100 let kostela v Uhřínově

28/11  1909  15/11 2009

Z historie Uhřínova

Název vesnice pochází patrně od hradu Ungersberk, který se nacházel mezi Třebíči a Měřínem. První zmínka o něm pochází z roku 1286, kdy jej vlastnil Štěpán z Uher.

O nejstarší historii Uhřínova se dozvídáme pouze ze zápisů při převodech majetků, soudech apod. Uhřínov byl koncem roku 1348 částečně v držení Ondřeje z Uhřínova, pak jeho syna Staňka.

Ves Uhřínov náležela meziříčskému panství. Roku 1645 byl díl vsi spolu s Budišovem odkázán Bedřichovi z Fürstenberka. Od toho roku měla část Uhřínova stejnou vrchnost s Budišovem. Proto byli v Uhřínově dva rychtáři. Za třicetileté války zpustlo v Uhřínově 7 domů a 2 půllány. Meziříčský díl měl počátkem 17. věku 8 domů a 102 měřic. U budišovského dílu bývalo po r. 1645 5 domů se 105 měřicemi polí.

V roce 1620 svobodný dvůr v Uhřínově vyhořel a v roce 1622 spáleniště koupil Jakub Čermák svobodník za Starého Telečkova. Svobodníci byli potomky starých vladyckých rodů a měli mnohé výsady. Například, jako nositelé práva ingresus, byli nedotknutelní.

V Uhřínově najdeme zajímavou památku na bitvu u Slavkova. Tehdy táhnoucí francouzské vojsko drancovalo Uhřínov. Svobodník Jan Čermák se dostal do šarvátky s francouzským důstojníkem. Francouz byl v souboji za svobodnickou zahradou zabit. Náhrobní kámen se zkříženými bajonety připomíná místo souboje.

První škola v Uhřínově byla vystavěna roku 1797. Nacházela se proti cestě do Šeborova a měla jednu učební místnost. Nová škola byla dostavena roku 1886 a měla tři třídy a byt učitele.

V roce 1900 měl Uhřínov 38 domů a 294 obyvatel, kostel, školu a poštu.

V roce 1935 žilo v Uhřínově s osadami Šeborovem, Frankovým Zhořcem a Svařenovem 650 obyvatel, z toho 623 katolíků. V obci byli 3 obchody, 2 koláři, 5 obuvníků, 1 mlýn, 1 trafikant, 8 rolníků s větší a 19 s menší výměrou pozemků.

V současné době má Uhřínov 265 obyvatel.

První kostel v Uhřínově

V archivních záznamech je uvedeno, že v Uhřínově, než se roku 1348 postavila fara, bydlel kaplan v chaloupce uprostřed obce. V zemských deskách se v jiné souvislosti uvádí, že r. 1496 byl v Uhřínově kostel. Avšak za náboženských převratů v 15. a 16. století byl zbaven duchovního pastýře a sloužil za modlitebnu nekatolickou. Po roce 1661 byl uhřínovský kostel přidělen k farnosti měřínské, jako její filiálka. Bohoslužby bývaly v Uhřínově čtyřikrát do roka: na sv. Štěpána, 2. neděli po Velikonocích, po sv. Duchu a pak okolo sv. Matouše. Do farnosti tenkrát patřily kromě Uhřínova ještě Baliny, Hrbov, Otín a Šeborov.

V roce 1672 je kostel uváděn jako zcela zpustlý. Oheň, který vznikl v sousedním domě, jej proměnil ve spáleniště, které po 50 let chmurně působilo na místní občany. Po ten čas se bohoslužby v Uhřínově nesloužily.

Jedinou památkou na tento kostel byla kamenná křtitelnice. Jak píše P. Bajar: „Při urovnání spodku podlahy v novém kostele vykopána byla křtitelnice, které žádný nepamatuje a byla umístěna na faře v č. 23 u branky." Nyní je na čestném místě v boční lodi kostela.

Druhý kostel v Uhřínově

V roce 1720 podali farníci písemnou žádost o pomoc a podporu hraběnce Marii Rebece Ugarte rozené Bubnové, která svým příspěvkem stavbu druhého kostela podpořila. Tehdy byl kostel za měřínského faráře Pachera sklenut a pokryt šindelovou střechou. Stavbu řídil zednický mistr J. Flaumauer, svobodník z Otína. Kostelní věž byla dokončena za měřínského faráře Noska v roce 1738.

