..

POZDRAV ZE KŘTIN

 

 Ročník  26      číslo 1/2015

Pozdrav a přání

Milí farníci a poutníci, zdravíme vás všechny křesťanským: Chvála Kristu a Marii. K svátkům Umučení a Vzkříšení  našeho Pána Ježíše Krista  vám všem i vašim blízkým přejeme zdraví pro tělo, víru, naději a lásku pro duši a pokoj Kristův doma, v okolí i ve světě  a po smrti nám všem Boží království.

  Mons Jan Peňáz a Mgr Jiří Paleček

 

Poutní a farní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách je otevřen každý den od 7 hodin, kdy se modlíme růženec za mír, za rodiny a osoby zasvěceného života a za všechny farníky i poutníky i za vás a také za ty, kteří nás o modlitbu u Matky Boží prosí a za duše v očistci. Pak je mše svatá, většinou v kapli Božího milosrdenství - bývalé sakristii. Zavíráme při západu slunce. Po tu dobu je také otevřeno jedno skromné WC v mezipatře na faře - budova nad kostelem, čp. 72 s nápisem SALVE.

Připomínáme:

Nedělní mše svaté v poutním období:  od 17. května do 18. října v časech 7:30 – 9:00 – 10:30 hod.

Mimo poutní období: do 10. května a od 19. října v časech 7:30 – 10:30 hod.

 

Misijní koláče

Čtvrtá neděle postní se nazývá „Laetare“ (neděle radosti) a nás napadlo, že bychom se o tu radost mohli podělit i se vzdálenějšími lidmi (dětmi na druhém konci světa), jak je tomu zvykem v jiných farnostech a upéci s dětmi pár koláčků, nakreslit velikonoční pohledy, které nabídneme lidem po mši svaté za dobrovolný příspěvek.

V neděli jsme připravili v ambitech stoleček s upečenými dobrotami a po obou mších svatých nabízely děti své výtvory za dobrovolný příspěvek příchozím. Bylo vidět jejich nadšení při tomto„prodeji“, kdy samy nabízely po mši svaté okolojdoucím koláče a radovaly se z jejich štědrosti. Těšily se až budou moci peníze spočítat, dozvědět se kolik utržily a peníze potom poslat na Papežská misijní díla na pomoc chudým dětem. Když vše spočetly a zjistily, že utržily pro své kamarády z misií 4820,-- Kč.

Půst nespočívá jen v tom, že si odříkáme něco, co máme rádi, ale například i v tom, že vynaložíme námahu a čas, abychom nabídli něco „dobrého“ druhým a oni zase svým příspěvkem za koláč umožnili chudým zlepšit jejich životní podmínky, udělat jim byť jen malou radost. A tak věříme, že se radostně s dětmi pustíme i příští rok znovu do pečení a stane se to u nás ve Křtinách takovou malou tradicí v postní době.                    Krist. Vandasová

 

POUTĚ VE KŘTINÁCH V ROCE SPÁSY 2015

dá-li Pán Bůh a budeme živí a zdraví - viz 15. verš 4. kapitoly listu sv. apoštola Jakuba, patrona poutníků

19. dubna - křtinské posvícení (244. výročí - 21.4.1771), slouží a káže o. František Dostál, rodák z Tištína, nyní farář v Hustopečích nad Bečvou a věrný křtinský poutník od své maličkosti tím zahájí 806. ročník našich poutí

26. dubna - XIV. hasičská pouť, slouží a káže premonstrát Rostislav Novotný, pověřený duchovní správou hasičských sborů v v krajích Jihomoravském a Vysočina

1. 5. odpoledne  pěší poutníci  z Husovic

8. května - pěší pouť brněnské mládeže

16. a 17. května - 1. jarní pouť, slouží a káže P. Pavel Dokládal, ředitel Českomoravské Fatimy v Hradci Králové

23. května - předvečer hlavní pouti, slouží a káže kanovník Václav Slouk z Brna

24. května - Hlavní pouť, slouží a káže opat Marian Kosík z Nové Říše, po hrubé bude představena a požehnána nová kniha o J.B. Santinim, zazní  písně z doby, kdy on žil

29. května - Noc kostelů

31. května - Orelská pouť a pouť pozořických

7.června - Boží Tělo po obojích ambitech, slouží a káže místní farář

14. června - Vyškovská pouť, slouží a kážou vyškovští 

21. června - III. pouť za oběti totalit, za smíření a obrácení podle evangelia a za šťastnou budoucnost našeho národa i světadílu, připutují sloupští farníci s praporem, slouží a káže místní farář

27. - 28. června - Hanácká  pouť, v předvečer slouží a káže o. Marcel Javora, v neděli kněží, kteří doprovázejí poutníky

sobota 25. července - ze Křtin do Křtin pěšky přes kostely Moravského krasu

26. července - Svatoanenská pouť, slouží a káže mikulovský probošt Pavel  Pacner

pátek 14. srpna - celodenní adorační pobožnost

16. srpna - 10 h. pouť v Bukovince

19. – 20. srpna - zastávka pěších poutníků z L. Hradce na Velehrad

30. srpna - VI. korunovační pouť a zároveň poděkování za prázdniny a žehnání žákům, učňům i studentům a jejich učitelům, mistrům a profesorům, slouží a káže Michal Šimek, opat premonstrátského kláštera v Želivi

13. září - naše domácí křtinská pouť – po svátku Jména Panny Marie, odpoledne společná Radostná cesta

20. září - Poděkování za úrodu a mše sv. za všechny živé a zemřelé křtinské občany bez rozdílu - slouží a káže místní farář, vrácení praporu do Sloupu

18. října - Dušičková pouť, slouží a káže strahovský opat Michael Pojezdný

25. října - slavnost u nových soch sv. Cyrila a Metoděje v parku (26.10.883 dokončil sv. Metoděj překlad Písma svatého do naší mateřštiny)

8. listopadu - XVII. svatohubertská pouť, slouží a káže o. Jan

 

Mariánské soboty L. P. 2015

Již 25. rokem budeme slavit pobožnosti prvních mariánských sobot v měsíci.

Tradiční program: 15:30 hod. modlitba růžence, mše svatá (16:00 hod.) a smírná adorace k  70. výročí 2. světové války s prosbami za mír. Vždy příležitost k přijetí svátosti smíření.

