Dojmy ze žehnání zvonů
27.09.2020 - naše farnosti
Jaký máte dojem, ptala se mě paní redaktorka po skončení žehnání dvou zvonů v Novém Veselí v nerděli 27/9 večer. Byl jsem a zůstávám plný vděčnosti Bohu za počasí, protože večer nakonec vyšlo sluníčko. A také za tolik spolupracovníků a spolupracovnic, kteří se podíleli na všem.
Největší dojem na mě udělaly děti, malé družičřky v bílém a mládenečci ve slavnostním oblečení, kteří šli v průvodu do kostela. Po vyjití z kostela jsme se fotografovali s ministranty a o. biskupem a pak jsem pozval na společnou fotku i je. Když to bylo hotovo, zavolal do skupinky před objektivy jsem i maminky. Ty se zdráhaly, ale z davu dětí se z několika míst pozvalo pronikavé: Mámo, pojď za námi. A šly. A zase trochu rovnání, čekání na úsměv. Konečně hotovo. Pořád se mim to nezdálo.
Protože jsem pro skutečnou rovnoprávnost mužů a žen, zavolal jsem i na tatínky. Nezájem ještě větší, přímo drahoty. Ale pode mnou se ozvalo z několika pusinek: Táto, pojď takéé! To už neodolali.
Otec biskup při svém zvonění paličkou, kterou jsme mu za to věnovali, prosil, aby ten zvon volal ke společenství. Společná fotografie dětí s oběma rodiči, to je výzva, svědectví i příklad. A společenství se učíme v rodinách. Kéž by naše farnost(i) byla(y) opravdovým rodinným společenstvím.
V Duchu Svatém.
Pána prosme.