V roce 1785 byla měřínská filiálka v Uhřínově změněna na farnost s obcemi Uhřínov, Šeborov, Frankův Zhořec, Otín, Horní Radslavice a Pohořílky. Roku 1788 ze skladu brněnského ordinariátu dány do Uhřínova mešní nádoby, pozlacená monstrance a roucha. Z Tasova byly dodány varhany.

Druhý kostel byl zasvěcen sv. Kříži. Stál o samotě nad horním koncem obce. Kolem něho byla oplocená zahrada, dříve hřbitov. Dvěma branami se vstupovalo na zahradu. U východní brány stál dřevěný kříž a dvě velké lípy. Na jihovýchodním rohu byla kostnice. Kostel byl postaven v nepravidelném slohu. U vchodu na západní straně stála věž. Po severní straně byla postavena sakristie. Hlavní vchod byl ze západní strany, boční z jižní. Hlavní loď kostela byla zřetelně oddělena od presbytáře klenutým obloukem. V rohu kostela byl vstup po příkrých schodech na kůr a zvonici se třemi zvony. Velký zvon Josef vážil 178 liber, prostřední Václav vážil 88 liber a umíráček Jan Nepomucký 44 liber.

Poslední služby Boží byly v tomto kostele vykonány 4. listopadu 1907 za všechny zemřelé Ihned po mši svaté bylo započato s bouráním.

Třetí kostel v Uhřínově

Počátkem tohoto století byl druhý uhřínovský kostel stářím značně sešlý a také množství věřících již nestačil. Dne 4. 3. 1903 se stal zdejším farářem               P. František Bajar. Biskup brněnský František Sáleský Bauer jej do Uhřínova poslal se slovy: „Vy rád stavíte, běžte do Uhřínova a postavte kostel nový." Ale nebylo peněz. Až jednou v neděli po službách Božích čekal před farou neznámý pán, který se představil jako J. Čermák cís. král. finanční sekretář, rodák z Hrbova. Ten P. Bajarovi sdělil, že tak ubohého kostelíčka nikde neviděl a že by byl ochoten věnovat na stavbu nového kostela 40 000 korun s podmínkou, že kostel bude hotov do konce roku 1908. Proto bylo třeba spěchat.

A tak se P. Bajar s členy kostelního výboru vydali podívat na kostel ve Zbýšově u Rosic, nedávno dostavěný. A ihned zajeli ke staviteli téhož chrámu, panu Richardu Martinovi, do Božího Požehnání, aby zhotovil plány. Dne 14. 7. 1904 bylo konáno komisionelní řízení za příčinou stavby a ohledání místa.

Konečně začátkem října 1907 udělilo ministerstvo kultu a biskupská konzistoř v Brně povolení ke stavbě. Dne 20. 10. 1907 Dr. Antonín C. Stojan, farář v Dražovicích s velikou slávou posvětil základní kámen. Ale ke stavbě samé ještě nemohlo se přikročit, protože byly nařízeny změny plánů a rozpočtu. Z Vídně došly plány zpět až začátkem června 1908. Dne 19. 7. 1908 byla stavba zadána mladému, ale svědomitému staviteli p. Leopoldu Jungmannovi z Brna za 91 000 korun.

Do zimy hrubé zdivo, mimo věže, bylo hotovo a kostel byl provizorně pokryt taškami.

Na jaře 1909 pokračováno ve stavbě tak, že 1. června byl již kostel zaklenut firmou Fišmann z Brna a hotova i věž. Dne 19. června dovezeny nové zvony, posvěcené světícím biskupem pražským  Brurákem. Svěcení kříže věžového a báně konalo se slavně v neděli 27. června o 2 hodině odpoledne. V srpnu bylo upraveno vnitřní zařízení, na kterém pracovala firma Petra Buška synové ze Sychrova v Čechách. Byly postaveny varhany firmou Bedřich Čapek v Poličce.

Nový kostel Povýšení sv. Kříže byl posvěcen v neděli 28. 11. 1909 biskupem  Pavlem Huynem.

