Poutě do Netína - Přehled poutí od r. 1990

 

Přehled poutí k Panně Marii Nanebevzaté v Netíně od roku 1990.

Název a pořadí pouti, datum, kazatel, počet poutníků na začátku pouti a ke konci a poznámky.

277. velká pouť- 12.8.1990 - P. Karel SATORIA - 400/500 - velké teplo, starosta města i P. Karel nesou korouhve

májová pouť za úrodu - 5.5.1991 - P. Cyril Vojtěch KODET 

278. velká pouť - 4.8.1991 P. Jan PEŇÁZ - 240/340 - pěkné počasí, občerstvení v Lavičkách jako na každé velké pouti v srpnu

pouť mládeže - 9.5.1992 - P. Bohumil POLÁČEK

279. velká pouť - 15.8.1992 - P. Jan PEŇÁZ - asi 200 - pod mrakem, ale hezky.

 

1992

1. pouť na první sobotu - 3.10.1992 P. Cyril Vojtěch KODET - 68 - pěkně, jde se s korouhvemi

2. pouť na první sobotu - 7.11.1992 - P. Vladimír ZÁLESKÝ, nyní v Osové Bitýšce - 46 - krásně, slunečno, otec Vladimír šel s námi

3. pouť na první sobotu - 5.12.1992 - P. Ludvík    BRADÁČ, nyní v Římě - 13 / 27 - pršelo se sněhem, byli jsme promoklí a zmrzlí, ale nikdo z toho neonemocněl

 

1993

4. pouť na první sobotu - 2.1.1993 -  P.Evžen RAKOVSKÝ, nyní v Líšni - 25 / 34 - velký mráz

5. pouť na první sobotu - 6.2.1993 - P. Roman STROSSA, nyní v Brně - 17 / 23 - sychravo   6. pouť na první sobotu - 6.3.1993 - P. Jiří BALABÁN, nyní v Batelově - 18 / 23 - ohromné závěje, veliké boření

7. - 3.4.1993 - P. Bohumil NĚMEČEK, nyní v Dambořicích - 20 / 47 - krásné počasí

8. - 1.5.1993 - P. Miroslav PARAJKA, nyní v Dolních Loučkách - krásně teplo, mše sv. u hrobky.

9. - 5.6.1993 - P. Antonín Zdeněk KOVÁŘ, kapucín z Třebíče - 24 / 32 - mše sv. u hrobky

10. - 3.7.1993 - P. Jiří CAJZL, nyní v Poštorné - 27 / 48 - pěkně, mše sv. u hrobky.

11. - 7.8.1993 - P. Bernard PÁLKA, premonstrát z Brna Židenic - 21 / 45 - velmi pěkně, mše sv. u hrobky

280. velká pouť - 15.8.1993 - P.Josef BRYCHTA, děkan brněnský - 340 - krásně teplo, cestou děti trhají květiny které dají na oltář, v procesí se nese socha Panny Marie Fatimské, zasvěcení Panně Marii

12. pouť na první sobotu - 4.9.1993 - P. Václav SLOUK, spirituál litoměřického semináře, nyní děkan brněnský, celou cestu šel pěšky - 30 / 60 - přeháňky

13. - 2.10.1993 - P. Josef DOLEŽAL, děkan bítešský, nyní v Prušánkách - 35/49

14. - 6.11.1993 - Mons. Vojtěch CIKRLE, biskup brněnský. - 31 / 36 - mlha

15. - 4.12.1993 - P. Petr NEŠPOR, nyní farář v Milonicích - 23 / 43 - sluníčko, ale brodíme se rozbředlým sněhem, přišel svatý Mikuláš

 

1994

16. pouť na první sobotu - 1.1.1994 - P. Vojtěch SUCHÝ, nyní provinciál jezuitů -

48 / 58

17. - 5.2.1994 - Mons. František LOBKOWICZ, biskup ostravsko - opavské diecéze - 37 / 61 - pěkně, sucho, pan biskup nás čekal na křižovatce v Netíně.

18. - 5.3.1994  - P. Michal POJEZDNÝ, opat strahovský - 39 / 62

19. - 9.4.1994 - Mons. Jiří MIKULÁŠEK, generální vikář brněnský - 28 / 38

20. -  7.5.1994 - P. Jiří KAŇA, biskupský vikář Brno - 22 / 28 - pěkně,  mše sv.

u hrobky

21. - 4.6.1994 - Mons. Josef KAJNEK, světící biskup z Hradec  Králové - 22 / 48

procesí s Božím Tělem po Netíně

22. - 2.7.1994 - P. Tomáš GÁLIS, rektor semináře v Banské Bystrici, nyní tamější světící biskup - 38 - bylo pěkně.

23. - 6.8.1994 - Mons. Karel PILÍK, rektor papežské koleje Nepomucenum v Římě - 33 / 46

281. velká pouť - 14.8.1994 - P. Antonín Zdeněk KOVÁŘ, kapucín z Třebíče -

 mše sv. u hrobky, děti dávají Panně Marii. věnečky, které upletly cestou

24. pouť na první sobotu - 3.9.1994 - Mons. Josef HRDLIČKA, světící biskup olomoucký - 38 / 52

25. „stříbrná" pouť na první sobotu - 3.10.1994 -  Vojtěch CIKRLE - 31 / 60

26. - 5.11.1994 - Mons. Milan BEZDĚK, generální vikář litoměřický - 30 / 49

27. - 3.12.1994 - P. Jaromír SMEJKAL, nyní duchovní správce střediska pro narkomany v Kurdějově - 18 / 33 - po mši svaté přišel sv. Mikuláš.

