Zprávy z poutí (Sv. Kopeček) Sv. Hostýn - Velehrad a zpět i dál - Velehrad - Svatý Hostýn - (Svatý Kopeček)

Putujeme

na poděkování Bohu, Panně Marii, andělům a svatým, zvláště svatým  Cyrilu a Metoději, s prosbou, aby jejich dědictví opravdu žilo a zvláště za mír, církev, vlast a rodiny a mládež

po poutních cestách, které byly zbudovány maticemi mezi hlavními moravskými poutním i místy: 

Velehrad - Sv. Hostýn od r. 2008, až na Sv. Kopeček ob rok od r. 2012

Zprávy jsou seřazeny proti proudu času: 2022 až 2008

Bohu díky. Andělům strážným a všem svatým díky. Pán Bůh zaplať všem dobrodincům.

 13. svatováclavská pouť z Velehradu na Sv. Hostýn 26.-28.9.2022

Začínalo se v pondělí u Matky Unie, šlo nás 15, bylo krásné počasí, v úterý za poledne dost pršelo, ve středu zase bylo krásně, došlo nás 17. Bohu díky. A Pán Bůh zaplať dobrodincům z Napajedel, Oldřichovic, Štípy a Lukovečka. Osobně jsem pěšky ušel 91 % trasy.

Časy:  27/9 Napajedla 7:30  hrob Aničky Zelíkové 8:00 Oldřichovice 9:00 - 10:00 Maják 13:10 Zlín 14:00 - 15:00 Štípa 16: 45 poslední den: Štípa 7:10   Lukoveček 9:10 - 9:40  Rusava 11:35 - 12:15 Valy pod Sv. Hostýnem 13:40  Bazilika 14:00

 

12. svatováclavská pouť z Velehrad . u na Sv. Hostýn 26.-28.9.2021

Začínalo se v neděli po hrubé mši svaté, večer došlo 13 poutníků do Otrokovic.

I přes předpovědi ČHMÚ bylo počasí po celé tři dny teplé a suché, Bohu díky.

Z Otrokovic vinou stavebních prací na obchvatu jsme museli dojet do Pohořelic, odkud jsme pokračovali už pěšky s příjemnou a duchovně bohatou zastávkou u sv. Zdislavy v Oldřichovicích, pak u Svaté Vody a u farního kostela ve Zlíně. Ve Štípě jsme měli v 18 mši svatou a nádherné vyživování a ubytování.

28.9. ráno odjížděli v 7 hodin farníci na pouť na Slovensko a my ve stejný čas odcházeli  směr Fryšták - zastávky u desky Václava Renče a hrobu Ignáce Stuchlého - a Lukoveček (děkujeme za občerstvení a možnost vidět výstavu k poděkování za úrodu). Z Rusavy náš putovalo už 17 a díky celé rodině Hudcově se nám velmi snížil věkový průměr. Mši sv. na Sv. Hostýně, kam jsme došli ve 14 hodin,  sloužil v 15 hodin JP

11. svatováclavská pouť z Velehradu na Sv. Hostýn 26.-28.9.2020

Každý šel jako vždy na vlastní zodpovědnost.

Sobota 26.9.2020

Letos jsme k hornímu úmyslu přidali i 3 další, protože poutnický uzlíček (jako každý jiný) má 4 cípy, kterými se sváže: 2) za překonání překážek (nejen koronaviru, ale toho zejména) a další pomoc při jejich zvládání, 3)  

3) s prosbou za posvěcení rodin, rodiny v těžkostech a nové a pevné rodiny, posvěcení kněží, kněze v těžkostech, nová kněžská a duchovní povolání a za pronásledované křesťany, za naše představené i představitele, za všechny nemocné a potřebné a za duše svěřené a duše v očistci

4) úmysl(y) osobní a nám osobně svěřené

Po mši svaté v 9 h. v bazilice a po zápisu a naložení těžších zavazadel nás vyšlo 13, z toho dva noví. Po hodině jsem se odpojil, protože v mé farnosti je pouť a letos žehnání 2 nových zvonů, cestou zpátky u několika zastavení Poutní cesty růžence vytrhal největší plevele a trní. Viděl jsem také jiřičky létat nad poli u Velehradu, opravdu nečekaně v tyto dny. 12 poutníků došlo do Otrokovic, polovina však šla spát domů. Pán Bůh zaplať za vřelé přijetí a poutnický nocleh.

