Poutníci se vracejí (vzdušnou cestou)

Na stěnách má hnízda

JIŘIČKA OBECNÁ, která přilétá kolem 24. dubna, kdy je sv. Jiří

(letos jsme je poprvé uslyšeli dnes 21.4. večer).

Neplést si s vlaštovkami, které mají ocas jako vidle, červené hrdélko a hnízdí vždy pod střechou, nejraději v chlévě. Pomohou nám Francouzi, kteří jiřičce říkají Vlaštovka od oken zatímco naší vlaštovce Vlaštovka od  komínů. V latině je to ještě výraznější: Jiřička (rod Delichon) má druhové jméno „urbica" městská, zatímco vlaštovka (rod Hirundo) má druhové jméno „rustica" venkovská.

V kostele (i na některých římsách v ambitech, loni dokonce v jednom dožínkovém věnci) hnízdí

REHEK DOMÁCÍ,

slovensky Žltochvost. Ocásek má spíše rezavý, proto naše rehek - rezek. Lidově kominíček nebo čermák, čermáček, protože převládající barva samečka je černá.

L.P. 2015 přiletěli rehci na 1. jarní den a v neděli 22.3. ráno už nás v kostele vítali svým cvrlikáním. 

Všichni tito ptáci loví hmyz. Ten však nesedí na zdech, to černé na nich i na obrazech nejsou ani brouci ani mouchy, ale netopýřince (podle vzoru kobylinec).

 Prvního netopýra jsem letos zahlédl 21.4. po západu slunce.

Prvního konipasa bílého jsem letos ve Křtinách zaslechl nebo zahlédl 27.3.

1. budníčka menšího  30.3.

1. zvonohlíka  7.4.

1. pěnici černohlavou  15.4.

1. kukačku 25.4.

Z věže se po celý rok ozývá POŠTOLKA OBECNÁ.

Pár těchto  VLAŠTOVEK OBECNÝCH

se v našem kostele objevilo v předvečer letošní hlavní pouti, ale neusadily se v něm.

Do úplně jiného řádu ptáků patří

RORÝS OBECNÝ,

kterého můžeme vidět a slyšet od května do srpna, pokud je aspoň trochu  teplo. Je-li příliš chladno, na čas odletí pryč.