Na 4. neděli velikonoční roku B

21/4 2024 – 4. velikonoční B

Bylo to na faře  jednou najaře, asi v červnu a na nedělním stole se objevil čerstvý salát. Všichni si pochutnávali, kromě jednoho, asi pětiletého. Proč nejíš,  ptala se ho hospodyně. Nejsu králík, řeklo dítě hrdě. A co seš, ozvalo se hned? Jsu člověk. Pěkné, moderní pedagogové by měli radost z jeho samostatnosti a z tolerance jeho rodičů. Kluk však neměl pravdu. Všichni jsme jako ovce, ať chceme nebo nechceme, stádovitost je špatná ale velmi častá vlastnost. Jsme ovce a jak se pastýř ozve, přímo se tam hrneme. Všichni ti moderní pastýři v mediích, v marketingu a reklamě a všude jinde, jsou najatí zha mkzdu, ale mta jim nestačí. A protože nás také dobře znají a mají nás prokouknuté, využívají toho. Výsledkem je paní Móda, která diktuje a všichni poslouchají. Nakonec si za roztrhané džíny ještě připlatí. A nejsou jen módní vlny, jsou vyvolávané i vlny strachu nebo naopak bezmezného obdivu. A stádo se poslušně obrací tím směrem. Tleskej taky, vždyť všichni tleskají. Takoví jsme skoro všichni, o tom se můžeme vsadit.

Hlavní však je, za kterým pastýřem půjdeme. Náš Pán říká, že je dobrý pastýř a že také zná své ovce. Řekl, že za ně dává svůj život.. Jiní to možná řeknou také, ale tím to končí. Pán Ježíš to udělal, i když zná své ovce, ví jací jsou to někdy paličatí berani, někdy nejen jehňátka, ale přímo naivní telátka – s prominutím. Pán Ježíš není najatý za mzdu, naopak, on za nás zaplatil tím nejcennějším, vlastní krví.

Proto za nás na kříži vykrvácel a dal svůj život za své ovce i když je jasné, že jedna kapka jeho krve by byla stačila, aby viny světa všechny obmyla, jak mistrně napsal učitel církve sv. Tomáš Akvinský a jak to to zpíváme v písni č.712.

Proto buďme oparní a nevěřme každému, kdo se vydává za pastýře, kdo chce vést lidské stádo. Ke komu jinému bychom šli? To řekl svatý Petr a dnes jsme slyšeli, jak to potvrdil, když jasně prohlásil, že ve světě není jiné jméno, v kterém bychom došli spásy, než jméno Ježíše, našeho Dobrého pastýře.  Pokud jsem opravdu člověk, užívám svého rozumu, využívám své svobody, zapojuji svůj cit, na to žádné zvířátko nemá, a nějaký robot v žádném případě. Jsem člověk, vykoupený Kristovou krví na kříži, proto budu jeho ovečkou, a půjdu za svým dobrým pastýřem, který mně i všechny mé drahé jediný může dovést až k našemu nebeskému otci, protože každého zná tak dobře, jako zná Otce a on jeho. A záleží hlavně na něm, protože k Otci dovede i jiné ovce. Nekoukejme však po mnich, ale stále jen po svém Dobrém pastýři, po Ježíši Kristu, po jeho tajemném těle, kterým je církev, po jeho podaných rukou, kterými jsou svátosti, po jeho milých slovech zaznamenaných v Písmu svatém. A prosme nejken dnes, ale pravidelně Dobréoho pastýře, ať vzbudí  další kněžská povolání - i povolání k zasvěcenému i rodinnému životu, opravdu křesťanskému  - aby nám nechyběli dobří pastýři, kteří nás povedou k němu i k jeho i našemu Otci v nebi. Amen.