Křtinské objevy - Další objevy v křtinském podzemí

Speleologický průzkum křtinského podzemí

Speleologický průzkum úspěšně realizovala v letech 1990 - 1993 ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno a firma SpeleoPraktik, pod vedením někdejšího studenta archeologie Marka Šenkyříka. Dne 9. února 1991 nejúžasnější objev: Krypty pod věží, která byla využita v 18. století jako kostnice. Zde tajuplný objev 12 lidských lebek, či jejich zbytků, s nakreslenými vavříny a symbolem v podobě písmene T na čele. První objev tohoto druhu v České republice. Podobné nálezy v okolí Salzburgu v Rakousku. Dne 16. dubna 1991 učiněn další významný objev. Před bočním oltářem svatých Jana a Pavla byla objevena hrobka, v níž byl pohřben roku 1777 zábrdovický opat Kryštof Jiří Matuška, tvůrce mariánské svatyně ve Křtinách. Kromě těchto úžasných objevů prozkoumána neznámá barokní kanalizace pod ambity a rajským dvorem, objevená v letech 2005 a 2006.
Četné pověsti a neobjasněná svědectví o neznámém systému krypt pod celou Santiniho stavbou vznikly tím, že . Ludmila Danielová s brněnským jeskyňářem Norbertem Havlíčkem ÚDAJNĚ navirgulovala v roce 1943 rozsáhlý podzemní labyrit pod celou stavbou. Havlíček anomálie zmapoval a odkázal k praktickému ověření budoucím generacím badatelů. Potvrzení správnosti těchto virgulových záměrů viděli ve svědectví místního občana Antonína Cvilinka, které se vztahovalo k jeho údajné návštěvě krypty pod kostelem roku 1893, tedy před zadlážděním vstupní kamenné desky uzavírající vstup do krypty. Toto Cvilinkovo svědectví se nepodařilo nikdy objasnit. Cvilink uvádí ve svém svědectví bludištní charakter krypty pod chrámem. Tyto Cvilinkovy legendární katakomby se nepodařilo objevit a shodujeme se v názoru, že byly jeho osobním výmyslem. Speleologové totiž v roce 1991 udělali v celé stavbě chrámu Panny Marie a přilehlého ambitu síť vrtů až -5 m hlubokých, které na žádné další neznámé podzemí nenarazily. Následně bylo provedeno i geofyzikální měření (Vladimír Hašek s kolektivem), ale též s negativním výsledkem. Virgulové anomálie N . Havlíčka a L. Danielové a pověsti o rozsáhlém podzemí byly tedy jen pouhou jejich autosugescí.
Speleologové jen doufají, že neubrali mariánské svatyni ve Křtinách na jejím tajemství, ale spíše je z podzemí vyzvedli na světlo Boží. Zde máme na mysli především pomalované lebky, které stále jsou záhadou a dodnes nevysvětleným nálezem z křtinského podzemí. O antropologické zpracování osteologických ostatků z křtinské kostnice se zasloužily Ladislava Horáčková a Lenka Benešová. Pokud Vás detailně zajímá celá pestrá problematika výzkumu křtinského historického podzemí, prostudujte si publikovanou literaturu, na níž dáváme zde odkazy. Hrobku opata Matušky archeologicky prozkoumali Josef Unger a Lubomír Šebela.

 Velkým podporovatelem výzkumu podzemí pod křtinským chrámem a příznivcem speleologů byl pan děkan P. Tomáš Prnka.

Literatura
ŠENKYŘÍK, Marek 1992: Stručný přehled objevů v podzemí ve Křtinách v roce 1991. Speleofórum 1992. Brno.
ŠENKYŘÍK, Marek - HORÁČKOVÁ, Ladislava - BENEŠOVÁ, Lenka: Kostnice v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleofórum 1994. Česká spel. spol. Brno 1994.