Pouť NJ v Oslavici u Vel. Meziříčí ve čt. 13.7. v 18 h.

Pochválen buď Ježíš Kristus!

Milí přátelé!

Za několik hodin vyjíždíme se skupinkou biřmovanců na poutní výlet do Itálie a Říma. 

U hrobů apoštolů a svatých Vám budu vyprošovat to co je v dnešní slavnosti Narození svatého Jana Křtitele v modlitbě:

Prosíme tě, všemohoucí Bože, veď svůj lid cestou spásy, ať uposlechne hlasu svatého Jana Křtitele a bezpečně dospěje k tomu, kterého on ohlašoval, k Ježíši Kristu, našemu Pánu.  Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje na věky věkův. Amen.

Prosím Vás o modlitbu za zdárný průběh a šťastný návrat.

Děkuji - Pán Bůh zaplať. 

Ostatní si přečtěte ve zpravodaji - Váš jáhen Ladislav.

 

Nový Jeruzalém č. 7/2017

Zpravodaj pro 211. prosebnou mariánskou pouť, která se bude konat (dá-li Pán Bůh) v Oslavici u Velkého Meziříčí - ve čtvrtek 13. července 2017 v 18 hodin.

 

Zpráva o pouti NJ a průběhu stálých modliteb v Jimramově.

V pondělí 12. června 2017 přijelo a přišlo na pouť NJ do Jimramova čtyřmi autobusy, auty a pěšky asi 480 poutníků. Svátost smíření udělovalo 8 zpovědníků - Pán Bůh zaplať za jejich obětavou službu.

Modlitby a mši svatou jsme obětovali na úmysly poutí Nový Jeruzalém:

1) o nová a trvalá kněžská a řeholní povolání 2) o věrné a obětavé spolupracovníky duchovních

3) o vzrůst víry v našem kraji 4) o pokoj a mír ve světě a v našich rodinách

5) o život těla a duše pro všechny počaté děti 6) na smír za hříchy celého světa

Kázání biskupa Mons. Pavla Posáda na pouti NJ v Jimramově:

Úvod:Jel jsem krásnou Vysočinou. Věřím, že v tomto krásném prostředí žijí krásní lidé, věřící lidé. Vysočina oblažuje tři diecéze – brněnskou, hradeckou a českobudějovickou – v které teď žiji. Všechny ty tři diecéze mají na Vysočině takovou oázu – alespoň u nás je to velmi zřetelné. Já se jenom modlím a dneska se modlíme společně, aby ta víra nepohasla, ale aby se rozhořela. A o toto prosme při této mši svaté. Téma mše svaté je Panna Maria, snoubenka, nevěsta Ducha Svatého. Máme za sebou májový mariánský měsíc a chystáme se na svátek Neposkvrněného Srdce Panny Marie. Maria, nevěsta, snoubenka Ducha Svatého je pro nás příkladem, pro Církev. Na začátku vždy čiňme pokání, litujme svých hříchů a připravme ve svém srdci místo pro Ducha Svatého, pro Boží dílo v nás.