4.4.  v rámci Bílé soboty, místní farář

2. 5. poutníci z okolí, místní farář

6. 6. poutníci z okolí, o. František Dostál

4. 7. poutníci z blanenské a adamovské farnosti, jejich kněží a jáhni

1. 8. farníci ze Švábenic, Moravských Prus a Hoštic na Hané

5. 9. poutníci z Čejkovic se svým knězem

3. 10. poutníci z okolí se svými kněžími

7. 11. poutníci  z Brna - Lesné se svým knězem

5. 12. poutníci z okolí, o. Pavel Kopecký z Čebína

 

Fatimské pobožnosti L. P. 2015

V Březině v nich budeme pokračovat již po DVACÁTÉ.

Program tradiční: 17:30 hod. modlitba růžence, 18:00 mše svatá. Příležitost k přijetí svátosti smíření.

13. května (středa) Lipovec s chrámovým sborem a svým novým farářem P. Pavlem Kuchyňou

13. června (sobota) bývalý kaplan pan profesor o. Pavel Kopeček

13. července (pondělí) bývalý kaplan o. Pavel Buchta s farníky z Otnic a Bošovic

13. srpna (čtvrtek) o. Kamil Sovadina, OPraem. s farníky z Křenovic u Sl.

13. září (neděle) bývalý kaplan o. Václav Novák s farníky z Kněžic, Opatova a Heraltic na Třebíčsku

13. října (úterý) o. František Dostál zakončí 20. ročník fatimských poutí k Panně Marii Matce Církve

 „Ty jsi naše milá Matka, Tys naše naděje všecka!“ Všechny vás srdečně zveme na tyto pobožnosti.  Čím více bude sepjatých rukou, tím více i darů a milostí Božích.

 

Přímo od našeho Svatého otce

Villa La Cárcova je jednou z nekonečných a nechvalně proslulých chudinských čtvrtí Buenos Aires. Ve farnosti v samém středu favely slouží O. José Maria Di Paola, známý spíše jako Otec Pepe, jehož zásluhou vychází farní list La Cárcova News. Argentinský kněz, kterého arcibiskup Bergoglio dlouhodobě podporoval, v lednu přišel s nápadem požádat současného papeže o rozhovor. Otázky však nekladli profesionální žurnalisté, nýbrž sami obyvatelé favely. Vzniklo tak otevřené, kolektivní a protokolu se vymykající dílo, které v nákladu dvou tisíc pěti set výtisků vychází právě dnes. Poté, co se díky úsilí několika mladých lidí noviny týden tiskly v malé místní tiskárně, aby se k rodinám ve farnosti dostaly těsně před druhým výročím pontifikátu.

Hodně mluvíte o periferii. Často jsme vás slyšeli, jak toto slovo užíváte. Na co při tom myslíte? Na nás, lidi z chudinských čtvrtí?

„Když mluvím o periferii, mluvím o hranicích. Normálně se pohybujeme v prostorech, které nějakým způsobem kontrolujeme a jsou tedy centrem. Čím více z centra vycházíme a vzdalujeme se od něj, tím více objevujeme, a když se z nových míst, z těchto periferií, podíváme zpětně na centrum, zjišťujeme, že skutečnost je jiná. Něco jiného je pozorovat realitu z centra a něco jiného pohlížet na ni z posledního místa, kam jsi došel. Dám příklad: Evropa, nahlížená z Madridu 16. století byla jedna věc, avšak když Magalhães připlul na konec amerického kontinentu, spatřil Evropu z nového dosaženého bodu a něco dalšího pochopil. Skutečnost se vidí lépe z periferie než ze středu. A to včetně osobní reality, existenciální periferie nebo myšlenkové reality daného člověka. Můžeš mít velice strukturované myšlení, avšak když se poměřuješ s někým, kdo nemá stejný názor, začne debata a myšlenková periferie druhého člověka tě může obohatit.“

Znáte naše problémy. Drogy postupují a jejich šíření nepolevuje, vstupují do chudinských čtvrtí a útočí na naše mladé lidi. Kdo nás má bránit? A jak my se můžeme bránit?

„To je pravda. Šíření drog pokračuje a nezastavuje se. Existují země, které už jsou v otroctví drogy. To, co mne nejvíce znepokojuje, je triumfalismus překupníků. Tito lidé oslavují vítězství, protože cítí, že ho dosáhli, že triumfují. Taková je realita. V některých oblastech či zemích se vše podřizuje drogám. Co se týče Argentiny, mohu říci, že ještě před 25 lety byla spíše přestupní stanicí, dnes je z ní drogový konzument a myslím, že také výrobce, ačkoli to nemohu tvrdit s jistotou.“

Co je to nejdůležitější, co máme předat svým dětem?

„Příslušnost. Náležitost k rodinnému krbu. A ta se dává láskou, citem, časem, tím, že je bereme za ruku, doprovázíme je, hrajeme si s nimi, dáváme jim v každé chvíli to, co potřebují k růstu. Především tak, že jim poskytujeme prostor k vyjádření. Jestliže si se svými dětmi nehraješ, zbavuješ je dimenze nezištnosti. Pokud jim nedovolíš vyslovit to, co cítí, a to až do té míry, že s tebou mohou diskutovat a přitom se cítit svobodně, nepřispíváš k jejich růstu. Avšak to nejdůležitější je víra. Velmi mne trápí, když potkám dítě, které se neumí pokřižovat. Znamená to, že tomu malému člověku nebylo darováno to nejdůležitější, co mu otec a matka mohou dát: víra.“

Neustále zastáváte, že je možná změna – ať už ve složitých osobních situacích lidí, kteří jsou zkoušeni životem, nebo v sociálních a mezinárodních situacích, které jsou příčinou utrpení pro obyvatelstvo. Odkud berete optimismus tam, kde by člověk spíše zoufal?

