Úhel pohledu

 

LN 5.11.2009

(z článku Luboše Palaty)

Když polský prezident slavnostně podepsal, v přítomnosti šéfa Evropské komise Josého Barrosa, předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka a spousty hostů, řekl, že podpisem Lisabonské smlouvy Polsko neztrácí suverenitu.

......./čast textu vynechána/..................

Česko však žádnou suverenitu neztrácí. Pouze ji předává Evropské unii, kterou svým dílem vytváří, podílí se na jejím rozhodování, je její součástí.

I po vstupu Lisabonu v platnost ovlivňuje deset milionů  Čechů rozhodování v unii a její směřování víc, než by odpovídalo dvouprocentnímu podílu na půlmiliardě obyvatel. V tom je. unie vůči menším státům nejférovějším útvarem, který kdy vznikl.

Ano, Lisabonskou smlouvou se nevelkou měrou postavení větších zemí zlepšuje, ale pořád platí, že hlas jednoho Čecha platí v unii mnohem více než hlas jednoho Němce nebo Brita.

 Stále nespokojení by tedy měli být Němci, nikoli my.

Pokud jde o snížení naší síly v rámci unie, ta se snižuje také dalším rozšiřováním unie (které tak hlasitě v čele s Klausem podporujeme).

Bude to zcela zřejmé, až jednou, s naší vehementní podporou, vstoupí do unie padesátimilionová Ukrajina nebo stomilionové Turecko.

 

To všechno jsou ale (obyčejné) kupecké ( = ekonomické) počty ................

 

(slova v závorce přidána až teď)