Kostel je postaven v pseudorománském slohu, trojlodní. Jeho délka je 36 m, šířka 15,5 m a výšku věže 35 m. Průměr ciferníku je 2,2 m. Hlavní oltář - dar města Vídně - stojí na mramorovém kvádru a je stejně jako všechny sochy, kazatelna, křtitelnice, křížová cesta a boční oltáře vyřezán ze dřeva. Nad ním ční kříž, po jehož stranách stojí sochy svatého Cyrila a Metoděje. Po stranách svatostánku jsou sošky církevních otců (zleva): sv. Jeronýma, sv. Řehoře, sv. Augustina a sv. Františka Saleského (na památku biskupa - zakladatele). V levé boční lodi je oltář se sochou Panny Marie Lurdské, v pravé boční lodi je Boží hrob se sochami sv. Josefa Kalasánského, zakladatele křesťanských škol, a sv. Terezie od Ježíška. V hlavní lodi (výška 10 m) jsou po stranách na pilířích zavěšeny tyto sochy: vlevo Neposkvrněného Srdce Panny Marie a sv. Petra, vpravo Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a sv. Pavla.

Protože stavba i veškeré zařízení kostela, včetně varhan, se pořizovalo z milodarů, bylo třeba sesbírat 120 tisíc K. Náboženská Matice povolila příspěvek 10 000 K. Pan Josef Čermák přispěl darem téměř 44 000 K a ještě 5000 K na hlavní oltář. J. Kolouch z F. Zhořce daroval kazatelnu za 1100 K a panna K. Bradáčová na Boží hrob 1460 K. Sbírky po Moravě vynesly 4000 K. Mládež z farnosti sebrala asi 500 K. Farář P. Bajar rozeslal 50 tisíc kusů tištěných proseb a tato akce vynesla příjem 12800 K. Jak napsal P. Bajar: „Všem dárcům a dobrodincům vzdáváme vřelé díky a prosíme i budoucí farníky, aby na své dobrodince s modlitbami pamatovali."   

           

První svátosti  v novém kostele:                              

 Křest: 29.11. 1909 - Bohumil Stoček z Pohořílek č. 8.

 

Manželství:  11.1.1910 Eduard Trojan z Balin č. 25 a Marie Homolová z H. Radslavic č. 41 -  25. 1. 1910 Jan Uchytil z Horních Radslavic č. 24 a Josefa Buková ze Šeborova č. 2 -  31.1. 1910 František Kovář ze Slavětic č.24 a Božena Bradáčová z Uhřínova č. 1, rodiče P. Zdeňka  z Třebíče a + P. Bohumila a prarodiče P. Jana a P. Jiřího Kováře - 7.2. 1910 Ladislav Chaloupka z Frankova Zhořce č. 18 a Juliana Syslová z Otína č. 7, rodiče sestry Melánie z Rajhradu.

 

První pohřeb měl  14. 12. 1909 František Krejčí, roční chlapec, Uhřínov č. 14.

 

Celkem bylo za 9o let uděleno 1531 křtů, bylo odddáno 649 párů a  bylo 1158 pohřbů.

Zvony v Uhřínově      

První zvony - posvěceny roku 1909 světícím biskupem pražským  Františkem Brurákem. Za necelých pět roků byly odebrány rakouskou brannou mocí na válečné účely.

Druhé zvony - svěceny o velikonocích 1925. Ani tyto zvony na věži dlouho nevydržely. Za 2. světové války je odebrala německá říše pro válečné účely.

Třetí zvony (současné) - světil je 6. 11. 1955       Dr. Josef Kratochvíl, kapitulní vikář z Brna, za účasti 12 kněží a lidu z celého okolí. Jsou to:

ZDRÁVAS MARIA --- KŘÍŽ JE NAŠE SPÁSA - 350 kg

SV. CYRILE A METODĚJI, ORODUJTE ZA NÁS - 184 kg

SV. JOSEFE, PROS ZA UMÍRAJÍCÍ - 140 kg

Z kázání P. Josefa Votavy, faráře měřínského: „Kéž jsou nové zvony radostí farníků i v budoucnosti, a jejich hlas nechť vyburcuje ty vlažnější k svědomitějšímu plnění náboženských povinností. Jistě je rovněž přáním všech farníků, aby už nikdy nebyly z věže násilně odebírány k účelům válečným."