„Všichni lidé se mohou změnit. A to také velmi zkoušení lidé. Všichni. Znám lidi, kteří na sebe přestali dbát, zahazovali svůj život a dnes žijí v manželství, mají rodinu. Nenazývám to optimismus. Je to spíše jistota ve dvou věcech – první je člověk, lidská bytost. Člověk je Božím obrazem a Bůh svým vlastním obrazem nepohrdá, nýbrž jej vykupuje, nachází způsob, jak napravit obraz, který je zastřený. A druhá věc je síla Ducha svatého, která mění vědomí. Není to tedy optimismus, ale víra v lidskou bytost, která je dcerou Boha. A Bůh své děti neopouští. Rád opakuji, že my, Boží děti, jsme všeho schopné, mýlíme se při každé příležitosti, hřešíme, ale když Boha žádáme o odpuštění, On nám vždy odpustí. Nikdy se v tom neunaví, zatímco my se považujeme za chytráky a unavuje nás prosit o odpuštění.“

Jak můžeme dojít k tomu, abychom byli jistí a vytrvalí ve víře? My spíš kolísáme, někdy jsme si vědomi Boží přítomnosti, toho, že Bůh s námi jde po cestě, jindy na to zapomínáme. Je vůbec možné usilovat o stálost v oblasti, jakou je víra?

„Je pravda, že se střídá horší s lepším. Někdy si uvědomujeme Boží přítomnost, jindy na ni zapomínáme. Bible říká, že pozemský život člověka je boj, zápas. To znamená, že se s tím člověk musí spokojit a bojovat. Připravovat se na to, aby neklesl, nepolevil v bdělosti, ale zároveň užívat všeho krásného, co nám Bůh v životě dává. Je třeba se mít na pozoru, aniž bychom kapitulovali nebo propadali pesimismu. Jak vytrvat ve víře? Pokud neodmítneš víře naslouchat, najdeš ji docela blízko, v nitru svého srdce. Pak se některý den může stát, že neslyšíš zhola nic. A přesto tam víra je. Je nutné si zvyknout na skutečnost, že víra není cit. Někdy nám Pán dává milost, abychom ji pocítili. Avšak víra je něco víc, je to můj vztah k Ježíši Kristu. Věřím, že On mne spasil. To je ta pravá otázka, kterou si v souvislosti s vírou máme položit. Hledej ve svém životě chvíle, kdy ti bylo zle, kdy ses ztratil a nic se ti nedařilo, a pozoruj, jak tě Kristus zachránil. A přimkni se k tomu, protože tady jsou kořeny tvé víry. Když zapomínáš, nic necítíš, zachyť se těchto momentů, které tvoří základ tvé víry. A pak stále s evangeliem v ruce. Nos neustále v kapse malé vydání evangelia. Měj ho u sebe doma. V něm je Boží slovo a odtud se víra živí. Víra je totiž dar, nikoli psychologický postoj. Když ti dávají dárek, je na tobě, aby sis ho vzal, co myslíte? Vezmi si tedy dar evangelia a čti ho. Čti ho a naslouchej Božímu slovu.“

Prožíváte intenzivní a bohatý život. Také bychom chtěli žít bohatě a intenzivně. Jak to udělat, abychom nežili zbytečně? A jak se vlastně člověk dozví, že nežije zbytečně?

„No, já jsem žil hodně času zbytečně. V těch momentech nebyl můj život ani intenzívní, ani bohatý. Jsem hříšník jako kdokoli jiný, jenže Pán mi dává dělat takové věci, které jsou vidět. Kolikrát přece existují lidé, kteří konají dobro, mnoho dobra, a nejsou vidět. Intenzita není přímo úměrná tomu, co lidé vidí. Intenzita se zažívá v nitru. A prožíváme ji, když sytíme víru. Jak? Plodností skutků, láskyplnými skutky pro dobro lidí. Možná nejhorším hříchem, který se staví proti lásce, je přehlížet člověka. Existuje člověk, který tě miluje, ale ty si ho nevážíš a nakládáš s ním, jako bys ho neznal. On tě miluje a ty ho odmítáš. Ten, kdo nás miluje nejvíce ze všech, je Bůh. Zapřít Boha je jedním z nejhorších hříchů. Svatý Petr se ho dopustil, zapřel Ježíše Krista… a udělali z něj papeže! Co bych tedy mohl říkat? Nic! A proto, kupředu!“

Máte kolem sebe lidi, kteří nesouhlasí s tím, co děláte a říkáte?

„Ano, jistě.“

Jak se vůči nim stavíte?

„Naslouchání lidem mi nikdy neuškodilo. Pokaždé, když jsem jim naslouchal, to pro mne dopadlo dobře. Když jsem je nevyslechl, vedlo se mi špatně. Protože i když máš jiný názor, vždy, opravdu vždy, ti něco dají, nebo tě postaví do takové situace, která tě donutí přehodnotit tvé pozice. A to je obohacující. Tímto způsobem se máme chovat k lidem, s nimiž nesouhlasíme. Když se totiž s někým nesnesu, přestanu ho zdravit, prásknu mu dveřmi před nosem a neptám se ho na důvody naší neshody, zcela zřejmě ochuzuji sám sebe. Obohacení přichází v dialogu a naslouchání.“

Dnešní móda vede mladé lidi k virtuálním vztahům, a to také v naší čtvrti. Co dělat, aby mládež opustila svůj svět fantazie, vrátila se do reality a ke skutečným vztahům?

„Rozlišoval bych svět fantazie a virtuálních vztahů. Virtuální vztahy někdy nejsou vystavené na fantazii, nýbrž naopak na realitě a jsou velmi konkrétní. Je ale zřejmé, že toužíme po nevirtuálním vztahu, tedy fyzickém a citovém vztahu, který trvá v čase a v kontaktu s lidmi. Myslím, že nebezpečí, které dnes hrozí, je dané skutečností, že jsme schopni hromadit veliké množství informací a pohybovat se v celé řadě věcí pouze virtuálně. Z mladých lidí se stává muzeum. Takový muzeální mladý člověk je velice dobře informovaný, ale jak naloží s tím vším, co ví? Plodnost v životě neprochází cestou hromadění informací či pouze virtuální komunikací, nýbrž cestou změny konkrétní existence, což konečně značí milovat. Nemůžeš milovat člověka, pokud mu nestiskneš ruku, nebo ho neobejmeš. Pokud někoho miluješ natolik, že si ho chceš vzít, tedy chceš se mu zcela odevzdat, a přitom ho neobejmeš a nepolíbíš, nejde o pravou lásku. Virtuální láska neexistuje. Existuje vyznání virtuální lásky, ale pravá láska předpokládá fyzický, konkrétní kontakt. Jdeme k podstatě života a ta je zde. Tedy, nikoli muzeální mladý člověk s virtuálními informacemi, nýbrž mládež, která cítí a svýma rukama – zde je to konkrétní – nese svůj život kupředu. Rád mluvím o trojí řeči – jazyku hlavy, srdce a rukou. Mezi těmito třemi jazyky má být soulad. V tom smyslu, že myslíš o tom, co cítíš a děláš, cítíš to, nač myslíš a co děláš, děláš to, co cítíš a nač myslíš. V tom spočívá konkrétnost. Zůstávat pouze na virtuální rovině je jako žít s hlavou bez těla.“

Předposlední dotaz se týkal předvolební kampaně v Argentině, kam papež přislíbil pastorační cestu v roce 2016. Poslední otázka mířila k současnému světovému dění: Znepokojují a rmoutí nás televizní zprávy, podle kterých existují fanatici, kteří vás chtějí zabít. Nemáte strach? Máme vás rádi, co pro vás můžeme udělat?

