XXXII. pěší pouť z Levého Hradce na Velehrad - červnové etapy - duchovní témata další etapy

Řazeno sestupně:

  2013 - Víra a věrnost

 

9. etapa Z Ostrova nad Oslavou ke sv. Zdislavě v Křižanově  v sobotu  22. 6. 2013

Víra a  pokoj

          Co více potřebuje svět včetně nás a našeho nejbližšího okolí než pokoj.

Ale pozor! To není mír, který nám nabízeli za socializmu, ani „pax romana", kdy vše bylo zpacifikováno, ale také to není „klídek". Kristův pokoj je vnitřní stav srdce tj. aktivní vztah každého z nás k Bohu i bližnímu. Nechme o tom dnes k sobě promlouvat Krista, jak to čteme v evangeliích:

• Ø Již při jeho narození ohlašuje anděl „...pokoj lidem dobré vůle" (Lk 2,14)
• Ø Na začátku své veřejné činnosti Kristus vyhlašuje zásady pro vstup do Božího království: „Blahoslavení, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Blahoslavení, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími" (Mt 5, 8-9).
• Ø A po zmrtvýchvstání, když se Kristus zjevuje apoštolům, jsou jeho první slova: „Pokoj vám!" a ještě jednou opakuje: „ Pokoj vám!. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás" (J 20,20-21). Kristus nás posílá do světa, ale tak abychom byli naplněni jeho pokojem.

10. etapa z Křižanova do Tišnova v neděli 23. 6. 2013

Víra vyžaduje konání dobra

    Pokoj a dobro! To není jen pozdrav - to je i náš každodenní program při vnášení víry  do našeho okolí. Vždyť co potřebuje dnešní svět nejvíce právě  od nás - být aktivními při šíření pokoje, ale také být aktivní a iniciativní při konání dobrých skutků:

• Ø Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdávali slávu vašemu Otci vnebesích (Mt 5,16).
• Ø A úplně na závěr vletošním roce víry si připomeňme slova zlistu sv. Jakuba: je třeba abychom „ukazovali svou víru na skutcích" protože „víra bez skutků je mrtvá"(Jak 2, 18 a 26).

Milý poutníku,

víra vyžaduje iniciativu a činy. Jdi dál, modli se a konej. AMEN.

 

7. etapa  od kostela Sv. Jakuba staršího v Chotěboři v sobotu  18. 5. 2013

 

Víra vyžaduje skutky 

          To známe z listu sv. Jakuba (2,14 -18). A právě svátost biřmování je povoláním a zplnomocněním k aktivní účasti a práci na budování Božího království, které je už zde nyní. 

   „Vy sami jako živé kameny se stavte na něj, abyste byly duchovní chrám, svaté kněžstvo, které z popudu Ducha přináší oběti Bohu příjemné pro Ježíše Krista. Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid Bohu patřící jako jeho vlastnictví. To proto, abyste rozhlašovali, jak velké věci vykonal, když vás povolal ze tmy k svému podivuhodnému světlu.  Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste jeho lid Boží; žili jste z jeho milosrdné lásky, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo. (1Petr 2,5 a 9-10).

  On z nás udělal královský národ a kněze Boha Otce, tomu buď sláva a vláda na věčné věky. Amen. (Zj. 1,6).

   Připomínejme si dnes náš závazek, který jsme přijali při biřmování: Jsme povoláni k aktivní službě v Kristově království!

 

8. etapa v neděli 19.5. 2013

 

Věřím v Ducha Svatého 

    Dnes slavíme Boží hod svatodušní. A tak si dnes připomeňme se sv. Pavlem (Gal 5,16), že máme „žít z moci Božího Ducha".  Jak hospodaříme z jeho dary, které nám stále dává - „láskou, radostí, pokojem, trpělivostí, laskavostí, dobrotou, věrností, tichostí a sebeovládáním" ? (Gal 5,22-23). Snažme se je zapamatovat a častěji připomínat!

 

6. etapa z Habrů v neděli 21. 4. 2013

 

Věřím, že se dnes setkávám s živým Kristem v eucharistii

    „...Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa" (Mat 28,20). Ano, On je s námi v každém okamžiku, v každé situaci. Četnost a kvalita kontaktů mezi Ním a mnou zaleží však pouze na mne. V modlitbě  s ním mohu být spojen v každém okamžiku, ale Kristus nám dal možnost ještě důvěrnějšího spojení s Ním.

   Co pro mne znamená eucharistie?  Mám ještě „reservy" jak více a lépe se s ním takto scházet a být s Ním v přímém kontaktu?

 

5. etapa  od kostela Navštívení Panny Marie v Třebětíně v sobotu 20. 4. 2013

 

Víra, smíření a odpuštění

          Často  se modlíme: „A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům" (Mat. 6,12). Věřím a dělám podle Kristova návodu hned za modlitbou Otčenáše: „Odpustíte-li totiž lidem jejích poklesky, odpustí také vám váš nebeský otec; ale když lidem neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše poklesky" (Mat. 6,14-15). Kristus hříšníky vyhledával, jedl s nimi, využíval jejich služeb.