Dne 14. 3. 1957 byl zavěšen největší zvon SVATÝ PETR A PAVEL - 620 kg

Světil jej P. František Hrabal z pověření kapitulní konzistoře.

Kromě těchto zvonů je na věži ještě umíráček JAN NEPOMUCKÝ - 44 liber -  ze starého kostela

Opravy kostela

Za P. Jana Dokulila od 24. dubna do 24. května 1950 se maloval uvnitř kostel. Malbu prováděl Jan Hons z Brtnice. Kostel byl vytónován srnčí šedí a presbytář vymalován Richardem Weisnerem. Při malování i úklidu vydatně pomáhali všichni farníci.

V letech 1965-66, za P. Františka Hrabala, proběhla generální oprava vnějšího pláště chrámové lodi a věže. V květnu 1965 se stavělo lešení, do konce července zedníci opravili omítky a pak byl kostel obílen a natřen fasádní barvou. Okapy a poškozené střešní tašky byly vyměněny. Do podzimu bylo vše hotovo. V příštím roce bylo přistoupeno k opravě věže. Stavba dřevěného lešení trvala 6-9 tesařům 10 dnů. Pak byla opravena omítka, namontovány nové měděné ciferníky a věž dvakrát natřena. Lešení bylo sundáno do 21. 9. 1966.

P. Hrabal v kronice napsal: „Udělalo se hodně, kéž to hodně dlouho vydrží, aby alespoň tři generace nemusely sáhnout k větším opravám." Bohužel jeho přání se nesplnilo. Pořídil naftové topení a elektrické zvonění.

Také P. Poul se staral o náš dům Boží. Za jeho působení se zbudoval nový obětní stůl s využitím stávajících řezeb a  nové měděné okapy.

Po příchodu kaplana P. Krejcara bylo, kvůli rostoucím cenám nafty, nahrazeno staré topení novým elektrickým za 180 000 Kč.

Roku 1996, za působení P. Jiřího Buchty, bylo vzhledem k množícím se krádežím instalováno bezpečnostní zařízení, pak nový rozhlas a nakonec provedena rekonstrukce elektrických rozvodů. A po 46 letech došlo k malbě kostela. Tři malíři pracovali 14 dní a pak ještě mnoho ochotných rukou uklízelo, aby do pouti byl kostel v pořádku. Tyto práce si vyžádaly částku téměř 60 tisíc korun.

V roce 1997 přistoupili farníci k opravě zchátralého vnější fasády kostela. Bylo postaveno lešení u věže a nejdříve opravena zvětralá omítka. Pak nastoupili klempíři a pokryli střechu měděným plechem. V květnu již malíři dokončili vrchní nátěr omítky. Na věži byl vztyčen nový zlacený kříž a upevněny nové ciferníky za 90 tisíc korun. Pak bylo lešení rozebráno a postaveno kolem chrámové lodi. Postupovalo se stejně jako u věže. Opravy i úklid se podařilo dokončit do pouti 14. září.

Částka 944 000 Kč na opravy byla hrazena takto: sbírky po obcích - březen 234 000, říjen 161 900, dary od obcí 255 000, sponzoři 40 000, za prodané tašky 24 tisíc. Zbytek byl hrazen od anonymních dárců a ze sbírek v kostele.

Protože náklady na opravy dosáhly částky téměř 1 milionu korun, nedošlo pro nedostatek peněz k opravě střechy na presbytáři, sakristii a kapli. Výměna krytiny na zbytku kostela a tím i generální oprava byla dokončena až na jaře roku 1998. Dodatečný náklad činil 70 tisíc korun.

Je samozřejmé, že tak velké dílo se neobešlo bez těžkostí. Velkou zásluhu na jeho uskutečnění měl duchovní správce P. Jiří Buchta a pan Jan Řezníček, předseda farní rady. A také všichni ti, kdo obětovali čas, peníze i modlitbu. S pomocí Boží tak vzniklo dílo, které je pýchou naší farnosti i obce. Pán Bůh zaplať všem.

