Hlasujte pro ČTYŘKU (v naší anketě)
05.09.2018 - úvahy
Svatební obřad v kostele se má uzavřít:
1. možnost:
gratulacemi novomanželům hned před oltářem.
Je to pěkné, aby hned u oltáře se poblahopřálo, JENŽE
A) je to pak v kostele stejné jako na občanském prostoru a úplně se zapomene na posvátnost domnu Božího
B) nemůžeme po nikom chtít, aby gratuloval polohlasem a nikoho nepoplácal po rameni - a jsme zpět u bodu A)
C) přece jen jsme v katolickém kostele zvyklí před svatostánkem pokleknout a nekroužit kolem něho jakoby nic
2. možnost: toto je takzvaná „mokrá varianta"
průvodem k vchodu a gratulacemi uvnitř kostela.
3. možnost:
průvodem z kostela a gratulacemi před kostelem.
toto byl běžný způsob, jak ukončit svatbu a je to vyjádřeno i písní: Už su tvoja, už nejsu maminčina
Když hosté udělají uličku a za zvuku pochodu oba spolu vycházejí do života, je posvátný obřad opravdu důstojně završen (nedůstojné je samozřejmě házení čehokoliv v kostele a ZŘEJMĚ I POTLESK, dnes žel rozšířený všude).
Chybička se přece jen najde: Když kněz poblahopřeje hned po vyjítí z kostela a vyzve hosty, aby pokračovali, většina z nich je ještě v kostele, většinou v úzkém a tmavším prostoru a hrozí jím nepříjemné čekání.
4. možnost:
průvodem, který se zastaví až pár metrů před kostelem, aby všichni hosté mohli gratulace sledovat.
proto je nejlepší, když kněz vyvede pár až kus před chrámovou bránu a všichni vidí gratulace.
PROTO HLASUJTE PRO ČTYŘKU. Dá se to tak zařídit u většiny našich kostelů a ubráníme se tím, co papež František nazývá zesvětštění, skoro bych řekl opičení po občanských zvycích a zlozvycích.
Čtyřkou také zabráníte tomu, aby se na novomanžele, kteří prožili posvátný slib, se hned po vyjítí z kostela vrhli borci s chomoutem a bičem, řetězy a podobnými laskominami. Oni poctivě čekali venku, než skončí bohoslužba a je velice pěkné a možné, ABY POČKALI AŽ SKONČÍ GRATULACE, které tvoří plynulý přechod mezi posvátným a lidovým.
5. možnost:
požehnáním na závěr obřadu, dohrou varhan a pak nechat volný průběh.
tím vlastně hlasujete pro to, co zamořuje dnešní dobu, tzv,. cochcárnu: Ať si každý dělá, co chce, vždyť jsme ve svobodné zemi! A dost lidí to opravdu dělá a jen se pak rozčiluje, když věci nejsou jak mají být, když jim to udělají druzí.
6. možnost:
nevím přesně.
kdo neví, ať hledá a zkoumá a pročte si vše, co je zde výše
Moje poznámka:
Děkuji varhaníkům, kteří mně k tomuto článku inspirovali. Svatby vidí z kůru z nadhledu a hrají na nich často. Doporučovali mně vždy, abych vždy vybral variantu č. 4 (pouze při velkém lijáku č. 2). Někteří moji kaplani sice namítali: Když jsou oddáni, ať už jdou od oltáře sami a sami se rozhodnou jak. Někdy pak jen bezmocně přihlíželi, jak se posvátný prostor naplnil přímo rozverným rejem.
Snad to tak být nemusí.
NEBOJTE SE PŘIDAT SEM DO KOMENTÁŘE SVOJE NÁPADY A ZÁŽITKY.
DĚKUJI.
JP