Nový Jeruzalém ve Svojanově - Zpravodaj

27.05.2009 - lidová zbožnost

v pátek 12.6. 2009 v 18.00

 

   Nový Jeruzalém č. 6/2009

        Zpravodaj  pro 114. prosebnou mariánskou pouť,

     která se bude konat (dá-li Bůh) ve Svojanově

         v  pátek 12. června 2009 v 18 hod

 

   Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb  v Březí u Velké Bíteše

Ve středu 13. května přijelo a přišlo na pouť NJ do Březí  čtyřmi  autobusy, auty a pěšky  asi 400 poutníků. Svátost smíření udělovalo 7  zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

 Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1)  nová a trvalá kněžská a řeholní povolání       

 2) věrné a obětavé spolupracovníky duchovních    

3)  vzrůst víry v našem kraji                             

4) pokoj a mír ve světě a v našich rodinách      

5)  život těla a duše pro všechny počaté děti      

 6) na smír za hříchy celého světa

 

       Dodatečné představení hlavního celebranta  poutě NJ v  Březí P. Mariana Kaliny ,  faráře v Dolních Loučkách, Olší u Tišnova a Žďárci   

 

Kdy a kde jste se narodil?    11.5.1976 v Žilině.

Rodiče, mládí?     Rodiče se poznali na studiích v Žilině a tam se také po svatbě usadili. Mám ještě dvě sestry. 

Vaše cesta ke kněžství a místa služby?      

 Po gymnasiu jsem pracoval jako výpravčí na  železnici, v tomto období uzrálo povolání ke kněžství, které jsem cítil od dětství.  Kněžskou formaci jsem  nastoupil v Nitře, pak ve Svatom Jure u Bratislavy, teologická studia na Teologické fakultě Trnavskej Univerzity v Bratislavě, kterou vedou otcové jezuité. Po pěti letech jsem odešel - pracoval jsem jako pastorační asistent ve farnosti a potom nastoupil k poslednímu roku studia a formace v Olomouci za brněnskou diecézi. Po vysvěcení na jáhna jsem byl rok v jáhenské službě v Letovicích,  po kněžském svěcení dva roky kaplanem v Brně u sv. Jakuba. Nyní sloužím ve výše uvedených třech farnostech.

Kdo Vám nejvíce pomohl na této cestě?        

 Zvláštním způsobem otcové kapucíni - P. Augustin a P. Leopold.  A mnoho dalších věřících dobrodinců - svou modlitbou, jejíž sílu jsem cítil zvlášť v těžkých chvílích života.  Velmi si vážím jejich pomoci.

Co si představujete pod pojmem nová evangelizace?    

Oslovit a získat děti, mládež, rodiny.  Proto se také snažíme zrekonstruovat faru a její okolí, aby se zde cítili dobře, aby byla vhodným místem ke setkávaní.

Co vás v poslední době nejvíc potěšilo?    

Setkání s každým člověkem, který je naladěn optimisticky.  S každým, který se snaží být dobrý.  Těší mě také setkání s těmi, které jsem oddal, pokřtil děti - mám radost z jejich častých návštěv.

     Sbírka na Novém Jeruzalémě v Březí ?

Na opravu fary v Dolních Loučkách. Moc děkuji všem dárcům za  štědré dary na opravu fary a farního areálu v Dolních Loučkách.

Kde Vás nejvíc "tlačí boty"? Na co se nejvíc těšíte?

   Splacení dluhů, které vznikají při opravě fary a budování zázemí, dokončení doktorandského studia.  Až budou farnosti (lidé v nich),  které spravuji, žít jako jedna velká rodina Božích dětí.

Co vidíte jako důležité v roce sv. Pavla ve svých farnostech?   

  Bude společná mše svatá pro naše tišnovské děkanství v Uníně, kde je kostel zasvěcený svatým Petru a Pavlu.      

Kdo je Vaším životním vzorem a proč ?      

Sv. Maxmilián Maria Kolbe - pro svou úžasnou kněžskou horlivost ve službě, mariánskou úctu, obětavost věrnost Kristovi.

                            Z promluvy  P. Mariána Kaliny  v Březí: 

Slyšeli jsme Mariin chvalozpěv Magnificat.  Co je to triptych?  Román, socha o třech částech, třech různých podobách.  Sv. Lukáš nám napsal takový mariánský triptych. 

