Grázli!!
03.10.2008 - úvahy
Často jsme to slyšeli, možná i řekli. Když je někdo syčák, je to stejné, ale české, přírodní a také jasné, protože had je had. Vypadá, že grázl je ještě horší. Pojďme k pramenům, doslova a do písmene k prameni u mariánského poutního místa U tří dubů v Dolním Rakousku Mariadreieichen.
Blízko pramene je jeskyně, kde se ukrýval Jan Jiří Grasel. Narodil se na jižní Moravě 4. 4. 1790 a v 16 letech začal svou zločineckou dráhu. Byl hledán, proto se ukrýval právě v té jeskyni, která je po něm dodnes pojmenována. Když ho v roce 1815 dopadli, měl už na účtě 205 zločinů. Ačkoli ho někteří romantikové nazývali Robinem Hoodem a lidé si o něm vyprávěli legendy, byl 31. ledna 1818 ve Vídni popraven.
Jeho příjmení pak vstoupilo do našeho jazyka jako případně slovo k označení všeho darebáctví i všech lotrů, kteří se k němu propůjčí.
Při té příležitosti se můžeme pootočit z jižní Moravy na západ. Ačkoliv žil v Čerchcách, přibližně ve stejné době, říkali mu slavnej lotr mexickej. Ano, byl to Babinskej. Také mu napočítali hodně zločinů, nedostal však ani provaz ani sekyru. Když si trest odseděl, sekal dobrotu a dokonce i trávu jako zahradník v klašteře sester boromejek v Praze.
Vidíme (a slyšíme) jak různí lidé dali jména různým událostem a možnostem. Jsme křesťané a naše jméno nepochází od křtu, kterým to pro nás začalo. Jenom neználkové mluví o křestech a říkají křestit místo křtít. Naše jméno máme od Ježíše Krista, který na kříži za všechny lidi nabídl svůj život a lotrovi odpustil. Tomu, který uznal už dávno před J. J. Graselem, že byl skutečně grázl a litoval toho. Stihl to v posledních minutách, přesto - neodkládejme nic. Křesťan je připraven litovat i děkovat. Skrze Krista, svého Pána, svého laskavého přítele.