Fara

Základní kámen staré fary byl položen roku 1786 na pozemku J. Doležala č. 22. Panství velkomeziříčské darovalo stavebniny, farníci provedli dopravu a ruční práce. Stavba byla dokončena téhož roku na podzim. Fara měla jídelnu o 3 oknech, světničku, čeledník, komoru a sklep. Po svátku Všech svatých se do ní nastěhoval kaplan.

Nová fara postavena ve čtyřicátých letech za P. Jana Dokulila Celý rozpočet na stavbu činil 356 tisíc Kčs. Škoda, že je v současnosti nevyužitá.

V letošním roce (1999) byla nákladem asi 130 tisíc Kč opravena fara, zavedena voda do kostela a pořízeno nové WC.

Ze života farnosti

K farnosti uhřínovské patří osady: Horní Radslavice, Horní Heřmanice, Pohořílky, Otín, Šeborov a Frankův Zhorec.

Začátkem století měla uhřínovská farnost 1050 duší. O čilém společenském a duchovním životě za první republiky svědčí existence těchto sdružení: Divadelní spolek Jirásek, Sdružení katolických zemědělců a Ludmila - farní odbor charity. Uhřínov míval vlastní kapelu známou v širokém okolí. Ta hrála nejen na zábavách, ale doprovázela pěšky procesí na poutě do Přibyslavic i do Netína.

Také za P. Dokulila vládl na faře v Uhřínově čilý ruch. Jezdili sem prof. Vašica z Brna, básníci P. Jakub Deml z Tasova a Jan Zahradníček i další umělci.

Od 13. do 21. 2. 1949 konali v Uhřínově misie redemptoristé z Prahy. Misie byly velmi zdařilé, kostel býval vždy plný. Největší účast byla v průvodu v misijním křížem, který daroval Jan Pospíšil, jako dar za záchranu života. Je umístěn v chrámové předsíni.

Vzrůstající komunistický útlak dusil jakýkoliv náznak duchovního života již v zárodku. Částečné uvolnění nastalo až v roce 1968. Po dva roky mohly být konány o Božím těle průvody k oltářům po vesnici. A jen občas se podařilo uspořádat zájezd na některé známé poutní místo.

V září 1988 farníci z Uhřínova se svým farářem    P. Poulem navštívili v Praze arcibiskupa kardinála Františka Tomáška. Setkání s touto velkou osobností naší katolické církve zanechalo ve všech hluboký dojem a bylo povzbuzením v dobách totality.

Po pádu režimu v roce 1989 se určitě největším zážitkem pro věřící staly návštěvy papeže Jana Pavla II. na Velehradě, v Olomouci a v Praze. Vypravili se na ně i poutníci  z Uhřínova a okolí.

P. Jiří Buchta začal po svém příchodu v roce 1995 nejen opravovat hmotné statky, ale kladl důraz zejména na práci s mládeží. Založil společenství mládeže, scholu, ministranti a děvčata začali o prázdninách jezdit na chaloupky. V duchu starých tradic obnovil poutě do Přibyslavic a do Netína. Od té doby také bývaly každý pátek mše svaté pro děti.

Také  děkan Jan Peňáz pokračoval v rozvíjení duchovního života farnosti. V roce 1998, o slavnosti Těla a krve Páně, vyšli věřící po dlouhých 30 letech v průvodu s hudbou z kostela, aby u čtyřech oltářů poděkovali Bohu za přijatá dobrodiní. Stále více poutníků se každý rok vydává pěšky do Netína na pouť k Panně Marii Nanebevzaté. Hezkým zvykem jsou také malé pouti u kapliček ve vesnicích farnosti, v Šeborově spojená s poděkováním za úrodu.

27.11. 1999 sloužil slavnou mši svatou  brněnský otec biskup Vojtěch Cikrle při příležitosti 90. výročí posvěcení farního chrámu Páně  a v  červnu 2002 uděloval svátost biřmování

Farnost dostala 160 tisíc korun jako náhradu za zabavené zvony a za to se pořídilo nové elektrické zvonění

V červenci 2009 biřmoval světící biskup brněnský Petr Esterka

Byl opraven hlavní oltář a 100. výročí si farnost připomněla mší svatou 15.11.2009 odpoledne, sloužil a kázal P. Jiří Švanda, koncelebroval P. Jan Peňáz, P. Lukasz Sziendzielorz, současný děkan, P. Josef Večeřa a Monsignore František Hrůza, měřínský farář na odpočinku. O. Jiří přitom požehnal nový znak a prapor obce.