 

1995

28. pouť na první sobotu - 7.1.1995 - P. František KOZÁR, farář od Panny Marie Bolestné ve Sloupu - 29 / 47

29. - 4.2.1995 - Mons. Ludvík HORKÝ, biskupský vikář v Brně - 36 / 48

30. - 4.3.1995 - Mons. Jiří MIKULÁŠEK, náš generální vikář - 31 / 45

31. - 1.4.1995 - P. Josef PACAL, kanovník na Petrově v Brně - 16 / 21 - pršelo

32. - 6.5.1995 - P. Stanislav VÍDENSKÝ, děkan ve Veverské Bitýšce - 49 / 53

krásně, jdou s námi i někteří  poutníci z Bitýšky

33. - 3.6.1995 - P. František HRŮZA z Měřína - 18 / 29

34. - 1.7.1995 - P. Bohuslav BRABEC z Radostína - 29 / 30

35. - 5.8.1995 - Mons. Karel JANOUŠEK, vicerektor Nepomucena v Římě

282. velká pouť - 13.8.1995 - P. František PUCHNAR, farář od sv. Prokopa z Třebíče - jáhni: Miroslav ČAMEK a Jaroslav SOJKA

36. - 2.9.1995 - P. Josef SVOBODA, kaplan ve Valašském Meziříčí

37. - 4.10.1995 - Mons. Jiří  MIKULÁŠEK, náš generální vikář

38. - 4.11.1995 - P. Josef VALOUŠEK, děkan židlochovický - asi 23 -

počasí jak na Sibiři, fičí vítr a padá sníh

39. - 1.12.1995 - P. Pavel KREJCAR, nyní farář v Drnholci - přišel sv. Mikuláš

koncem prosince: pouť kněží a bohoslovců (možná 1994)

 

1996

40. pouť na první sobotu - 6.1.1996 - P. František KOZÁR ze Sloupu -

přišli TŘI KRÁLOVÉ

41. - 3.2.1996 - P. Bohuslav BRABEC z Radostína  zahájil své nádherné promluvy na téma "Desatero Božích přikázání"
42.  - 2.3.1996 - P. KŘÍŽ - rodák ze  Záseky - 34 - hluboký sníh, závěje, studený vítr, poutníci došli na hranici vyčerpání

6.4.1996 - Bílá sobota - nešlo se

43. - 4.5.1996 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

44. - 1.6.1996 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

45. - 6.7.1996 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

46. - 3.8.1996 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu - počasí nádherné

283. velká pouť - 11.8.1996 - P. Stanislav KRÁTKÝ z  Hrádku u Znojma - 150 - počasí  nádherné

47. pouť na první sobotu - 7.9.1996 - P. Marek  VÁCHA, novokněz - káže P. Jan Peňáz

48. - 5.10.1996 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

49. - 2.11.1996 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

50. „zlatá" pouť na první sobotu - 7.12.1996 - Mons. Giovanni COPPA, apoštolský nuncius v Praze - docela zima, cesta velmi kluzká

 

1997

51. pouť na první sobotu - 4.1.1997 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

52. - 2.2.1997 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

53. - 1.3.1997 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

54. - 5.4.1997 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu - 24 - plískanice

55. - 3.5.1997 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu - nádherné počasí,  všude všechno kvete

56. - 7.6.1997 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

57. - 5.7.1997 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

58. - 2.8.1997 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

284. velká pouť - 17.8.1997 - P. Vít HÁBA, novokněz a P. Adolf VATEHA, redemptorista z charitního domova na Moravci

59. - 6.9.1997 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

60. - 4.10.1997 - P. Bohuslav BRABEC pokračuje v cyklu

61. - 1.11.1997 - P. Bohuslav BRABEC zakončil cyklus

62. - 6.12.1997 - P. Miloslav KABRDA, farář  od sv. Augustina v Brně, přebírá štafetu

 

1998

63. pouť na první sobotu - 3.1.1998, 64. - 7.2.1998, 65. - 7.3.1998, 66. - 4.4.1998, 67. - 2.5.1998 a 68. - 6.6.1998 - P. Miloslav Kabrda pokračuje

69. pouť na první sobotu - 4.7.1998 - Jan PEŇÁZ

70. - 1.8.1998 - P. Miloslav Kabrda pokračuje

285. velká pouť - 16.8.1998 - P. Michal JELÍNEK z Moravských Budějovic, poprvé pěší poutníci z Uhřínova, Pohořílek a Svařenova  s o. Petrem Holým ve sportovním  oblečení.

71. - 5.9.1998, 72. - 3.10.1998 za účasti poutníků z Vysokých Popovic a okolí, 73. - 7.11.1998 a 74. - 5.12.1998 - P. Kabrda

 

1999

75. jubilejní pouť na první sobotu - 2.1.1999 - Mons. Jan GRAUBNER, arcibiskup olomoucký - koncelebrují P.Vojtěch ŠÍMA - rektor semináře a P.  Milan KOUBA, generální vikář - vše je nazdobeno jinovatkou

76. - 6.2.1999 - P. Václav SLOUK, spirituál z Litoměřic 

6.3.1999 - nešlo se, misie ve Velkém Meziříčí,

3.4.1999 - nešlo se, Bílá sobota

77. - 1.5.1999 - P. Miloslav Kabrda pokračuje

78. - 5.6.1999 - P. Serafim Jan SMEJKAL, novokněz, rodák z Velkého Meziříčí

79. - 3.7.1999 - P. Miloslav Kabrda

80. - 7.8.1999 - P. Miloslav Kabrda - 20 / 10 - vychází se za slunného počasí, ale hned u Třech Křížů jsme úplně promokli, dál se vydává jen polovina, podruhé pěší poutníci z Uhřínova s o. Josefem Pohankou v klasickém kněžském poutním oblečení.

 

286. velká pouť - 15.8.1999 - P. Ludvík BRADÁČ, spirituál papežské koleje  Nepomucenum v Římě - velice příjemné počasí, podruhé pěší poutníci z Uhřínova, Pohořílek a Svařenova  s o. Josefem Pohankou ve sportovním  oblečení.í

81. - 4.9.1999, 82. - 2.10.1999 a 83. - 6.11.1999 - P. Miloslav Kabrda

84. - 4.12.1999 - P. Miloslav Kabrda uzavírá svoje kázání

 

Jubilejní rok  - A. D. MM

85. pouť na první sobotu - 1.1.2000 - P. Jan PEŇÁZ, kázal jáhen Ladislav KINC - 22 - pěkné zimní počasí, šlo se příjemně

86. - 4.2.2000 - P. Bohumil POLÁČEK, farář z Velké Bíteše

87. - 4.3.2000 - P. František HRŮZA - prudké sněhové vánice

88. - 1.4.2000 - P. Jiří BÍLEK, na odpočinku ve Velkém Meziříčí - příjemné počasí

89. - 6.5.2000 - P. František ŠKOLAŘ, farář z Budišova - docela vedro

90. - 3.6.2000 - P. Josef MARTINÁSEK, na odpočinku ve Velkém Meziříčí, káže jáhen Stanislav Krejčí - příjemné počasí

