Květnov - L.Hradec: foto z 3.-5. etapy, poutní deník, mapy - celý poutní deník a všechny mapy

 Letos poprvé vyšli chomutovští poutníci na Levý Hradec už ze svého poutního místa Květnov (v horách nad městem), protože si chtěli  zvláště připomenout jubilejní cyrilometodějský rok. Zde jsou jejich zprávy (sepsané Josefem Adámkem a upravené Liborem Gottfriedem) a mapy celé trasy.

I. etapa:

Květnov - Bečov - Chomutov

So 2.2. 2013

13 km

Chvála Kristu.

Chomutovští velehradští poutníci se vydali na pouť na Hromnice 2.2.2013 v 15.30 hod. po mši svaté (v poutním kostele zasvěceného Navštívení Panny Marie sloužené otcem Aloisem také bývalým poutníkem) a pokračovali dále čtyři poutníci pěšky do Chomutova přes Bečov a Mariánské údolí.Tato etapa byla krátká, jen 13 km.

Požehnaný den přejí poutníci Josefové Milan a Alice (budou následovat další zprávy).

II. etapa:

Chomutov - Postoloprty

Po 4.2. 2013

27 km

Chvála Kristu.

Pokračování Chomutovského putování na Levý Hradec. Po mši svaté 4.2.2013 kterou sloužil opět otec Alois v Chomutově ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie jsme vyrazili na další etapu do Postoloprt v celkové délce trasy 27 km (celá tato trasa byla zřejmě delší ale to není podstatný). Naše poutnické putování i s vlajkou chomutovské farnosti směřovalo údolím říčky Chomutovky přes obec Udlice s kostelem Povýšení sv. Kříže a dále kolem kostela sv. Matouše v obci Přečáply a Zálezly do Velemyšlevsi (zde je kaple sv. Antonína). Zde jsme měli malou přestávku na oběd.Tady se s námi dala do řeči místní asi 80 letá paní potvrdila nám, že je také věřící.Tímto nám skončila poměrně snadná cesta a následoval výstup na kopec a dále přes zablácenou polní cestu a otevřenou krajinou cesta do asi 5 km vzdálené obce Blažím. Byl také poměrně velký vítr, který nám stáhl dvakrát nečekaně vlajku a jednou ji odvál asi 100 m do pole. Z obce Blažím jsme pokračovali opět od kostela, který byl zasvěcen sv. Prokopu, dále přes obec Výškov a Rvenec do Postoloprt.

III. etapa:

Postoloprty - Peruc

St. 6.2. 2013

25 km

Chvála Kristu.

Naše další středeční putování s konečným cílem na Peruci začalo v 8 hodin mší svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie slouženou otcem Rudolfem, který v této farnosti pobývá od roku 1974. Po mši svaté nás otec Rudolf pozval na čaj a sušenky, což jsme s radostí přijali. Ukázal nám také místo, kde byly objeveny zazděné pozůstatky základů starobylého kláštera benediktinů z 12. století "Porta Apostolorum ". Tento klášter byl v 15. století Husity zničen. Po rozloučení nám otec předal i vlajku naši farnosti (kterou jsme si u něho nechali po ukončení cesty do Postoloprt).

Otec se k nám choval velice bratrsky, svěřil se se svými bolestmi a utrpením, které nese za smír mezi Čechy a Němci (v roce 1945 zde Češi při odsunu popravili nejméně 800 německých spoluobčanů). Naši dnešní cestu jsme mimo jiné úmysly stanovené při velehradském putování obětovali za biskupy, kněze a řeholníky.

Jak se ukázalo později, bylo to pro nás dosti náročné. Další naše putování směřovalo přes Březno podél řeky Ohře do Loun. Louny jsou starobylé královské město, které skýtá mnoho křesťanských a historických památek. Na začátku je to hřbitovní kostel sv. Petra z roku 1359, dále městské hradby s Žateckou bránou a doslovně se skvostem chrámem (původně sv. Kříže z roku 1332 a po požáru přestavěn) sv. Mikuláše z roku 1538. Protože byl v kostele zákaz fotografování, tak to také respektujeme. Je zde překrásný dřevěný oltář, doslovně skvost a klenutý pozdně gotický strop. Před kostelem jsme potkali paní, s níž jsme mluvili o našem velehradském putování už v Postoloprtech a divila se, že jsme již v Lounech. Z Loun naše cesta směřovala do Peruce přes obce Černčice, kde je barokní kostel sv. Vavřince z roku 1779 a obce Obora s kostelem sv. Kateřiny z roku 1731 (se zazděným smírčím křížem). Po opuštění obce směřovaly naše kroky do obce Počedělice s barokním kostelem sv. Havla z roku 1760. Cesta dále vedla podél řeky Ohře přes polní cestu do obce Slavětín. V obci je překrásný původně románský kostel sv. Jakuba z roku 1375, později přestavěn a v nedalekém poli je kaple Navštívení Panny Marie. Zde jsme měli s těmi oklikami za sebou téměř 25 km a to nejhorší, aniž bychom to nějak čekali, jsme měli teprve před sebou. Podle mapy to bylo 6 km přes les. Vycházeli jsme z obce někdy kolem 16.30 hod.