„Podívejte, život je v Božích rukou. Řekl jsem Pánu: Postarej se o mne. Jestli je ve tvé vůli, že mám zemřít nebo se mi něco má stát, prosím tě jenom o jednu laskavost – ať to moc nebolí. Víte, já jsem strašpytel a bojím se fyzické bolesti.“   Přeložila Jana Gruberová

 

Bůh v mém životě

Vyrůstal jsem na vesnici, kde kostel nebyl, chodili jsme pěšky každou neděli naupřimky přes les. Přírodou, o které mi bylo jasno, že je Božím dílem, i když ve škole nám hustili do hlavy, že se to udělalo samo. Cestou do kostela jsme se zdravili: „Vítám vás na slovo Boží.“ A mně se spojilo Boží stvoření s Božím slovem, sváteční den s přírodou, ale i víra a smysl pro povinnost,protože jsme samozřejmě chodili pěšky i v zimě, jen vyjímečně jsme zůstali doma. Navíc i sociální cítění: Někdy jsme šli tu cestu prošlapat už předem a označovali jsme ji větvemi, aby ti po nás si nemuseli razit novou vedle. I to považuji za Boží řízení. Kolik věcí jsme se dozvěděli od kamarádů, a z rozhovorů rodičů s dospělými. Oni si vše i před námi říkali jasně, bez cenzury. Věřili nám, že to nebudeme nikde žalovat. I to vidím pořád jako Boží dar.

Tlak ateizmu sílil, z vykopávek a geologie se nám snažili dokázat, že se věřící mýlí. Pro starší už náboženství nemohlo být. Se zájmem jsem koukal na věty na opsání do sešitu, které kněz rozdával mým mladším sourozencům. „Bůh mohl k stvoření člověka použít už existující živočišné tělo.“ A bylo to: Mohl, ale nemusel, a já si od té doby už nedělám starosti, jestli brát zprávu o stvoření v šesti dnech doslova anebo uznat, že to mohlo být i jinak, ale ne bez Boha. I v tom lístku papíru vidím dodnes podanou Boží ruku.

Na střední škole jsme probírali všechny ty zkameněliny ještě podrobněji. Profesor nám ukazoval jak v těch velkých hloubkách nalézáme zbytky malých zvířátek, jak se potom zvětšují a v těch vyšších tedy mladších vrstvách se objevují stejné druhy v obrovské velikosti. Pak vyhynou, už je tam nenajdeme a objeví se jiné druhy a zase to začne znovu. Bylo mě 18 let a už jsem byl nejvyšší z celé rodiny. I moji sourozenci výškou přerůstali rodiče. A mně v té chvíli blesklo hlavou: Co když je to takhle i s námi lidmi. Děti jsou čím dál vyšší, lidstvo doroste do obrovských rozměrů a pak vyhyne. A najednou proti blesku ve tmě pokojné světlo: I kdyby to tak bylo, jsme přece stvořeni od Boha. A nad všemi miliardami je Bůh Otec. Jsem jeho dítě a jeho dobrotu znám už od dětských pěších cest do kostela. I kdyby to zde na zemi mělo skončit, zůstane to v Božích rukou. Když nám Stvořitel dal poznat takovou krásu, jistě nám ukáže i další a jistě má s námi plán i po skončení nějakých těch geologických vrstev. Tak ho beru. Jen abych mu ho moc nekazil.

Malé doplnění: Když mně bylo asi 14 let, už začal z naší vesnice  jezdit autobus, ale do jiného kostela a vzpomínám jen, jak jsme v zimě třikrát prochladli - při čekání na autobus, při čekání na konec mše svaté a při čekání na autobus domů, zatímco, když jsme jako malí vyrazili přes lesy, zahřáli jsme se v první kopečku a vydrželo nám ti i přes hodinu ve vymrzlém kostele.

Jan Peňáz

Velikonoce ve Křtinách L. P. 2015

Zelený čtvrtek 2. dubna - památka poslední večeře

Křtiny 16:30 a adorace  Bukovinka  19:00                     Hrkání v 18 hod.

Velký pátek 3. dubna - památka umučení Páně, po celý den přísný půst

Křtiny 16:30 bohoslužba slova, uctívání kříže a svaté přijímání, pak tichá adorace u Božího hrobu v 18:30 a 19:00                 Hrkání v 6, 12 a 18 h.

ve 20:00 křížová cesta po místech neštěstí a bolesti

Bílá sobota 19.dubna - Velikonoční vigilie

Křtiny 19:26 (těsně po západu slunce)

v ambitech žehnání ohně, velikonoční svíce, v kostele bohoslužba slova, svěcení křestní vody, bohoslužba oběti a po mši sv. krátké procesí

 Hrkání v 6 a 12 hod.

Hod Boží velikonoční 5. dubna - při každé mši sv. žehnání pokrmů

Křtiny 7:30 a 10:30   Bukovinka 9:00   Březina 9:00

Pondělí velikonoční 6. dubna - 1130. výročí smrti sv. Metoděje

Křtiny 7:30 a 10:30   Bukovinka 9:00     Březina 9:00

Po všechny dny příležitost k přijetí svátosti smíření.

Oslavme společně tajemství smrti a zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista!

Postní doba skončila, ale ...

i v době velikonoční až do Nanebevstoupení Páně budeme po Tajemství víry odpovídat: ZACHRAŇ  NÁS SVÝM KŘÍŽEM, VYSVOBOĎ NÁS SVÝM VZKŘÍŠENÍM... Podle Římského misálu mají tuto odpověď začít lidé sami. Nečekejme tedy až na kněze, ale začněme hned to správné zvolání.