91. - 1.7.2000 - P. Jan PEŇÁZ po návratu z Říma - příjemné počasí

92. - 5.8.2000 - P. František SADÍLEK, farář z Tasova - 16 / 28 -  příjemné počasí

1. malá pouť přímo v den slavnosti - 15.8.2000 - P. Jan PEŇÁZ - 4 / 14 - vycházíme v 5 hodin ráno

287. velká pouť - 20.8.2000 - kanovník Dr. Josef PACAL, diecézní církevní soudce z Brna - 78 / 160 - zpět jde 30 a nesou kameny ke kříži pokání - až 30° ve stínu

93. - 2.9.2000 - P. Karel ORLITA, kaplan v Křižanově, napínavě kázal - 23 / 42 - krásné počasí, nesou se vlajky městská a jubilejní

94. - 7.10.2000 - P. Jan PEŇÁZ - 13 / 30 - zasvěcení Panně Marii - mlhavo a nevlídno

95. - 4.11.2000 - P. Miloslav ČAMEK, farář v Kněžicích, rodák z Březejce

96. - 2.12.2000 - P. Vladimír  ZÁLESKÝ, farář v Osové Bitýšce, vedoucí diecézního centra mládeže - 18 / 29 - mrholilo a chvílemi i pršelo

 

2001

97. pouť na první sobotu - 6.1.2001 - P. Jan   PEŇÁZ, káže jáhen Ladislav KINC - 15 / 33 - chladno, rozbředlý sníh,  chvílemi i prší, jde se špatně

98. - 3.2.2001 - P. Pavel HABROVEC, farář v Radešínské Svratce, Olešné a Jamách, rodišti P. Peňáze - 9 / 36 - sníh moc nebyl a chvílemi svítilo i sluníčko

99. - 3.3.2001 - P. Josef  Pohanka, čerstvě přeložený do Fryšavy, začal cyklus promluv o svátostech - 11 / 34 -

Měli jsme velké obavy z velkého množství sněhu, ale jaké bylo naše překvapení, když jsme našli cestu prohrnutou díky obětavosti občanů a zastupitelů z Laviček.

 

JUBILEJNÍ STÁ POUŤ NA PRVNÍ SOBOTU - 7. 4. 2001 NA KVĚTNOU SOBOTU - Mons. Jiří MIKULÁŠEK, generální vikář brněnské diecéze.

 

101. 5/5 P. Josef  Pohanka,

102. 2/6 P. Josef Pohanka,

103. 7/7 P. Josef Pohanka,

104. 4/8 P. Miloš Mičánek, novokněz

288. velká 12/8 P. Vojtěch Kodet a Francouzi

2. malá 15/8 P. Jan Peňáz

105. 1/9 P. Pavel Holešinský, novokněz

106. 6/10 P. Čamek pokračuje v cyklu o svátostech

107. 3/11 P. Čamek

108. 1/12 P. Čamek

2002

109. 5/1 2002 P. Čamek

110. 2/2 P. Čamek

111. 2/3 P. Čamek

112. 6/4 P. Čamek

113.  4/5 P. Čamek

114. 1/6 P. Čamek

115. 6/7 P. Jan Peňáz

116.  3/8 P. Pavel Pacner, novokněz

3. malá pouť 15/8 P. Jan Peňáz

299. velká 18/8 P. Václav Kříž

117. 7/9 P. Pavel Sobotka, novokněz

118. 5/10 P. Pavel Habrovec, rozebíral modlitbu Věřím v Boha

119. 2/11 P. Pavel Habrovec

120. 7/12 P. Pavel Habrovec

2003

121. 4/1 2003 P. Pavel Habrovec

122. 1.2. P. Jan Peňáz a jáhen Kinc

123. 1/3 P. Pavel Habrovec

124. 5/4 P. Pavel Habrovec

125. 3/5 P. Pavel Habrovec

126. 7/6 P. Pavel Habrovec

127. 5/7 P. Jan Peňáz a jáhen Kinc

128. 2/8 P. Jan Kříž, novokněz

4. malá 15/8 P. Jan Peňáz a ČT Ostrava

290. velká 17/8 P. Karel, Orlita, P. Jan Peňáz, P. Václav Kříž a ČT Ostrava a Brno, 47 poutníků z jihu (z toho 16 poprvé ze Stránecké Zhoři), 36 poutníků ze západu, 30 poutníků ze severu a z východu jich došlo 200 (61 vyšlo z města), celkem tedy 313

129. 6/9 P. Marek Slatinský, novokněz

130. 4/10 P. Bohumil Poláček

131.  1/11 Kanovník Václav Slouk začal cyklus o modlitbě, 10/27 a P. Poláček z VB, hezky, závěrem mrholilo

132. 6/12 vyšlo 7 s kan. V.S., došlo 17, z V. Bíteše 3, silný vítr, v Lavičkách díry ve dvou střechách

2004

133.   3/1 2004 - vyšlo 10 s p. kanovníkem, došlo 21, hezký zimní den, svítilo slunce, pak začalo chumelit

134.   7/2 - vyšlo 10, došlo 15 a 3 z Velké Bíteše, byl silnější vítr

135.   6/3 - vyšlo 5 žen a 3 muži, došlo 14, sníh a závěje po kotníky, naštěstí se šlo po větru

136.   ¾ - vyšli 4 muži a 5 žen, hezky, mírný vítr,

137.    1/5 - velice hezké počasí

138.   5/6  - vyšlo 6, došlo 13 a P. Poláček, hezké počasí

139.  3/7 - malá bouřka, jinak hezky, 14 vyšlo, 17 došlo a P. Poláček, naposledy kázal kan. Slouk

140.   7/8 -vedro, dusno, osobně nešel, 3 vyšli, 21 došlo, novokněz Oldřich Chocholáč

291. velká  15.8. 2004 - pěkné počasí, kázali kaplani a na dvou posledních o. Jiří Švanda z Rudy, 30 poutníků z jihu (z toho 15 ze Stránecké Zhoři), 45 poutníků ze západu, 39 poutníků ze severu a z východu jich došlo 157 (52 vyšlo z města), celkem tedy 271, z toho 14 dětí v krojích, v kostele bylo v krojích 19 dětí a 5 dospělých

