Křtinské objevy - Objev pomalovaných lebek - za 1 měsíc to bude 30 let

Vzpomínáme  na události před 30 roky i na uložení tehdy objevených lebek před 16 klety i na zkoumání křtinského odvodňovacího systému před 10 lety.

 Zde předávám hlavní část svědectví hlavního objevitele br. Marka:

Jak došlo k objevu.
Bezprostřední impulz k objevu krypty kostnice s pomalovanými lebkami, dal Marek Šenkyřík, který v prosinci 1990 pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách navirguloval anomálii hypotetické neznámé podzemní prostory. Následně Marek Šenkyřík spolu se Zdenkem Foltýnem provedli historický vrt do dlažby chrámu, který ověřil existenci neznámé dutiny pod věží o světlosti více než 2 metry. Zatím však nebylo jasné, kudy do neznámé prostory proniknout... Proto jsme společně s ostatními členy Speleohistorického klubu Brno začali razit umělou sondu z již známé Hlavní krypty, směrem k anomálii virgulového průzkumu a dutině ověřené vrtem...

Představuji se.
Jmenuji se Marek Šenkyřík a křtinský chrám jsem zkoumal dvacet let. Jsem bývalý student archeologie. Pro úžasné úspěchy v podzemí pod kostelem jsem vynechal studium a už jsem se do školní lavice nevrátil. Objevování mi bylo přednější. A dodnes je. Svůj čas jsem trávil ve Křtinách, kde jsem křtinský chrám zdokumentoval od půdy do podzemí, včetně jeho historie. Pamatuji pátera Tomáše Prnky, křtinského děkana, který mne v mém výzkumu všestranně podporoval. Díky mimořádnému zájmu farního úřadu o jednoznačné a definitivní vyřešení otázky existence neznámých krypt a dalších prostor, jsem mohl křtinský chrám dobře poznat nejen na amatérské ale i na profesionální bázi. Nyní je na mně abych poděkoval všem dávným kamarádům ze základní organizace 6-26 České speloologické společnosti, Speleohistorický klub Brno, které jsem měl tu čest vést vstříc objevům, zejména Radovanu Drtilovi, který byl při výzkumu mou pravou rukou.

Objev legendárního křtinského ossaria s pomalovanými lebkami.
Objevnou sondu dlouhou 5,9 m napříč pevnou základovou zdí realizovali v zimě 1991 Jiří Dofek, Radovan Drtil, Jan Filipenský, Zdenek Foltýn, Jiří Fuchs, Petr Humlíček, Jitka Korvasová, David Košťál, Roman Machatka, Pavel Michna, Jan Mutl, Katka Sobotková, Jiří Šenkyřík a autor tohoto zápisu.

Zdí jsme pronikali pět dní a nocí bez přestávky. Pracovalo se na směny. Až tu po odvalení posledního kamene se dne 9.února 1991 před Jiřím Šenkyříkem otevřel otvor vedoucí do neznámé krypty - ossaria. Dovnitř krypty se však neproplazil. Toto privilegium bylo vyhraněno mě, coby vedoucímu výzkumu. Vlezl jsem na hromadu kostí a v rohu krypty jsem hned objevil pomalovanou lebku, tzv. Jedničku.

Za mnou se do kostnice naplazili i další kamarádi. V kryptě byl čerstvý vzduch, přestože dvě a půl století nebyla větraná. Hned naproti vyústění objevné sondy byla zjištěna prostorná zazděná hlavní přístupová chodba, vedoucí do dosud zazděných prostor pod terasu schodiště. Rovněž boční stěny pohřební komory byly sekundárně zazděny. Z původně rozlehlé krypty zůstala jen malá dutinka půdorysu 3,6 x 2,4 m téměř až ke stropu plná lidských kostí. Byli jsme objevem překvapeni. Nikde žádné viditelné pokračování zde však nebylo. Vše bylo důkladně zazděno.

