Putování ke kříži na Vejdochu - 26.4. a 20.9. 2020
29.12.2022 - naše farnosti
Vinou omezení kvůli koronaviru (jen omezenci říkají díky koronaviru, díky vichřici a podobné nesmysly, když tu škodu a trápení přece ta nákaza nebo ta vichřice zavinily) jsme za úrodu 26.4. prosili jen dva.
Děkovali jsme také Bohu starobylým chvalozpěvem za dar stvoření, vykoupení i za naději na Boží království. Pak jeden přiběhl a dva přijeli na kolech a přidali se k nám. Jen na chvilku, protože jsouce upoceni velice rychle prochladli, zatímco my jsme byli na hřebenový průvan patřičně oblečeni.Pak jsme se pomodlili litanie za déšť a celou pobožnost v době setí a sázení.
Uzavřeli jsme modlitbou za všechny viditelné farnosti a jejich farníky, za celý kraj, vlast i Evropu a na závěr jsem na všechny strany a všem dokola požehnal.
Od kříže u hřiště nás 20.9.2020
ve 2 odpoledne vyšlo téměř 150. Ministranti nesli kříž, korouhve, koně vezli zvon sv. Jana Pavla II, s připomínkou sv. Zdislavy a sv. Jana Sarkandra. Děkovná pobožnost našeho děkanství za letošní úrodu je na další podstránce. Po ní bylo vysvětleno, proč jsme zvon přivezli - je vidět věž, kde bude zvonit, je vidět kopec, kde sv., Zdislava měla poustevnu a je vidět rozhledna nad městem velkým mezi říčkami malými, kde Jan Sarkandr byl na praksi u svého bratra děkana Mikuláše Sarkandra, kde se oženil s Annou Plachetskou (toto příjmení je tam dodnes živé), kde asi rychle a náhle ovdověl a odkud pak šel do semináře. Každý si mohl na zvon dřevěným kolíkem ťuknout ta, že se krásně rozezněl. To proto, že šikovná parta chlapů z Nového Veselí jej dovezla do Jam, vysadila na vůz a u kříže jemně pozvedla. Každý přitom říci modlitbu nahlas anebo jen ve svém srdci.Vše trvalo téměř 2 hodiny. Bohu díky bylo nádherné počasí a tím pádem i pěkný rozhled.