V tomto roce  budeme na závěr zpívat starou ale pořád platnou poutnickou modlitbu Panno blahoslavená,  Matko milosti,  nedej v hříších umříti bez lítosti.  Poslední ať jsou slova má:  Ježíš, Josef, Maria! (Nápis nad naší milostnou sochou - MATER GRATIAE znamená česky  Matko milosti)

 

BOHU DÍKY. Panně Marii díky.

Vám, farníci i poutníci zblízka i z dáli, za všechno Pán Bůh zaplať.

Janu Blažeji Santini Aichlovi, opatu Kryštofu Jiřímu Matuškovi a všem zakladatelům a dobrodincům našich kostelů, P. Tomáši Prnkovi a všem zemřelým kněžím, jejich spolupracovníkům a spolupracovnicím, farníkům, poutníkům a starším bratrům odpočinutí věčné dej, o Pane ....

A všem čtenářům tohoto pozdravu, všem farníkům a poutníkům, všem, kteří nás podporují modlitbou, prací a dary, a všem nemocným požehnej na přímluvu Panny Marie a všech svatých  všemohoucí Bůh ...

 

Díky i za finanční dary, které posíláte na náš účet č. 1361998309/0800 

Sestavil Mons. Jan Peňáz, pevná linka 516 439 189, mobil 736 52 92 21, e-mail: penaz.vm@seznam.cz

P. Jiří Paleček má mobil 736 529 399 a bydlí ve dvoře

 

Vydává Římskokatolická farnost Křtiny, 679 05 Křtiny 72., reg.č. ČR E 11435

                                      Ročník  26    číslo 2/2015                                               

 Úvodem

Vítáme u Panny Marie nového kaplan o Michala Sekničku, který první rok po svěcení sloužil v Boskovicích  a doprovázel k nám tamější pěší poutníky, a vyprošujeme mu víru, naději a lásku, radost ze služby jejímu Synu, pokoj, trpělivost a zdraví.

Děkujeme otci Jiřímu Palečkovi za víc jak dva roky služby, děkujeme mu za jeho krásné zpěvy a hudbu, kterými nás obohatil a na novém místě v Neslovicích u Rosic mu přejeme totéž

farář a farní rada

 

 Milí farníci a poutníci

Máme měsíc prosinec, tedy měsíc, který má většina z nás spojený s vánočními svátky, či s koncem starého roku a s bouřlivým vítáním roku nového. K prosinci patří sníh, vánoční stromek, smažený kapr, dárky, rodinná pohoda. A taky Betlém. Jesličky, Josef, Maria a Ježíšek, stáj, klanění tří králů. Prostě vánoční pohoda, klid, pokoj a mír.

Střih… Zhruba před dvěma tisíci lety se kvůli nesmyslnému nařízení jistého císaře o sčítání lidu dává do pohybu spousta lidí. Také jeden muž z Nazareta se svou ženou, která je ještě ke všemu těhotná, se vydávají na cestu do města, odkud muž pochází. Je to s velkým rizikem, protože těhotenství ženy už je v pokročilém stádiu. A skutečně, krátce poté, co dorazí do cíle svého putování, žena začne rodit. Zoufalý muž, jenž není ve skutečnosti ani otcem onoho dítěte, shání nějaké místo, kde by se mohli ubytovat, někoho, kdo by jim pomohl. Je však už noc a všechny hostince jsou přeplněny. Nejsou sami, kdo se přijel zapsat. Nějaká dobrá duše jim poradí opuštěnou jeskyni, která slouží jako chlév pro dobytek v zimním období. Když chlév, tak i všechno, co k němu patří! V těchto otřesných podmínkách žena porodí svého prvorozeného syna, zřejmě pouze za asistence svého muže. Místo postýlky či kolébky jej ukládá do jeslí, ze kterých jinak svou potravu konzumují původní obyvatelé této jeskyně. Město spí a ničeho si nevšímá, jen několik chudých pastýřů má v noci vidění, ve kterém prý jim andělé oznámili, že ono dítě je Mesiášem, vyvoleným, na kterého čeká celý zdejší národ. „Zřejmě to večer přehnali s pitím“ říkají si na adresu pastýřů obyvatelé města a nijak je jejich zpráva nevzrušuje. Muž si nakonec ve městě našel práci i bydlení. Nechtěl asi s malým dítětem cestovat znovu onou nebezpečnou cestou do svého původního domova. Až zhruba po dvou letech přichází další, kteří o dítě projeví zájem. Jacísi podivíni z dalekých krajů, klanějí se dítěti, opěvují ho a věnují mu cenné dary, což nikdo z místních dost dobře nechápe. Ale co, bláznů, kteří nemají hluboko do kapsy je ve světě pořád dost. A pak je tu taky král. Místní král, jenž žárlí na každého, kdo by jen náznakem mohl být jeho konkurentem. Likviduje nemilosrdně každého odpůrce, a proto ho poděsí řeči oněch mágů, kteří se u něj po cestě za tím zvláštním dítětem zastavují. Rozhodne se dítě zlikvidovat a to mu vyklouzne z jeho pasti opravdu jen o vlásek. Díky bdělosti a poslušnosti jeho otčíma. Betlémská idyla. Idyla?

Střih… Jsme zpátky v době dva tisíce a něco let později po narození dítěte, které se nakonec králem všech skutečně stalo. Většina světa si jeho narození stále připomíná, aniž by však často věděla proč, a kdo vlastně byl. Od listopadu jsou v obchodech k dostání možné i nemožné věci, které lidi nakupují pod jeho jménem, ze všech stran jsou slyšet písně oslavující jeho narození. Neuvěřitelný chaos, hluk, zmatek, stres. Po vánocích pak přichází silvestrovská kocovina spojená s nejistou budoucností, plné čekárny u psychiatrů a psychologů, zadlužení jedinci i celé domácnosti, všude se válí věci k nepotřebě, které si před pár dny dávali lidé ve jménu toho dítěte. Vánoční idyla?

Ne. Betlém není pokoj a klid. Je to začátek cesty, na jejímž konci je dřevo kříže. My křesťané jsme si toho vědomi. Ty dárky, ta atmosféra, to zastavení se v době vánoční je jen nádechem k další cestě za tím dítětem, které JE naším Králem. My to víme. Jen okolní svět ho hledá tam, kde není a nemůže být.