O objevu jsme informovali farní úřad. Na návrh pátera Prnky jsme se dohodli na profesionální placené službě, spočívající v přetransportování všech kostí z místa nálezu pod věží, do sousední Hlavní krypty. V Hlavní kryptě jsme kosti a lebky dál třídili a počítali. Tímto způsobem bylo zjistěno, že do kostnice byly sekundárně uloženy ostatky z nejméně 974 lidí. Některé pomalované lebky byly na vrcholu hromady kostí. Jiné pomalované lebky byly zhruba uprostřed vrstvy kostí a zase jiné ležely při podlaze krypty. Způsob uložení pomalovaných lebek v rámci kostnice je zakreslen na mapce zveřejněné ve sborníku Speleofórum ´94, str. 51.

Po té si osteologický materiál, zejména všech dvanáct pomalovaných lebek, protokolárně převzaly antropoložky Ladislava Horáčková a Lenka Benešová z Brna, které si na kostech na oddělení lékařské antropologie Anatomického ústavu LF Masyrykovy univerzity udělaly svoji odbornou kariéru.

Vyklízení kostnice trvalo několik tydnů. Kosti jsme transportovali pomocí speciálně sestrojené lanovky. Speleologicky jsme též prozkoumali boční zazděné části krypty pod věží. Tím bylo zjištěno, že do krypty v níž v nepatrném výklenku byla uložena kostnice, ústilo 3 až 5 zazděných přístupových chodeb. Krypta byla před zazděním dlouhá 9,5 m! Krypta je v bezvadném stavu, jakoby ji včera barokní zedníci opustili. Přesto uplynulo již vice než 250 let. Náš úkol vyklízením kostnice pod věží skončil a podzemí bylo zakrátko speleologický opuštěné.

Do Křtin se pomalované lebky slavnostně vrátily po 14 letech dne 7.10.2005. Při té příležitosti byla Hlavní krypta přestavěna a byly v ní vyzděny boční výklenky pro potřebu uložení kostí. Vstup do prostor pod věží byl zazděn úzkou cihlovou přepážkou, a to hned ve vstupu do objevné sondy v Hlavní kryptě. Případní zájemci o vstup do autentických prostor místa nálezu pomalovaných lebek pod věží, by to tedy měli poměrně snadné. Od té doby jsou pomalované lebky vystavené veřejnosti.

Kdysi, když jsme začínali, tak křtinský chrám ještě voněl tajemstvím. Celkem jsme tedy objevili dvanáct pomalovaných lebek. Je to nejvýznamnější úspěch. Tento nález není dodnes náležitě doceněn, přestože se jedná podle mého názoru hned o druhý nejvýznamnější archeologický objev v Moravském krasu - střed, hned po známém Wankelově bronzovém býčku z Předsíně jeskyně Býčí skála.

Dnes není možné tyto prostory navštívit a odkazuji proto na odborný článek o nálezové situaci zveřejněném ve sborníku Speleofórum ´94, vydávaného Českou speleologickou společností (ŠENKYŔÍK, HORÁČKOVÁ, BENEŠOVÁ 1994.) Křtinský chrám mi přinesl mnoho radosti a vnitřního naplnění začínajícího vědce, archeologa - amatéra a speleologa. Křtinský děkan Tomáš Prnka mi za všechno vynaložené úsilí při objevování podzemí chrámu věnoval velký křesťanský růženec z dřevěných korálků. Dnes chápu, co tím sledoval a chtěl říci. Bylo to na odpuštění, že jsme vyrušili hrob zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky, tvůrce křtinské mariánské svatyně.

Velkým podporovatelem výzkumu podzemí pod křtinským chrámem a příznivcem speleologů byl pan děkan P. Tomáš Prnka.

Literatura
ŠENKYŘÍK, Marek 1992: Stručný přehled objevů v podzemí ve Křtinách v roce 1991. Speleofórum 1992. Brno.
ŠENKYŘÍK, Marek - HORÁČKOVÁ, Ladislava - BENEŠOVÁ, Lenka: Kostnice v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleofórum 1994. Česká spel. spol. Brno 1994.