Promluva: Drazí bratři v kněžské a jáhenské službě, milovaní bratři a sestry v Ježíši Kristu, milé děti, milí mladí lidé, milí Boží přátelé. Liturgický rok, který prožíváme je úžasné dílo Církve svaté. V rychlosti proběhnu – máme za sebou Advent a Vánoce – narození Ježíše Krista. Máme za sebou postní dobu a Velikonoce. Od Velikonoc padesát dnů, čtyřicet dnů od Zmrtvýchvstání do Nanebevstoupení a deset dnů čekání na příchod Ducha Svatého, jak o tom hovořilo to první čtení. Pán Ježíš řekl apoštolům při loučení: „Je pro vás dobré, abych odešel. Jdu vám připravit místo. A vrátím se a opět vás vezmu k sobě. A nenechám Vás na této zemi siroty. Pošlu vám jiného utěšitele, Ducha pravdy a lásky.“ Jiného Utěšitele proto, že tím prvním Utěšitelem je sám Pán Ježíš, náš Pán a Spasitel. On přišel, aby naše bolesti nesl, naše rány, naše hříchy. Jeho ranami jsme my uzdraveni. On bohatý se stal chudým, abychom my chudí se stali bohatí skrze něho. Pošlu vám jiného Utěšitele, Ducha pravdy, Ducha Svatého, Parakléta a ten bude s vámi po všechny dny. To je úžasné zaslíbení. Krátce před letnicemi jsme četli ze Skutků apoštolů, když Pavel dorazil do Efezu a ptal se tam těch pokřtěných lidí: „Přijali jste Ducha Svatého?“ A oni odpověděli: „Ani nevíme, že nějaký Duch Svatý je, ani nevíme.“ – „Jakým křtem jste tdy byli pokřtěni?“ - Oni říkají: „Křtem Janovým, to znamená křtem vody.“ Sám Jan říká: „Já vás křtím vodou, ale po mně přichází mocnější, který vás bude křtít ohněm a Duchem Svatým.“ Známe od Pána Ježíše mnoho vět, mnoho slov, každé to slovo je perla. Je to vzácné slovo. Jedno z nich, které Pán Ježíš říká: „Oheň jsem přinesl na tuto zemi a jak si přeji, aby hořel.“ Oheň Ducha Svatého. A jestliže uvažujeme o Panně Marii, jako o nevěstě, snoubence Ducha Svatého, pak protože ona je pro nás příkladem toho jak máme být otevřeni Duchu Svatému. Na prvních stránkách Bible – Písma Svatého čteme slova: „Země byla pustá a prázdná a Duch Boží se vznášel nad vodami.“ Je to dílo Ducha Svatého, kde Bůh něco tvoří je to vždycky dílo celé Nejsvětější Trojice. Zpíváme: „Přijď Duchu Svatý, Duchu stvořiteli.“ A to je úžasné dílo. Kdyby jste se ptali, co Duch Svatý vykonal na tomto světě, tak je to dílo stvoření. A o Velikonocích se modlíme, při vigilii v noci,tam se modlí o nádherném dílo stvoření a čteme první čtení z těch sedmi o stvoření světa. Ale je ještě jiné podivuhodnější dílo – totiž dílo vykoupení. Tak jako se Duch Boží vznášel nad vodami a stvořil vesmír a svět a člověka, tak tentýž Duch Svatý, Dech Boží, byl u počátku díla vykoupení. K nazaretské dívce Panně Marii přichází archanděl Gabriel a ohlašuje jí – čeká na její souhlas – budeš Matkou Vykupitele, Matkou Božího Syna. A Maria, jakoby se polekala – právem – říká: „Jak se to stane, vždyť muže nepoznávám.“ - „Duch Svatý na tebe sestoupí, moc Nejvyššího tě zastíní a to dítě, které se v tobě počne a porodíš ho bude svaté. Dáš mu jméno Ježíš. On spasí všechen svůj lid.“ A tak je Duch Svatý při díle stvoření a je také při díle vykoupení. A Maria v plnosti přijímá, otevírá se Neposkvrněná, otevírá se Duchu Svatému a z Ducha Svatého počala Ježíše Krista, Pána a Spasitele. A můžeme ukázat ještě další obraz. Po Kristově nanebevstoupení, Ježíš říká: „Běžte do večeřadla, čekejte na příchod Ducha Svatého.“ A tak tam učedníci s Pannou Marií bdí na modlitbách a očekávají příchod Ducha Svatého. A když přichází, tak všechny naplní ohněm. Nad každým z nich stanuly jazyky ohnivé na znamení toho, že je to onen oheň, který viděl Mojžíš v hořícím keři, který neshořel. Bůh v podobě ohně, Duch Svatý. A Maria je opět u zrodu Církve. A tak si myslím, že toto samo stačí, abychom, bratři a sestry, nově zatoužili a nově uvěřili, že také můžeme být i my jako Maria, ona je plná milosti, plná Ducha Svatého – a toto je také nabídnuto nám. Když svatý Jan Pavel druhý nastupoval na papežský stolec, tak pronesl památná slova: „Nebojte se! Otevřete brány Vykupiteli!“ Duchu Božímu a tam říká doslova: „Otevřete brány, rozrazte brány, vyvraťte brány, ať může vejít Pán. Otevřete se brány, zdvihněte své klenby, ať vejde král.“ Modlíme se v žalmu. „Ať vejde Hospodin. Ať vejde Boží Duch.“