Buďme my tou betlémskou hvězdou, která ukazuje světu cestu ke Králi. Betlém to je pohyb, akce, napětí, dobrodružství. Vydejme se na cestu. Stojí to za to!

Požehnané vánoční svátky a úspěšnou cestu za Kristem nejen v roce 2016 přeje všem čtenářům

kaplan Michal Seknička.

 

Připomínáme:

Poutní a farní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách je otevřen každý den od 7 hodin, kdy se modlíme růženec za všechny farníky i poutníky i za vás a také za ty, kteří nás o modlitbu u Matky Boží prosí. Pak je mše svatá, většinou v kapli Božího milosrdenství - bývalé sakristii. Zavíráme při západu slunce. Po tu dobu je také otevřeno jedno skromné WC v mezipatře na faře - budova nad kostelem, čp. 72 s nápisem SALVE.

Nedělní mše svaté mimo poutní období: do 1. května 2016 v časech 7:30 a 10:30 hod.

O majetek jde až … ?

Ze zákona bylo letos farnosti Křtiny vráceno v katastru Březina 4 a 98 m trvalého travního porostu ve 3 parcelách, v katastru Bukovinka 38 a 76 m trvalého travního porostu ve 3 parcelách, a 90 a 44 m ostatní plochy ve 3 parcelách a  v katastru Křtiny  5 ha 69 a 84 m orné půdy v 5 parcelách a 1 ha 50 a 83 m trvalého travního porostu v 7 parcelách, celkem tedy 21 parcel s plochou 8 ha 54 a 85 m. O využití parcel se stará oddělení správy majetku při Biskupství brněnském, které také uzavírá smlouvy s nájemci. Dlužno podotknout, že všem ostatním farnostem našeho děkanství bylo dohromady vráceno jen zhruba stejně tolik jako nám. Další podrobnosti jsou na http://www.sluzbaverejnosti.cz.

 

Nový průvodce poutním místem Křtiny a Biblický růženec

Nám je to jasné: přes ambity je to delší, ale po rovině, po schodech je to přímo, ale náročnější. Ze zámku můžete jít i po nových ambitech, ale k němu se dostanete, když půjdete  .... Když však k nám lidé přijdou poprvé, anebo jen občas, jak se v tom mají vyznat. Proto máme v kostele díky olomoucké firmě pana Marka, který vše nafotil z malého,letadélka, a díky p. Marku Radovi, který vše graficky upravil, novou a štíhlou knížečku s názvem POUTNÍ MÍSTO KŘTINY. Jsou v ní fotografie a čísla při pohledu na kostel, zámek a okolí a při celkovém pohledu na Křtiny. Tam se dozvíte, kde je hrob P. Prnky, kde je jeho pamětní strom, jak se dostat na velikonoční Cestu světla anebo na mariánskou Radostnou cestu. Ke každému číslu je stručné vysvětlení, kde nejsou žádná cizí slova ani neznámá jména, ale jasně řečeno, k čemu ta stavba, místo a věc slouží dnes a dodnes. Kupte si za výrobní cenu a nabídněte svým známým.

Jak si ještě dále přečteme, růženec je velmi důležitý, i když někomu může vadit, že je dost zdlouhavý. Tomu může pomoci, když tuto modlitbu zpestříme různými větami z Písma svatého. Tak vznikl Rozjímavý biblický růženec, který jsme vydali znovu a obohatili fotografiemi  z křtinských obrazových tabulí. Na poslední straně knihy, kterou také doporučujeme, je o tom napsáno: Ilustrace – cyklus obrazů v kostele ve Křtinách znázorňujících život Ježíše Krista a Panny Marie. Tyto obrazy od neznámého malíře ze začátku 19. století věnoval kostelu zbožný křesťan, který nechtěl být jmenován.

 

Opakování je matka moudrosti - i letos

Podle Římského misálu mají po výzvě kněze: TAJEMSTVÍ VÍRY  odpověď začít lidé sami. Nečekejme tedy až na kněze, ale začněme hned. Ve Křtinách a celé farnosti budeme až do doby postní odpovídat: Tvou smrt zvěstujeme ...., od Popeleční středy a celou dobu postní a v době  velikonoční až do Nanebevstoupení Páně: Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením ...

Když se modlíme růženec společně, je pěkné modlit se střídavě a je dobrým moravským (i českým a slovanským ) zvykem, že každý desátek předříkává někdo jiný a ostatní odpovídají. Neostýchejte se tuto službu přijmout. Vrcholem společné  modlitby je, když jedna strana kostela předříkává a druhá jí odpovídá a po měsíci se to vymění. Hlavní však je, že podle svatého Jana Pavla II. je růženec nejlepší přípravou na mši svatou.

 

MORAVSKÁ HVĚZDA

V období adventu a zvláště o Vánocích zdobí mnoho obydlí, kostelů a veřejných prostor po celém světě Moravská hvězda. Nejvíce je rozšířená v Německu a severní Americe, kde snad není jediného domu, kde by alespoň malá hvězda nezdobila vrchol vánočního stromečku.

V Německu se tato hvězda jmenuje Herrnhuter Sterne, česky Ochranovská hvězda. Tento název je odvozen od místa, kde našli členové Moravské církve, evangeličtí uprchlíci z Moravy a z Čech, úkryt a nový domov po údálostech třicetileté války. V ostatním světě se Moravská hvězda nazývá „Moravian Star“.

Historie

Moravská hvězda je dlouho zapomínanou součástí naší minulosti. První zmínka o výrobě a používání papírových hvězd osvětlených svíčkou pochází již z roku 1821, kdy je studenti z moravské chlapecké školy v obci Niesky vytvořili pro slavnostní výzdobu místní školní budovy, při příležitosti jejího 50. výročí založení. Tyto hvězdy měly 110 hrotů. Je jisté, že u počátků tradice mnohocípých hvězd byla výuka matematiky a geometrie na školách Moravských bratří. Tyto složité obrazce sloužily žákům pro výuku a nakonec i pro výzdobu.

Spolu s misijní a charitativní činností Moravské církve se světem šířila i oblíbenost Moravské hvězdy. Proto Moravskou hvězdu pro výzdobu používají od začátku adventu až do Tří králů i v Západní Indii, Grónsku, Surinamu, Labradoru, Americe, jižní a východní Africe, Ladaku v Indii a části Skandinávie.