1.část - Gabriel zvěstuje P.Marii:  tebe si Bůh vyvolil - Maria naslouchá Bohu, jeho Slovu.

2.část -  Mariina odpověď - nechlubí se, ale jde sloužit, pomáhat Alžbětě.

3. část - Chvalozpěv - Maria naplněna Duchem Svatým chválí Boha.

Nám se nabízí přenesení tohoto triptychu do našeho života:

  • 1) Boží Slovo - naslouchání, rozjímání.
  • 2) Bůh nás posílá svým Slovem, abychom sloužili: hledejme vzory vnaších svatých - sv. Matka Tereza: „Konejme malé věci svelkou láskou."
  • 3) Děkovat za vše Bohu - nejen za to co se mi líbí, ale také za oběti, bolesti.
  • Naslouchat, sloužit, děkovat - jako P.Maria.

       Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 10 995 Kč, které jsme darovali na pokračující opravy  fary v Dolních Loučkách. Pán Bůh zaplať všem dárcům.  Poděkování patří také otci Bohumilovi a všem farníkům z  Březí, kteří celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení hlavního celebranta  poutě NJ ve Svojanově

 P. Mgr. Adriána Jaroslava Sedláka OPraem, administrátora v Poličce   

 

      Jmenuji se Jaroslav Sedlák, jméno Adrian jsem přijal jako řeholní jméno v roce 1993 v komunitě želivské kanonie. Narodil jsem se v Pardubicích, kde jsem se svými čtyřmi sourozenci vyrůstal až do devatenácti let, kdy jsem nastoupil v Hradci Králové vojenskou službu. V roce 1995 jsem začal svá bohoslovecká léta a kněžské svěcení jsem přijal v roce 1999 v Želivě z rukou arcibiskupa Karla Otčenáška.

 

Vaše cesta ke kněžství a místa služby?      Moje cesta ke kněžství byla lemovaná třemi kněžími v příbuzenstvu, z nich žije už jen jeden, bratranec P. Pavel Mistr, nyní působí ve Vysokém Mýtě. Během svého života jsem měl možnost poznat mnoho kněží, a jeden z nich mi řekl: „Na každém knězi můžeš nalézt něco krásného."  A tak jsem si začal všímat, jak kněží své kněžství prožívají. Bylo by jich asi mnoho, kdybych je měl všechny vypočítat, dva z nich jsou již biskupové /Mons. Paďour, Mons. Baxant/.

 

Představa o evangelizaci?       Stačí, když každý bude dělat poctivě to co dělat má. To co vyplývá z jeho stavu. Matka má být matkou, otec otcem, kněz knězem. Kdo mě zná, ten ví že jsem realista. Nemám rád sladké řečičky o Pánu Bohu. Mnohokrát a mnoha způsoby jsem se přesvědčil, že Pán Bůh je k člověku náročný, ale i velkorysý. Bůh je vždycky větší. Je tak větší, že dokáže pomoci v jakékoli životní situaci, i té nejdramatičtější. Je větší než naše hříšnost, je větší než naše slabosti. Je větší, než co si církev dokáže o Bohu myslet. DEUS SEMPER MAIOR  doslova: Bůh vždy větší. Toto poznání se stalo i mým životním krédem.

Co může věřící člověk dělat pro to aby vzrostla víra v jeho okolí?       Abychom dokázali oslovit lidi kolem sebe, potřebujeme „znát se". Nemyslet si o sobě víc, ale ani míň. Obojí je těžké ale nesmírně nutné. Kdo se zná, ten dokáže předcházet zbytečným chybám z přeceňování i podceňování se. Vyhneme se zbrklosti a ukvapeným závěrům a dokážeme naopak jednat odpovědně a třeba i pohotově. Je to počátek nezbytné harmonie v nitru člověka.

 

Co mě nejvíce potěšilo?            Raduji se, když se lidé přestanou bát Boha a pocítí jeho dobrotu. Tehdy se rodí krása mezi člověkem a Bohem.

 

Co mě naposled zarmoutilo?       Když objevím svou hříšnost, kterou jsem dosud nevnímal, pak si připadám jako  zmetek a já sám „šlendrián" nesnáším. Mám impulsivní povahu, a tak se u mě moc nedá mluvit o zármutku, ale spíš o vzteku.