Blížíme se k praktickému závěru. Jak otevřít brány, to naše srdce má nějaká dvířka? Ono se to snadno řekne, ale do mám dělat? Mám si to tady rozříznout? Nebo co mám dělat? Tak to nám říká Písmo Svaté co máme udělat. Když přicházeli k Janu Křtiteli a chtěli, aby je pokřtil, tak se ptali: „Co máme dělat?“ Tak jako se ptáme teď my. A on řekl: „Obraťte se a čiňte pokání.“ To je první krok – opustit cesty hříchu, cesty zla. A pak je druhý krok, který musíme udělat, rozejděte se s tímto světem. Pán Ježíš řekl: „Vy jste ve světě, to je výborné, ale nejste ze světa. Kdyby jste byli ze světa, svět by vás miloval. Ale protože nejste ze světa a patříte mně – Bohu, Kristu – proto vás svět nemá rád, proto vás pronásleduje.“ A toto je druhý krok – rozejít se s tímto světem. To znamená - klást Boha na první místo a potom všechno ostatní. Hledejte Boha vždycky, každý den, nejen při nějakých významných krocích, když se ženíme, vdáváme, umíráme a já nevím co ještě. Klást Boha na první místo. Když se ptám, co budu dělat pro věčnost. Ty všechny ostatní věci mají jen velmi, velmi nepatrnou cenu. Pán Ježíš řekl: „Beze mě nemůžete dělat vůbec nic.“ A my řekneme: „Pane Ježíši, my děláme hodně věcí, jde nám to, vůbec tě k tomu nepotřebujeme.“ Ale Pán Ježíš myslel – beze mě nemůžete dělat nic, co byste si uchovali pro věčnost. To je ten druhý krok.

První krok: Obraťte se, čiňte pokání. Druhý krok: Klást věci tohoto světa na druhé místo, na první místo klást Boha. A třetí krok je modlit se o dary Ducha Svatého. Opět máme z Písma Svatého: „Jestliže vy, třebaže jste zlí, a umíte dávat svým dětem dobré dary, tím spíše dáo Ducha Svatého Otec těm, kteří ho prosí.“ A tak ať Panna Maria, snoubenka a nevěsta Ducha Svatého, ta, která má srdce plné Boha, je naším vzorem, naší přímluvkyní, naší ochránkyní. Utíkejme se pod její mateřský plášť a napodobujme ji. Staňme se – a nejde to jen pro ženy, ale i pro muže – malou Marií a dávejme světu jako Maria Krista. To je to co od nás Bůh očekává. Abychom přinášeli do tohoto světa, který je takový jaký je, často nad ním lamentujeme a pláčeme, přinášejme do tohoto světa Krista. Kéž nám Bůh v tom všem pomáhá. AMEN.

Závěrečné povzbuzení: Lidé si často blahopřejí slovy: „Hlavně zdravíčko, štěstíčko“. Je to správné? V bolesti radost nalézám, s moudrostí ji přijímám. Duše je ušlapaná půda, radlice pluhu se musí zarýt do ušlapané půdy a obrátit ji, aby přinesla užitek. Řecké přísloví: Kdo nejvíc trpí, stane se králem.

Po zaplacení autobusů a nutné režie zůstalo 13 071 Kč, které jsme darovali na Azylový dům pro matky s dětmi ve Veselíčku u Milevska. Pán Bůh zaplať všem dárcům. Poděkování patří také místnímu faráři otci Pavlovi Vybíhalovi a všem farníkům z Jimramova, kteří celou pouť velmi dobře a obětavě organizačně připravili. Díky za každodenní modlitbu na výše uvedené úmysly poutí NJ.

 

