Latina, Francie, tradice
04.03.2009 - úvahy
Na jaře roku 1969 jsem byl v neděli na mši svaté v malé burgundské vesničce, která se jmenuje Etang Vergy. Kostel byl plný lidí, na jedné straně seděli nebo stáli muži, na druhé ženy. Při mši svaté se zpívaly latinsky ty části, o kterých jsem se až později dozvěděl, že se jim říká ordinarium. Označuje se tak to, co je podle mešního řádu (ordo) vždy na určitém místě při každé mši svaté. Jak je známo, patří sem zpěv Kyrie - Pane smiluj se......., Gloria - Sláva na výsostech Bohu........, Credo - Věřím v jednoho Boha........, Sanctus - Svatý, svatý......., Agnus Dei - Beránku Boží ....... a Pater noster - Otčenáš. To všechno v tom venkovském kostele zpívali latinsky - a všichni - a ještě k tomu střídavě, takže jedna věta zazněla mužným basem, do toho vpadly ženy se svými líbeznými vyššími hlasy a tak se to doplňovalo po celou mši svatou. Bylo to krásné, snad ne tak těžké pro místní, kteří mají latinu více v krvi, vždyť Francouzi jsou románský národ. Tak to bylo zřejmě v každé francouzské farnosti - aspoň při zpívané mši svaté. Musím poznamenat, že románské země pojem mešní píseň neznají, v mateřštině prostě žádnou píseň nemají. Kromě ordinária se zpívaly jen písně latinské, v adventě například: Rorate coeli desuper.
Na podzim toho roku pak byl zaveden nový mešní řád v celé církvi a v každé zemi začaly modlitby v jazyce lidu. Do Etang Vergy už jsem se nedostal, ale i tam místo střídavého zpěvu chorálních nápěvů starých víc jak tisíc let nastoupily texty francouzské. Ty se recitovaly.
Chápal jsem potom výsledky anket, kde se lidí na ulici ptali: Jste pro novou nebo starou mši? Samozřejmě byli pro tu starou, pro zpěvy a ne pro recitaci, pro klasické nápěvy a ne pro uměle složené popěvky s malou uměleckou cennou.
To byl jeden z pádných důvodů, proč se ve Francii ujalo tradicionalistické hnutí arcibiskupa Lefebvra. Touha po klasice v liturgii tam pořád narůstala i mimo tohoto arcibiskupa Lefebvra a bratrstva, které on založil. Dnes je ve francouzských seminářích, kde se učí tradiční liturgii a jsou spojeny s Římem, dohromady 205 bohoslovců, přitom všech jich je 741. Z toho jen 40 jich je v semináři Kněžského bratrstva sv. Pia X.
To všechno jistě vzal také v potaz Benedikt XVI.
Prosme i nadále za dary Ducha Svatého pro něj, jeho poradce a celou církev, za všechny směry, hnutí a bratrstva.