Současné hvězdy již nejsou pouze z papíru a již vůbec nejsou osvětlené nebezpečným plamenem svíčky a počet cípů hvězdy se ustálil na 26 s tím, že vrcholový hrot je vynechán a jeho místo je využíváno pro zavěšení a instalaci osvětlení.

O rozšíření užívání Moravské hvězdy především v její domovině, na Moravě, se snaží spolek Moravská národní obec, jehož jsem členem. Jsme přesvědčeni, že tento slavný křesťanský světový symbol Vánoc, hvězda, která nese jméno naší země, může nám všem pomoci obnovit hrdost a pozitivní vztah ke své zemi i k sobě samým.

Pokud Vás historie Moravské hvězdy zaujala, jsme rádi.

Více informací včetně fotografií naleznete na www.moravskahvezda.eu nebo www.zamoravu.eu

Věřím, že krása Moravské hvězdy v našem chrámu Páně ve Křtinách při slavení bohoslužby ještě více umocní atmosféru Vánoc.

Antonín Ševčík

ROK BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ

V naší diecézi jsou Svaté brány v Brně na Petrově, v Žarošicích, ve Žďáře Klášteře, ve Znojmě a Kostelním Vydří.

Kde to bude v olomoucké arcidiecézi se dozvíme z pastýřského listu arcibiskupa Jana, metropolity moravské církevní provincie, tady i diecézí brněnské a ostravsko-opavské.

Drazí bratři a sestry,

dnešním dnem vstupujeme do mimořádného Svatého roku milosrdenství. Začínáme advent, který nás připravuje na příchod Spasitele. Ten přichází jako zachránce. V Něm nám Bůh nabízí milosrdenství, které je větší než každý hřích. To je důvod skutečné na­děje.

Boží moc však respektuje svobodu každého z nás. Uzdravující sílu Božího milo­srdenství zakusí ten, kdo uznává, že není dokonalý, že Boží milosrdenství potřebuje a prosí o ně.

Možnost odpuštění ve zpovědi se nabízí všem, i těm, kdo nebyli u zpovědi velmi dlouho. Mimořádnou příležitost ke smíření s Bohem a církví mají všichni, kteří církev opustili, nebo upadli do církevních trestů. Všichni zpovědníci mají pro tento rok právo rozhřešit hříchy vyhrazené biskupovi. Od začátku doby postní budou mít vybraní kněží v katedrálách a při lidových misiích možnost rozhřešit i hříchy vyhrazené papeži. Ne­bojte se oslovit své duchovní pastýře, kteří Vám rádi poradí a pomohou.

Mimořádnou příležitost nabízím všem, kteří nemají pokřtěné děti pro jakékoliv komplikace nebo zanedbání či nedorozumění. Jedinou podmínkou pro křest dětí bude upřímný úmysl jim také předat víru a ve víře je vyučit. Kromě stálé možnosti ve všech farnostech bude společná příprava rodičů na křest dětí ve všech děkanátních městech. Příprava začne po Vánocích a bude uzpůsobena situaci žadatelů. Těm rodičům, jimž samotným chybí náboženská výchova bude nabídnuta pomoc.

Podobně mohou dospělí kromě svých farností i v děkanských kostelích využít pří­ležitost přípravy ke křtu či prvnímu svatému přijímání a biřmování, nebo najít pomoc při návratu k přijímání svátostí třebas po dlouhé době.

Na odpuštění od Boha i církve bychom všichni měli odpovědět odpuštěním všem, kteří se nějak provinili proti nám. Spustit uzdravující lavinu odpuštění! Rok milosrden­ství nás zve, abychom ukončili staré spory, odpustili staré křivdy a smířili se se všemi. Odpouštění je síla, která křísí k novému životu a vlévá naději. Odpuštění je základním rysem křesťanské kultury, je nejzřetelnějším výrazem milosrdné lásky a barometrem věrohodnosti naší víry. Odpuštění je však třeba žít každý den i v maličkostech. Při od­puštění se nemusíme ptát, jestli si to dotyčný zaslouží. Odpuštění je nezasloužený dar, který obohacuje především toho, kdo odpouští. Hlavním důvodem pro odpuštění je, že Bůh odpustil nám.

Abychom se taky sami stali nástrojem Božího milosrdenství, budeme si během roku často připomínat skutky tělesného i duchovního milosrdenství. Budeme se v nich prak­ticky procvičovat, jeden druhého povzbuzovat. Velmi se těším na to, že se v našich farnostech naučíme v této věci spolupracovat a dobré skutky organizovat, že rozkvete  služba dobrovolníků Charity. Pracovníky Charit prosím, aby se ujali iniciativy. Rok milosrdenství je mimořádnou příležitostí právě pro Charitu, jejíž jméno česky zname­ná milosrdná láska.

Osobním vrcholem Roku milosrdenství pro každého z nás bude putování ke Svaté bráně, která poprvé v dějinách bude z rozhodnutí papeže Františka otevřena v diecézích. V Arcidiecézi olomoucké to bude v katedrále a bazilikách na Velehradě a na Svatém Hostýně. Po opravdové přípravě, k níž patří obrácení, pokání a smíření, projdeme Sva­tou branou jako kající poutníci, kterým už byly odpuštěny hříchy a oni přicházejí prosit o odpuštění trestů za ně.

V olomoucké katedrále bude otevřena Svatá brána na 3. neděli adventní při mši svaté, kterou zahájíme v kostele Panny Marie Sněžné v 10 hodin a průvodem půjdeme do ka­tedrály, kde se otevře Svatá brána. K této mimořádné bohoslužbě Vás srdečně zvu. Na Svatém Hostýně otevřeme Svatou bránu v noci ze Silvestra na Nový rok a na Velehradě při pouti k Panně Marii, Matce jednoty křesťanů, která se koná v neděli 24. ledna.

K tomu každému z Vás žehná a všechny o modlitbu prosí arcibiskup Jan

 

Hlavní poutě L.P. 2016

 (podrobný rozpis vyjde ve velikonočním Pozdravu ze Křtin)

Posvícení (21.4.1771) 17. dubna 2016

15. hasičská pouť 24. dubna

Brněnská pěší pouť 8. května

První jarní pouť 7. a 8. května

Hlavní pouť 14. a 15. května

Orelská pouť 22. května

Boží Tělo 29. května

Vyškovská pouť 5. června

Noc kostelů - pátek 10. června

4. pouť za oběti totalit  a sloupská pouť k nám 19. června

Hanácká pouť 25. a 26. června

Svatoanenská pouť 24. července

Pouť v Bukovince 14. srpna

7. korunovační pouť 28. srpna

Hody (Jména Panny Marie 12.9.) 11. září

Dušičková pouť 16. října

18. svatohubertská pouť 6. listopadu

Při všech poutích navrhuji na závěr píseň č. 984 z modrého kancionálu: Panno blahoslavená, jejíž nápěv i text je vžitý, ale vyjadřuje navíc pěkně to, co vidíme jen ve Křtinách. Nad naší milostnou sochou je totiž nápis: MATER GRATIAE - česky Matko milosti.