 

Úmysl sbírky?      Ha...ha...ha... Nerad rozhoduji o tom co není moje, a tak se šalamounsky vyhnu tomuto úkolu. Uhraďte náklady spojené s poutí a co zbude, pak udělejte někomu radost. Nechám to na vás.... (jLK po poradě s moudrými a po  přečtení níže uvedeného; si dovoluje určit úmysl sbírky na NJ ve Svojanově:  na náklady spojené s návštěvou Benedikta XVI. v ČR.)

Kde mne tlačí boty?     Koupil jsem si právě nové!!! Nejsou ještě prošlápnuté, ale snad nějak moc netlačí, mám je rád....... Loni jsme nastoupil do nové farnosti,  netlačí, ale není prošlápnutá. Musíme si na sebe zvyknout, asi tak jako na nové boty. Mám svou farnost rád.

 

Na co se nyní těším?       Na svatého Otce. Mám ho rád. Je to otec, který nás miluje, jako sv. Petr.

 

Co vidím jako důležité ve farnostech v roce sv. Pavla?      Nedělám si žádné iluze, nestavím vzdušné zámky. Postačilo by, kdyby věřící více četli Písmo Svaté. Pokud by každý věřící přečetl sám od sebe to, co apoštol Pavel napsal a trochu nad tím přemýšlel, pak by to byl velký úspěch. Nemusíme za každou cenu vymýšlet něco nového. Když se bude v rodinách společně číst bible, pak jsme prožili rok sv. Pavla odpovědně.

 

Ptáte se mě na vzor?        Pokud chcete ode mě konkrétní postavu nebo osobu, pak patrně svatý Petr. Byl velký hříšník, ale neskutečně miloval Krista. Často o něm rozjímám a v mnohém se objevuji. Oproti němu jsem ve výhodě. Nikdy nebudu papežem.               

 Děkuji za rozhovor.

 

Pověst ze Svojanovska     

 Lidé z vesnic v okolí hradu Svojanova si odpradávna vymýšleli různé povídky, bajky a pověsti.  Jednu si vymysleli i o skalní soutěsce, která se nachází u silnice ze Svojanova do Poříčí.  Když svatí Cyril a Metoděj chtěli jít do Čech, které tehdy patřily k říši Velkomoravské, kníže Bořivoj a jeho manželka sv. Ludmila byli pokřtěni na Velehradě.  Cyril a Metoděj patrně chtěli navštívit i Slavníkovce na Libici.  Dozvěděl se však o tom čert a snažil se jim v tom všemožně zabránit.  Po obou stranách obchodní cesty, která vedla kolem potoka, donesl dva obrovské kameny.  Když však nesl třetí kámen, kterým chtěl cestu zatarasit,  zakokrhal v nedalekém Poříčí kohout, čert pozbyl sílu a kámen upustil na zem.  Ten se v tomto místě nachází dodnes a lidé mu říkají „Čertův kámen."                                    Jaroslav Juračka.

 

                  Povídání o 8. pěší pouti na Velehrad (na pokračování)

Po ranních chválách v Boskovickém kostele jsme vyšli na další den naší pouti. Cesta k Valchovu (u Žďárné) je pořád do kopce, tak jsme se modlili s přestávkami, abychom to udýchali J. Cestou lesem předříkával růženec jeden hoch a při modlitbě „Otče náš" do megafonu předříkával : ... buď vůle Tvá, jako v zemi, tak i na nebi....".

Malinko mě to vytrhlo ze zbožného rozjímání a cukly mi koutky. Ale když v dalším Zdrávasu v desátku slavného růžence zaznělo :.. „Ježíš, který na hoře Tábor zjevil svou slávu", to už jsem vybouchla smíchy a bylo po zbožném rozjímání J. Následující „Zdrávasy" byly s úsměvem na tváři téměř u všech poutníků. O legraci prostě není nouze, ani při modlení J.

     V poledne jsme jako vždy doputovali do Sloupu a po krátké modlitbě v kostele jsme se odebrali do naší „staré známé" Restaurace na náměstí. Je to blízko, dobře tam vaří a ceny jsou přijatelné a - točí tam Plzeň,  oblíbené pivečko otce Pavla i moje J !!

   Jako obyčejně jsme požádali o nekuřácký salonek a jako obyčejně jsme si objednali svoji oblíbenou Plzeň a každý jinou dobrotu k obědu. U vedlejšího stolu seděl pán - řekla bych takový typický mladý podnikatel a trochu s povýšeným pohledem sledoval, jak se modlíme před jídlem. Kdybych převedla do češtiny jeho výraz v obličeji, zněl by asi takto:"blázni"J. Ovšem když po jídle otec Pavel u pivka vyprávěl můj oblíbený vtip o tom, jak si opilec chtěl dát uzenáče a pleskl si ho na roletu - a hned ho tam měl a hned zas neměl J, tak náš soused u vedlejšího stolu vyměnil svůj lehce opovržlivý pohled za smích.