Do znaku obce je navržen kříž a půlměsíc. Kříž zastupuje jednak atribut kostela a dále má spojitost s dřívějším majitelem (ve 14.stol.), kterým byl Ctibor ze Šiborova /dnes Šeborov/. Tento měl ve znaku dva přivrácené půlměsíce a nad nimi malý křížek. Pole štítu je rozděleno na dvě části, které symbolizují dvě vsi, dva potoky protékající okolo, dvě vrchnosti. Všechny tři barvy znaku odkazují na národní barvy maďarské, dříve uherské, což je pěknou vzpomínkou na prvního známého majitele hradu, Štěpána z Uher, který dal jméno celé obci. Zelená též zastupuje dřívější pečeť a symbolizuje zemědělství obce, červená se stříbrnou patřila velkomeziříčské vrchnosti. Autorem návrhu je pan Pavel Vrba.

  

Kněží v Uhřínově:

 

1898 - 1902                  P. Filip Heusler

1903 - 1915                  P. František Bajar

1915                            P. Šalamoun

1915 - 1926                  P. Josef Janda

1926 - 1936                  P. Maxmilián Horák

1937 - 1950                  P. Jan Dokulil

1951 - 1973                  P. František Hrabal

1973 - 1994                  P. Karel Poul

1994 - 1995                  P. Pavel Krejcar, kaplan

1995 - 1997                  P. Jiří Buchta, farář v Trnavě

1997 -  2007                 P. Jan Peňáz, děkan a kaplani:

                                   P. Marek Vácha  (1997 - 98)

                                   P. Vít Hába  (1997 - 99)

                                   P. Petr Holý  (1998 - 2000)

                                   P. Josef Pohanka  (1999 - 2001) 

                                   P. František Nechvátal (2000 - 02)

                                    P. Miroslav Němeček (2001 - 06)

                                    P. Stanislav Kryštof (2002 - 07)   

                                   P. Pavel Pacner (2002 - 2004)

                                   P. Pavel Klouček (2004 - 2005)

                                   P. David Ambrož (2005 - 2007)

 

2007 -                        P. Jiří Švanda, dojíždí  z Rudy

Službu kostelníka po dlouhých 70 roků vykonával pan Jan Pospíšil, po jeho smrti pak slečna Hrabovcová a od roku 1994 pan Jan Krška.

Na varhany hrával pan František Krejčí. Od roku 1970 do současnosti hraje pan Bohumír Pospíšil z p.č. 7.

Primice v Uhřínově

P. Karel Matoušek

narozen v Uhřínově L.P. 1845, primice L. P. 1871, byl krátce administrátorem fary v Krhově na Třebíčsku,        + 21.7.1879

P. Ladislav Necid

narozen ve Frankově Zhořci 17. listopadu 1875, syn ... Necida a ... Bradáčové z Uhřínova č. 1, primice L.P. 1899, jako mladý kněz připlul 18. října 1904 do Spojených států, od roku 1908 spravoval slovenskou farnost sv. Ladislava v Cleveland, v červnu až srpnu 1913 navštívil starou vlast, + L.P. 1943

P. František Svoboda

narozen 10. května 1886 v Horních Heřmanicích, primice v Rudíkově L.P. 1910, 1923 až 1933 farář v Radešínské Svratce, pak v Bobrové, tam zemřel 11. ledna 1946

P. Karel Votoupal

narozen 15. ledna 1915 v Šeborově, primice v Uhřínově 7.7. 1940, farář v Mikulovicích, od r. 1966 v Brně-Tuřanech a od r. 1973 v Králově Poli, arcikněz brněnský, + 1. června 1999

P. Vincenc Vlach

narozen 8. září 1915 ve Frankově Zhořci, primice 7.7.1940, farář v Beneticích, + 10. května 1965

