Nový přístup k Helouvínu v Novém Veselí

Nový přístup k Helouvínu v Novém Veselí

Po kázání o Helouvínu a návodu na dětskou akci odpovídající křesťanskému pojetí těchto svátků jsem si říkal: Slova hřmí, ale příklady táhnou. Jak něco udělat. Když tedy o podzimních prázdninách přijely na naši faru na výlet tři školní děti z příbuzenstva, snažil jsme se i před nimi kladně promluvit o posledních věcech člověka na této zemi a o síle, jakou má i v těchto chvílích Pán Ježíš. Pak mně napadlo i to převlečení. Protože jim rodiče dali krásná křesťanská jména Michal, Lucie a Veronika nemělo by to být tak těžké. Nenápadně jsem to navrhl a byl mile překvapen jejich nadšením, bez kterého by to nešlo. Za dvě hodiny jsme to dali dohromady bez jakýchkoli nákupů. Nejlehčí byla Veronika: Vzala si obraz Ježíšovy tváře a nesla ho přes sebou, protože i tenkrát v Jeruzalémě si její patronka vyšla do města v běžném oblečení. Lucii pomohla bílá ministrantská tunika a palmová ratolest – symbol mučednictví, zapůjčená z oltářní výzdoby. (Děvčata květinářky, moc děkujeme.) Archandělu Michaelovi jsme vyřízli z polystyrenu dva oblouky a symbol byl jasný. Dřevěný meč dal chvilku práce, ale Lucie jej tak šikovně polepila staniolem, že se opravdu blýskal a kníže nebeského vojska mohl vyjít. K mému Janu Nepomuckému mi děti samy sundaly menší kříž ze stěny, biret a hrubou vlněnou vestu jsem si našel sám a od oltáře zmizela druhá palmová ratolest. Až po mši svaté jsme se převlékli a prošli kostelem a těšili se, že lidé naše patrony uhodli. Doufám, že se jsme potěšili i je.

Trochu se těším, že jsme v Novém Veselí s touto novinkou třeba druzí. Na pořadí nezáleží, kéž by nás bylo víc.