Česká promluva o. Roberta Boesnera, OSB, z Rakouska 17.08.2008 v Netíně

 

Drazí poutníci  této tradiční  skoro třístaleté  pouti do Netína

Vážení oficiální účastníci

Milý děkane Jane Peňázi!

To je poslední dar tvého bratrství: tvé pozvání : Zúčastněte  se s námi této pouti!

Děkuji za to. Tato pout‘ se bude  za šest roků  konat už po  tří sté.

Tato vaše pout‘  symbolizuje životní sílu naší víry:

ona přečkala  různé formy totality:

 josefinismus  asi  sedmnáct roků po začátku této pokorné pouti na díkůvzdání za konec strašného moru.

Potom období protektorátu: kdy chtěli zabraňovat v putování,

ale po skončení druhé války byly tři roky  relativní svobody, ale v některých oblastech byly problémy  ve vztazích  s občany jiného jazyka.

Ale v roce  tisíc devět set  čtyřicet osm začalo nové období totality: deset roků se  lidé  snažili  pouť   udržet, ale  potom bylo putování zakázáno  jako  v době   josefinismu.

Ve farní kronice čteme, že v roce tisíc devět set osmdesát čtyři šli pouze čtyři poutnici: jeden muž,  dvě ženy a  jedna dívka  pěšky  tam i zpět. Byli svědky naší víry! 

Váš otec Jan toto svědectví víry použil ve světle evangelia, kde Pán Ježíš říká: Kde jsou dva nebo tři ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.

Vyprávěl mi jednou  o mladém poutníkovi, který si stěžoval, že si nás lidé prohlížejí jako nějakou atrakci. Řekl mu, že když se tato pouť koná už tolikrát, není možné, aby teď upadla.

Nyní jsme v  čase zvláštní a skryté totality, která chce líbivým způsobem naši svobodu učinit závislou pouze na hmotných věcech: všechno je komerce a nemáme čas  pro Boha, pro modlitbu, pro rodinu, pro křesťanské prožívání neděle,  máme čas jen  pro sporty,  různé túry a tak dále.

Nyní my i vy jsme povoláni být znovu svědky víry, jako ti čtyři osamělí poutníci a to tím, že budeme využívat hmotné věci, ale jinak než chce většina.

To je poslední dar pro vašeho otce Jana: udržovat tuto pout‘ jako symbol naší římsko-katolické víry.

Panna Maria, která byla vzata  na nebe,  bude vaší ochranou, abyste se neponořili do pozemských věcí, ale mohli vždycky hledět na nebe! Proto se k ní modlíme, jak jsem to právě dnes viděli při vstupu do tohoto chrámu:

Pod ochranu tvou se utíkáme, svatá Boží rodičko .........

Amen.