142.  4/9 - hezky, vítr, 8 vyšlo, 15 došlo, novokněz René Strouhal

143.  2/10 - mírný déšť, 7 vyšlo, 19 došlo, Mons. Brabec začal sérii podle poselství biskupů z Mariazell

144.  6/11    Mons. Brabec,

145.   4/12 hezky, 8 vyšlo z VM, došlo 18,  Mons. Brabec,

2005

146.  1/1 vyšlo 8, došlo 21, nad nulou, zamračeno, Mons. Brabec,

147.  5/2 mrzlo, čerstvý prašný sníh vyšli 3 z VM, došlo 14,  4 došli z Velké Bíteše do VM, osobně prošlapoval cestu asi 1 km, Mons. Brabec,

148.  5/3 vyšli 2 a 3 z VM, došlo 12, mírně mrzlo, 4 z Velké Bíteše do VM, Mons. Brabec,

148.  2/4  vyšlo 5, došlo 15, Mons. Brabec uzavřel cyklus kázání z Mariazell, uhřínovská farnost byla v Žarošicích

149.  7/5 vyšlo 8, došlo 16, poprvé jelo 8 na kolech, vyjeli v 17.00, dojeli o tři čtvrtě, hezky, sloužil Jan Peňáz, kázal jáhen Ladislav Kinc

150.  4/6 v den památky Neposkvrněného Srdce Mariina s otcem Vojtěchem Kodetem, karmelitánem, s kterým jsme první soboty začínali

První hodinu pršelo, 7 vyšlo z VM, 13 došlo, na kole jeden, z Ostrova došli 3, z Bíteše 3,

 

Srdce Ježíšovo, Srdce Mariino, důvěřuji vám.

151.  2/7 z VM vyšlo 5, došlo 12, z VB 1 a došli 2, poprvé jeli z VM 3 na kole, hezky, sloužil Pavel Krejcar,

152. 6/8 slunečné počasí, vyšlo 6, došlo 13, 2 z VB a Rudy, jedna na kole, 3 autobusy, sloužil novokněz o. David Ambrož

292. velká  14.8. 2005 - slunečné počasí s mírným větříkem, odpoledne se zatáhlo, na první kázal P. Krejcar, pak kanovník Slouk, zpovídal P. Krejcar, P. Václav Kříž a P. Němeček a P. Hořák, 53 poutníků z jihu (z toho 25 z Uhřínova, 14 ze Svařenova  a F. Zhořce, 14 ze Stránecké Zhoři), 53 poutníků ze západu s nimi Jan Kasal a dvouletá Hanička Pacalová, 30 poutníků ze severu a z východu jich došlo 156 (33 vyšlo z města), celkem tedy 292, z toho 25 v krojích (v kostele bylo v krojích 31 - 18 z Laviček, 6 z VM a 7 z Meziříčka = Malého Meziříčí) a 10 družiček v bílém, zpátky šlo pěšky 5

V den slavnosti šlo 5 z VM a 2 z Mostišť, 3 také domů, lilo

153. 3/9  novokněz Marian Kalina, pěkné počasí, 3 vyšli pěšky, došlo jich 12, 1 na kole,

154. 1/10 novokněz Pavel Svoboda. Krásně,

155. 5/11 P. Vladimír Vojtěch Záleský začal řadu promluv o evangelizaci, mrholilo, 3 vyšli, 12 došlo,

156. 3/12  P. Vladimír Vojtěch Záleský dokončil promluvy o evangelizaci, sníh, mlha, 6 vyšlo, 16 došlo a 2 z Ostrova

2006

157. 7/1 3 vyšli, 12 došlo, muselo se jít po silnici, protože nebylo prohrnuto, většinou svítilo slunce, sloužil Peňáz, kázal jáhen Kinc,

158. 4/2 vyšli 4, došlo 12, šli jsme po silnici a přes Loupežník, od něj po cestě jsme padali kotníky, lehce poletoval sníh, sloužil Peňáz, kázání připravil nemocný P. Pavel Krejcar, četl P. David

159. 4/3 vyšlo 5, došlo 13, mráz, vítr, za Loupežníkem jsme se občas propadli, sloužil Jan Peňáz a kázal o vrcholných prosbách z litanií a Zdrávas Maria, otec Pavel Krejcar přijel až na konec

160. 1.4. nás vyšlo 5, šli jsme přes Tři kříže, došlo 15, ale část cesty nás bylo 19, mezi tím Pavlík nar. 8/12 2005, 2 přišli z Ostrova, bylo jasno a teplo, zpovídali Mons Hrůza, P. Habrovec a P. Tvarůžek, sloužil Pavel Krejcar a 44 minut kázal s pěknými připomínkami ke svátosti smíření a přípravě a ke zpovědnímu zrcadlu

161. 6.5. bylo jasno a teplo, vyšli jsme 4. došlo nás 12, sebou jsme nesli ostatky sv. Faustýny, z Ostrova přišli pěšky 3, zpovídali 4 kněží, sloužil P. Kryštof, o Božím milosrdenství kázal jáhen Kinc:

První pohled do kazatelské kuchyně (člověk se rád kouká,když se něco vaří, dělá - dělání všechny smutky zahání). 

Při přípravě kázání  jsem si uvědomil, kolik je to témat, které by bylo třeba zmínit a potřeba o nich rozjímat:

• 1) květen - měsíc Panny Marie
• 2) 6.5. - sv. Jan Sarkander
• 3) texty Božího Slova jsou z8.5. - P.Marie, prostřednice všech milostí
• 4) prožívání velikonoční doby - příprava na Seslání Ducha Svatého
• 5) 1.mariánská sobota se svými tradičními prosbami o víru, duchovní povolání, mír, spolupracovníky duchovních, ochranu a rozvoj počatého života
• 6) před námi je neděle dobrého Pastýře
• 7) zde na oltáři jsou ostatky apoštolky Božího milosrdenství sv. Faustyny
• 8) Panna Maria - usmívající se

A tak kazatel vnímá tuto pestrou  paletu  a připadá si (ženy to velmi dobře tento pocit znají) jako člověk stojící před otevřenou, skříní různými obleky s otázkou - „Co si mám vzít na sebe?" nebo s výkřikem „Nemám co na sebe!"

    Všechny tato témata mají jedno společné - Boží  lásku a milosrdenství vůči člověku, hříšníkovi.