Pokud vám otec Pavel ještě nikdy tento vtip nevyprávěl, tak si ho z něj vymamte, určitě se budete bavit taky. Já osobně u toho pokaždé málem dostanu střevní koliku. Z otce Pavla je rázem naprostý profík - štamgast J.

Tím, že se dal přemluvit ke vtipu, který mám moc ráda, si vymazal „černý puntík", který měl u mě od neděle za to, že mi řekl, že mám velký zadek J a od úterý za to, že v nemocnici hlásal, že jím rukama J.     Po obědě už jsme tentokrát nestihli odpočinek, protože jsme vycházeli o půl hodiny dřív  (o což jsem se marně snažila už min. 2 roky), nestihla jsem odpočinek na trávníku u fary. Jediné, co jsem stihla, bylo to, že jsem si zašla na místní faru do kuchyně dolít čaj, který tam byl uvařený pro poutníky. Seděla tam naše omladina - u stolu stál Jenda, tak jsem ho prosila, jestli by mi do mojí lahve nalil čaj, protože já nemám na nose brýle na blízko a tím pádem bych se špatně trefovala - maximálně bych jim do čaje spláchla všechny svoje bacily z obalu. Okamžitě se ozval Vojta, sedící na lavici pod oknem. Ucítil totiž můj vonný olejíček z 31 bylin,jímž jsem si těsně před tím mazala svoje namožené nohy. Myslel, že to, co cítí, je můj zbytek čaje a vykřikl : „Fuj!!  Už je ten smrad až tady!" Ostatní se přidávali a pokřikovali na Jendu, že jestli vezme do rukou moji láhev na čaj, že s ním zbytek cesty odmítají jít, prý bude smrdět!

    Nakonec jsem Jendu i ostatní přesvědčila o tom, že to „voní" můj olejíček, kterým mám namazané nohy a čaj mi nalili. Ale Vojta si ještě neodpustil poznámku, že je to ten smrad, co cítil v ráno v lese (samozřejmě jsem byla namazaná a zřejmě se to za mnou pár metrů táhlo). Prostě mladí neví, co je dobré a pletou si vůni bylinek se zápachem...J

Před odchodem z kostela pokračovala další z promluv letošní pouti. Zase jen letecky to, co mě nejvíce zaujalo:

 Když Pán Ježíš chodil a učil, naučil své blízké říkat Bohu Otče náš. Tím nám připomíná, že jsme bratři a  sestry, že jsme jedna rodina. To však znamená, že máme táhnout za jeden provaz, že není možné, aby si každý bezohledně dělal jen, to, co chce sám jak nám ukazuje následující příběh:

Jeden muž vždycky říkal své manželce: „Jdi do kostela a pomodli se tam za nás za oba." Přátelům říkal: „Já do kostela nemusím - manželka tam chodí za nás oba." Jednou v noci se tomu muži zdál sen. Stál se svou manželkou před branou ráje a čekal, až budou vpuštěni dovnitř. Po chvíli se brána pomalu otevřela a ozval se hlas, který řekl jeho manželce: „Můžeš vstoupit za oba dva." Žena vešla dovnitř a brána se za ní zavřela. Na muže ten sen tak zapůsobil, že se probudil. Ale největší překvapení čekalo na manželku, když se před ní v neděli ráno objevil se slovy: „Dnes jdu do kostela s tebou."                                                               J.H.

 

                                                       Pozvánky  

             Pouť k Božímu Milosrdenství do Polska.   Termín:  6.- 8.7. 2009.  Kam:  Nový Jičín (poutní kaple P.Marie Bolestné),  Wadowice, Kalwarie Zebřidovská, Krakow, Příbor (Příborská Madona). Cena: (předpokládaná) doprava, jídlo, noclehy, pojištění, režie, vstupy - 1800 - 2000 - to vše se upřesní podle cen k 1.7.2009. Duchovní program povede P.Jan Peňáz, farář ve Křtinách.  Závazné přihlášky: co nejdříve (je ještě 19 volných míst) - u jáhna LK.

