Slovo na zahájení severního proudu ve Španělské kapli v Novém Jičíně
23.02.2009 - pěší pouť na Velehrad
Jan Pavel II. - tak jako mnoho poutníků před ním i po něm - si vybral Velehrad, i když to není nejvýše položené místo cyrilometodějské úcty u nás. Tím je Radhošť. Tam se poprvé svatí bratři modlili u kříže, který vztyčili ve výšce 1129 nad hladinou moře vjejich rodné Soluni. Vztyčili jej na místě povalené sochy pohanského božstva se jménem milým všem milovníkům piva. Radegast - ne ten v tekutém stavu - prý nebyl úplně zničen, jeho socha je prý schovaná někde v puklině ve skále, protože i v Beskydech je krasový vápenec. A prý tam nějací zvědavci chtějí prošťourávat všechny pukliny, aby ji našli.
Přicházím přímo z Moravského krasu, kde od podzimu působím, a velmi mně potěšilo, že jeskyňáři si právě teď vybrali Pannu Marii Lurdskou jako svou patronku. Vím, s jakým nadšením oni lezou do těch štěrbin a puk1in.
Přesto si myslím, že je lepší dívat se vzhůru, hledat tvou tvář, Hospopdine, jak jsme právě zpívali. Jak ji hledal i dvanáctiletý poutník, když šel poprvé do Jeruzaléma s Marií a Josefem, jak jsme právě četli.