Představení a rozhovor s hl. celebrantem NJ v Oslavici, kterým je P. Mgr. Petr Košulič farář v Kunštátě a Sebranicích u Boskovic: P. Petr Košulič se narodil před 38 lety v Husto­pečích. Na jáhna byl vysvěcen v červnu 2009, kněžské svěcení přijal o rok později. Jako jáhen působil rok v Letovicích, jako kaplan pak jeden a půl měsíce ve Velkém Meziříčí a poté následující dva roky v Boskovicích. Má jednoho bratra, jme­nuje se příznačně – Pavel. Jeho rodiče pochá­zejí ze starých vinařských rodů oblastí Kloboucka a Hodonínska. Petr i Pavel museli již od dětství na vi­nohradě pomáhat. Co jste studoval před vstupem do semináře? A jaké jsou Vaše pracovní zkušenosti? Dříve než začala má „kněžská kariéra“, tak jsem chodil do několika škol. Jesle, školka a „základka“. Střední školou byla stavební průmyslovka v Brně, obor rekonstrukce a památková péče budov – z čehož si již nic nepamatuji, nebo spíš velmi málo. Po maturitě jsem hledal práci v oboru, ale štěstěna se na mě nechtěla usmát, a tak jsem zakotvil na rok a půl v oblasti zemědělství – stal se ze mne nosič pytlů s obilím a šrotem. Zde jsem potkal spoustu lidí s minimálním středním nebo jen základním vzděláním. Ale byli to lidé se srdcem na dlani. A to bylo pro mne velkým přínosem, i když to byli lidé vulgárních výrazů a jednoduchého myšlení. Velmi jsem si každého vážil, protože neznali pokrytectví a neupřímnost. Poté došlo ke změně vlastníka firmy a já jako nejmladší v kolektivu jsem byl propuštěn. Po krátkém hledání mi bylo nabídnuto místo v malé firmě, zabývající se designem všeho druhu. Takže se ze mne stala tzv. kancelářská krysa. Zde jsem si mohl „šáhnout“ na práci designéra. V tomto oboru mi práce trvala celý rok a poté jsem nastoupil v září roku 2003 do semináře. Opět jsem získal spoustu zkušeností – především v tom, co to zna­mená být od rána do večera v práci a mít denní režim: spá­nek – práce. A nejen to. ■ Co Vás přivedlo ke kněž­ství? Tak na prvním místě to byl kněžský vzor – tehdy můj fa­rář Mons. Václav Fišer, který dodnes žije a jemuž vděčím za mnohé. A potom vzory kněží – kaplanů, kteří se po dlouhých patnáct let střídali jeden za druhým ve farnosti. A každý mi ukázal kousek Kristova kněžství. A dále také to, co je součástí každého kněžství – láska k Bohu a lás­ka k lidem. Musím pak zmínit ještě jednoho člověka, který si to neuvědomuje a asi už ani nebude (zapomíná). Moje babička, která je prostým a zbožným člověkem a které je devadsátjedna let. Velmi mně pomáhala v době mých studií a byla velkou oporou na mé cestě. Do semináře jsem nastupoval ve čtyřiadvaceti letech a jáhenské svěcení jsem přijal ve třiceti. ■ Který obor teologie je Vám blízký? Jednoznačně je to dogma­tická teologie a specificky je to tzv. mariologie, která se za­bývá naukou o Panně Marii a v základu také vyjádřením mari­ánské úcty. Možná nepůsobím dojmem mariánského ctitele a ani nehodlám tímto dojmem působit. Přesto jím jsem. Když jsem byl mladší, měl jsem ob­rovský problém přijmout Ma­rii a úctu k ní jako integrální součást své víry. Nebyl to ale pro mě důvod zříci se toho, spíše jsem začal hledat cestu, proč to tak je. A to mě přivedlo na cestu dogmatické teologie a na cestu mariologie. Absolvo­val jsem teologickou fakultu s diplomovou prací právě z mariologie a do budoucna bych se chtěl ještě tomuto oboru věnovat. Ale to je ve hvězdách – v Božích rukou. Otče co podstatného jste se v dětství naučil od rodičů? Poctivost a upřímnost. Co považujete na službě kněze za nejdůležitější a nejkrásnější? Modlitbu, to nejdůležitější a nejkrásnější co mohu jako kněz dělat. Co může věřící člověk dělat pro to aby vzrostla víra v jeho okolí? Modlit se za všechny a být jim příkladem. Mohl byste nám přiblížit úmysl sbírky, která je dnes obětována na pro nadační fond Betlém nenarozeným? Po poradě s jáhnem Ladislavem Vás porosím o podporu těch, kteří se snaží chránit a zachránit děti před narozením v azylovém domě pro jejich matky v Hamrech u Hlinska. Kde vás nejvíc „tlačí boty“? Čas. Na co se nejvíc těšíte? Na dovolenou. Co Vám udělalo v poslední době radost? Biřmování a biřmovanci. Co je pro rodiny podstatné co potřebují, čím může církev rodinám pomáhat, jak to prožíváte ve své službě? Vytvářet pro rodiny zázemí a společenství, které pomáhá, aby mohli dobře žít své poslání.

 

Pozvánky.

Pouť na Turzovku - neděle 3.9. nebo 10.9. Odjezd v 5:00 hod. z Nového Města na Moravě, dále Bystřice nad Pern. a dle dohody. Cena 420 Kč.

Medugorje - 26.9. -1.10., duchovní doprovod zajištěn. Cena 2700 Kč + 30  euro ubytování. Přihlášky u Václava Šustra, mail: vaclav.sustr@post.cz, tel.: 777 640 961.