   A my? Kolik mám v okolí lidí, které „nemusím"? Možná, že se za ně někdy modlím, ale Kristus chce na mne víc - vyhledávat je tj. setkat se s nimi, navštívit je. S kým si půjdu popovídat, nebo ho pozvu i na kávu?

 

Poznámka: Pokud s námi nepůjdete, můžete se připojit duchovně modlitbou  růženců ale i zamyšlením nad těmito texty.

4. etapa

Z kostela sv. Aloise v Uhlířských Janovicích  do Třebětína v neděli 17. 3. 2013

Věřím, že jsem Boží dítě (křest)

    „Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě národům za proroka" ( Jer 1,5). Ano, Bůh mel můj život ve svém plánu ještě před stvořením světa, věděl o mne dávno před početím a narozením a v jeho plánu byla moje existence - celý můj život. Ale v jeho plánu bylo i to, že mne k sobě připojí úplně - křtem.

Otázka pro dnešní den: Žijí stále ve vědomí, že jsem Kristův?  Uvědomuji se každý den, že jsem Boží dítě? A jestliže pro své okolí mám být prorokem tj. svědkem - jak svědectví vydávám o své víře v Boha?

 

3. etapa

Z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově do kostela Sv. Jiljí v Uhlířských Janovicích v sobotu 16. 3. 2013

Víra je činnost

            Nyní v postní době si často připomínáme slova svatého Jana Křtitele:  „Obraťte se, neboť se přiblížilo Království nebeské" (Mt 3,2). Čili jestliže opravdu věříš v Krista, chceš s ním být a pro něj pracovat zamysli se jak dál.

Ti co, za Janem přišli k Jordánu se ho také ptali: „ Co tedy máme dělat? (Lk 3,10).  A Jan jim neukládá žádné modlitby, ani nějaké další činnosti, ale vyzývá je (i nás): Dělejte ve svém občanském zaměstnání, to co máte dělat, ale dělejte to pořádně, spravedlivě a dobře. A připomíná velmi důležitou věc - mějte sociální smýšlení, nezapomeňte na své bližní, rozdělte se. A k tomu všemu ještě máme být spokojeni s množstvím peněz, které dostáváme! (Lk 3,11 -14). Tečka!

Tak , jak jsme v tomto pokročili od popeleční středy?2. etapa

Z kostela  sv. Cyrila a Metoděje v Praze - Karlíně do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově v neděli 17. 2. 2013

Víra v Boha ve Starém zákoně

Při nedávné generální audienci (23. 1.) svatý otec Benedikt XVI. v katechezi věnované roku víry připomíná Pavlův list Židům: „Když věříme, máme v podstatě již to, v co doufáme, víra nám dává pevné přesvědčení o věcech, které nevidíme". (Ž 11,1).

A čtěme dále: „Vírou poznáváme, že svět byl stvořen Božím slovem..." 

Svatý Pavel v této kapitole připomíná muže víry od počátku - Abela, Henocha, Noe, zvlášť podrobně praotce víry Abraháma, Izáka, Jakuba, Josefa, Mojžíše a dodává „Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vyprávět o Gedeonovi, Barakovi, Samsonovi, Ježovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích. Měli víru, proto zvítězili nad říšemi, konali spravedlnost..." (Ž 11, 4 - 33).

A v návaznosti na včerejší úvahu lze jen dodat: Nejen, že v Hospodina věřili, ale také mu plně důvěřovali a zachovali věrnost - často ve velmi vypjatých situacích.

Při dnešním putování do chrámu zasvěceného Matce našeho Pána v modlitbě růžence prosme: Pane dej nám více víry, nauč nás plně Ti důvěřovat a zachovat věrnost až do konce.

1. etapa

Z Levého Hradce do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze - Karlíně v sobotu 16. 2. 2013

Víra v Boha, důvěra a věrnost

    V letošním jubilejním roce si budeme často připomínat ty, kteří nám přinesli víru v Krista. Sv. Cyril a Metoděj nepocházeli z této země a z našeho národa. Měli však zde řadu následovníků, kteří šířili víru a také jí dosvědčovali i mučednickou smrtí.

Včera (15.2.) jsme v naší pražské arcidiecézi připomněli pražské mučedníky - františkány. Počet českých patronů se tak velice rozšířil. Bůh si je vyvolil na počátku 17.století a přivedl z různých Evropských zemí do Prahy, aby zde v rozjitřené politické i náboženské situaci obnovovali víru.Toto své poslání naplnili vrchovatě - kázali, zpovídali, sloužili, byli příkladem nejen viry v Boha, ale i důvěry v Něj a také věrnosti. 

Pán v této době ne příliš nakloněné křesťanství volá jako svědky i nás a cestou do pražského chrámu zasvěceného sv. Cyrilu a Metoději v modlitbě růžence prosme: Pane dej nám více víry, nauč nás plně Ti důvěřovat a zachovat věrnost až do konce.