chceme poslechnout, e s tvou církví se chceme modlit, ale chceme také jednat podle tebe, abychom byli tvými spolupracovníky a jednou účastníky tvého království.
Amen.