Neděle 27.9.

po farní mši svaté u sv. Vojtěcha kvůli stavbě dálnice u Kvítkovic převezl obětavý pan Mlčák autem p. Mrázka poutníky do Pohořelic. Pak tradiční zastávka u sv. Zdislavy v Oldřichovicích, modlitby, písně. Pán Bůh zaplať za poutavý výklad a pochoutky k občerstvení. Lesy došli poutníci do Zlína a zakončili ve Štípě, Pán Bůh zaplať za rodinné přijetí a teplá jídla. Bohu díky za den bez deště a večerní sluníčko.

Neděle 28.9.2020

Ráno přijela do Štípy Česká televize, celý den pak nám z domu volali, že nás v ní viděli a slyšeli. Bylo nás 17. V Lukovečku také Pán Bůh zaplať za přijetí, zákusky sladké i slané a něco moc dobrého na zahřátí. Pak se rozpršelo, ale s pomocí Boží jsme to zvládli. Zakončili jsme mší sv. v bazilice, třetina přítomných přišla pěšky z Velehradu, zbytek pěšky z parkoviště, ale všichni jsou poutníci a každý z nás je poutníkem k věčnosti.

Z promluvy: Když prosíme sv. Václava  NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM NI BUDOUCÍM (také nápis na zadní straně nového zvonu v Novém Veselí), můžeme i jindy myslet na budoucí pokolení.

Je dobré modlit se za mrtvé, připomínat Bohu skrze Krista své blízké zesnulé, ale i všechny předky v úmyslech mší svatých a před začátkem růžence či dalších modliteb. Máme se však modlit za živé i zemřelé, proto sem přidejme vždy prosby (i poděkování) za celou živou rodinu a také další lidi, zvláště za nemocné, jak jsme to i při této pouti dělali. Jsou však tři časy, nezapomínejme ani na ten budoucí a modleme se i za budoucí pokolení, za další generace, za to, abychom jim byli schopni předat víru.

Po mši svaté nás o. Stuchlý, rektor baziliky, pozdravil jménem duchovní správy i Matice svatohostýnské. Zval nás dále, ale všichni jsme pospíchali k autům i autobusům, byli jsme opravdu promoklí a doma se přece jen suší nejlépe.

 

Bohu díky. Panně Marii, průvodkyni na cestách, díky. Svatým andělům strážným díky.

 

Pán Bůh zaplať všem dobrodincům.

 

Obdiv všem poutníků a poutnicím. Jste dobří. Bohu díky i za vás

 

