Sedm kulí a čtyři esa
31.10.2008 - úvahy
Zde jde o víc než hru s "čertovými" obrázky, skutečně o život .....
Dneska nemusíte do hospody, abyste si zahráli karty. Jsou v každém počítači a není tak lehké je smazat, když chcete, aby tam děti neztrácely tolik času.
Název článku se však netýká žádné hry, ale vystihuje krutou skutečnost. Papež si dovolil v tichu přednáškového sálu v Řezně ocitovat politika, který žil před 600 lety a přesně popsal, jaké to tenkrát bylo mezi muslimy a křesťany bylo bolestné. Benedikt vyslovil přání, že by to dnes mohlo být lepší.
Radikálové však začali střílet. Sedm kulek z jejich pistole zasáhlo na podzim 2006 sestru Leonellu Sgorbati, která v Somálsku pomáhala těm nejchudším. Padla k zemi a v bolestech ještě řekla poslední slova. Byla čtyři a byla stejná: Perdonno, česky Odpouštím. Víte, že eso je karta, která překoná všechno ostatní.
Slova té sestry byla skutečná esa. Překonala své překvapení a svou bolest ale i zlost a nenávist, které k vrahovi mohla v těch poslední chvilce pocítit. Právě v těchto rozhodujících vteřinách svého života si plně vzpomněla na toho, kterého následovala, kterému zasvětila svůj život. Vždyť to byl Pán Ježíš a jeho slova o službě těm nejpotřebnějším, která ji vedla, že jako mladá dívka se zřekla rodiny, vstoupila do kláštera a šla do misií. A tam v Somálsku uprostřed muslimů žila tak spojena se svým Pánem, že si v této rozhodující chvíli svého života hned vzpomněla na to, co on řekl na kříži. Ani on přece neproklínal, nenaříkal, ale prosil svého Otce za odpuštění pro ty, kdo ho mučili.
Tolik dětí marní čas hrou u počítače, a nejsou tam jen ty nevinné karty. I o životě si tolik lidí myslí, že je to jen hra a podle toho se k němu staví. Ve skutečnosti nám to všem ubývá stejně rychle. A pro každého nastane ta rozhodující chvíle. Co nás napadne? Co řekneme? Záleží na tom, o co nám šlo, v čem jsme viděli vrchol, zda jsme ho nevyměnili za spodek. Pamatuje na eso, abychom v té pravé chvíli vytáhli to správné, to platné. Jako sestra Leonella!
Dneska nemusíte do hospody, abyste si zahráli karty. Jsou v každém počítači a není tak lehké je smazat, když chcete, aby tam děti neztrácely tolik času.
Název článku se však netýká žádné hry, ale vystihuje krutou skutečnost. Papež si dovolil v tichu přednáškového sálu v Řezně ocitovat politika, který žil před 600 lety a přesně popsal, jaké to tenkrát bylo mezi muslimy a křesťany bylo bolestné. Benedikt vyslovil přání, že by to dnes mohlo být lepší.
Radikálové však začali střílet. Sedm kulek z jejich pistole zasáhlo na podzim 2006 sestru Leonellu Sgorbati, která v Somálsku pomáhala těm nejchudším. Padla k zemi a v bolestech ještě řekla poslední slova. Byla čtyři a byla stejná: Perdonno, česky Odpouštím. Víte, že eso je karta, která překoná všechno ostatní.
Slova té sestry byla skutečná esa. Překonala své překvapení a svou bolest ale i zlost a nenávist, které k vrahovi mohla v těch poslední chvilce pocítit. Právě v těchto rozhodujících vteřinách svého života si plně vzpomněla na toho, kterého následovala, kterému zasvětila svůj život. Vždyť to byl Pán Ježíš a jeho slova o službě těm nejpotřebnějším, která ji vedla, že jako mladá dívka se zřekla rodiny, vstoupila do kláštera a šla do misií. A tam v Somálsku uprostřed muslimů žila tak spojena se svým Pánem, že si v této rozhodující chvíli svého života hned vzpomněla na to, co on řekl na kříži. Ani on přece neproklínal, nenaříkal, ale prosil svého Otce za odpuštění pro ty, kdo ho mučili.
Tolik dětí marní čas hrou u počítače, a nejsou tam jen ty nevinné karty. I o životě si tolik lidí myslí, že je to jen hra a podle toho se k němu staví. Ve skutečnosti nám to všem ubývá stejně rychle. A pro každého nastane ta rozhodující chvíle. Co nás napadne? Co řekneme? Záleží na tom, o co nám šlo, v čem jsme viděli vrchol, zda jsme ho nevyměnili za spodek. Pamatuje na eso, abychom v té pravé chvíli vytáhli to správné, to platné. Jako sestra Leonella!