Vše o Hvězdicové pěší pouti na Velehrad - Pouť do Říma aneb Jak to všechno začalo

3. Pouť do Říma aneb Jak to všechno začalo

V jubilejním roce 2000 se šest poutníků vypravilo z Vranova nad Dyjí do Říma:

P. Jan Peňáz, děkan ve Velkém Meziříčí

P. Jindřich Bartoš, děkan u sv. Mikuláše ve Znojmě

P. Marek Dunda, farář ve Vranově nad Dyjí

František Řezníček, jáhen ve Vranově nad Dyjí

P. Jan Klíma, tehdy pastorační asistent ve Vranově nad Dyjí

Miloš Sláma, malíř ze Žďáru nad Sázavou

Pouť trvala od 16. května do 24. června 2000 a poutníci ušli 1178 kilometrů.

 

P. Marek Dunda:

            V listopadu 1999 jsem znovu četl životopis sv. Klementa Maria Hofbauera, rodáka z Tasovic. Zaujalo mě samozřejmě, že šel jedenáctkrát pěšky do Říma a zpět. Hned mě napadlo, že bych také jednou chtěl dojít pěšky do Říma. Zařadil jsem tento nápad mezi další nápady, kterých mám v hlavě mnoho. Jsem už jasně rozhodnut, že je chci uskutečnit, ale čekám na vhodné okolnosti a podobné nadšence. Když se však dívám zpět, musím říci: Díky Bohu se už podařilo uskutečnit mnohé z těchto nápadů, které druzí považovali za neuskutečnitelné krásné bláznovství. A tak se těším, až přijde řada i na ty další, které nosím v srdci. 

            V prosinci 1999 jsme se jeden večer chystali s otcem Jindřichem na vánoční kázání. Uvažovali jsem také o svatém roce 2000. Otec Jindřich připomenul, že je to doba, kdy je potřeba udělat něco mimořádného. Už tehdy padl návrh putovat do Říma. Nebyl jsem si ještě jist, zda otec Jindřich půjde. Přesto jsem začal u nás na faře ve Vranově rozhlašovat, že se chystám pěšky do Říma a že se mohou přidat i další. Nevěřili mi. Jediný, kdo řekl, že půjde taky, byl jáhen František Řezníček. Už se mnou byl dvakrát na pěší pouti v Polsku. Jak se později přiznal, nevěřil, že budu chtít něco takového uskutečnit. Myslel si, že je to nějaký můj nový žert. K jeho cti musím dodat, že pak nehledal výmluvu, na cestu se vypravil a do Říma skutečně došel.

            Začátkem ledna volal otec Jindřich, že se díval na mapu, jak je ten Řím daleko. Odhaduje to asi na třicet dní. Tím bylo bylo okamžitě rozhodnuto, stanovili jsme datum a domluvili, které kněze ještě pozveme.

 

P. Jindřich Bartoš:

            V jubilejním roce je potřeba něco udělat, ne jenom mluvit na to téma. Třeba jít na pouť. Když otec Marek Dunda poprvé řekl slova: „Pěší pouť do Říma", zasmáli jsme se tomu. Později jsem si uvědomil, že to není tak nereálné. Cesta od nás do Říma trvá přibližně 40 dnů. Toto číslo se objevuje v Písmu svatém častěji. V číselné symbolice Bible se tím myslí určitá doba, delší než měsíc. Ve Starém zákoně je to lhůta nutná k očištění země po potopě. Dále to je doba, kterou pobýval Mojžíš na Sinaji při předávání zákona, doba putování Eliáše v síle Božího chleba na Boží horu, kde se měl obnovit. Čtyřicet let putoval Izrael po poušti, aby se stal novým lidem a stejný počet dnů bylo potřeba k očišťování matky. Čtyřicet dní se Ježíš postil a čtyřicet dní se zjevoval po svém zmrtvýchvstání učedníkům. Člověk vydrží asi 40 dní bez jídla. Čtyřicítka je krajní mez. Je to asi naplnění nějaké přirozené míry. Po 40 dnech stálé chůze by asi musel být nějaký den odpočinku. Čtyřicetidenní půst před Velikonocemi k obnovení ducha je osvědčená praxe církve. Obecně se neujaly různé pokusy o jeho zkracování či prodlužování.

 

P. Jan Peňáz:

            Už mnohokrát se mě lidé ptali, kam vyrazíme na pouť letos (v roce 2001), jestli zase do Říma. Není už jubilejní rok a nedá se tam chodit tak často po sobě. Na svátek Panny Marie Matky jednoty křesťanů - tedy 18. 1. - jsme se my, kteří jsme se díky Bohu vrátili od hrobů svatých apoštolů Petra a Pavla, dohodli, že letos půjdeme pěšky na Velehrad, kde je Maria právě pod tímto jménem uctívána. Řím stojí u kolébky křesťanství v Evropě, Velehrad je Betlémem víry pro naši vlast. Když se v tom biblickém Betlémě narodil Pán Ježíš, andělé oznámili, že to bude "radost pro všechen lid" (Luk 2,10) a vyzvali pastýře, aby se nebáli.

            Velehrad je vlastně hlavní město Evropy po duchovní stránce, protože je spojeno s jejími patrony sv. Cyrilem a Metodějem. Má tedy být cílem všech duchovních cest, aby opravdu platila slova z písně Zvoňte zvony: „Svolávejte odevšad na posvátný Velehrad!" Doufám, že ta pouť bude radostnou událostí pro její účastníky i pro ty, s kterými se setkáme.