27.9.  - 29.9.2019

     10. pěší pouť z posvátného Velehradu na ze Svatý Hostýn

na startu 28 (jeden v  kočárku) - v Otrokovicích 19 - ve Štípě 18

Pod ochranou našich andělů strážných, kteří nás dovedli do Štípy, jsme na tomto mariánském poutním mstě byli přítomni mši svaté a po Svatováclavském chorálu nás jako vždy mile přijal Otec Sedláček spolu s výbornou kuchyní paní Ponížilové. Po pohodlném noclehu v klášteře, výborné snídani s tradiční  bábovkou, kterou přinesl náš poutní spolubratr Ferdinand, požehnání na cestu a posvěcení hrníčků od svaté Zdislavy, jsme se vydali do Lukovečku ke kapličce s Pražským Jezulátkem a Pannou Marií, kde jsme se opět poměli s občerstvením. A začala cesta pravdy do kopců Hostýnských vrchů. Velmi smutný pohled nás čekal na cestě z Rusavy na holiny okolních kopců a na smutné suché lesy. Na Valech nás přivítaly zbytky poutního zastavení a krásný, leč smutný výhled přes Slavkov pod Hostýnem do okolní krajiny (les je tam už vytěžený). Se zpěvem Chválu vzdejme....jsme vystoupali schody k bazilice, obešli hlavní oltář, zastavili jsme se pod líbeznou sochou Panny Marie s Ježíškem, poprosili jsme  "Maria pomoz, přišel čas....vedli modlitbu slavného růžence před mší svatou, na mši jsme byli přivítáni novým knězem  P. Obručou a po mši svaté ...... loučení s přáním, abychom se za rok ve zdraví, dopřeje-li nám náš Pán zase sešli.  Pouť jsme letos začali z Velehradu v počtu 28, v Napajedlích  a i ve Štípě nás někteří museli pro své domácí povinnosti opustit, jiní se zase přidali, do baziliky nás ve zdraví dorazilo 18 spokojených poutníků. Všem poutníkům i jejich dobrodincům Pán Bůh zaplať.

 

28. - 30. 9. 2018 - IX. svatováclavská pouť

Fotografie zde: www.hostyn.cz/home.htm

a zde: https://iveta-kam.rajce.idnes.cz/Svatovaclavska_pesi_pout_Velehrad_Hostyn_2018/

Pátek 28.9.

Na Velehradě koncelebroval kněz z Benátska, modlitby četl pěkně česky, vyšlo nás 18, k tomu obětavý řidič doprovodného vozidla bratr Alois.

Nad Jalubím jsme letos jasně viděli Svatý Hostýn - v dáli za obcí na obzoru - je to Žlutava u Napajedel, která je vidět vždy, přesně za ní je náš cíl, někdy však rozmazaný v dáli.

Poutníků přibývalo, ubývalo, 15 jich došlo do Štípy. 

Kolem Baťova kanálu bylo dost žluto, kvetlo dost topinamburů, ale ne tolik, jak dříve.

Spali jsme v Pohořelicích v nově otevřených šatnách pro fotbalisty, bylo to ve sportovním duchu ale také v duchu velké pohostinnosti místních. Byli tak milí, že nás pozvali i na loučení se svobodou jednoho mládence. Poutníci, kteří nebyli tak unavení jako já tam šli a nelitovali. JP

 

Sobota 29.9.

V noci přišla studená fronta, pršelo, ale ráno už bylo jasno. Bylo vidět do dálky a tak jsem vícekrát viděli střechu baziliky na Sv. Hostýně i vrtuli větrné elektrárny.

V Oldřichovicích jsme se modlili a zpívali a přitom zahřívali na sedačkách v kostele a pak  i u stolku s pochoutkami a nápoji před kostelem. Pán Bůh zaplať.  

V lesích u Svaté vody jsme viděli, že Klub českých turistů doplnil na své značky logo Cyrilometodějské cesty. Tam jsme se rozdělili - naprosto demokraticky - na 2 skupinky. Ti, co šli po zelené, se těšili, že nás, kteří jsme dali přednost jít po vrstevnicích i za cenu, že to bude po asfaltu, opět předběhnou a budou u dalšího zastavení opět první. Jenomže letos měli velké zpoždění, neboť kolem zelené trasy byly pokácené stromy.

Za Zlínem jsme se pohybovali na okraji karanténního pásma, které bylo určeno pro divočáky, aby se nerozšiřoval africký mor prasat. Zlínští myslivci dali na jeho hranicích dali nové odpuzující pachové konzervy a tak jsme opravdu mohli jít po čichu, protože páchly skutečně nepříjemně. Vydrželi jsem to, nebylo to zas tak hrozné, ale asi si to budeme pamatovat. Ve Štípě bylo tradičně vřelé přivítání z hlediska duše i těla a P. Sedláček nás seznámil s novými opravami i dalšími záměry. Přespali jsme ve farním domě a u sester. JP