P. Ludvík Hlaváč

narozen 27. července 1929 ve Frankově Zhořci, primice 29.6. 1958, farář v Radešínské Svratce 1971 až 1990, zemřel v rodném domě 7.3. 1995

 

Své kořeny mají v Uhřínově také:                                   

P. Ludvík Bradáč, Th.D., jehož dědeček byl násilně vystěhován z Uhřínova č. 1, nar. 6.9. 1965 v Brně, tam vysvěcen 30.6.1990, primici měl v Králově Poli 7.7., pak spirituál Římské papežské koleje Nepomucenum, nyní v Ostrovačicích     

       

 P.  Mgr. Jiří Bradáč, jehož otec byl násilně vystěhován z Uhřínova č. 6, nar. 8.10.1958 ve Velkém Meziříčí, vysvěcen v Brně 18.6.1994, primici měl ve V. Meziříčí 25. 6.1994, nyní duchovní správce ve Vladislavi

 

Z Uhřínova č. 1  pochází maminka dvou kněží: kapucína P.  Antonína Kováře, který působil v Třebíči-Jejkově, a  jezuity P. Bohumila Kováře a zároveň babička dvou bratří kněží:  P. Ing. Jana Kováře, faráře v Jaroměřicích a jezuity P. Jiřího Kováře. Ze stejného čísla pochází i maminka P. Ladislava Necida, narozeného ve Frankově Zhořci. Z Pohořílek od Homolů  č.15 pochází maminka P. Čamka, který působí v Hlubokých Mašůvkách.

 

Řeholní sestry z farnosti

Uhřínov:

Marie Bradáčová z č. 1, sestra Marie Methodie,

            nar 1887, + 1984 v Pittsburgu v USA

Anastázie Bradáčová z č. 1, sestra Marie Gonzaga,

            nar. 1892, působila v ústavech pro slepé dívky

            v Praze na Kampě a v Brandýse nad Labem, zemřela v   době  totality

Oldřiška Bradáčová z č. 1, sestra Marie Anna,

            nar. 1907, školské sestry v Popradě na Slovensku,

            + 1961

Františka Sojková z č. 15, sestra Marie Valérie,

            nar. 1893, od r. 1915 školská sestra v Bethlem

            v Pensylvánii, USA, + 1988

Marie Doležalová z č. 22,  sestra Marie Klaudie,

            nar. kol. r.1900, + v Králíkách

 

Frankův Zhořec:

Božena Chaloupková z č. 18, sestra Marie Melánie,

            nar. 12.10.1914, několik desetiletí sloužila nemocným ve Vel. Meziříčí, zemřela v březnu 2009 v Rajhradě

 

Horní Heřmanice

Anežka Křečková z č. 7, sestra Marie Leonilla,

            nar. v 19. století, boromejka, +  kolem  roku 1980

Marie Kubíčková z č. 46, sestra Marie Oresta,

            nar. v 19. století, + kolem roku 1970

 

Horní Radslavice

Františka Homolová z č. 23, sestra Marie Monika,

            nar. 1927, nyní v klášteře v Rajhradě

Ludmila Zachová z č. 30, sestra Marie Ladislava,   

            nar. 1912, + 1969

 

Otín

Růžena Necidová z č. 8, sestra Marie Maristella,

            nar. 1910, v kongregaci sv. Františka, + 1967

 

Opravený dotisk pro 100. výročí posvěcení farního chrámu Páně Povýšení svatého Kříže.

Přehledy farnosti

Obec	1911
	celkem	katolíci	nekatolíci
Uhřínov	294	294	0
Všeborov	87	87	0
Votín	178	173	5
Pohořílky	111	108	3
Fr. Zhořec	137	137	0
H. Radslavice	254	254	0
Uhřínovská farnost celkem	1061	1053	8
H. Heřmanice (farnost Rudíkov)	256	200	56

 

Obec	1991
	celkem	katolíci	Ostatní křesťané	nezjištěno	Bez vyznání
Uhřínov	227	193	4	10	20
Šeborov	30	29	1	0	0
Otín	105	80	2	19	4
Pohořílky	87	74	5	3	5
Fr. Zhořec	58	57	0	1	0
H. Radslavice	102	84	6	12	0
H. Heřmanice	163	105	30	14	14
Celkem	772	622	48	59	43