Přijď, Pane ... a zůstaň s námi
27.10.2008 - víra pro hledající
Dva lidé se zastaví a dívají se na sebe. Když takto stojí dvě skupiny lidí, třeba dvě armády, je to horší. V takové situaci vyšel svatý Václav naproti veliteli nepřátelského vojska. A jeho příchod zachránil životy mnoha lidí.
Před svatým přijímáním se někdy říkalo: Přijď ke mně, Pane Ježíši. A on přichází. Nám naproti. Nám na pomoc. Přichází,, aby nás zachránil. To, co dává, a co my jistě potřebujeme, je vyjádřeno v dalších slovech té modlitby: Posvěť mě. Mohli bychom dokonce říci: Prosvěť mě. Prosvětli temné kouty mého já. Posilni mě, abych, až uvidím to temné a špatné a rozhodnu se pro to dobré, až si zamiluji světlo, abych za ním šel , a dal mu přednost. Živ mě k životu věčnému. K životu pozemskému potřebujeme jídlo a všechny ty živiny v něm: bílkoviny,. minerály a tak dále. Výživa bude tvým lékem, pravili staří lékaři. I ten, kdo jí zdravě a dodržuje správnou životosprávu, jednou zemře. Zemře zdravý, jak se vtipně říká. Co potom. Živ mě k životu věčnému, Pane Ježíši, protože nikdo jiný než ty mi v tom nemůžeš pomoci.
a zůstaň s námi ...
Potkáme člověka a pozdravíme ho. To je základní slušnost. Se známým se na chvilku zastavíme a prohodíme pár slov. Každý si pak jdeme svou cestou. Jen když to vyjde, pozveme ho dál anebo si domluvíme setkání. Na ně se můžeme připravovat a těšit. Nakonec se stejně rozloučíme.
Pán Ježíš k nám přichází v podobě svatého chleba. A zůstává s námi. Chuť a vůni chleba cítíme na jazyku. Sliny však hned začnou trávicí proces. Zasáhnou však jen ten chléb. Pán Ježíš zůstane. Přejde do naší duše. Nikdo neví, kde ta duše sídlí, není možné ji najít. Pouze když duše tělo opustí, musíme konstatovat smrt.
Pán Ježíš přišel do úst v podobě chleba. Zůstává však dál. Plní prosbu učedníků jdoucích do Emauz: Zůstaň s námi - Mane nobiscum.
Před svatým přijímáním se někdy říkalo: Přijď ke mně, Pane Ježíši. A on přichází. Nám naproti. Nám na pomoc. Přichází,, aby nás zachránil. To, co dává, a co my jistě potřebujeme, je vyjádřeno v dalších slovech té modlitby: Posvěť mě. Mohli bychom dokonce říci: Prosvěť mě. Prosvětli temné kouty mého já. Posilni mě, abych, až uvidím to temné a špatné a rozhodnu se pro to dobré, až si zamiluji světlo, abych za ním šel , a dal mu přednost. Živ mě k životu věčnému. K životu pozemskému potřebujeme jídlo a všechny ty živiny v něm: bílkoviny,. minerály a tak dále. Výživa bude tvým lékem, pravili staří lékaři. I ten, kdo jí zdravě a dodržuje správnou životosprávu, jednou zemře. Zemře zdravý, jak se vtipně říká. Co potom. Živ mě k životu věčnému, Pane Ježíši, protože nikdo jiný než ty mi v tom nemůžeš pomoci.
a zůstaň s námi ...
Potkáme člověka a pozdravíme ho. To je základní slušnost. Se známým se na chvilku zastavíme a prohodíme pár slov. Každý si pak jdeme svou cestou. Jen když to vyjde, pozveme ho dál anebo si domluvíme setkání. Na ně se můžeme připravovat a těšit. Nakonec se stejně rozloučíme.
Pán Ježíš k nám přichází v podobě svatého chleba. A zůstává s námi. Chuť a vůni chleba cítíme na jazyku. Sliny však hned začnou trávicí proces. Zasáhnou však jen ten chléb. Pán Ježíš zůstane. Přejde do naší duše. Nikdo neví, kde ta duše sídlí, není možné ji najít. Pouze když duše tělo opustí, musíme konstatovat smrt.
Pán Ježíš přišel do úst v podobě chleba. Zůstává však dál. Plní prosbu učedníků jdoucích do Emauz: Zůstaň s námi - Mane nobiscum.