            Slavkovice - kostel Božího Milosrdenství a sv. Faustyny.    Rádi bychom pozvali všechny do Slavkovic:     1) Každou třetí sobotu v měsíci - 16 hod - začátek programu - modlitby a sv. zpověď, v 17 hod - mše svatá  2) Od začátku postní doby 2009 (25.2.), každou sobotu a neděli po celý rok od 15 - 17 hod. v kostele ve Slavkovicích bude možnost zpovědí nebo duchovního rozhovoru s knězem.   Kontaktní čísla: Farnost Jámy: 566 502 856;  Slavkovice:  Infolinka /bohoslužby, poutě.../: 566 502 853 info@slavkovice.cz; Prosby - Kniha milosrdenství: 566 502 852 kniha@slavkovice.cz;  Nahlašování skupin: 566 502 854 pout@slavkovice.cz. Na stránkách http://www.slavkovice.cz/ najdete další informace.   Děkujeme a přejeme Vám hodně Božího požehnání  - za otce pallotiny:  P. Wojciech Zubkowicz SAC

          Turzovka - poutní zájezd v sobotu 20.6.2009 pořádá Orel Bystřice n.P., přihlášky se budou přijímat v prodejně Textilní galanterie od 8.6.2009 (tel.č.56655    , uzávěrka přihlášek je 17.6.2009. Plánovaný odjezd z Rozsoch od kostela je ve 4,00 hod, z autobusového nádraží v Bystřici n.P. ve 4,15 hod. Na poutním místě se připojíme k programu Fatimského apoštolátu z Koclířova. Další informace budou známé v době začátku přijímání přihlášek. Prosíme o včasné přihlášky z důvodu objednávky autobusu.

    9. pěší pouť na Velehrad.   Severozápadní proud začíná  v pondělí 17.8. z Vítochova  a Víru,  v úterý 18.8. ráno z Olešnice, ve středu 19.8. z Boskovic.  Kvůli ubytování v rodinách je třeba se co nejdříve přihlásit u jáhna Ladislava Kince. Záloha na dopravu zavazadel, pití na cestě a další - 150 Kč.

    Plán konání prosebných putovních marian. poutí Nový Jeruzalém na rok  2009 a 2010

      2009  

 13. srpen         Jimramov         P. Mgr. P. Vrbacký

 14. září              Oslavice   

 13. říjen            Nové Veselí      P. J. Peňáz

 13. listopad      Žďár n/Sáz II       P. Jiří Veselý SDB     

 14. prosinec        Olešnice

       2010

 13. leden          Vel.Meziříčí                                          

 12. únor              Rad.Svratka 

 12. květen        Heřmanov u Vel.Bíteše  P. Ing. Mgr. Karel Chylík

 14. červen         Rožná                                   

 13. červenec    Lysice                                               

 13. srpen           Křtiny  

 13. září             Jámy                                                

 13. prosinec     Olešnice                              

 Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem - kdo dřív přijde - ............

    

  Srdečné pozvání na 115. pouť  NJ - v pondělí 13.července do Rožné  -  hlavní celebrant  opat  Mons. Michael Pojezdný OPraem     

 

     Srdečné Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20.6. 2009. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

  Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná -   jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606 948 970,   e.mail-kinc@biskupstvi.cz    Plakátky, zpravodaje a vše ostatní také na internetových stránkách: http://www.novyjeruzalem.cz/ a www. rovecne.farnost.cz.

 

 

 

 

 

Komentáře:


(ochrana proti spamu)
všechny položky jsou povinné, HTML tagy budou odstraněny

?

- (15)

 

- (8)

 

- (78)

 

celkem hlasovalo 104 lidí

předchozí ankety

Dnes je 23. prosince 2024

svátek má Vlasta

Mons. Jan Peňáz, farář v Novém Veselí a dojíždějící duchovní správce Bohdalova,

59214 Nové Veselí, V Ulici 91

(telefon: 566 667 136

přenosný 736 52 92 21

 penaz.vmZAVINÁČseznam.cz

anebo také poutnik-janZAVINÁČseznam.cz - raději pište na oba, kdyby se jeden pokazil),

DÁVÁ VŠEM PRÁVO POUŽÍT K DOBRÉMU ÚČELU vše z těchto stránek kromě rozpisu bohoslužeb (NEBOŤ TAM MOHOU BÝT NÁHLÉ ZMĚNY VYNUCENÉ NOVÝMI OKOLNOSTMI)