Cesta vedla do kopce lesem a když jsme scházeli z kopce, bylo na ukazateli pouhé 2,5 km, sotva čitelné. Z údolí už jsme při baterce hledali po stromech značky, které se jaksi vytratily a my jsme dále pokračovali po cestě bez jistého cíle až jsme se ocitli na silnici (ani podle mapy se nedalo přesně v té tmě určit, kde jsme). Vybrali jsme tu horší variantu a to cestu po silnici do kopce a asi po 3 km se ukázalo, že jsme vybrali správně . Toto vše bylo umocněno spěchem na vlakové nádraží, odkud nám odjížděl z Peruce poslední vlak v 18.58 hod do Loun. Děkovali jsme Pánu Bohu, andělům strážným a přímluvě našich křestních a biřmovacích patronů za pomoc. Při této zkoušce si musím přiznat, že jsem si sáhl na dno svých fyzických sil a také si uvědomil, kam až musela sahat Kristova láska obětovaná za nás na svatém kříži.

IV. etapa:

Peruc - Velvary

Pá 8.2. 2013

24 km

Vyjeli jsme opět autobusem ráno v 06.00 z Chomutova do Loun a přestupem dále do Peruce kam jsme dorazili poměrně brzo v 07.15 hod. Bohužel jsme nezahájili naše putování ranní mší svatou, protože bychom při pozdějším spoji nestihli včas naši cestu na přespání k bratrovi Josefovi do Prahy. Po příjezdu do Peruce jsme vyrazili k památnému dubu, kde se sešel kníže Oldřich s Boženou v.r.1004. Po prohlídce tohoto místa jsme se zastavili ještě u Boženčiny studánky a na návsi si prohlédli zámek a nápis na budově fary a zastávkou u kostela sv. Petra a Pavla z r. 1724  jsme se  před uzavřeným vstupem pomodlili úvodní modlitbu radostného růžence a pokračovali dále směrem do Vraného. Na poloviční cestě do Vraného stojí v poli pomník postavený v roce 1913 na památku 100. výročí setkání tří panovníků: rakouského císaře Františka I., ruského cara Alexandra I. a pruského krále Bedřicha Viléma před tažením proti Napoleonovi k Lipsku, kde došlo k jeho porážce. Pokračovali jsme do královského městečka Vraného a v cestě jsme  měli kostel sv. Jana Křtitele z r. 1761 a rokokový zámek z r.1769, nyní domov důchodců. Po opuštění Vraného jsme došli na rozcestí ke křížku ("Boží Muka") a po modlitbě jsme pokračovali do obce Paleč. Krátká zastávka u gotického kostela Narození Panny Marie z r.1335. Cesta dále pokračovala kolem křížku a památníku na připomínku Štěpána z Paleče  slavného obhájce katolické víry v Kostnickém procesu r. 1415 s M.J. Husem. Po opuštění Palče jsme se přes kopec dostali do známého a  díky působení (r. 1853 - 1856) slavného  Antonína Dvořáka také proslaveného městečka Zlonice a přes pole vlevo je poutní kostel sv. Izidora Madridského opravený r.1798 hrabětem Kinským. Již z kopce jsou vidět věže kostela Nanebevzetí Panny Marie (stavitelem je František Maxmilián Kaňka r. 1727). Po přestávce na krátký oběd jsme pokračovali  přes Hobšovice kostel sv. Václava a Nabdín (s kostelem sv. Barbory), který v roce1045 věnoval kníže Břetislav I. Břevnovskému klášteru. Do Velvar  ke kostelu jsme došli asi 17.30 hod. Ještě jednu důležitou vzpomínku přidám. Cestou do Hobšovic nás zastavil příslušník městské policie a vyptával se na naši poutnickou vlajku a účel našeho putování. Dozvěděl se o spojitosti našeho putování s významným výročím příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. I on byl velice vstřícný a prozradil nám, že je z Chomutova a má ve Slaném kancelář a je zde jako výpomoc z důvodu problémové oblasti ("zvýšená kriminalita"). Druhé naše zastavení a vyprávění nás čekalo ve Velvarech a  to bylo o to krásnější, že se jednalo o mladé lidi. V 18.18 jsme etapu zakončili na nádraží ve Velvarech.

V. etapa:

Velvary - Levý Hradec

So 9.2. 2013

23 km

Chvála Kristu.

V sobotu 9.2 jsme se sešli ráno ve Velvarech na náměstí u kostela sv. Kateřiny Alexandrijské (z r.1487). Tentokráte se k nám přidali 3 poutníci z Prahy. Po vyfotografování jsme se vydali na Levý Hradec přes Kralupy nad Vltavou. Na hřbitově v Kralupech n/Vl. jsme se zastavili a pomodlili u hrobu Jaroslava Seiferta a dále  pokračovali přes Tursko a kostel sv. Martina (z r.1257). Po krátké zastávce jsme pokračovali přes obec Úholičky s malým zámkem do Roztok a dále ke kostelu sv. Klimenta v Levém Hradci. Po vyfotografování před kostelem jsme  přešli na vlakové nádraží a v 18 hodin odjeli domů. Tato poslední etapa měřila 23 km.