   Co to znamená být milosrdný - chovat se k druhému lépe než si zaslouží.  Jak bychom žili, kdyby nám Pán Bůh dával jen tolik, kolik si zasloužíme!

    Bůh nás volá k tomu, abychom dodržovali řád, který nám dává a my ho často porušujeme.

   Nedávno se mi zdál sen, který mi přiblížil co to je Boží milosrdenství. -  Jedu autem kolem brněnského vlakového nádraží, před viaduktem je nová dopravní značka - Zákaz vjezdu všech vozidel v  obou směrech - V duchu si říkám - Já tam musím, jinak to nestihnu, uvidíme, určitě se to dá projet.  A tak jedu, povrch silnice se ponenáhlu shoršuje, shoršuje, a nakonec jsem rád, že tak tak zastavím na okraji propasti.  Vyjdu z auta, nakouknu se dolů a vidím v propasti spoustu zřícených automobilů. Velmi opatrně zařadím zpátečku, couvám, obracím se a jedu zpátky.  Ale ouha, u zákazu stojí policisté sleduji mně tak jako kočka nic zlého netušící myšku, , zastavují mě a po pozdravu dávají otázku - tak pane řidiči, jestlipak víte, jakého přestupku jste se dopustil a kolik Vás to bude stát? A v této chvíli vnitřní hrůzy ......... se probouzím.

     Bratři a sestry, také my často překračujeme zákazy Boží, které nám Pán Bůh dává, k tomu, abychom se šťastně dostali k cíli, také my mnohdy padáme do propasti hříchu.....ale také můžeme přijímat a dávat Boží milosrdenství.

 

8.5. 2006 přijel autobus poutníků z Vysokých Popovic a Zbraslavi se svým farářem, P. Janem Peřinou

13.5. poutníci z Mysločovic se svým knězem

27.5. poutníci z Podivína a okolí s P. Pavlem Křivým

162. 3.6. oblačno, teplo, mírný vítr, 4 pěší vyšli, 10 došlo a jeden z Ostrova, sloužil o. Stanislav Kryštof, kázal jáhen Ladislav Kinc, už v poledne šlo asi 28 pěších poutníků od sv. Jakuba z Brna s kan. Sloukem, zbytek dojel autobusem

 

163. pouť byla  1/7, bylo slunečno, vyšlo deset poutníků a poutnic, mnohé z nich poprvé, došlo 16, ke cti Panny Marie Královny apoštolů sloužil o. Stanislav Kryštof, kázal jáhen Ladislav Kinc, modlili jsme se za bývalé kaplany, P. Vladimíra Stejskala (1958 - 65), který měl dnes pohřeb a P. Jiřího Balabána (1983), který měl těžkou havárii. Prosili jsme zvláště za novokněze a kněze, kteří se v těchto týdnech budou loučit se  svými farnostmi a nastupovat do nových, a za otce biskupa a otce generálního vikáře a dary Ducha svatého při jejich rozhodování o přesunech.

Zpovídali: pod kůrem  Mons Hrůza, P. Němeček a venku děkan.

 

Hlavní myšlenky promluvy:

Dnešní téma je hřích jako dobrodiní, dar.  Tato věta, když jsem si ji přečetl mi zazněla jako blud, lež.  Ale zvědavost mě nutila číst dál a také Vám přečtené  - k užitku Vašemu i Vašich bližních předávám:   Všechny hříchy mohou být skrze Ducha Svatého odpuštěny, kromě hříchů, proti  třetí Boží osobě.  Proč? Hříchy jsou skutky, hřích proti DS je stav - např.: hřešit na Boží Milosrdenství - zoufat nad BM - poznané, zjevené pravdě odporovat - závidět bližnímu Boží milost - zatvrdit se proti spasitelnému napomínání - setrvat  v nekajícím životě.  Katolíci se často ptají - „ Proč Bůh dopouští zlo, hřích - vždyť je všemohoucí, tak proč nás nepřinutí? Nenapraví?"  -  Bůh nechce, abychom hřešili, ale dává nám svobodu, protože chce abychom Ho  milovali nade všechno a láska, ta se vynutit nedá.  A tak dává skrze apoštoly svého Ducha, na odpuštění hříchů. 

     Jak tento dar přijímáme?  Zpytujeme (nezpytujeme) svědomí, litujeme (nebo nelitujeme?), vyznáváme,  přijímáme odpuštění, a konáme pokání.  A je to - stačí to nebo ne?  Nestačí. Pro toho, kdo na sobě chce skutečně pracovat to stačit nemůže. Pomoci nám může tato  myšlenka, zdánlivě kacířská  - Bůh Duch svatý nám dává své dary v poznání našich hříchů.  Všimněme si svého nejčastějšího hříchu - jím kazíme dar, který nám Bůh dává.  Např. - a) pýcha, touha být první - dar vedení, služby druhým v modlitbě, v utrpení (sv. Petr).  B) Nečistota (sexuální) - mohu ji proměnit v důvěrné spojení, vztah s Bohem (Marie z Magdaly).  C) Hněv - mohu dávat to co mně rozčiluje do pořádku, stát se horlivým (Pán Ježíš v chrámu, sv. Pavel).  D) Závist - hluboký pohled na potřeby bližního a pomoc .  E) Strach - proměnit na citlivost, pozornost, péči.  F) Tvrdohlavost - vytrvalost v dobrém, službě.   To vše může přinášet i přes naše slabosti a hříchy Duch svatý nám a tomuto světu 

Jeden muž seděl na břehu řeky a pozoroval krásné kameny, když jeden vytáhl, byl mokrý, když ho rozbil, byl uvnitř suchý.  Tak je to i s naším srdcem - když bude kamenné, nemá Bůh Duch Svatý šanci. - Amen

 

164. pouť byla 5. srpna, celou dobu jemně pršelo, vyšli jsme 4, došlo nás 11, kázal o. Petr Rossler, který přijel s autobusem poutníků ze své farnosti a okolí, celkem z 11 obcí.

 

Měl tuto promluvu:

 

Proč jsme se zde dnes, bratři a sestry sešli?

