Dopis Ježíškovi po vánocích

 Milý Ježíšku!

     Nevzpomínám si už na to, jak jsem ti psal v dětství. Protože jsem o loňských Vánocích každého vyzýval, aby Ti napsal také po svátcích, činím tak teď i já prostřednictvím těchto stránek.

    Nejprve musím poděkovat za dárky pod stromečkem. Děkuji, žes těm, po kterých mi dárky posíláš, dáváš vždycky tak pěknou všímavost a nápaditost.

    Děkuji také za ostatní dary od Tebe: především za život a za víru, kterou jsem si mohl uchovat díky Tvé milosti. Děkuji za odpuštění všech hříchů, s kterými jsem přišel k Tvé církvi. Děkuji za zdraví a ochranu v nemocech a před nehodami. Děkuji za tatínka a maminku, kteří nás měli tolik rádi. Děkuji za všechny lidi, kteří mi v životě pomohli, a kterých je pořád dost.

    Děkuji také za to, že jsem se dostal na studia do Francie a že jsem celkem v klidu odsloužil vojnu, z které jsem měl od dětství obavy. Děkuji za to, že jsi mě povolal do své služby a že jsi mě poslal vždycky do pěkné farnosti.

    Děkuji i Tvému Otci v nebi, neboť on skrze Tebe dává světu všechno dobré.

    Proto Ti s velkou důvěrou svěřuji i své prosby a přání. Prosím o Tvou pomoc, abych mohl žít ve víře, naději a lásce a jednou s Tebou v nebi, přesto že jsem jen obyčejný hříšník.

    A prosím také za druhé, především za Ty, kdo mají odpovědnost za Tvou církev: Ať jsme všichni svědky Tvé dobroty, nadhledu a citlivosti k člověku. Prosím i za ty, kteří stojí v čele společnosti, ať už ve státech nebo úřadech: Ať se nám všem daří využívat svých schopností k dobrému, které od Tebe máme. Ať těchto darů využijeme místo neustálého kritizování, že někteří jsou schopni všeho a jiní zase neschopni.

    Prosím i za ty, kdo mají trápení: Ať poznají, že Ty jim můžeš pomoci nést i jejich kříž, ať v Tobě najdou sílu oni i my všichni.

 JP