 

Křtiny v televizi

uvidíme a uslyšíme v televizi:  23.12. ve 21:15 na ČT Art a 25.12. ve 12:20 na ČT 2, kde .bude přenos koncertu, který u nás natáčel Hradišťan a jeho přátelé už v listopadu.

 

Bohoslužba slova s vánočními  zpěvy

bude v úterý 29.12.2015 v 17 hodin. Nejprve si zazpíváme krátkou koledu, pak si z kazatelny přečteme půlnoční evangelium a v kostele - domě modlitby -  se pomodlíme, především za své rodiny. Pak nám pan starosta představí Josefa Boudu a Radka Vernera, kteří zazpívají 18 vánočních písní přesně tak jak je zpíval Karel Gott. Na závěr bude požehnání na cestu a Narodil se Kristus Pán. Vstupné 50,- Kč.

 

Dva nedělní koncerty

 

3. ledna 2016 ve 14 hodin ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ - Hej, mistře od Jakuba Jana Ryby, účinkuje Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská, Dómský smíšený sbor Brno, Orchestr katedrály sv. Petra a Pavla, hraje Dagmar Kolařová, řídí Petr Kolář.

Prodej vstupenek 40 minut před zahájením koncertu, plné vstupné 150,- Kč, studenti, důchodci a ZTP 100,- Kč .

 

10. ledna 2016 v 15 hodin  Vánoční koledy,  P.Georgius Zrunek – Missa I. pro festis Natalitiis,  účinkují: Virtuosi di Mikulov, sbormistr Martin Franze, Komorní smíšený sbor Kantila Křtiny, sbormistr Lukáš Sotolář.  Vstupné dobrovolné.

 

BOHU DÍKY. Panně Marii díky.

Vám, farníci i poutníci zblízka i z dáli, Pán Bůh zaplať za vaše dary finanční i hmotné, za všechnu vaši práci, pomoc a modlitby.

Díky i za finanční dary, které posíláte na náš účet č. 1361998309/0800

 

Vánoce ve Křtinách L. P. 2014

Roráty při svíčkách budou před svátky od pondělí do čtvrtka vždy v 6.30 h. 

Na Štědrý večer 2015 budou ve Křtinách dvě mše svaté:

* první mše svatá bude pro rodiče s malými dětmi a začne  hned po západu slunce  t.j. v 15:56, budeme zpívat dětské koledy

* druhá mše svatá bude pro rodiče s velkými dětmi (dospělí vezměte sebou své starší rodiče - latinsky seniory, rodiče vezměte sebou i své velké děti, ačkoli jindy si už jdou samostatnou cestou), začne tradičně

ve 22:00 a zazní při ní Missa I. pro festis Natalitiis P.Georgia Zrunka, zpívá Kantila a chrámový sbor. Pojede autobus ze všech obcí

Pátek 25. 12. - Hod Boží vánoční ve Křtinách 7:30 a 10:30 hod. v Bukovince a v Březině v 9:00 hod. V 17:00 hod. pořádají skauti za přispění rodičů v Bukovince u kostela „Živý Betlém“.

Od Hodu Božího až do Nového roku bude Zvonohra hrát čtvrthodinku koled ve 12:06 - po poledním klekání - a pak při západu Slunce: 25/12 v 15:57 h. (Na Boží Narození o bleší převalení), 26/12 v 15:57:30 h., 27/12 v 15:58 h., 28/12 v 15:59 h., 29/12 v 16:00 h., 30/12 16:00:30 h., 31/12 v 16:01 h., 1/1 2015 v 16:02 hodin (Na Nový rok o slepičí krok).

V sobotu 26. 12. na sv. Štěpána mše svaté jako na Hod Boží vánoční. Odpoledne pobožnost u jesliček, a pak Radostná cesta - dle počasí.

V neděli 27. 12. na svátek Svaté rodiny mše svaté jako na Hod Boží vánoční, pouze v Bukovince až v 10.30 hod. Při nich bude obnova manželských slibů.

Ve čtvrtek na sv. Silvestra 31. 12. 2015 ukončíme občanský rok v 15 hodin děkovnou mší svatou, další  bude v 18:30 h. Na Nový rok budeme čekat v tiché modlitbě v kostele od 22 hodin a pak jej přivítáme všemi zvony.

Pátek 1. 1. 2016 - slavnost Matky Boží, Panny Marie, DEN MODLITEB ZA MÍR, STÁTNÍ SVÁTEK A 1. DEN OBČANSKÉHO ROKU. Mše svaté jako na Hod Boží vánoční s prosbami za MATKY, za mír, za vlast a jejího prezidenta a ostatní představitele, za dary Ducha Svatého v roce 2016 zvláště pro ty, kdo budou stát před důležitým rozhodnutím: volbou stavu nebo povolání. Za ně budeme prosit i při odpoledním svátostném požehnání a Te Deum ve 14:30 hodin. Pak Radostná cesta - dle počasí.

Neděle 3. 1. - mše svaté jako v neděli

Středa 6.1. Zjevení Páně, sv. Tří králů - doporučený svátek, mše sv. v 7.30 a 17. hod s žehnáním vody a křídy

 

Přání slovy koledníků:

Vinšujem vám šťastné a veselé svátky Krista Pána narození, na statečku rozmnožení a všeho, co jsme si vyprosili: zdraví, štěstí, mír po celé zemi a po smrti nebeské království.                                           o. Jan a o. Michal

 

Sestavil Jan Peňáz, e-mail: penaz.vm@seznam.cz, tel: 516 439 189, 736 52 92 21, P. Michal Seknička má mobil 739 389 176 a bydlí ve dvoře.

Vydává Římskokatolická farnost Křtiny, 679 05 Křtiny 72., reg.č. ČR E 11435