Odpovědí nám může být dnešní den 5.srpen, kdy v místě drahém nám katolickým křesťanům, v Římě se slaví památka kostela Panny Marie Sněžné. Jde o jednu ze čtyř papežských bazilik, která patří mezi nejstarší kostely P. Marie v Církvi. Jsou v ním umístěny jesličky, v níž se narodil Pán Ježíš. Jakmile dostali křesťané svobodu, snažili se projevit svou víru navenek  stavbou kostelů. Kostel postavený ve 4. století za papeže Liberia byl přestavěn za papeže Sixta III. po Efeském koncilu, kde Panna Maria dostala titul Bohorodička.

       Proč jsme přišli do zdejšího kostela zasvěceného rovněž P.Marii? My se často ptáme: Chodí do kostela? Na naši otázku by nám mohli kladně odpovědět i zloději, kteří kostely vykrádají a není jich dnes málo. Také by nám kladně mohli odpovědět i turisté, pro něž je kostel pouhou památkou. Křesťané nestavěli kostely jako uměleckou památku, ale jako místo, kde se shromažďují ve své víře v Ježíše Krista. Neptejme se jen, zda někdo do kostela chodí, ptejme se proč do kostela chodí a jak v Pána Ježíše Krista věří.

      Na otázku, proč jsme dnes přišli, můžeme odpověď  cyrilometodějsky. V bazilice P. Marie v Římě papež Hadrián II. v roce 867 schválil bohoslužebné knihy a úctu mariánskou nám Cyril a Metoděj hlásali a předali. Ve Staré Boleslavi je Paladium země české - obrázek P. Marie darovaný sv. Metodějem kněžně Ludmile, který uctíval její vnuk sv. Václav.

     Na otázku, proč jsme přišli do zdejšího kostela, můžeme odpověď , že sobota je den, kdy se více uctívá Panna Maria. Je první sobota a již papež Pius X a Benedikt XVI.  mariánskou úctu na první soboty doporučovali. První sobota je spojena zvláště s Fatimou, kde P. Maria zjevila své Neposkvrněné Srdce. Vzpomínám jak při návštěvě bohoslovců v arcibiskupském paláci v Praze ještě v době komunismu kardinál Tomášek s velkým nadšením opakoval slova Panny Marie: „Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí". V těchto slovech bylo jeho hluboké a žité přesvědčení! 

       Když jsem byl téměř před rokem na první sobotu  v Přibyslavicích a seznámil při kázání přítomné s obsahem zaslíbení prvních sobot, tak  mi  člověk, který tam jezdil s autobusem deset let řekl: „Dnes jsme se dozvěděli, proč ty první soboty jsou".   Připomenu nyní tyto zaslíbení první soboty: Dne 10.12. 1925 se zjevila Panna Maria sestře Lucii z Fatimy (bylo to v klášteře Pontevedro) a řekla jí: „ Hleď milá dcero, jak je mé srdce obklíčeno trním: nevděční lidé je neustále probodávají rouháním a chladností. Aspoň ty se přičiň, abys mě potěšila a oznam všem lidem, že budu při smrti na blízku se všemi milostmi, které potřebují ke spáse, těm, kdo po pět po sobe jsoucích prvních sobot v měsíci vykonají svatou zpověď, svaté přijímaní, pomodlí se růženec a věnují mi čtvrthodinku na  smír a přitom budou rozjímat o tajemstvích svatého růžence."

 Z dalších rozhovorů se sestrou Lucií vyplynulo, že stačí jít ke svaté zpovědi v tom týdnu a že rozjímání může být mezi desátky a nebo nahrazeno dalším růžencem. Také bylo sděleno, že je možné se modlit po devět prvních sobot, jako v případě úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu na první pátky.

Jan Pavel II. zemřel na první sobotu měsíce, s níž je spojeno přislíbení, že nikdo, kdo zemře na první sobotu nebude zavržen. Není to krásné potvrzení prvních sobot a odměna pro toho, kdo sebe a lidstvo zasvětil Neposkvrněnému Srdci Panny Marie? Zvedněte prosím ruku, kdo jste tato zaslíbení prvních sobot slyšeli poprvé (zvedlo se několik desítek rukou). Je mezi vámi řada těch, kdo o zaslíbení prvních sobot slyší poprvé...

    Osobně během pěti let v semináři a nyní jako kněz 14 let stále opakuji úctu spojenou s prvními sobotami. Jediné přerušení nastalo, když jsem byl v nemocnici. Ačkoli jsem již tolikrát vykonal novénu prvních sobot, tak vidím, jak málo se na mě přislíbení prvních sobot naplnila, ale pokud to půjde stále znovu a znovu se budu snažit  dosáhnout většího účinku s důvěrou v Neposkvrněné Srdce Panny Marie, které zvítězí.

 

293. velká : 13/8 2006 vyšla z Velkého Meziříčí do Netína už po 293. děkovná pouť, při které nepršelo a dokonce se 5 krát na nás usmálo slunce, ačkoli celou noc lilo. Tři mše svaté sloužil a kázal  o. Petr Nešpor, zpovídal o. Josef Hořák (6 a čtvrt hodiny), o Václav Kříž a otec Miroslav Němeček, který také měl ranní mši svatou pro hospodyňky. Pěších poutníků přišlo celkem 196 - 114 z východu, 46 z jihu, 26 ze západu a 10 ze severu. V horáckých krojích šli chlapci i děvčata z Velkého a Malého Meziříčí, z Laviček, Dolních Radslavic a dalších míst, šly i družičky v bílém.   Bohu díky za počasí, za účast i za přípravu.

 

165. první sobota - 2/9 Bylo slunečno, vál svěží větřík, od fary vyšli pěšky 3, celkem 11, sloužil o. Stanislav Kryštof, zpovídali: Mons. Hrůza, o. Miroslav, o. David, děkan.

 

Na texty - z Panny Marie - Matky Církve kázal jáhen Ladislav Kinc:

Dříve bylo 3.září dnem svátku - Panny Marie - Matky dobrého pastýře, papež Pavel VI. po zrušení tohoto svátku 2.VK se přimlouval za to, aby se křesťané často obraceli k P.Marii jako k matce Církve a matce Dobrého Pastýře.

 V září slavíme také narozeniny a jmeniny P.Marie - naší matky.  Po svátku sv. Kříže si připomínáme P.¨Marii Bolestnou.

   Boží slovo které jsme slyšeli nám ukazuje společenství apoštolů a matky Boží a jejich základní činnost - modlitbu.  V Evangeliu v jsme slyšeli zprávu o prvním veřejném zázraku Pána Ježíše, který udělal na svatbě v Káně Galilejské na upozornění a  prosbu P.Marie.

