Poutníci v cíli: Petr Tauscher a Tomáš Jirsák - Pohřeb Petra Tauschera

Pohřeb bratra Petra Tauschera:

Pohřeb se konal v Broumově v pátek 3. února 2012 v 13 hod. ve starobylém dřevěném kostele Panny Marie. Přišlo velké množství lidí, jak příbuzných, tak známých.

Pro naše rozloučení s naším bratrem a pro svěření jeho duše do Božího milosrdenství byly vybrány velmi citlivě vhodné úryvky Písma:

První čtení bylo z knihy Job, kdy trpící Job vyjadřuje pevnou víru, že jeho posledním obhájcem bude samotný Bůh, kterého nakonec spatří ve svém (novém, už nepomíjejícím) těle (19, 23-27):

"Kéž by byla napsána má slova, kéž by byla vyryta do mědi, železným rydlem do olova, navěky vtesána do kamene. Ale já vím, že můj Obhájce žije a jako poslední vstane na zemi, u sebe mě postaví po mém probuzení a ve svém těle spatřím Boha. Já sám ho spatřím, mé oči ho uvidí, ne jako nepřítele: mé ledví v mém nitru touhou po něm prahne."

Následoval zpívaný žalm "Hospodin jest můj pastýř" (žalm č. 23) podle zhudebnění Dvořákova, ve starém překladu kralické Bible:

"Hospodin jest můj pastýř
nebudu míti nedostatku,
na pastvách zelených pase mne,
k vodám tichým mne přivodí.
Duši mou občerstvuje.
Vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.
Byť by se mi dostalo jíti přes údolí stínu smrti,
nebuduť se báti zlého,
nebo ty se mnou jsi;
a prut tvůj, a hůl tvá,
toť mne potěšuje..."

Za čtení z evangelia byl vybrán úryvek, na němž Ježíš odpovídá jednomu z vrahů, visících vedle něj na kříži. Byl to jeden z jeho posledních sedmi výroků, zachycených evangelisty, které Ježíš na kríži pronesl, než zemřel. (Lukáš, kap.23, 33, 39-43):

"Když došli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jeho i ty zločince, jednoho po pravici a druhého po levici.
Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: "Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!" Druhý ho však okřikl: "Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého." A dodal: "Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království." Odpověděl mu: "Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji."

Tento zločinec, který se na kříži, chvíli před svou smrtí, obrátil s prosbou o přímluvu na Ježíše, se dočkal odpuštění a výslovného slibu, že ještě ten den, dnes, bude s ním v ráji.
Byl to vlastně první svatý (v našem pojetí), který vstoupil do ráje (nebe). Tradice mu pak přiřkla jméno Dismas. Není sice uveden v žádném seznamu svatých, protože jej za svatého neprohlásila církev, ale sám Syn Boží.

Na pohřeb jsme přinesli jeho portrét a vystavili během mše na okraji bočního oltáře. Někteří účastníci to ocenili, že ho na fotce opět viděli, jak vypadal. a jak ho dobře znali. Tentýž portrét bude pak vystaven i letos na zahájení Cyrilometodějské pouti na Levém Hradci 18. února.

Po mši se pak rozloučil s bratrem Petrem i člen Mariánské družiny a terciář řádu sv. Dominika. Všichni si také vzpomínali, jak Petr zajišťoval vánoční stromky z lesa a jak nám dodával svůj výborný med.

Bratr Jiří pak, když bylo jeho tělo spuštěno do hrobu blízko kostela, řekl, že má jeden z našich dřevěných poutnických cyrilometodějských křížků s sebou, aby jej nechal v jeho hrobu. Podle stanov našeho poutnického společenství má totiž každý člen právo nosit tento křížek a mít jej i v hrobě. Proto jsme mu jej tam dali.

Bůh sice nepotřebuje vnější znamení a odznaky, aby poznal své poutníky, ale pro nás je to důležitý symbol. Věříme pevně, že jako byl Petr tak podoben Kristu ve svém posledním utrpení, tak pro něj platí ona slova "dnes budeš se mnou v ráji", v nebeských příbytcích, které nám Ježíš odešel do nebe připravit.
"V domě mého otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím připravit vám místo? A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já." (Jan 14,2)

Bratr Jarda mi pak druhý den napsal v mailu:

"Když jsme jeli domů, tak jsme se ještě také zastavili u Petrova domku a pomodlili jsme se tam Otče náš. Zvláštní bylo, že ke dveřím byla vyšlapaná cestička a uvnitř domku hrálo rádio. Okna byla sice promrzlá ale to nevylučuje, že se tam někdo ubytoval a nebo tam přespává. Petr kdysi mluvil o nějakých bezdomovcích, které tam v zimě nechával. Tak ať jim to slouží. Petr určitě není proti."

Prosím spolupoutníky, aby mi poskytli nějaké vzpomínky na Petra a zážitky s ním, abych je mohl sdělit jeho dceři (Petr má dva syny a dceru) jako památku na jejího otce. Taky Vám budu vděčný za některé vybrané fotografie z poutí, kde je s námi.

Děkuji
Libor