V jubilejním CM roce se naučíme Otče náš staroslovansky - vysvětlivky

07.01.2013 - pěší pouť na Velehrad

a třeba i Zdrávas Maria

„Otče náš" staroslověnsky

 

Jestliže v tomto roce oslavujeme příchod misionářů a učitelů sv.Konstatnina/Cyrila a sv.Metoděje, zvláštním způsobem si uvědomujeme, jaký to byl vzácný a neobvyklý dar Slovanstvu, že přinášeli překlad liturgie a Písma ve staroslověnštině, jazyce srozumitelném tehdejším Slovanům na Moravě, v Čechách i na Slovensku a v dalších zemích.

O téměř tisíc let tak předběhli snahu většiny ostatních (katolických) národů Evropy sloužit Bohu a poslouchat Písmo ve vlastních jazycích.

 

Proto si myslím, že každý ctitel sv.Konstatnina a Metoděje by měl znát alespoň něco ze staroslověnských textů nebo modliteb, zejména Otčenáš. 

Většina katolíků totiž zná a občas se modlí Otčenáš například v latině, protože je to jeden z jazyků prvotní církve (hebrejština, řečtina a latina), který je dodnes chápán jako výraz jednoty římské katolické církve a jako prostředek slavení liturgie a společné modlitby mezi různými národy.

 

A tak by mohl být staroslověnský Otčenáš pro nás prostředkem, jímž můžeme vyjadřovat své osobní  napojení na tradici staroslověnskou, můžeme jej cítit jako výraz  jednoty mezi slovanskými křesťanskými  národy a také jej můžeme příležitostně použít jako společnou modlitbu s našimi pravoslavnými bratry (když jej budeme dobře znát zpaměti) .  A tak v letošním roce, kdy se my poutníci připojujeme k oslavě příchodu apoštolů Slovanů, bychom se mohli častěji modlit staroslověnský Otčenáš při svých modlitbách i během putování. Není samozřejmě možné se modlit například celý růženec ve staroslověnštině /i když by to jistě šlo celé do staroslověnštiny přeložit/, protože růženec ještě v době Konstantina a Metoděje neexistoval, ale Otčenáš na začátku růžence nebo na začátku jednotlivých tajemství je možné se modlit i staroslověnsky - tedy ve společenství stejně smýšlející ch poutníků, kdo chce a komu je to blízké a kdo to dobře umí, aby tu modlitbu ke škodě naslouchajících nekomolil - podobně jako je to s modlitbou Pater noster v latině - i tu by měl přednášet jen ten, kdo ji opravdu umí vyslovovat správně, nebo rozumí tomu, co říká.

 

Nikdy totiž nezapomenu na jeden okamžik, kdy jsme byli hosty v domě pravoslavného popa v Rumunsku, v jedné vesnici v Moldávii. Když jsme se představili, navrhl pop, že bychom se tedy měli spolu pomodlit, a protože jsme byli z různých národů, začal se modlit Otčenáš latinsky (protože rumunsky nebo moldavsky bychom nerozuměli a nemohli se připojit). 

 

Staroslověnský Otčenáš, který někteří už znáte z dřívějška, se ovšem vyskytuje v několika verzích s drobnými odchylkami nebo odlišnými slovy či výslovností. Není důležité shodnout se na jediné „kritické" verzi, kterou snad skutečně používali na Moravě v době sv.Konstantina a Metoděje, ale spíše se naučit verzi nejobvyklejší (a respektovat varianty, které má někdo zaužívané), například tuto:

 

Nejprve uvádím obvyklou dnešní verzi  v (modernizované) cyrilici a pak přepis kritické verze do latinky (přizpůsobený naší respektive staročeské výslovnosti, tedy ne zcela přesný) včetně variant rekonstruovaného textu proti obvyklému:

(upozorňuji, že původní staroslověnština znala „h" na rozdíl od pozdější ruštiny a církevní slovanštiny, takže není chybou někde vyslovovat „h" místo „g")

 

  • Отьче нашь ижє ѥси на нєбєсьхъ да свѧтитъ сѧ имѧ твоѥ да придєтъ цѣсар̑ьствьѥ твоѥ да бѫдєтъ воля твоя яко на нєбєсє и на земл̑и хлѣбъ нашь насѫщьныи даждь намъ дьньсь и остави намъ длъгы нашѧ яко и мы оставляємъ длъжьникомъ нашимъ
  • и нє въвєди насъ въ напасть нъ избави ны отъ нєприязни [яко твоѥ ѥстъ цѣсар̑ьствьѥ и сила и слава въ вѣкы] аминь :

 

Přepis 

(respektuje rekonstruovaný text, ale řídí se spíše staročeskou výslovností staroslověnštiny):

(bez jerů a bez přízvuků)

 

OTČE NAŠ, IŽE JESI NA NEBESECH,

DA SVJATIŤ SĚ IMĚ TVOJE

DA PRIDĚT CESARSTVYJE TVOJE     (carstvyje)

DA BUDĚT VOLJA TVOJA

JAKO NA NEBESE I NA ZEMLI.

CHLĚB NAŠ NASUŠČNYJ DAŽĎ NAM DNES

I OSTAVI NAM DLUHY NAŠĚ

JAKO I MY OSTAVLJAJEM DLUŽNIKOM NAŠIM

I NE V´VEDI NAS VO ISKUŠENIJE     (vo napasť)

NO IZBAVI NY OT LUKAVAHO     (ot neprijazni)

(JAKO TVOJE JESŤ CESARSTVYJE I SILA I SLAVA VO VĚKY)

AMIN

 

 

 

 

 

 

odkazy na internet, kde se můžete o rekonstruovaném textu dovědět více:

http://www.volny.cz/gabriel.fiala/modlitba_pane_staroslovensky.htm

 

odkazy na internet, kde jsou ukázky zpívaných verzí staroslověnského Otčenáše

http://hungama.ratedesi.com/video/JvVZ8kbOddk/Staroslov%C4%9Bnsk%C3%BD-Ot%C4%8Den%C3%A1%C5%A1,-CantiCorum

Komentáře:


(ochrana proti spamu)
všechny položky jsou povinné, HTML tagy budou odstraněny

?

- (16)

 

- (8)

 

- (79)

 

celkem hlasovalo 106 lidí

předchozí ankety

Dnes je 24. prosince 2024

svátek má Adam a Eva / Štědrý den

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)