    Slyšeli jsme jediný příkaz naší matky služebníkům - "udělejte všechno co Vám řekne" - a tento pokyn patří také každému z nás.

     Jeden misionář vypráví příhodu:  Jel jsem autem a přede mnou byla na silnici značka, na které bylo napsáno:  Zastavit, a potom pokračovat v jízdě!  Podíval jsem se nalevo, napravo... nikdo nejel,  nezastavil jsem se a jel dál. Za chvíli mě zastavil policista a velmi slušně se mně zeptal: Otče, umíte číst anglicky?  - Ano.- Viděl jste před sebou značku ? - Ano. - Mohl byste mi říct co tam bylo napsáno? - Zastavit a pokračovat v jízdě. - Zastavil jste? - Nepovažoval jsem to za  nutné.  Policista mě učil správnou angličtinu: Otče zastavit, znamená zastavit a ne pokračovat v jízdě. 

   A tak to děláme i my - Pán Ježíš nám něco říká a my si děláme co my uznáme za vhodné.  Nebo ne?  Pravdu dokumentuje příběh ze 6. pěší pouti na Velehrad: Ráno slyší poutníci promluvu o soudu, zakončenou výzvou kněze - nikdy nikoho neodsuzujte, za hříšníky se modlete.  Poutníci pokývají hlavami a vyrazí na další cestu.  V ní procházejí krásným lesem, který je zohyzděn třemi velkými hromadami odpadků.  Večer při promluvě dostanou dotaz:  "Kdo z Vás odsoudil v srdci nebo nahlas vandaly, kteří les zohyzdili odpadky?" - Skoro všichni zvedli ruku.    Ano milí poutníci -  Ježíšovo slovo známe, Boží vůli poznáváme a tak často neděláme co nám říká - je to těžké - ale možné a matky Církve se usmívá, má naději, že ji její děti poslechnou - ona nám pomůže - Amen.

V sobotu 23. 9. přijel autobus poutníků z farnosti Višňové a okolí se svým farářem P. Františkem Nechvátalem, který pro ně sloužil mši svatou. Kázal při ní místní děkan.

166. první sobota - 7. října - hezky, kázal novokněz z děkanství, o. Zdeněk Fučík, rodák z Pyšela a mluvil o tom, jak si vyráběl primiční oltář a jak ho zdobil. 

 

167. první sobota - 4. listopadu - bylo zima, padal sníh s drobným deštěm, přišlo 12 pěších z města. Z Ostrova přišlo pěšky 6 členů nově zvolené pastorační rady  farnosti Žďár II. i se svým farářem, P. Záleským. Šel s nimi i římský poutník Miloš Sláma. Všichni pěší přišli mokří až nad kolena. Sloužil P. Karel Orlita, který má na starosti diecézní církevní soud, a kázal o manželství a církevním sňatku a radostech a starostech kolem toho. Po mši svaté promluvila sestra Bernadetta ze schoenstattského hnutí.

11. listopadu přijeli farníci z Lechovic s P. Markem Váchou

 

168. první sobota -2. prosince - celkem zima, mírný vítr, pod mrakem, 6 vyšlo od fary, z východu došlo 20, z Ostrova 3 pěší, přijely tři autobusy, sloužil o. Stanislav Kryštof, kázal jáhen Ladislav Kinc a použil pěkný příklad o pytlákovi a hajném (18 minut), zpovídali Mons. Hrůza, P. Poláček, P. Ambrož, P. Němeček a P. Peňáz

 

2007

169. první sobota - 6. ledna, počasí jako v předjaří, vlahý vítr, chvílemi svítilo slunce, od fary pěšky vyšlo 7, zakončilo nás celkem 21, kázal o. Orlita, kterému jsme blahpřáli k získání titulu.

 

170. první sobota - 3. února - vítr, místy se sněhovými krupkami, od fary nás vyšlo pěšky 11, došlo 20, o manželství kázal o. Karel Orlita, přisluhoval jáhen Kinc, zpovídal Mons Hrůza a Jan Peňáz. Na závěr všichni kněží i jáhen udělovali jednotlivě svatoblažejské požehnání. 

171. první sobota - 3. března , jasno, teplo, od fary vyšlo 8 pěších ( z toho je n tři naši) , došlo 15 v našem směru a dva z Ostrova   -první sobota v dubnu byla na Bílou sobotu, každý prožil pobožnost doma.

172. první sobota - 5. května,  o manželství kázal o. Karel Orlita, přisluhoval jáhen Kinc,

173. první sobota - 2. června , o manželství kázal o. Karel Orlita, přisluhoval jáhen Kinc,

174. první sobota - 7. července, na poděkování sloužil Jan Peňáz, o manželství kázal jáhen Kinc,

175. první sobota - 4. srpna s novoknězem Pavlem Krčem

 

294. velká pouť  - 12. srpna - s o. Josefem Pohankou, který  měl čtyři různá kázání, jedno lepší než druhé, celkem 6 hodin zpovídal protojerej  Josef Hořák z řeckokatolického exarchátu.

Ráno bylo větrno, celý den zataženo, ale teplo. 

Z města vyšlo i s muzikanty 40 poutníků, z východu jich nakonec bylo 150,  protože se přidávali v Lavičkách a po cestě, 40 přišlo z jihu (Pohořílky, Uhřínov, Svařenov a Stránecká Zhoř),  30 ze západu (Měřín a Blízkov) a 20 ze severu, z obojích Borů, i když to letos měli těžší, protože Povodí Moravy odstranilo lávku přes Oslavu.  Celkem tedy 240.

 

Nejmladší poutník se vezl v kočárku, měl jeden rok a jeden týden, dále tam byl poutníček rok a půl starý (či mladý), dvouletý a nejstaršímu bylo 73 let.

 

Družiček a mládenců v bílém i v krojích bylo celkem  44 (včetně tří dospělých), z Laviček jich bylo v krojích 16, z Velkého Meziříčí 8, z Malého Meziříčí (Meziříčka) celkem 12, další bílé i krojované byly z Martinic, Dolních Radslavic, Uhřínova, Závisti a Jívoví.