 

V neděli 30.9.2018  nás na Svatý  Hostýn doputovalo 25 (sčítání proběhlo na Valech). Ve Śtípě se přidalo několik nových poutníků. Byli jsme přivítáni velkolepě, k naší písni Chválu vzdejme Moravané se přidalo všech 8 zvonů a doprovodily nás až do baziliky. Po modlitbě Maria pomoz u hlavního oltáře jsme jej obešli, jak je zvykem  a poprosili  Pannu Marii o ochranu. A ještě před sv. mší se před námi otevřely tajné dveře a my, kteří jsme se nebáli, jsme vystoupali k hodinovému stroji, nakoukli jsme okénkem do baziliky šli výš a výš nejen ke zvonům, ale až do kopule, kde nám pan Buráň vysvětlil princip kondenzace vydýchané vody z interiéru baziliky. Úplně nahoře  v koruně kopule je  ventilátor, kopule je shora přikryta fólií a zkondenzovaná voda stéká do žlábku po obvodu kopule. Překvapili mě, jak je ještě střecha (ta je krytá měděným plechem), vysoko nad kopulí. Výhled z lávky mezi věžemi, prostě nádhera... Na ten pohled do hanácké roviny i když byl silný opar dlouho nezapomenu. Po mši svaté jsme si slíbili, že dá-li Bůh, příští rok opět, vždyť pokaždé nás obohatí něco nové.    Děkujeme Pánu Bohu. JT

Článek o tom vyšel i ve Slováckém deníku https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/poutnici-vyrazili-z-velehradu-na-tridenni-cestu-na-sv-hostyn-20180930.html

Děkujeme za věrné doprovázení a přesné informace.

 

28. - 30. 9. 2017 - VIII. svatováclavská pouť

Šlo nás něco přes dvacet, spali jsme na faře v Napajedlích a v sokolovně ve Štípě

Slunné počasí, žluté plochy topinamburů jen v místech kam stroje přisečení břehů kanálu nedostaly, v lese plno muchomůrek červených.

Přišli jsme k bazilice právě, když nesli sochu Panny Marie z Fatimy z vnějšího podia dovnitř a zvonily všechny zvony. Přidali jsme se a prožili spolu s ostatními poutníky rozloučení se sochou.

 

26. - 28. 9. 2016 - VII. svatováclavská pouť, na jejímž začátku jsme málem zapomněli poutnický kříž

Díky Bohu a jeho andělům jsme v pořádku došli - za krásného slunečného počasí.

Vzpomínali jsme, jak několik posledních let při této pouti také svítilo slunce i koncem září a v jeho záři opravdu zářily žluté plochy kvetoucích topinamburů kolem kanálu. Letos tam převládala barva zelená, topinambury byly jen čtvrt metrů vysoké. Buďto tam v létě vše posekali a toto byla otava a nebo, jak kdosi říkal, kolem kanálu se pracovalo a topinambury nestačily vyrůst. 

Celou cestu ušlo 22 poutníků, i s těmi, kdo mohli jít jen část, nás bylo celkem 31. Prošli jsme dvěma Branami milosrdenství, tu velehradskou jsme si přímo vychutnali, tu svatohostýnskou jsme málem minuli, kříž jsme sháněli až v posledních (poledních) minutách, ale vše se zvládlo bez starostí. V Pohořelicích však měli velké starosti hostitelé, protože jsme se jim přihlásili na poslední chvíli a dorazili až za tmy. V místech, kde to šlo, jsme se rozdělili na dvě skupinky: jedni se drželi obvyklé trasy, druzí šli zkratkou. Někdy to vypadalo, že vtip o zkratce, která je sice delší, ale zato vede náročnějším terénem, není jen vtip.

Pro mne to byla 20. pouť.