28. – 30. 7. – Západní Čechy I. – blahoslavený Hroznata (800. výročí smrti) – bude to putování s poznáváním míst spojených se životem českého mučedníka a premonstrátského řádu, jehož byl členem, a klášterů, které jako výraz pokání dal vybudovat v západních Čechách. Plánujeme navštívit Plzeň (zde budeme na dvě noci ubytováni), Teplou, Kladruby, Stříbro, Chotěšov, aj. Pojedou dva autobusy, je ještě několik míst volných – několik poutníků se odhlásilo– zájemci - co nejdřív se přihlaste u jLK.

17. pěší pouť na Velehrad. Severozápadní proud (Do tohoto společenství jsou pozváni a účastní se ho poutníci z oblastí kolem měst a míst: Sebranice u Litomyšle, Bystré, Žďár n/Sáz, Nové Město na Moravě, Bystřice, Olešnice, Kunštát, Letovice, Boskovice, Ruprechtov). Jsou také zváni všichni ostatní, kteří chtějí poznat trasu která vede krásnou krajinou: Českomoravská vysočina, Boskovická pánev, Moravský kras, Drahanská vrchovina, Ždánický les, Chřiby.

Předetapa začíná v neděli 20. 8. ve 14 hodin v Radešínské Svratce – pod vedením otců pallotinů a P. Pavla Habrovce. Končí na Vítochově v 19 hodin mši svatou.

Úvodní etapa: Vítochov v pondělí 21. 8. ve 12 hodin - žehnání poutních křížků novým poutníkům a požehnání na cestu ze starobylého, krásného poutního cyrilometodějského Vítochova přes Vír (sv. Sedmipočetníci) do Olešnice.

1.     etapa: V  úterý 22. 8. ráno z Olešnice přes Letovice do Boskovic.

2.     etapa: Ve středu 23. 8. z Boskovic přes Sloup, Senetářov do Ruprechtova.

3.     etapa: Ve čtvrtek 24. 8. z Ruprechtova přes Rostěnice do c. Milonic

4.     etapa: V pátek 25. 8. z Milonic, přes Koryčany, horu sv. Klimenta do Boršic.

Poslední etapa: V sobotu 26. 8. posíleni poutníky, kteří přijedou za námi autobusy z Boršic na Velehrad.

Je třeba se přihlásit co nejdříve u jáhna Ladislava Kince na níže uvedených kontaktech. Záloha na dopravu zavazadel, pití na cestě a další – 200 Kč, děti 100 Kč (děti z početných rodin a jejich rodiče neplatí – díky podpoře dobrodinců).

Sobotní pouť autobusem na závěrečnou etapu 17. pěší poutě na Velehrad - 26. 8. 2017 – do Boršic a společná poslední etapa na Velehrad. Záloha 250 Kč. Také na tuto pouť je nutné se co nejdříve přihlásit u jLK.

 

9. 9. – XIV. pěší smírná pouť P. MUDr. Ladislava Kubíčka

 

Plán konání prosebných putovních mariánských poutí NJ rok 2017 a výhled na 2018:

2017 14. srpen Olešná 13. září Radostín – Mons. Jan Peňáz

12. říjen Bystré 13. listopad Trpín 13. prosinec Olešnice

2018 leden Velké Meziříčí únor Rad. Svratka březen Křižanov

duben Měřín květen Bohdalov červen Žďár

červenec srpen Olešná září Pavlov

říjen Velká Bíteš listopad Jámy prosinec Olešnice

2019 únor Lysice

 

Se souhlasem místního pana faráře je možné přihlásit další farnosti - pořadí je určováno heslem – kdo dřív přijde - . . . . . . .

Srdečné pozvání na 212. pouť NJ – ve čtvrtek 13. srpna 2017 v  18 hodin do Olešné – hlavní celebrant P. Ladislav Kozubík SDB.

 

Pán Bůh zaplať za Vaše dopisy a příspěvky do tohoto zpravodaje. Zprávy, oznámení, články, pozvánky do tohoto zpravodaje můžete posílat na níže uvedenou adresu. Uzávěrka příštího čísla je 20. 7. 2017. Po přečtení můžete dát přečíst svým známým, nemocným.

 

Zpravodaj NJ sestavuje, vydává, o Vaše modlitby prosí a všem čtenářům žehná – jáhen Ladislav Kinc, 59264 Prosetín 79, tel č. 516 463 315, 606948970, kinc@dieceze.cz