 

176. pouť první soboty - 1. září

jasno, vyšlo 7 došlo 12, ostatní auty a autobusy. Sloužil novokněz Jiří Janoušek, který čtvrt hodiny kázal ze života a pro život o nutnosti bojovat o svatost, pak udělil novokněžské požehnání

 

177. pouť první soboty - 6. října

Sloužil a kázal novokněz Blažej Hejtmánek, rodák z Březí, pak udělil novokněžské požehnání

 

178. pouť první soboty - 3. listopadu

zataženo, teplo, od fary vyšlo 8, došlo 14, přijely tři autobusy, kázal a  sloužil o. Marek Dunda, připomněl lásklu Boží k nám, citoval verš, který jeden kněz napsal do památníku malé Aničce: Nezapomeň, Ani, že jsme milováni.

Zpovídal Mons Hrůza, o. Pavel Krč, o. Tomáš Holcner a děkan

 

179. první sobota - 1. prosince, trochu nad nulou, měkko, 5 vyšlo od fary, došlo 10, jeden poutník přišel pěšky ze zastávky ve Skleném, kázal o. Marek Dunda na téma: U Boha není nic nemožného

Zpovídal o. Bohumil Poláček a děkan

2008

180. první sobota  - 5. ledna, zima, ostrý vítr, od fary vyšli tři, došlo pět, nejméně pět poutníků z Laviček šlo zvláště, protože jsme na ně nepočkali.

Autobus nebyl objednán, ale řidič p. Chalupa i dispečer na to pamatovali a sami vše zařídili. Kázal o. Marek Dunda, zpovídali kněží z Velkého Meziříčí

181. první sobota  - 2. února

182. první sobota  - 1. března

V dubnu byla první sobota ve farním kostele ve Velkém Meziříčí při příležitosti duchovní obnovy s o. Vojtěchem Kodetem

183. první sobota  - 3. května

184. první sobota  - 7. června, podmrakem, ale nepršelo, od fary vyšly 3 poutnice, došlo 9 poutnic a jeden poutník, otec Marek Dunda uzavřel sedmým kázáním svůj cyklus, zpovídali 3 velkomeziříčtí kněží a o. Bohumil Poláček, který přišel pěšky

185. první sobota - 5. července - kázal Jan Peňáz, pěšky šli dva

186. první sobota - 2.- srpna - sloužil a kázal novokněz z farnosti Stanislav Váša, od fary  vyšlo 8, došlo 20 poutníků, tři autobusy, po cestě byla  požehnána kaplička s Pannou Marií Lurdskou u Závisti na hranicích farností Velké Meziříčí a Netín, dar pana Papírníka z Náměště nad Oslavou 

 

295. děkovná pěší pouť z Velkého Meziříčí

 - 17.8.2008, jasno a teplo -
Z města vyšlo 40 poutníků se soškou, družičky v bílém i v horáckém kroji. Z Laviček vyšla druhá soška také s družičkami a mládenci v krojích, od východu nás přišlo celkem 130, ze západu - z Měřína - 48, z jihu (Uhřínova, Svařenova a Stránecké Zhoři) 33 a ze severu 24, celkem tedy 235.
V krojích bylo celkem 31 lidí, 7 z Velkého Meziříčí, 12 z Malého Meziříčí (Medříčka, jak se zde říká) a 12 z Laviček, v tom bylo 11 chlapců a jeden muž, ostatní děvčata.
V bílém přišlo 7 družiček z Velkého Meziříčí a Uhřínova.
Tři mše svaté sloužili kaplani a rodák o. Václav Kříž, všichni zpovídali. Pro poutníky sloužil česky a kázal také česky o. Robert Boesner z Maria  Dreieichen.

 

Zde je jeho kázání:

Drazí poutníci  této tradiční  skoro třístaleté  pouti do Netína
Vážení oficiální účastníci
Milý děkane Jane Peňázi!
To je poslední dar tvého bratrství: tvé pozvání : Zúčastněte  se s námi této pouti!
Děkuji za to. Tato pout‘ se bude  za šest roků  konat už po  tří sté.
Tato vaše pout‘  symbolizuje životní sílu naší víry:
ona přečkala  různé formy totality:
 josefinismus  asi  sedmnáct roků po začátku této pokorné pouti na díkůvzdání za konec strašného moru.
Potom období protektorátu: kdy chtěli zabraňovat v putování,
ale po skončení druhé války byly tři roky  relativní svobody, ale v některých oblastech byly problémy  ve vztazích  s občany jiného jazyka.
Ale v roce  tisíc devět set  čtyřicet osm začalo nové období totality: deset roků se  lidé  snažili  pouť   udržet, ale  potom bylo putování zakázáno  jako  v době   josefinismu.
Ve farní kronice čteme, že v roce tisíc devět set osmdesát čtyři šli pouze čtyři poutnici: jeden muž,  dvě ženy a  jedna dívka  pěšky  tam i zpět. Byli svědky naší víry! 
Váš otec Jan toto svědectví víry použil ve světle evangelia, kde Pán Ježíš říká: Kde jsou dva nebo tři ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.
Vyprávěl mi jednou  o mladém poutníkovi, který si stěžoval, že si nás lidé prohlížejí jako nějakou atrakci. Řekl mu, že když se tato pouť koná už tolikrát, není možné, aby teď upadla.
Nyní jsme v  čase zvláštní a skryté totality, která chce líbivým způsobem naši svobodu učinit závislou pouze na hmotných věcech: všechno je komerce a nemáme čas  pro Boha, pro modlitbu, pro rodinu, pro křesťanské prožívání neděle,  máme čas jen  pro sporty,  různé túry a tak dále.
Nyní my i vy jsme povoláni být znovu svědky víry, jako ti čtyři osamělí poutníci a to tím, že budeme využívat hmotné věci, ale jinak než chce většina.
To je poslední dar pro vašeho otce Jana: udržovat tuto pout‘ jako symbol naší římsko-katolické víry.
Panna Maria, která byla vzata  na nebe,  bude vaší ochranou, abyste se neponořili do pozemských věcí, ale mohli vždycky hledět na nebe! Proto se k ní modlíme, jak jsem to právě dnes viděli při vstupu do tohoto chrámu:
Pod ochranu tvou se utíkáme, svatá Boží rodičko .........
Amen.

187. první sobota 6. září v 6 večer   - kázal o. Lukasz

188. první sobota - 4. října - 11 pěších