12.8.2016 vyšlo 10 poutníků z Velehradu a 16.8. doputovalo na Sv. Kopeček, předseda Matice velehradské se v sobotu a v neděli vrátil do farnosti, od Sv. Hostýna byl vidět Sv. Kopeček, po cestě byly jasně vidět Praděd a Lysá hora. Milá byla zastávka ve Slavkově pod Hostýnem.

 

26. 9. 2015 ve 12 hodin vyšlo 24 poutníků, nejmladší je 9 letá Maruška z Těšínska, pršelo jen chvilku,

 

V srpnu 2014   na Sv. Kopeček (IV. MC)

V září na Sv. Hostýn nás v pátek 26.9. 2014 v pravé poledne po modlitbě Anděl Páně před svatostánkem vyšlo 17. U papežského kříže dostal poutnický kříž nejmladší z nás, předškolák Cyril, který šel jen první den s tatínkem - místopředsedou Matice. Na Svatý Hostýn došlo 14 poutníků, protože na konci druhého dne se předseda Matice vrátil do Křtin. Bohu díky bez úrazu a za krásného počasí po všechny tři dny.

 

L.P. 2013 kolem sv. Václava nás vyšlo 24, došlo nás 26, necelá desítka šla poprvé. Počasí nám přálo, jen ve čtvrtek odpoledne byla za Babicemi prudká přeháňka i s malými krupkami. V Napajedlech se mě úplně rozbila jedna bota. Za fotografie děkujeme Ing. Janu Gemelovi z firmy Domovina (http://www.infodomovina.cz/)

 

2012

v srpnu na Sv. Kopeček 40, v cíli možná 70, (II. MC)

v září nás šlo 24, od 19 do 70 let, 11 mužů a 13 žen, ze všech tří moravských diecézí (z brněnské jen já) a dva z bratislavské. Putovali jsme   s poutnickým křížem od Otmara Olivy.

 

L.P. 2011 pořídili fotografie ze svatováclavské pouti novomanželé Číhalovi a uspořádal je Petr Hudec, místopředseda výboru Matice velehradské.

 

V neděli 26.9. 2010 vyšlo 27 poutníků po společné modlitbě Anděl Páně. Tři dny pršelo a tak jsme se moc nemohli věnovat biblickému programu, který byl připraven. V Napajedlích nám na faře díky ochotě otce Richarda děvčata připravila  bezvadnou večeři i snídani. V tělocvičně jsme díky panu řediteli mohli přenocovat. Jak jsme si rozvěsili zmoklé věci, zalehli jsme jak zabití.   Druhý den také pršelo, proto jsme od kaple nad Malenovicemi sestoupili do města. Šli jsme polní cestou a mokrá tráva způsobila také úraz poutnice Marie,  zlomená noha však byla dána do sádry díky zásahu záchranné služby a za 2 hodiny byla Maruška už v teple na faře.  Já jsem odpoledne musel odjet do Brna.   Třetí den ráno nás vycházelo 23, protože mezitím Marušku a její kluky odvezl předseda Matice svatohostýnské až domů. Protože pršelo čím dál tím víc, šli jsme, co to dalo a na Svatém Hostýně jsme byli o hodně dříve. Krátká závěrečná modlitba byla jen pod schody a pak jsme se hned šli sušit a pod střechou čekali na druhou hodinu, kdy se měli zástupci všech Matic sejít a společně pouť zakončit.   Růženec se modlili zástupci všech Matic, mši svatou na úmysly poutníků a za všechny dobrodince sloužil generální vikář olomoucký a pak jsme se rozjeli domů.

 

L.P. 2009 se neputovalo se kvůli návštěvě Benedikta XVI.

 

15.8. 2008 vyšlo z posvátného Velehradu po ranní mši svaté 14 poutníků. Šli na 2 etapy: 1. den se šlo až do Zlína, spalo se v tělocvičně ZŠ Emila Zátopka, večer mne předseda MSH vezl autem na Velehrad, sám pak jel v noci s rodinou k moři, já jsem pohřbíval v příbuzenstvu, na Sv. Hostýn poutníci došli sami.